Tři dny paniky poslaly v pátek evropské akcie do náručí korekce

Britský FTSE 100 odepsal 2,83 %, francouzský CAC 40 3,19 % a německý DAX 2,95 %. Regionální STOXX Europe 600 se propadl o 3,2 %, od dubnového vrcholu odepsal tím pádem už 13 %, a zahájil tak korekci.

Výprodejová vlna, která smazala americké zisky za letošní rok a stáhla dolů čínské akcie, zasáhla v pátek i evropské trhy. STOXX Europe 600 za poslední tři dny ztratil 6,7 %, což znamená nejprudší pokles od září 2011. Páteční ztrátou se tak připojil k britskému FTSE 100 a německému indexu DAX, které už korekci zahájily.

Světové akciové trhy zasáhly údaje, podle nichž aktivita v čínském zpracovatelském sektoru v srpnu klesla nejprudším tempem za šest a půl roku. Čínské akciové indexy kvůli tomu klesly o více než čtyři procenta a za celý týden ztratily téměř 12 %. Hlavní index burzy v Tokiu se propadl o tři procenta na minimum od letošního května a za celý týden odepsal 5,3 %, nejvíce od loňského dubna. Americké akcie ztrácely v první polovině obchodování až dvě procenta.

"Čína je obrovský slon, a když se pohne, způsobí velké vlny," říká Guillermo Hernandez Sampere z MPPM. "V ten naprosto nejhorší čas v roce se nálada na trhu výrazně zhoršila," dodává.

"Do cen evropských akcií už investoři zahrnuli řadu dobrých zpráv a k vyvolání strachu o globální ekonomiku stačí málo," řekl agentuře Reuters Chris Faulkner-MacDonagh z britské společnosti Standard Life Investments. Trhy také dál sledují vývoj v Řecku, které se po čtvrteční demisi vlády premiéra Alexise Tsiprase začalo chystat na letos již druhé předčasné parlamentní volby.

V pátek nejvíce ztrácely akcie sektoru zdravotní péče. Novartis přispěla k poklesu nejvíce svou více než 3% ztrátou poté, co oznámila akvizici experimentálního léku od GlaxoSmithKlline za zhruba miliardu dolarů.

Britský FTSE 100 za celý týden odepsal 5,26 %, CAC 40 7,3 % a DAX 7,8 %. STOXX Europe 600 je za celý týden v 6,4 % v mínusu.

