Evropské akcie v pátek zlevnily, trhy čekají na výsledek řeckého referenda. Také celý týden byl pro Evropu ztrátový

Britský FTSE 100 v pátek odepsal 0,67 %, francouzský CAC 40 klesl o 0,57 % a německý DAX oslabil o 0,37 %. Regionální index STOXX Europe 600 odevzdal 0,53 %. Dolů trhy táhly zejména akcie ze sektoru základních materiálů, cenné papíry z odvětví veřejných služeb a telekomunikační tituly. Před výraznějšími ztrátami je naopak bránily akcie z realitního odvětví nebo cenné papíry chemiček.

Index DJ EURO STOXX 50 během pátečního obchodování oslabil o 0,6 % a uzavřel na 3 441,76 bodu. Analytik Peter Oppenheimer z banky Goldman Sachs předpověděl, že v případě odmítnutí podmínek věřitelů v referendu by index mohl sestoupit až na 3 150 bodů.

Na devizovém trhu se kurz eura vůči dolaru výrazněji nezměnil. Objem obchodů byl nízký, protože finanční trhy ve Spojených státech byly kvůli svátku zavřené. Většina investorů se navíc držela stranou před nedělním referendem v Řecku.

Euro večer k dolaru nepatrně zpevňovalo a pohybovalo se kolem 1,11 EUR/USD. "Výsledek 'ano' by mohl vést k růstu eura," řekl agentuře Reuters analytik Alvin Tan z banky Société Générale. Souhlasné hlasování znamená přijetí podmínek věřitelů a naopak odmítnutí doporučení řecké vlády. Ta si přeje, aby voliči návrh věřitelů odmítli.

Jednání Řecka s věřiteli však budou podle analytiků i v případě pozitivního výsledku referenda obtížná, takže prostor pro růst kurzu jednotné evropské měny bude omezený.

"Nedělní referendum je v tuto chvíli pro všechny podstatné," říká Dirk Thiels, šéf investičních strategií v KBC Asset Management. "Trh je kvůli němu opatrný a vyčkává a takový bude až do chvíle, dokud nebude jasnější, kam Řecko směřuje. Na akcie nyní držíme doporučení 'underweight' a snížili jsme naše pozice v dluhopisech států na periferii eurozóny," dodává.

Za celý týden FTSE 100 odepsal 2,5 %, CAC 40 4,96 % a DAX 3,78 %. Francouzská burza zažila spolu s trhy v Itálii a Španělsku vůbec nejhorší týden od ledna. Italský FTSE MIB a španělský IBEX 35 v uplynulém týdnu odepsaly shodně 5,3 %. STOXX Euroe 600 za pět obchodních dní odevzdal 3,38 % a DJ EURO STOXX 50 přišel o 4,96 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Tsipras vyzval Řeky, aby v referendu vyjádřili jasné "ne" ultimátu věřitelů, požaduje zkrácení dluhu o 30 %.
• Evropský záchranný fond EFSF, který je největším věřitelem Řecka, si v pátek vyhradil právo žádat okamžité splacení řeckých dluhů. Fond tento požadavek zatím nevznesl, mohl by tak ale učinit v budoucnosti. Řecká vláda fondu dluží zhruba 130,9 miliardy eur.
• Sektor služeb v eurozóně v červnu podle finálních dat agentury Markit expandoval rychlejším tempem. Index nákupních manažerů zde vyskočil na 54,4 bodu z 53,8 bodu v květnu, jak predikovala předběžná data. Kompozitní index se zvýšil na 54,2 bodu oproti 53,6 bodu v květnu, podle předběžných údajů se měl zvýšit jen na 54,1 bodu. Průměrná hodnota za druhé čtvrtletí díky tomu vyskočila na čtyřleté maximum.
• Index nákupních manažerů ve francouzském sektoru služeb v červnu vyskočil na 54,1 bodu po 52,8 bodu v květnu, jak předvídala předběžná data, tedy na nejvyšší hladinu od srpna 2011. Rychleji rostly nové zakázky i pracovní síla v odvětví, která pobízí firmy k tomu, aby najímaly nové zaměstnance. Kompozitní index se podle finálních dat rovněž vyšplhal na nejvyšší hodnotu od srpna 2011, a to na 53,3 bodu z předchozích 52 bodů, ačkoli se počítalo s růstem na 53,4 bodu.
