Evropské akcie v pátek ztrácely a umazaly část týdenního zisku

Britský FTSE 100 v pátek ztratil 0,42 %, francouzský CAC 40 0,72 % a německý DAX 0,81 %. Regionální STOXX Europe 600 oslabil o 0,91 %, největší propad zaznamenal ve druhé polovině obchodování, a za celý týden tak umazal část svého zisku a zakončil jen 0,18 % v plusu. Řecký ASE index, který zahájil v pondělí obchodování po pětitýdenní pauze, v pátek připsal 1,45 %, čímž umazal část z týdenní 15% ztráty.

Za celý týden FTSE 100 zpevnil o 0,33 %, CAC 40 o 1,35 % a německý DAX o 1,61 %.

Americká ekonomika v červenci vytvořila 215 tisíc nových pracovních míst. Očekávalo se 225 tisíc po červnovém přírůstku o 231 tisíc (revidováno z 223 tisíc). Míra nezaměstnanosti stagnovala na 5,3 %, jak se očekávalo. Míra participace stagnovala na červnové hodnotě 62,6 %, jak se očekávalo. Průměrná hodinová mzda však meziročně vzrostla jen o 2,1 %, čekalo se 2,3 %, a navíc se stále jedná o tempo významně pod 3,5 %, která jsou podle Fedu známkou zdravé ekonomiky s plnou zaměstnaností.

"Navzdory mírnému nenaplnění očekávání u hlavního čísla, se stále jedná o velmi solidní zprávu o zaměstnanosti," říká Michael Ingram, tržní stratég z BGC Partners. "Jediným zklamáním je hodinová mzda, ale i ta koneckonců vykazuje známky zlepšení (z červnového 2,0% růstu na 2,1%, pozn. red.)," dodává.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Německé ministerstvo financí by dalo přednost dalšímu překlenovacímu úvěru pro Řecko. Aténám a jejich věřitelům by prý poskytl dostatek času na dosažení konečné dohody o třetím záchranném balíčku. S odvoláním na zdroj z ministerstva to v pátek napsal německý list Süddeutsche Zeitung.
• Desítky lidí stály dnes v Moldavsku ve frontách před třemi bankami, které čeká likvidace. Agentura AP napsala, že z bankovních domů zmizelo až 1,5 miliardy dolarů. Podle nezveřejněné parlamentní zprávy byla prý část těchto peněz převedena do ruských bank.
• Meziroční míra poklesu spotřebitelských cen v Řecku zůstala v červenci podle národního měření na červnové úrovni 2,2 %. Oznámil to v pátek řecký statistický úřad. Zadlužená země trpí cenovou deflací již 29 měsíců, ceny sráží dolů propad ekonomiky spolu se snižováním mezd a důchodů.
• Spojené království: Obchodní bilance v červnu zvýšila schodek na 9,2 miliardy liber z 8 miliard v květnu (odhad: -9,3 miliardy liber).
• Španělsko: Průmyslová výroba po sezónním očištění v červnu meziročně vzrostla o 4,5 % (odhad: +3,8 %, květen +3,2 %).
• Francie: Deficit obchodní bilance se v červnu snížil na -2,658 miliardy eur z -3,999 miliardy eur v květnu (odhad: -3,634 miliardy eur).
• Průmyslová výroba ve Francii v červnu meziměsíčně nečekaně klesla o 0,1 %, očekával se 0,2% růst po květnových +0,4 %. Meziročně se zvýšila o 0,6 %, což bylo mnohem méně než očekávaných +1,2 % po 2,5% růstu v květnu. Produkce zpracovatelského sektoru se meziměsíčně propadla o 0,7 %, čekal se 0,2% růst po květnovém zvýšení o 0,7 %- Meziročně se výroba ve zpracovatelském sektoru zvýšila jen o 0,1 % při očekávání 1,8% nárůstu po květnových +3,0 %.