Světové akcie v pátek odpoledne zaznamenávaly nejvýraznější pokles tohoto roku. Světový index MSCI ztrácel ke konci odpoledne asi 1,6 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Brusel i Berlín vyzývají Řecko k bezodkladnému uskutečňování přislíbených reforem navzdory možným předčasným volbám. Evropská komise v pátek prohlásila, že nemá obavy z neuskutečnění reforem. Německá kancléřka Angela Merkelová očekává, že Atény sliby splní bez ohledu na výsledky voleb.
• Americká technologická společnost Microsoft uzavře jednu z bývalých továren převzaté telefonní divize finské společnosti Nokia a zruší ve Finsku až 2 300 pracovních míst. Opatření, která v pátek firma oznámila, jsou součástí červencového plánu zrušit celkem 7 800 pracovních míst, z toho většinu v telefonní divizi.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně v srpnu podle předběžných dat vzrostla na -6,8 bodu (odhad: -6,9 bodu, červenec: -7,1 bodu).
• Lednové volební vítězství řecké radikálně levicové strany SYRIZA spolu s následnými událostmi vyvolalo otázku, zda obyvatelé členských zemí eurozóny mohou demokraticky rozhodovat o věcech, jako je podoba ekonomického modelu v jejich vlastní zemi. Politika eurozóny vychází z toho, že měnová unie a demokracie nejsou slučitelné, takový přístup ale nevyhnutelně povede k nezdaru, protože i největší zastánci eura musí dát přednost demokracii. Napsal to ekonomický komentátor britského listu Financial Times Martin Sandbu.
• Vláda řeckého premiéra Alexise Tsiprase podala ve čtvrtek večer demisi, a Řeky tak letos čekají již druhé předčasné volby. Pravděpodobný termín voleb je 20. září, píší řecká média, konečné datum ale musí stanovit prezident. Nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem vyjádřil naději, že výsledek voleb nenaruší dohodu s řeckými věřiteli, na trhu je ale patrná zvýšená nervozita a nejistota.
• Spotřebitelská důvěra v Německu se poprvé za šest měsíců zhoršila, když ji nepříznivě zasáhly obavy ohledně hospodářského vývoje v zahraničí. Výzkumná společnost GfK v pátek oznámila, že se index spotřebitelské důvěry pro září snížil na 9,9 bodu ze srpnových 10,1 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že hodnota indexu zůstane beze změny.
• Pokles aktivity ve francouzském zpracovatelském sektoru zrychluje. Ukázal to předběžný index nákupních manažerů, který klesl na 48,6 bodu z 49,6 bodu. Čekal se naopak růst na 49,7 bodu. Předběžný index nákupních manažerů v sektoru služeb pak ukázal na pokles tempa růstu, když klesl na 51,8 bodu z 52 bodů při očekávání stagnace. Růst aktivity odděluje od jejího poklesu úroveň 50 bodů. Kompozitní PMI klesl na 51,3 bodu z 51,5 bodu.
• Tempo růstu aktivity v německém zpracovatelském sektoru v srpnu podle předběžného indexu nákupních manažerů stouplo, zatímco v sektoru služeb naopak kleslo. Ve zpracovatelském sektoru se ukazatel zvýšil na 53,2 bodu z 51,8 bodu, čekal se naopak pokles na 51,7 bodu. V sektoru služeb index klesl na 53,6 bodu z 53,8 bodu při očekávání růstu na 54 bodů. Kompozitní PMI vzrostl na 54 bodů z 53,7 bodu.
• Tempo růstu aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny se v srpnu nezměnilo. Ukazuje to předběžný index nákupních manažerů, který zůstal na 52,4 bodu, čekal se mírný pokles na 52,2 bodu. V sektoru služeb tempo růstu aktivity mírně stouplo, když předběžný index nákupních manažerů vzrostl na 54,3 bodu z 54 bodů, čekala se stagnace ukazatele. Firmy registrují výraznější příliv nových zakázek díky slabému kurzu eura a také vlivem pokračujícího snižování cen.
• Nové předčasné volby v Řecku by mohly přinést stabilitu a posílit reformní kurz. Shoduje se na tom velká část evropského tisku. Španělský liberální deník El Mundo dokonce poznamenal, že populismus v Řecku ztroskotal. Další předčasné volby v zemi ve čtvrtek oznámil premiér Alexis Tsipras, jehož krajně levicová formace SYRIZA se začala rozpadat hlavně kvůli sporům ohledně podmínek přijetí další mezinárodní úvěrové pomoci.