• Německý sektor služeb v červnu expandoval méně, než se čekalo. Index nákupních manažerů se v tomto odvětví podle finálních dat agentury Markit vyšplhal na dvouměsíční maximum 53,8 bodu z květnových 53 bodů, předběžná data však počítala s růstem na 54,2 bodu. Zaměstnanost i nové zakázky rostly pouze mírně, avšak stále rostou. Kompozitní index se díky tomu zvýšil také na dvouměsíční maximum 53,7 bodu oproti květnovým 52,6 bodu, podle předběžných dat měl vzrůst na 54 bodů. Průměrná hodnota za celé druhé čtvrtletí (53,5 bodu) byla nicméně nižší, než během prvních tří měsíců letošního roku (54,2 bodu).
• Růst aktivity v italském sektoru služeb se v červnu nečekaně zrychlil. Index nákupních manažerů vyskočil na 53,4 bodu z květnových 52,5 bodu, trh počítal s poklesem na 52,3 bodu. Jedná se o druhý nejprudší nárůst od listopadu 2010 (silnější meziměsíční skok byl zaznamenán jen v červnu loňského roku) Zaměstnanost však rostla pomalejším tempem a již čtvrtý měsíc v řadě byla slabší podnikatelská důvěra. Kompozitní index vyskočil na 54 bodů z květnových 53,7 bodu, čekal se pokles na 53,3 bodu.
• Aktivita ve španělském sektoru služeb v červnu opět mírně zpomalila. Index nákupních manažerů klesl oproti květnových 58,4 bodu na 56,1 bodu, trh predikoval stagnaci na 58,4 bodu. Stále se však index nachází bezpečně nad padesátibodovou hranicí dělící kontrakci od expanze. Růst zaměstnanosti stále zrychluje a poprvé za téměř sedm let vzrostly také ceny výstupů. Kompozitní index se rovněž snížil, a to na 55,8 bodu z 58,3 bodu v květnu, očekával se pokles na 57,8 bodu.
• Index nákupních manažerů v britském sektoru služeb v červnu vyskočil na 58,5 bodu z květnových 56,5 bodu, čekal se růst na 57,5 bodu. Kompozitní index tak vzrostl na 57,4 bodu z květnových 55,8 bodu, očekával se růst na 56,7 bodu.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v květnu vzrostly o něco více, než se čekalo. Trh predikoval meziměsíční růst o 0,1 % po dubnovém růstu o 0,7 %, tržby se však zvýšily o 0,2 %. Meziročně se tržby zvýšily o 2,4 % při očekávání 2,3% růstu po dubnových 2,2 %.
• Pokud budou bankovní prázdniny v Řecku trvat příliš dlouho, mohou eurové vklady v tamních finančních institucích časem ztrácet na hodnotě, napsala s odvoláním na analytiky agentura Bloomberg. V zemi je stále obtížnější sehnat hotovost. Z bankomatů je od pondělí z nařízení vlády možné vybrat jen 60 eur denně. V bankomatech ale podle médií začaly docházet dvacetieurové bankovky a limit pro výběr je prý ve skutečnosti ještě nižší.
• Americká firma Uber se rozhodla přerušit poskytování svého přepravního servisu ve Francii. Oznámila to v pátek firma. Společnost, jejíž služby řidiči taxi vnímají jako nekalou alternativu k taxislužbě, se ve Francii potýkala s protesty, které často provázelo násilí. Francouzský nejvyšší soud ji už v květnu vyloučil z taxislužby.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Řecký ministr financí Janis Varufakis ve čtvrtek v rozhovoru pro televizi Bloomberg uvedl, že by si přál, aby banky otevřely v úterý, jsou toho prý schopné. Evropská centrální banka je podle něj schopná prodloužit program poskytování nouzové likvidity (ELA) nehledě na výsledek referenda, je to její rozhodnutí. Referendum podle Varufakise vláda svolala, protože ji už unavovalo protahování nikam nesměřujících rozhovorů a předstírání, že někam vedou. Proto oslovili lid, aby je podpořil. Současná dohoda, která leží na stole má podle něj pouze cenu papíru, na kterém je napsaná.