• Obchodní bilance byla v přebytku 24 miliard EUR, čekalo se jen 21 miliard EUR po květnových 19,5 miliardy EUR. Dovoz klesl meziměsíčně o půl procenta (odhad: +0,5 % po +0,4 % v květnu, revidováno na +0,7 %), export meziměsíčně klesl o procento (odhad: -0,3 % po revidovaných +1,6 %). Bilance běžného účtu v červnu 24,4 miliardy EUR (odhad: 16 miliard EUR po 11,8 miliardy EUR revidovaných na 11,1 miliardy EUR).
• Míra nezaměstnanosti ve Švýcarsku v červenci podle očekávání dosáhla 3,1 %.
• Meziměsíčně produkce klesla o 1,4 %, čekal se růst o 0,3 %. Stagnace v květnu byla revidována na +0,2 %. Meziročně průmyslová výroba v Německu v červnu stoupla o 0,6 %, čekalo se +2,2 % po +2,1 % v květnu (revidováno na +2,4 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Rozhovory s Řeckem o třetím záchranném balíčku postupují uspokojivým způsobem, oznámila ve čtvrtek Evropská komise (EK). Je proto podle ní možné, že dohody s Aténami dosáhnou vyjednávači do 20. srpna. Komise tak podle agentury Reuters reagovala na prohlášení nejmenovaného představitele německé vlády v deníku Bild, který tvrdil, že tento srpnový termín je "nedosažitelný".
• Evropská stáčírna Coca-Cola Enterprises se spojí se španělskou stáčírnou Coca-Cola Iberian Partners a s německou pobočkou americké nápojové společnosti Coca-Cola. Vytvoří tak největšího nezávislého producenta nápojů této firmy na světě. Nová společnost ponese název Coca-Cola European Partners a bude stáčet a distribuovat nápoje ve 13 zemích, sdělila ve čtvrtek Coca-Cola Enterprises.
• Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž 27 EUR/CZK. Zároveň ve čtvrtek rada nechala úrokové sazby na historických minimech. Informoval o tom mluvčí centrální banky Tomáš Zimmermann. Základní úroková sazba činí 0,05 %. Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013. Tiskovou konferenci guvernéra Miroslava Singera jsme sledovali živě.
• Výbor pro měnovou politiku na svém zasedání hlasoval pro zachování základní úrokové sazby na úrovni 0,5 % v poměru 8:1. Guvernér Ian McCafferty hlasoval pro zvýšení o 25 bazických bodů. Zachování objemu v programu odkupů aktiv pak výbor odhlasoval jednomyslně. Základním cílem centrální banky tak zůstává dosažení 2% inflace s cílem podpořit růst a zaměstnanost.
• Míra nezaměstnanosti v Řecku v květnu klesla na 25 % z 25,6 % v předchozím měsíci. Dostala se tak na nejnižší úroveň za téměř tři roky. Ve srovnání s průměrem v celé Evropské unii však zůstala více než dvojnásobná. Vyplývá to ze čtvrtečních údajů řeckého statistického úřadu ELSTAT.
• Zakázky německých průmyslových podniků v červnu stouply mnohem výrazněji, než se očekávalo, a to díky silné poptávce ze zahraničí. Ministerstvo hospodářství ve čtvrtek oznámilo, že zakázky se v červnu zvýšily o dvě procenta po květnovém poklesu o 0,3 %.
• Moody's zlepšila výhled pro britský bankovní systém z negativního na stabilní.
• Spojené království: Ceny domů v červenci nečekaně meziměsíčně klesly o 0,6 % (odhad: +0,4 %, červen: +1,6 %).
• Průmyslová produkce ve Spojeném království v červnu meziměsíčně nečekaně klesla o 0,4 %, očekával se přitom 0,1% růst po předchozích +0,3 % (revidováno z +0,4 %). Výroba ve zpracovatelském sektoru naopak vzrostla o 0,2 % při očekávání 0,1% růstu po květnovém poklesu o 0,6 %.
• Německý automobilový koncern Daimler v červenci meziročně zvýšil prodej luxusních aut Mercedes-Benz o 15 % na rekordních 149 753 vozů díky silné poptávce v Číně a Evropě. Oznámila to ve čtvrtek firma. V období od ledna do července dosáhl prodej rekordních 1,048 milionu vozů, meziročně tak stoupl rovněž o 15 %.