• Evropští politici považují rezignaci řeckého premiéra Alexise Tsiprase za krok k upevnění podpory pro záchranný program. Investoři se však obávají, že by předčasné volby mohly vést k průtahům při zavádění reforem. Tsipras ve čtvrtek podal společně s vládou demisi a požádal prezidenta o uspořádání předčasných parlamentních voleb v co nejkratší možné lhůtě. Doufá přitom, že si ve volbách posílí mocenskou pozici.
• Nowotny (ECB): Eurozóna je ostrůvkem stability ve světě, rychlý návrat k inflačnímu cíli ale čekat nelze.
• Americký řetězec restaurací rychlého občerstvení McDonald's bude s pomocí nové franšízové smlouvy v Rusku expandovat v odlehlých oblastech jižní Sibiře. Dohoda s ruskou firmou GiD je teprve druhou takovou smlouvou na ruském trhu, kde McDonald's většinu restaurací provozuje sám.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Přebytek obchodní bilance eurozóny se v červnu podle sezónně očištěných dat zvýšil na 21,9 miliardy eur z květnových revidovaných 21,3 miliardy eur (revidováno z 21,2 miliardy eur). Očekával se však růst na 23,1 miliardy eur. Bez sezónního očištění činil přebytek 26,4 miliardy eur po květnových 18,8 miliardy eur.
• Německá ekonomika bude ve druhém pololetí pokračovat v růstu díky stoupající domácí spotřebě i exportu. Vyhlídky světové ekonomiky však zastiňuje riziko prudkého zpomalení hospodářského růstu v Číně. Uvedla to v pondělí německá centrální banka Bundesbank v pravidelné měsíční zprávě o ekonomické situaci.
• Finanční skupina Penta po získání vlivu v některých slovenských vydavatelstvích podala žaloby na konkurenční média za to, že v článcích o jejích podnikatelských aktivitách prý uvedla nesprávné informace. Penta již dříve sdělila, že každé médium musí nést odpovědnost za publikované články. V minulosti si na články slovenského tisku stěžovali zejména politici.
• Spolkový sněm podle německých komentátorů ve středu třetí záchranný program pro Řecko schválí, hlavní otázkou zůstává, kolik poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU bude proti. Silný odpor proti záchrannému balíčku ve straně kancléřky Angely Merkelové by totiž podle analytiků mohl oslabit pozici Německa v Evropské unii.
• Silně zadlužené Řecko bude eurozóně působit problémy ještě desítky let. Uvedl to finský ministr zahraničí Timo Soini. Současně vyzval Mezinárodní měnový fond (MMF) k účasti na novém záchranném programu pro Řecko.
• Indická letecká společnost IndiGo koupí od evropské strojírenské firmy Airbus 250 letadel A320neo v katalogové hodnotě 26,55 miliardy dolarů. Airbus v pondělí oznámil, že aerolinky o víkendu potvrdily svou předběžnou objednávku z loňského roku. Jde o největší jednorázovou zakázku v historii Airbusu z hlediska počtu letadel a druhou největší z hlediska hodnoty.
• Zemědělský konglomerát Cargill kupuje norskou společnost EWOS za 1,5 miliardy dolarů.
• Turecká lira se v úterý kvůli politické nejistotě v zemi propadla na rekordní minimum. Kurz turecké měny letos ztratil už asi 18 %, centrální banka ale ani na srpnovém zasedání proti jeho poklesu nezasáhla. Turecké vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) se po červnových volbách nepodařilo získat partnera do koalice a rýsují se předčasné parlamentní volby.
• Řecká vláda opět zmírnila omezení pro pohyb kapitálu, která zavedla v důsledku dluhové krize. Řekové tak nyní mohou převádět menší částky do zahraničí a zakládat nové bankovní účty k hrazení splátek úvěrů či daní. Informovaly o tom v úterý agentury AP a Reuters.
• Meziroční inflace ve Spojeném království v červenci vzrostla na 0,1 % po červnové nule, na níž měla dle očekávání stagnovat. Jádrová inflace meziročně zrychlila na 1,2 %, tedy maximum za posledních pět měsíců, očekávalo se mírnější zrychlení na 0,9 % z červnových 0,8 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,2 %, čekal se 0,3% pokles po červnové stagnaci.
• Americký internetový obchod Amazon.com plánuje otevřít v pražských Horních Počernicích halu pro vrácené zboží. Práci by v ní měly najít zhruba tři tisíce lidí. Nahradit by měla sklad pro reklamované zboží z Německa s tisícovkou zaměstnanců, který si nyní firma pronajímá v Dobrovízi u Prahy a už jí nestačí. Napsaly to úterní Hospodářské noviny (HN).