• Pokud Řekové v nedělním referendu řeknou "ne" přijetí podmínek mezinárodní pomoci, neposílí to jejich vyjednávací pozici a Řecko i Evropa se tím dostanou do "velmi obtížného" postavení. Uvedl to v projevu před výborem nizozemského parlamentu šéf euroskupiny a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Jeho poznámka je zřejmě reakcí na výrok řeckého premiéra Alexise Tsiprase, který ve středu prohlásil, že odmítnutí podmínek posílí vyjednávací pozici Řecka a pomůže k vyjednání lepších podmínek, napsala agentura Reuters.
• Řecko bude v období od letošního října do roku 2018 potřebovat dalších 50 miliard eur, pokud jeho ekonomika poroste pomaleji, než se očekávalo a pokud země nezavede hospodářské reformy. Uvedl to ve čtvrtek Mezinárodní měnový fond (MMF). Upozornil také, že v takovém případě budou nutné i rozsáhlé odpisy řeckého dluhu.
• Vedoucí představitelé Evropské centrální banky (ECB) hodlají o programu nouzového financování pro řecké banky znovu jednat v pondělí. S odvoláním na nejmenovaný zdroj o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. O tom, zda současný strop úvěrů z nouzového programu ELA změnit, nebo nechat beze změn, budou činitelé ECB diskutovat den po klíčovém referendu o podmínkách mezinárodních věřitelů pro tuto zadluženou jihoevropskou zemi.
• Řecké banky se otevřou, jakmile se zemi podaří uzavřít dohodu se zahraničními věřiteli. Ta by mohla být uzavřena okamžitě po nedělním referendu, řekl ve čtvrtek novinářům státní ministr a hlavní poradce premiéra Alexise Tsiprase Nikos Pappas. Podle dosavadního vládního výnosu se mají banky otevřít 6. července.
• Švédská centrální banka Riksbank ve čtvrtek překvapivě snížila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum -0,35 % a rozšířila svůj program nákupu dluhopisů. Banka svůj krok zdůvodnila posledním vývojem v Řecku, který výrazně zvýšil nejistotu.
• Největší překážkou pro dodávky ruského plynu na Ukrajinu není cena, ale ruské odmítnutí podepsat právně závaznou dohodu. Řekl to agentuře Reuters šéf ukrajinské státní plynárenské společnosti Naftogaz Andrij Kobolev.
• Rusko popřelo, že nabídlo Řecku členství ve vznikající nové rozvojové bance, kterou společně buduje pětice velkých a dynamicky rostoucích zemí skupiny BRICS. Uvedl to ve čtvrtek podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov. O údajné nabídce na členství Řecka ve vznikající banky informovala v květnu různá média.
• Vedoucí představitelé Evropské centrální banky (ECB) na svém červnovém zasedání neviděli důvod k případnému rozšíření stávajícího programu nákupů dluhopisů. Program je ale natolik přizpůsobivý, aby jej šlo v případě potřeby upravit. Vyplývá to podle agentury Reuters z ve čtvrtek zveřejněného zápisu z červnového zasedání ECB.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v červnu vzrostl na 58,1 bodu z květnových 55,9 bodu (odhad: 56,5 bodu).
• Rumunská centrální banka s ohledem na dobrou výkonnost ekonomiky zastavila snižování úrokových sazeb, které jsou na historicky nejnižší úrovni 1,75 %. Svoji roli v rozhodnutí banky ponechat sazby beze změny sehrály také obavy z dopadů řecké krize na stabilitu místní měny.
• Těžba ropy v Rusku zůstala v červnu již čtvrtý měsíc za sebou na postsovětském maximu 10,71 milionu barelů denně. Přispívají k tomu hlavně středně velcí těžaři. Produkce plynu se však opět snížila na 42,58 miliardy metrů krychlových z květnových 48,28 miliardy metrů krychlových. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo pro energetiku.
• Podle Petera Spiegela z Financial Times je řecký premiér Alexis Tsipras ochoten přijmout poslední návrh mezinárodních věřitelů, pouze k němu má pár drobných výhrad. Spiegel se odvolává na dopis, který údajně Tsipras odeslal věřitelům pozdě v noci a k jehož obsahu získal list Financial Times přístup.