• CF Industries kupuje některá aktiva společnosti OCI za 6 miliard dolarů.
• Řecko je blízko dosažení dohody o podmínkách poskytnutí třetího záchranného programu pro tuto zadluženou zemi. Řekl to ve středu premiér Alexis Tsipras s tím, že dohoda s mezinárodními věřiteli ukončí pochybnosti o setrvání jeho země v eurozóně. Atény ve středu začaly jednat o podrobných podmínkách poskytnutí pomoci ve výši až 86 miliard eur.
• Řecko se sice dohodlo s věřiteli na finanční pomoci, ale bude potřebovat mnohem větší odpis dluhu, než jaký si zainteresované strany chtějí připustit. Podle britského nezávislého institutu pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR) nebude 30% odepsání dluhu navrhované MMF stačit.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v červnu klesly meziměsíčně o 0,6 %, očekával se přitom jen 0,2% pokles po růstu o 0,1 % v květnu (revidováno z +0,2 %). Meziročně tržby maloobchodních prodejců vzrostly o 1,2 %, čekal se však 2% růst po předchozích +2,6 % (revidováno z +2,4 %). V celé Evropské unii tržby meziměsíčně klesly o 0,5 % po 0,2% růstu v květnu. Meziročně se tržby v celé EU zvýšily o 2 %.
• Aktivita v sektoru služeb v eurozóně byla v červenci vyšší, než se čekalo. Index nákupních manažerů klesl jen na 54 bodů, přestože předběžný index předvídal hlubší pokles na 53,8 bodu z 54,4 bodu v červnu. Tempo tvorby nových pracovních míst roste devátý měsíc v řadě, přestože bylo v červenci nejslabší od února letošního roku. Jedná se tak o nejdelší růstovou řadu od roku 2011. V Německu dosáhlo pětiměsíčního rekordu a ve Španělsku dokonce 100měsíčního maxima. Kompozitní index nákupních manažerů se snížil na 53,9 bodu z 54,2 bodu v červnu, předběžná data hlásila pokles na 53,7 bodu.
• Index nákupních manažerů v sektoru služeb v Itálii v červenci klesl z červnových 53,4 bodu na 52 bodů, očekával se přitom jen mírnější pokles na 53 bodů. Příliv pracovní síly byl o něco lepší než v červnu, stejně jako očekávání firem, která se odrazila od červnového minima. Zaměstnanost však poprvé v posledních šesti měsících mírně klesla. Kompozitní index se rovněž snížil, a to na 53,5 bodu z 54 bodů v červnu, trh predikoval 53,8 bodu.
• Aktivita v sektoru služeb ve Francii dál roste, i když mírnějším tempem. Finální index nákupních manažerů v sektoru služeb potvrdil předběžná data a klesl na tříměsíční minimum 52 bodů z 54,1 bodu v červnu. Zaměstnanost v sektoru se mírně snížila a příchod nové pracovní síly se zpomalil, stejně jako příchod nových firem do odvětví. Kompozitní index klesl rovněž na tříměsíční minimum, a to na 51,5 bodu z červnových 53,3 bodu, jak predikoval předběžný údaj.
• Aktivita v německém sektoru služeb zůstala v červenci stejně solidní jako v červnu. Předběžný index nákupních manažerů v sektoru služeb sice počítal s poklesem na 53,7 bodu z 53,8 bodu v červnu, avšak finální data agentury Markit potvrdila stagnaci na červnových 53,8 bodu. Firmy reportovaly solidní růst produkce i nových zakázek, což jim umožňuje navyšovat stavy zaměstnanců. Kompozitní index rovněž stagnoval na červnových 53,7 bodu, předběžná data počítala s poklesem na 53,4 bodu.