• Generální ředitel polské letecké společnosti LOT Sebastian Mikosz v úterý nečekaně oznámil rezignaci na funkci. Mikosz nastoupil do čela společnosti v roce 2013, zachránil ji před bankrotem a loni ji s pomocí restrukturalizace dovedl k prvnímu zisku za sedm let.
• Míra nezaměstnanosti v Rusku v červenci mírně klesla a dostala se na 5,3 % z červnové úrovně 5,4 %. Vyplývá to ze středečních údajů tamního statistického úřadu. Analytici v anketě agentury Reuters počítali s růstem nezaměstnanosti, a to na 5,5 %. Průměrná reálná mzda meziročně klesla o 9,2 %, analytici čekali pokles jen o 7,6 %.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v červenci klesla zpět k šestiletému minimu 11,5 % po červnovém zvýšení na 11,6 %. Uvedlo to ve středu slovenské ústředí práce. V meziročním srovnání byla míra nezaměstnanosti více než jeden procentní bod pod úrovní 12,7 % z loňského července.
• Eurozóna: Stavební produkce v červnu meziměsíčně klesla o 1,9 % (květen revidován na +0,2 % z +0,3 %), meziročně o 2,3 % (květen revidován na +0,2 % z +0,3 %).
• Islandská centrální banka zvyšuje hlavní úrokovou sazbu na 6,25 %.
• Německý Spolkový sněm ve středu velkou většinou schválil třetí záchranný balíček pro Řecko. Pro další evropskou pomoc zadlužené zemi se vyslovilo 454 z 585 přítomných poslanců. Atény by v rámci záchranného balíčku měly během tří let získat až 86 miliard eur.
• Banky v Maďarsku budou muset převést na forinty i spotřebitelské úvěry, které si lidé v minulosti vzali v cizích měnách. Rozhodla o tom ve středu maďarská vláda po jednání s bankami. Loni banky musely převést za značných ztrát na forinty rozsáhlý objem devizových hypoték, to ale nakonec zachránilo dlužníky i věřitele před těžkými dopady dramatického zpevnění švýcarského franku z počátku roku, uvedla agentura Reuters.
• Prominentní američtí levicoví ekonomové Paul Krugman, Joseph Stiglitz a Jeffrey Sachs prokázali Řecku velmi špatnou službu, když povzbuzovali radikály ve vládě Alexise Tsiprase k prosazování nezodpovědných plánů na odtržení od eurozóny a ostrou konfrontaci s evropskými věřiteli. Napsal to na předním americkém zpravodajském serveru Politico novinář řeckého konzervativního listu Kathimerini Jannis Palaiologos.
• Řecko obdrželo prvních 13 miliard eur z třetího záchranného programu. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) oznámil, že peníze převedl ve čtvrtek ráno. Podle zdroje agentury AFP již Atény uhradily splátku ECB a splatily také překlenovací úvěr z Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM).
• Tržby maloobchodních prodejců ve Spojeném království se v červenci ve srovnání s loňským rokem zvýšily o 4,2 %. Meziměsíčně tržby stouply o 0,1 %. Bez započtení tržeb z prodeje paliv činil meziroční růst 4,3 % a meziměsíční zvýšení dosáhlo tempa 0,4 %.
• Kazašský tenge se ve čtvrtek dopoledne propadl k americkému dolaru o 23 % na rekordní minimum 257,21 KZT/USD poté, co měnu kazašská centrální banka převedla do volně plovoucího kurzového režimu. Takto vypadají měnové války, říkají analytici.
• Přímé zahraniční investice v Evropě loni překonaly dosavadní rekord. Ačkoliv v celosvětovém měřítku jejich růst zpomalil, Evropě se podařilo přilákat nové projekty v celkové hodnotě 305 miliard dolarů, což je o 36 % více než v roce 2013. Co do počtu projektů činil meziroční nárůst deset procent. Vyplývá to z průzkumu atraktivnosti Evropy pro zahraniční investory společnosti EY.
• Čínská státní společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) by měla do konce srpna předložit závaznou nabídku na koupi podílu italské firmy Enel ve slovenském výrobci elektřiny Slovenské elektrárne (SE). Uvedl to ve čtvrtek slovenský ministr hospodářství Vazil Hudák.
• Po uspořádání krymského referenda o připojení poloostrova k Rusku bylo podle mnohých komentátorů jen otázkou času, než se proruští separatisté pokusí podobné lidové hlasování vyvolat i na východě Ukrajiny v doněcké oblasti. Zpravodajská agentura Nová Čína nyní podle serveru Zero Hedge přišla s informací, že se představitelé samozvané Doněcké lidové republiky rozhodli uspořádat referendum o přechodu oblasti pod ruskou správu.