• Tisíce řeckých důchodců ve středu zaplavily banky, jejichž některé pobočky se otevřely výhradně pro ně. Penzisté si mohou vybrat 120 eur na týden, nejasné instrukce bank ale mezi nimi vyvolaly chaos. Řecké banky jsou jinak od pondělí zavřené z rozhodnutí vlády, která zavedla omezení kapitálových toků, omezila výběry z bankomatů a zakázala převod peněz do zahraničí.
• Reuters: Referendum v Řecku se podle řeckého zastupitele konat bude. Jednání s věřiteli mohou pokračovat potom.
• Referendum o přijetí návrhu věřitelů, který nabízel Řecku finanční podporu výměnou za reformy, nebude odpovídat evropským standardům, pokud se uskuteční v neděli. Podle agentury AP to řekl generální tajemník Rady Evropy (RE) Thorbjørn Jagland.
• Většina Řeků by v plánovaném nedělním referendu o přijetí návrhu věřitelů, který nabízel Řecku finanční podporu výměnou za reformy, hlasovala záporně. Po uzavření řeckých bank na počátku týdne se ale podíl stoupenců konfrontačního postoje výrazně snížil. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který v minulých dnech provedl řecký institut ProRata.
• Řecký premiér Tsipras vyzval Řecko k tomu, aby v referendu odmítlo návrhy věřitelů. "Ne" je podle něj nezbytným krokem k tomu, aby Řecko získalo lepší dohodu s věřiteli a více času na její vyjednání. Zároveň Tsipras zdůraznil, že nedělní referendum nijak nerozhodne o tom, jestli Řecko zůstane v eurozóně, nebo ji opustí. "Nemám v úmyslu vyvést Řecko z eurozóny," tvrdí Tsipras.
• Řecká vládní koalice se ocitla v ohrožení kvůli plánům na hluboké škrty ve výdajích na obranu. S nimi nesouhlasí ministr obrany a šéf menší koaliční strany Nezávislí Řekové Panos Kammenos, informovala ve středu řecká média.
• Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis se ve středu postavil proti možnosti využít neuhrazenou řeckou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) k požadavkům na okamžité splacení řeckých dluhů.
• Pokud na pozadí řecké dluhové krize někdo dokázal, že je mužem na svém místě, pak je to šéf ECB Mario Draghi. Prohlásil to bývalý šéf ekonomických poradců Bílého domu Lawrence Summers. Zdůraznil přitom Draghiho snahy udržet eurozónu jednotnou.
• Ruský plynárenský obr Gazprom oficiálně oznámil, že ve středu dopoledne přestal dodávat Ukrajině plyn, protože Kyjev si nepředplatil dodávky. "Ukrajina nezaplatila za dodávky plynu za červenec. Gazprom proto od 10.00 (9.00 SELČ - pozn. red.) přerušil dodávky plynu na Ukrajinu," řekl šéf společnosti Alexej Miller a zdůraznil, že Gazprom nedodá Ukrajině žádný plyn bez zaplacení předem.
• Ruské nejvyšší státní zastupitelství se bude v nejbližší době zabývat tím, zda vedení někdejšího Sovětského svazu v roce 1991 nejednalo nezákonně, když uznalo nezávislost tří pobaltských republik, Litvy, Lotyšska a Estonska. Píše to zpravodajská agentura Interfax s odkazem na zdroj obeznámený se situací.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v eurozóně v červnu podle finálních dat agentury Markit vzrostl na 52,5 bodu z květnových 52,2 bodu, v souladu s předběžnými daty. Tempo růstu zaměstnanosti v sektoru se drží poblíž dubnového 3,5letého maxima a růst produkce zaznamenaly všechny sledované státy s výjimkou Řecka.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v Německu v červnu podle finálních dat vyskočil na 51,9 bodu z tříměsíčního minima 51,2 bodu v květnu, jak předvídala předběžná data. Zaměstnanost v sektoru roste už devátý měsíc v řadě, v červnu naopak zpomalil růst cen vstupů.