• Růst podnikatelské aktivity ve Španělsku v červenci výrazně zrychlil. Kompozitní index nákupních manažerů vyskočil z červnových 55,8 bodu na 58,3 bodu a index sledující sektor služeb se zvýšil z 56,1 bodu v červnu na 59,7 bodu, očekával se přitom mírný pokles na 55,8 bodu. Růst zaměstnanosti zaznamenal nejprudší tempo od července 2007, rychleji rostla také produkce a nové zakázky, a v růstu pokračují i ceny výstupů.
• Index nákupních manažerů ve Spojeném království v červenci klesl na 57,4 bodu z 58,5 bodu v červnu, očekával se mírnější pokles na 58 bodů. Zaměstnanost rostla nejpomalejším tempem od března 2014, přestože celková expanze zůstává solidní. Do odvětví stále přicházejí nové firmy, ačkoli očekávání firem do budoucna v červenci spadlo na pětiměsíční minimum. Kompozitní index se snížil na 56,6 bodu při očekávání poklesu na 56,9 bodu z červnových 57,4 bodu.
• Itálie: Průmyslová výroba v červnu klesla meziměsíčně o 1,1 % (odhad: -0,3 %, květen: +0,9 %), meziročně se snížila o 0,3 % (odhad: +1,4 %, květen po revizi: +3,1 %).
• Dohoda mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli o podobě třetího záchranného balíku pro tuto zadluženou zemi by měla být hotova do 18. srpna. Řekla to v úterý mluvčí vlády v Aténách, podle které se o podrobných podmínkách začne jednat ve středu. Řecko potřebuje do 20. srpna splatit dluh zhruba 3,4 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB), k čemuž chce využít část očekávané pomoci. Ta má dosáhnout až 86 miliard eur.
• Ukrajinské ministerstvo financí poslalo skupině největších soukromých věřitelů nový návrh na restrukturalizaci státního dluhu Ukrajiny. Investory zároveň pozvalo na čtvrteční schůzku k "rozhodujícím" jednáním. Úřad to podle agentury Reuters uvedl v úterním sdělení.
• Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje obchody, které jménem ruských klientů uskutečnil německý finanční ústav Deutsche Bank. Agentuře Reuters to v úterý řekl nejmenovaný zdroj. Transakce prý mají hodnotu několika miliard dolarů. Deutsche Bank se k věci odmítla vyjádřit, podle zdrojů citovaných americkými médii úřad zkoumá obchody s akciemi, při kterých se mohly přesouvat peníze z Ruska bez informování úřadů.
• Ruský premiér Dmitrij Medveděv v úterý nařídil vládě, aby se zabývala možným rozšířením seznamu států, na jejichž zboží Moskva vyhlásila embargo odvetou za protiruské sankce Evropské unie a USA. Oznámila to agentura TASS. Důvodem je podle premiéra podezření, že některé další státy se k protiruským sankcím připojily. Žádné země ale neuvedl.
• Počet lidí bez práce ve Španělsku v červenci klesl o 74 028, což je největší pokles v měsíci červenci od roku 1998. Trhy čekaly pokles jen o 45 600 po snížení o 94 700 v červnu. Bez práce je tak ve Španělsku nyní 4,05 milionu lidí.
• Británie prodala část státního podílu v Royal Bank of Scotland (RBS), který získala v rámci záchrany bank v době finanční krize před sedmi lety. Vláda v Londýně v úterý oznámila, že za 2,1 miliardy liber prodala podíl ve výši 5,4 %. V držení státu tak zůstává ještě téměř 73 % akcií.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v červenci klesl na 57,1 bodu (odhad: 58,5 bodu, červen: 58,1 bodu).
• Evropská unie uzavřela s Vietnamem rámcovou smlouvu o dohodě o volném obchodu, která by měla zrušit téměř všechna cla ve vzájemné obchodní výměně. Oznámila to v úterý Evropská komise, která s Vietnamem o volném obchodu jedná již dva a půl roku.
• Irský výrobce léků Shire v úterý předložil nabídku na převzetí amerického konkurenta Baxalta za zhruba 30 miliard dolarů v akciích. Vedení firmy Baxalta již dříve návrh na spojení podniků odmítlo, Shire se proto nyní s nabídkou na převzetí obrátil přímo na akcionáře amerického podniku. Spojením firem má vzniknout světová jednička v léčbě vzácných chorob.