• Škoda se stala ve Velké Británii nejspolehlivější automobilovou značkou. Vyplývá to z posledního průzkumu spolehlivosti, který byl v zemi proveden. Studie se dotazuje majitelů nejvýše tříletých vozů a zkoumá jejich zkušenosti. Všechny modely značky Škoda dosáhly lepších než průměrných hodnot, informovala ve čtvrtek automobilka Škoda Auto v tiskové zprávě. Na druhém místě se podle výsledků průzkumu umístila jihokorejská značka Kia, na třetím japonská Suzuki.
• Mexický soukromý investiční fond Finaccess Capital se dohodl na koupi podílu 32 % v polské společnosti Amrest od fondu Warburg Pincus. Oznámila to ve čtvrtek společnost Amrest, finanční podmínky dohody nebyly zveřejněny. Amrest mimo jiné provozuje v České republice restaurace KFC a Burger King a kavárny Starbucks.
• Německo: Index výrobních cen v červenci meziročně klesl o 1,3 % (odhad: -1,4 %), meziměsíčně se nezměnil (odhad: -0,1 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Druhá největší ruská banka VTB se ve druhém čtvrtletí překvapivě vrátila k zisku po ztrátách v předchozích dvou kvartálech. Firma v úterý oznámila, že vydělala 1,2 miliardy rublů. Zisk se nicméně propadl téměř o tři čtvrtiny ze 4,6 miliardy rublů před rokem.
• Švýcarský výrobce čokolády Lindt & Sprüngli v prvním pololetí zvýšil čistý zisk o 16 % na 65 milionů švýcarských franků. Hospodářské výsledky podniku podpořilo loňské převzetí amerického konkurenta Russell Stover.
• Pololetní provozní zisk švédské automobilky Volvo Car vzrostl meziročně o 71 % na 1,66 miliardy švédských korun (SEK). Společnost, kterou od roku 2010 vlastní přední čínský výrobce automobilů Geely, ve středu uvedla, že ke zlepšení jí dopomohla zejména silná poptávka v Evropě.
• Tabákové firmě Philip Morris ČR v letošním prvním pololetí vzrostl čistý zisk na 1,343 miliardy Kč z 1,05 miliardy Kč v prvních šesti měsících loňského roku. Zisk před zdaněním společnosti stoupl na 1,648 miliardy Kč z 1,294 miliardy Kč a zisk na akcii se zvýšil na 489 Kč z 382 korun. Podle analytika z České spořitelny Václava Kmínka by společnost mohla ze zisku za letošní rok vyplatit dividendu přes 900 korun na akcii.
• Zisk dánského pivovaru Carlsberg v prvním pololetí tohoto roku klesl a skončil pod očekáváním. Výsledky čtvrtého největšího světového producenta piva podkopalo chladné počasí v severní Evropě a pokračující pokles východoevropského trhu, sdělila ve středu společnost.
• Rakouský finanční ústav Raiffeisen Bank International (RBI) ve druhém čtvrtletí zvýšil zisk o 11,5 % na 204 milionů eur. Analytici v anketě agentury Reuters přitom čekali v průměru čekali pokles zisku, a to zhruba o čtvrtinu na 138 milionů eur. RBI působí i v České republice.
• Uhelná firma New World Resources (NWR) v druhém čtvrtletí hospodařila s provozní ztrátou 6,3 milionu eur. Tržby společnosti dosáhly 151 milionů eur. Firma upozornila, že pokud na trhu dále klesnou ceny uhlí, může mít příští rok problém s hotovostní pozicí. Na úrovni čisté ztráty společnost za 2Q2015 vykázala výsledek 14,1 milionu eur, v loňském druhém čtvrtletí čistá ztráta dosáhla 30,2 milionu eur.
• Likérce Stock Spirits klesl v prvním pololetí zisk EBITDA na 10,8 milionu eur, výsledky výrazně zaostaly za očekáváním analytiků. Výsledky společnosti byly opět negativně ovlivněny špatnými podmínkami na polském trhu, zejména se v nich projevily negativní dopady z prvního čtvrtletí, na ostatních trzích byly výsledky v souladu s očekáváním firmy.
• Provozní zisk nizozemského maloobchodního řetězce Ahold v České republice ve druhém čtvrtletí klesl na 18 milionů Kč ze 170 milionů Kč před rokem. Tržby se přitom o více než 30 % zvýšily a dosáhly 10,9 miliardy Kč. Provozní zisk celé skupiny Ahold se zvýšil o 16 % na 301 milionů eur. Čistý zisk pak vzrostl o třetinu na 195 milionů eur a tržby se zvýšily o 17 % na 8,7 miliardy eur.

Zdroj: ČTK, Bloomberg