• Finální data agentury Markit o francouzském zpracovatelském sektoru potvrdila a předčila předběžná data. Index nákupních manažerů v červnu přeskočil klíčovou padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze a vyšplhal se na 50,7 bodu, což ukazuje na mírný růst aktivity v odvětví po květnových 49,4 bodu. Předběžná data počítala s růstem na 50,5 bodu. Podmínky ve zpracovatelském sektoru se tak zlepšily poprvé za posledních 14 měsíců.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v Řecku v červnu klesl na 46,9 bodu z 48 bodů v květnu. Produkce zaznamenala nejprudší propad za poslední dva roky a ke kontrakci sektoru přispěl také pokles zakázek ze zahraničí. Snižovala se i zaměstnanost, avšak mnohem pomalejším tempem než celková produkce a nové zakázky v sektoru. Index se nyní pod klíčovou padesátibodovou hranicí dělící kontrakci od expanze nachází už desátý měsíc v řadě.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru ve Spojeném království v červnu klesl na 26měsíční minimum 51,4 bodu z květnových 51,9 bodu (revidováno z 52 bodů). Očekával se přitom růst na 52,5 bodu. Produkce zpracovatelského sektoru v červnu rostla nejpomaleji od dubna 2013. Průměrný růst produkce a nových zakázek v odvětví za druhé čtvrtletí byl tak nejpomalejší od začátku roku 2013.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Itálie v červnu klesl na 54,1 bodu z 54,8 bodu v květnu. Čekal se mírnější pokles na 54,3 bodu. Přesto se index stále nachází vysoko nad klíčovou padesátibodovou hranicí dělící kontrakci od expanze. Zaměstnanost rostla stejným tempem jako v květnu, je tedy stále na 51měsíčním maximu, produkce mírně zpomalila, stále však expanduje solidním tempem a růst cen vstupů byl nejrychlejší od února 2012.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru ve Španělsku v červnu klesl na 54,5 bodu, což značí mírné zpomalení expanze sektoru. Růst zaměstnanosti již druhý měsíc v řadě zrychlil, pomaleji naopak rostla produkce a nové zakázky.
• Růst podnikatelské aktivity v Česku v červnu zrychlil více, než se čekalo. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru vyskočil na 56,9 bodu z květnových 55,5 bodu, očekával se přitom mírnější pokles na 55,4 bodu.
• Německo bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, příjmy a výdaje budou 312 miliard eur. Ve středu to na tiskové konferenci oznámil ministr financí Wolfgang Schäuble. Meziročně se objem rozpočtu zvýší o 3,4 %, podle Schäubleho to odpovídá očekávanému růstu nominálního HDP.
• Řecké banky by ještě několik dní po neuhrazení splatného dluhu vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) mohla Evropská centrální banka (ECB) považovat za solventní, což by jí umožňovalo zachovat jejich jediný zdroj financování. Řekl to v úterý šéf německého úřadu pro bankovní dozor Bafin a člen dozorčí rady ECB Felix Hufeld.
• Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker učinil na poslední chvíli nový návrh, jak odblokovat peníze ze záchranného programu pro Řecko, a umožnit tak, že se země vyhne platební neschopnosti. Juncker podle zdrojů agentury Reuters navrhl, že pokud premiér Alexis Tsipras zašle písemný souhlas s podmínkami, svolá Juncker ještě v úterý mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny. Podle zdrojů z řecké vlády ale Tsipras podmínky věřitelů dál odmítá.
• Řecko ve středu obnoví provoz tisícovky bankovních poboček kvůli penzistům, kteří nepoužívají platební karty umožňující výběr peněz z bankomatů. Oznámilo to dnes tamní ministerstvo financí. Důchodci si tento týden budou moci vybrat maximálně 120 eur na osobu. Pro ostatní účely by měly banky zůstat zavřené minimálně do pondělí, napsala agentura Reuters.
• Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v eurozóně v květnu zůstala na dubnové hladině 11,1 %, jak se očekávalo, tedy nejníže od března 2012. V květnu 2014 byla 11,6%. V celé evropské osmadvacítce míra nezaměstnanosti rovněž stagnovala na dubnové hladině, a to 9,6 %, tedy nejníže od července 2011. V květnu 2014 byla 10,3%. Podle odhadů Eurostatu bylo v květnu bez práce v celé unii 23,348 milionu mužů a žen, z toho 17,726 milionu v eurozóně. Oproti dubnu se toto číslo snížilo o 38 tisíc v EU28 a 35 tisíc v eurozóně. V porovnání s květnem 2014 se počet lidí bez zaměstnání snížil o 1,575 milionu v EU a 939 tisíc v eurozóně.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v červnu stagnovala na rekordním minimu 6,4 %, jak se očekávalo. Bez práce je tak podle sezónně očištěných údajů 2,786 milionu Němců. Počet lidí bez práce se snížil o jeden tisíc, při očekávání poklesu o 5 tisíc. Podle sezónně neočištěných dat byl počet Němců bez zaměstnání v červnu 2,711 milionu.
• Spotřebitelské ceny podle předběžných dat v eurozóně v červnu vzrostly meziměsíčně o 0,2 %, jak se očekávalo, po 0,3% růstu v květnu. Nejvyšší pozitivní dopad na inflaci by podle předběžných odhadů měly mít potraviny, nápoje a tabák (1,2 %, stejně jako v květnu), následně služby (1,0 % oproti 1,3% růstu v květnu), neenergetické průmyslové zboží (0,4 % oproti 0,2 % v květnu), klesat naopak budou energie (-5,1 % oproti -4,8 % v květnu).
• Britská ekonomika podle finálních dat v prvním čtvrtletí expandovala tempem 0,4 %, předchozí odhad počítal s mezikvartálním růstem o 0,3 %. Meziročně hrubý domácí produkt země vzrostl o 2,9 %, předběžná data přitom počítala s pomalejším tempem 2,4 %. Výše byla revidována průmyslová produkce i stavební produkce za první kvartál, služby naopak rostly v souladu s předběžným odhadem o 0,4 %. Zároveň došlo k revizi růstu HDP za celý loňský rok, a to na 3 % oproti původně hlášeným 2,8 %.
• Řecký premiér Tsipras prý v pondělí požádal šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o krátké prodloužení záchranného programu, aby mělo Řecko čas zorganizovat referendum. Dřívější žádosti o podobné prodloužení byly doposud zamítnuty.
• Řecká krize polskou ekonomiku neohrozí, bankovní systém v zemi je stabilní. Řekla to v pondělí polská premiérka Ewa Kopaczová poté, co řecká vláda ukončila jednání s věřiteli o finanční pomoci, dočasně zavřela banky a zavedla omezení na pohyb kapitálu. Významnější vliv řeckého vývoje na domácí trh nečeká ani Maďarsko.
• Jean-Claude Juncker v pondělí vystoupil s projevem v Bruselu. Prohlásil, že Evropa může správně fungovat pouze pokud se jednotlivé země budou snažit překonat své odlišnosti skrz dialog a že je třeba myslet na to, že eurozónu tvoří 19 demokratických států. Zároveň uvedl, že doufá, že těchto 19 států ji bude tvořit i nadále, protože stále existuje naděje, že bude ohledně Řecka uzavřena dohoda.
• Paul Krugman by v řeckém referendu hlasoval proti přijetí návrhů věřitelů, a to ze dvou důvodů. Zaprvé, odchod od eura by byl pro zemi lepší než setrvávání v programu, který již pět let Řecko podstupuje. A zadruhé, přijetí návrhů by Đe facto mělo znamenat konec Tsiprasovy vlády (jakkoli to kabinet tak vůbec nemusí vnímat). Ta totiž byla zvolena s tím, že Řecko dostane z režimu tvrdých úsporných opatření. "Grexit se začíná jevit jako snesitelnější varianta, než tomu bylo dosud. Run na banky probíhá již týdny, náklady (na opuštění eura) by tedy již nemusely být tak vysoké," píše Krugman pro New York Times.
• Kyperský ministr financí Haris Georgiadis v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že situace Řecka je sice odlišná od situace, v níž se ocitl před lety Kypr, ale lék na řecké problémy by mohl být stejný. Řekové potřebují strukturální reformy a fiskální konsolidaci a musejí se postavit čelem skutečným problémům své ekonomiky. Kapitálové kontroly bude muset země odstraňovat postupně, stejně jako Kypr, ale Georgiadis zdůraznil, že Kypru se to již zcela podařilo.