• Řecko nebude muset několik týdnů žádat Evropskou centrální banku (ECB) o zvýšení nouzového financování svých bank. Řecké banky mají nyní díky obnovenému přílivu peněz dostatek rezervní hotovosti. Agentuře Reuters to v pondělí řekly dva informované zdroje.
• Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru i sektoru služeb ve společenství zemí platících eurem v červenci zpomalil. Index nákupních manažerů klesl na 52,4 bodu z 52,5 bodu v červnu, předběžný index však počítal s poklesem na 52,2 bodu. Slabé euro tlačilo nahoru ceny vstupů a ukazatel se držel poblíž 14měsíčního maxima dosaženého v červnu, přestože Řecko padlo na rekordní dno.
• Skupina německých automobilek Daimler, Audi a BMW se dohodla se společností Nokia, že od ní za 2,5 miliardy eur koupí mapovou službu HERE. Uvedlo to v pondělí konsorcium automobilek, které tak potvrdilo dřívější zprávy v médiích. Výrobci aut uvedli, že budou mít v mapové službě každý stejný podíl, žádná z firem prý nebude usilovat o získání většiny.
• Tempo expanze španělského zpracovatelského sektoru v červenci mírně kleslo. Index nákupních manažerů se snížil na 53,6 bodu z 54,5 bodu v červnu, očekával se jen mírný pokles na 54,3 bodu. Tempo růstu nových zakázek spadlo na 17měsíční minimum, avšak zaměstnanost naopak vzrostla nejprudším tempem od ledna 2007 a celkově se index stále nachází bezpečně nad padesátibodovou hranicí, která dělí kontrakci od expanze.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Itálie v červenci vyskočil na 55,3 bodu z 54,1 bodu v červnu. Čekal se přitom mírnější pokles na 53,9 bodu. Index se tak i nadále nachází vysoko nad klíčovou padesátibodovou hranicí dělící kontrakci od expanze. Produkce zboží byla v červenci nejvyšší od dubna 2011. Růst výroby podporoval přísun nové pracovní síly a navíc solidním tempem rostou i ceny.
• Aktivita ve francouzském zpracovatelském sektoru v červenci podle finálních dat agentury Markit klesla pod klíčovou padesátibodovou hranici a ukazatel se tak ocitl v pásmu kontrakce. Index nákupních manažerů se snížil na 49,6 bodu z 50,7 bodu v červnu, jak předvídala předběžná data. Mírně se snížila produkce i nové zakázky, a tudíž i zaměstnanost v sektoru. Naopak ceny vstupů pokračují v růstu. Výrobci ve Francii se navíc stále potýkají s prodlužujícími se dobami dodávek, byť se tempo růstu tohoto prodlužování v červenci oproti červnu zpomalilo.
• Tempo růstu aktivity v německém zpracovatelském sektoru v červenci podle finálních dat agentury Markit kleslo méně, než předvídala předběžná data. Předběžný index nákupních manažerů počítal s poklesem na 51,5 bodu z 51,9 bodu v červnu, ukazatel se snížil jen na 51,8 bodu.
• Index nákupních manažerů v Řecku se v červenci propadl na rekordní dno 30,2 bodu po červnových 46,9 bodu, je tedy nejníže za 16 let, kdy agentura Markit záznamy vytváří. Propad na rekordně nízké hodnoty by zaznamenán téměř u všech subukazatelů průzkumu. Produkce zboží prudce klesla, stejně jako nové zakázky, a s tím je spojené i propuštění a ztráta pracovních míst v továrnách.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru Spojeného království se sice v červenci oproti červnovému 26měsíčnímu minimu zlepšily, když index nákupních manažerů vzrostl na 51,9 bodu z červnových 51,4 bodu, avšak stále zůstávají pod průměrem současné růstové sekvence, která započala v dubnu (54,3 bodu). Růst produkce do velké míry závisel na výrobě spotřebního zboží, která vyvažovala slabý nárůst výroby polotovarů a kapitálového zboží.
