Evropské akcie v pondělí po dvou dnech poklesů ožily. Dolů je nestrhl ani propad Volkswagenu

Britský FTSE 100 připsal 0,08 %, francouzský CAC 40 1,09 % a německý DAX 0,33 % navzdory více než 15% propadu akcií automobilky Volkswagen. Regionální Stoxx Europe 600 posílil o 0,86 %.

Evropské akcie v úvodu týdne setřásly negativní sentiment způsobený zasedáním Fedu minulý týden. Fakt, že Fed ponechal sazby beze změny, v investorech vyvolal obavy z globálního růstu, avšak tři guvernéři Fedu přes víkend uvedli, že první zvýšení sazeb by stále mělo nastat již v letošním roce.

"Fundamentálně máme v Evropě dobré nákupní příležitosti," říká Guillermo Hernandez Sampere z MPPM EK. "Celkový obrázek by byl ještě přívětivější, kdyby nedošlo k tomu debaklu s Volkswagenem," dodává.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Akcie německé automobilky Volkswagen zahájily pondělí propadem o 13 % a zaznamenávají nejhlubší jednodenní ztrátu od listopadu 2009. Trh reagoval na páteční obvinění amerických úřadů, podle nichž společnost falšovala u řady vozů údaje o toxických emisích. Volkswagen je mateřskou společností české automobilky Škoda Auto. Akcie den zakončily se ztrátou 18 %.
• Bitcoin se stává legitimním nástrojem obchodování na finančních trzích. Americký regulátor Commodity Futures Trading Commission (CFTC) oficiálně označil nejrozšířenější kryptografické platidlo za komoditu. Bitcoin byl často označován za měnu, která je využívána zejména k nelegálním transakcím, čímž značně utrpěla jeho důvěryhodnost. V poslední době však jeho legitimita ve finančním světě stoupá, což vyvrcholilo právě jeho označením za komoditu ze strany CFTC.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku se v srpnu snížila na 11,32 %, a dosáhla tak více než šestiletého minima. Vyplývá to z pondělní zprávy slovenského ústředí práce, které zastřešuje slovenské úřady práce. Loni v srpnu nezaměstnanost v zemi činila 12,56 %.
• Německo bude muset investovat do vzdělání přicházejících běženců, protože řada z nich není dostatečně kvalifikovaná pro práci v zemi. V pondělí to uvedl Gabriel Felbermayr z mnichovského ekonomického institutu Ifo. Doporučuje také snížit celostátní minimální mzdu, aby kvůli příchodu imigrantů nerostla v zemi nezaměstnanost.
• Největší ruský producent plynu Gazprom poslal Evropské komisi návrhy na mimosoudní urovnání případu, v němž Gazprom čelí obvinění z porušení antimonopolních pravidel. Uvedla to v pondělí ruská tisková agentura Interfax s odvoláním na informace od zástupců firmy.
• RBC Capital snižuje doporučení na akcie Anheuser-Busch InBev na "sector perform" a cílovou cenu upravuje směrem dolů kvůli možné akvizici SABMiller.
• Slovenské ministerstvo financí ponechalo výhled letošního růstu domácí ekonomiky na 3,2 %, pro příští rok odhad tempa meziročního růstu hrubého domácího produktu (HDP) země ale snížilo na 3,1 % oproti dosavadnímu předpokladu 3,7 %. Novinářům to řekl ministr financí Peter Kažimír.
• Švýcarská pojišťovna Zurich Insurance v pondělí odstoupila od srpnové předběžné nabídky na koupi britského konkurenta RSA za 5,6 miliardy liber (208 miliard Kč). Firma uvedla, že se tak rozhodla kvůli těžkým ztrátám, které utrpěla v důsledku ničivého srpnového výbuchu chemického skladiště v čínském přístavu Tchien-ťin.
• Odboráři České rafinérské dnes v 8.00 vyhlásili stávkovou pohotovost na podporu svých požadavků - zvýšení tarifů a smluvních mezd o 2 000 korun. Řekl to předseda odborové organizace Martin Machačný. Odbory nyní vyzvou ministerstvo práce a sociálních věcí, aby určil zprostředkovatele, s nímž budou dále jednat. Vlastník rafinerie, společnost Unipetrol uvedla, že situace se běžného provozu nedotkne.
• Británie poskytne projektu výstavby jaderné elektrárny Hinkley Point počáteční záruku ve výši dvou miliard liber (74 miliard Kč). Garance má povzbudit francouzskou energetickou společnost EDF a její čínské finanční partnery ke konečnému rozhodnutí o investici do odkládaného projektu. Oznámil to v pondělí v rámci své návštěvy v Číně britský ministr financí George Osborne.
• Šéf moldavské centrální banky Dorin Dragutsanu v pondělí rezignoval na svou funkci kvůli podvodům, které vedly ke zmizení miliardy dolarů z moldavských bank. Dragutsanu nicméně popřel, že by byl za skandál v bankovním sektoru zodpovědný. Obvinil politiky, že tuto "loupež století" nechtějí vyjasnit a snaží se svalit vinu na centrální banku.

Zdroj: Bloomberg