• Řecko směřuje ke státnímu bankrotu a hlavním viníkem současné situace je řecký premiér Alexis Tsipras. Shodují se v tom pondělní komentáře německého tisku k řecké dluhové krizi. Ohlášené referendum o přijetí záchranného balíčku mezinárodních věřitelů podle médií už nebude mít na situaci žádný vliv.
• Jednání s Řeckem o jeho záchraně před bankrotem a odchodem z eurozóny lze kdykoli obnovit. Řekli to v pondělí vládní činitelé Francie a Španělska. Z Británie a z Evropské centrální banky (ECB) ale zazněl názor, že pokud by Řekové v plánovaném nedělním referendu o podmínkách záchranného programu řekli 'ne', byl by to pro zemi velký problém.
• Britský premiér David Cameron v pondělí prohlásil, že podle něj bude pro Řecko obtížné zůstat v eurozóně, pokud Řekové v referendu odmítnou návrhy mezinárodních věřitelů. "Řecké 'ne' by podle mě bylo sotva slučitelné se setrváním Řecka v eurozóně, protože by znamenalo, jak se obávám, obrovský problém. Ale to si musejí rozhodnout sami Řekové," řekl Cameron v rozhovoru pro radio BBC. (Zdroj: Reuters)
• Thomas Jordan (Švýcarská centrální banka): Grexit by zpochybnil celý mechanismus měnové unie.
• Nowotny (ECB): Promeškání termínu 30. června pro Řecko nemusí nutně znamenat bankrot, ale pokud Řekové zvolí "ne", nebude už moc konstruktivních cest.
• Evropská komise dala v pondělí řecké vládě oficiální svolení k dočasnému uzavření bank a dalším krokům, které omezují pohyb kapitálu. Atény tím sice porušují princip volného pohybu kapitálu v Evropské unii, je to ale oprávněné, protože tím budou ochráněny ohrožené banky v zemi. Řekl to komisař pro finanční služby Jonathan Hill. Řekové v minulých dnech s rostoucí pravděpodobností státního bankrotu a odchodu země z eurozóny masově vybírali vklady z bank.
• Řecké banky zůstanou zavřené až do 6. července, denní limit na výběr hotovosti z bankomatů byl stanoven na 60 eur. Píše se to v příslušném dekretu, který v pondělí vydala vláda premiéra Alexise Tsiprase.
• Německý letecký dopravce Lufthansa se stále může vyhnout jednodenní stávce, kterou na středu ohlásil odborový svaz palubního personálu UFO. Šéf svazu Nicoley Baublies v pondělí podle agentury DPA oznámil, že odbory chtějí s aerolinkami ohledně mezd a důchodů opět jednat.
• Rusko nabídne Ukrajině slevu na dodávky plynu ve třetím čtvrtletí 40 dolarů na 1 000 metrů krychlových. Oznámil to v pondělí ruský premiér Dmitrij Medveděv. Cena za dodávky by tak měla činit 247 dolarů za 1 000 metrů krychlových, což je zhruba stejně, jako platí Ukrajina nyní.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v červnu podle předběžných údajů zpomalilo výrazněji, než se čekalo. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie se míra inflace snížila na 0,1 % z květnových 0,7 %. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který v pondělí zveřejnil spolkový statistický úřad.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem v červnu zůstala beze změny. Index spotřebitelské důvěry stagnoval v souladu s předběžnými daty na -5,6 bodu. Důvěra v průmyslu se zhoršila, naopak ve službách se mírně zlepšila. Index důvěry v průmyslu klesl na -3,4 bodu z -3 bodů v květnu, čekala se přitom stagnace, a index důvěry ve službách se zvýšil na 7,9 bodu ze 7,8 bodu (odhad: 8 bodů). Ukazatel ekonomického sentimentu klesl na 103,5 bodu, čekala se stagnace na 103,8 bodu. Index podnikatelského klimatu v červnu nečekaně spadl na 0,14 bodu z 0,28 bodu v květnu, trh očekával jen mírný pokles na 0,27 bodu.

Zdroj: ČTK, Bloomberg