• Aktivita v českém zpracovatelském sektoru byla v červenci nejvyšší za posledních 51 měsíců. Index nákupních manažerů vyskočil na 57,5 bodu z červnových 56,9 bodu, očekával se přitom pokles na 56,2 bodu.
• V pondělí v 9.35 se po pěti týdnech začalo opět obchodovat s akciemi na Aténské burze. Hlavní akciový index ASE se hned v úvodu propadl o 11 %. Hlavní index řeckých akcií ATHEX Composite v úvodu obchodování vykazoval propad až o 22,8 %, akcie největší řecké komerční banky National Bank of Greece ztrácely dokonce 30 %, což je jejich denní limit.
• Rusko bude pátrat po potravinách, jejichž dovoz z Evropy byl loni zakázán, nejen v celním prostoru hraničních přechodů, ale i přímo v obchodech a skladech maloobchodní sítě. Napsal to v pondělí ruský list Kommersant s odvoláním na zdroje z ruského ministerstva zemědělství. Embargo na evropské potraviny zavedla Moskva odvetou za protiruské sankce Evropské unie vyhlášené po anexi ukrajinského Krymu.
• Italská holdingová společnost Exor kupuje zajišťovnu PartnerRe za 6,9 miliardy dolarů.
• Hrubý domácí produkt Irska v letošním prvním čtvrtletí stoupl proti posledním třem měsícům loňského roku o 1,4 %. Meziročně HDP vyskočil o 6,5 %.
• Sankce související s ukrajinskou krizí by mohly Rusko celkově připravit o devět procent hrubého domácího produktu. Uvedl to v pondělí Mezinárodní měnový fond (MMF). Dodal nicméně, že ruská ekonomika nyní vykazuje známky stabilizace po propadu, za kterým stály kromě sankcí rovněž nízké ceny ropy.

Výsledková sezóna

-Výsledky Telecom Italia v 1H: Čistý zisk klesl o 95 % na 29 milionů EUR kvůli 399milionovým výdajům na pokuty a platby regulátorům. - Výsledky Monte dei Paschi ve 2Q: Čistý zisk 121 milionů EUR (odhad: 287 milionu EUR). - Pojišťovně pomohlo, že ve druhém čtvrtletí klesl počet přírodních katastrof. Dařilo se zejména divizím pojištění majetku (nemovitostí) a úrazovému pojištění. Allianz potvrdila výhled provozního zisku pro letošní rok na horní hranici původního pásma, tedy okolo 10,8 miliardy EUR. - Rakouské bankovní skupině Erste Group Bank v letošním druhém čtvrtletí stoupl čistý zisk na 261,4 milionu eur. Loni Erste za stejné období vykázala čistou ztrátu 1,033 miliardy eur. Provozní zisk skupině ale klesl na 761,6 milionu eur ze 798 milionů eur v loňském druhém čtvrtletí. Erste potvrdila celoroční výhled, který počítá s mírným meziročním růstem objemu úvěrů a mírným poklesem provozního zisku, a v konferenčním hovoru uvedla, že z letošního zisku plánuje vyplatit dividendu. - Výsledky Merck KGaA ve 2Q: Čistý zisk 343,4 milionu EUR (odhad: 317 milionů EUR), tržby 3,2 miliardy EUR (loni: 2,8 miliardy EUR). - Výsledky METRO ve 3QFY2014/2015: Upravený zisk na akcii 0,07 EUR, (odhad: 0,17 EUR), tržby 13,97 miliardy EUR (odhad: 14 miliardy EUR). - Výsledky Rio Tinto v 1H: Zisk 2,92 miliardy USD (odhad: 2,42 miliardy USD), čistý zisk 806 milionů USD (loni: 4,4 miliardy USD). - Německý operátor Deutsche Telekom ve druhém čtvrtletí zvýšil provozní zisk o 14 % na pět miliard eur, protože dobré výsledky ve Spojených státech převážily nad útlumem na domácím trhu. Oznámila to ve čtvrtek firma. - Čistý zisk francouzské banky Société Générale ve druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 25 % na 1,351 miliardy eur. Oznámila to firma, která je v České republice většinovým majitelem Komerční banky. Zisk výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters v průměru odhadovali na 969 milionů eur. V celém prvním pololetí čistý zisk meziročně vzrostl o 78 % na 2,219 miliardy eur. - Výsledky ING Groep ve 2Q: Čistý zisk 1,36 miliardy EUR (odhad: 1,46 miliardy EUR). - Výsledky London Stock Exchange v 1H: Upravený zisk na akcii 0,646 GBP (odhad: 0,624 GBP). - Výsledky voestalpine v 1Q: Zisk na akcii 1,61 EUR (odhad: 1,27 EUR), tržby 3,002 miliardy EUR (odhad: 2,996 miliardy EUR). - Výsledky Standard Chartered v 1H: Výnosy 8,5 miliardy USD (odhad: 8,78 miliardy USD), banka snižuje dividendu o 50 % na 14,4 centu. - Čistý zisk přední italské bankovní skupiny UniCredit vzrostl ve druhém čtvrtletí díky poklesu špatných úvěrů meziročně o 30 % na 522 milionů eur. Zvýšila se také kapitálová vybavenost, což zmírnilo obavy akcionářů z toho, že banka bude muset vydat nové akcie. Vyplývá to podle agentury Reuters ze středeční zprávy společnosti, která je aktivní i na českém trhu. - Výsledky Axel Springer ve 2Q: Zisk EBITDA 147 milionů EUR (odhad: 133 milionů EUR), tržby 796,7 milionu EUR (meziroční růst o 7 %). - Výsledky Hugo Boss ve 2Q: Čistý zisk 71 milionů EUR (odhad: 70 milionů EUR), tržby 647 milionů EUR (odhad: 631 milionů EUR). - Největšímu světovému výrobci luxusních aut BWM klesl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o procento na 1,749 miliardy eur. Automobilka měla vyšší náklady na uvedení nových modelů na trh. V hospodaření se podle jejího úterního oznámení odrazila i skladba prodeje aut. V ní vzrostl počet kompaktních vozů, u nichž obvykle bývají nižší ziskové marže. - Globální bankovní skupina HSBC Holdings v prvním pololetí zvýšila zisk o deset procent na 13,6 miliardy dolarů. K nečekaně lepšímu výsledku jí pomohl solidní výkon v Asii. Skupina, která se snaží prodat méně výkonné aktivity, v pondělí zároveň oznámila prodej své brazilské divize. Za 17,6 miliardy realů ji kupuje brazilský ústav Banco Bradesco. - Nizozemská pivovarnická skupina Heineken v prvním pololetí zvýšila provozní zisk o 3,4 procenta na 1,55 miliardy eur. Společnosti, která je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě, se podařilo zvýšit zisk ve všech regionech s výjimkou Afriky. - Finanční ústav Commerzbank, který je druhou největší bankou v Německu, ve druhém čtvrtletí vytvořil čistý zisk 280 milionů eur. To je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni. Bance se dařilo zejména v oblasti drobného bankovnictví a v pondělí také uvedla, že poprvé od roku 2007 vyplatí akcionářům dividendu. - Francouzská vodárenská společnost Veolia zvýšila v prvním pololetí čistý zisk o 178 % na 353 milionů eur. Veolia vykazuje růst zisku již šest čtvrtletí za sebou, hodnota jejích akcií za posledních 12 měsíců stoupla o více než polovinu. Firma působí i v České republice. - Rakouská realitní skupina Immofinanz Group se v uplynulém finančním roce propadla do čisté ztráty 361,4 milionu eur. Vyplývá to z předběžných výsledků hospodaření skupiny. Firma, která působí i v České republice, ztrátu vysvětluje především hospodářskou situací v Rusku a konkurenčním bojem na trhu kancelářských prostor ve východní Evropě. Firma také uvedla, že za uplynulý finanční rok nevyplatí dividendu.

Zdroj: Bloomberg