Evropské akcie v pátek pokračovaly v růstu, týdenní výsledky západoevropských burz jsou ale smíšené

Britský index FTSE 100 v pátek připsal 0,62 %, francouzský CAC 40 přidal 0,59 % a německý DAX zpevnil o 0,39 %. Regionální STOXX Europe 600 vzrostl o 0,59 % na 363,13 bodu, nahoru mu pomáhal především ropný sektor, který pozitivně reagoval na první růst cen ropy za posledních pět dní.

"Fed nejspíše letos sazby nezvedne a ECB a Bank of Japan pokračují v uvolněné politice, což dohromady akcie podporuje," říká John Plassard z Mirabaud Securities. "Současně ožila ropa a výsledky firem v USA a Evropě nejsou taky vůbec špatné," dodává.

Za celý uplynulý týden FTSE 100 klesl o 0,61 % a CAC 40 odepsal kosmetických 0,01 %, zatímco německý DAX naopak přidal 0,08 % a STOXX Europe 600 zpevnil o 0,09 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Finální data Eurostatu potvrdila předběžný údaj o inflaci v eurozóně za září. Ceny meziročně klesly o 0,1 %, jak se očekávalo po srpnovém růstu o 0,1 %, a meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, rovněž v souladu s odhady. V září 2014 činila meziroční inflace v eurozóně 0,3 %.
• Švýcarskému potravinářskému koncernu Nestlé klesly tržby za prvních devět měsíců tohoto roku o 2,1 % na 64,9 miliardy švýcarských franků (CHF; 1,6 bilionu Kč). Společnost měla horší výsledky především za uplynulé čtvrtletí, na kterých se podepsal skandál s nudlemi Maggi v Indii. Firma, které je největším výrobcem balených potravin na světě, v pátek v této souvislosti zhoršila výhled růstu tržeb na zbytek roku.
• Podíl nesplácených úvěrů ve Španělsku v srpnu vzrostl na 10,95 % z 10,93 % v červenci.
• Ceny průmyslových výrobců v září v České republice meziměsíčně klesly o 0,7 %, očekával se pokles jen o 0,3 %. Meziročně se propadly o 4,2 %, při očekávání poklesu o 3,8 % po snížení o 3,7 % v srpnu. Oznámil to v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Pokles cen v zemědělství naproti tomu zpomalil na 3,2 % ze 7 %. Statistici zveřejnili i vývoj vývozu a dovozu za srpen. Vývozní ceny se meziročně snížily o 3,3 % a dovozní o 2,9 %, u obou pokles zrychlil.
• ČEZ odkládá spuštění dukovanských reaktorů jedna až tři. První reaktor s kapacitou 510 MW, u něhož trvá odstávka od 28. srpna, by měl být spuštěn až 21. listopadu místo původně plánovaného 6. listopadu, druhý 28. listopadu (o 2 týdny později oproti plánům) a třetí 14. listopadu místo plánovaného 31. října. Odstávka čtvrtého reaktoru proběhne od 28. listopadu (o 3 týdny později oproti plánům) do 30. ledna, uvedla společnost na svých stránkách.
• Analytici z banky HSBC snížili doporučení na akcie energetické společnosti ČEZ na "kupovat" na "držet". Cílovou cenu upravuje na 530 z 690 Kč.
• V srpnu 2015 vývozní ceny v ČR meziměsíčně klesly o 0,9 %, dovozní ceny o 1,0 %, směnné relace dosáhly hodnoty 100,1 %. Meziročně se vývozní ceny snížily o 3,3 %, dovozní ceny o 2,9 %, směnné relace dosáhly hodnoty 99,6 %.
• Pařížská prokuratura zahájila vyšetřování úpadku lucemburské investiční společnosti LSK, kterou do října loňského roku řídil bývalý francouzský politik a finančník Dominique Strauss-Kahn, někdejší šéf Mezinárodního měnového fondu (MMF). Oznámil to v pátek časopis Parisien. Sám Strauss-Kahn je podezřelý ze zpronevěry a neoprávněného nakládání s cizími finančními prostředky.
• Pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group (VIG) žádá o regulatorní schválení interního modelu pro výpočet ukazatele kapitálové přiměřenosti Solvency II, který by snížil její kapitálové požadavky pro investice do realit. Oznámil to výkonný ředitel VIG Peter Hagen.
• Státní dluh ČR za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 0,6 miliardy Kč na 1,663 bilionu Kč. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh zhruba 158 000 Kč. Pokles dluhu vedl také podle ministerstva financí k nižším čistým úrokovým výdajům na obsluhu dluhu, a to meziročně o 2,1 miliardy Kč na 40,9 miliardy Kč.
• Do vedení německé automobilové skupiny Volkswagen přejde od ledna nynější členka představenstva konkurenční automobilky Daimler Christine Hohmannová-Dennhardtová, která je známa jako krizová manažerka pro řešení skandálů. Bývalá politička a soudkyně ústavního soudu dostane na starost vedení právních záležitostí a jejím hlavním úkolem bude dohlížet na nápravu skandálu s emisemi. Uvedly to v pátek obě automobilky.
• Celosvětový prodej automobilů německé skupiny Volkswagen se v září dál snižoval. Meziroční tempo poklesu ale zpomalilo na 1,5 % ze srpnových 5,4 %, uvedla v pátek společnost, kterou minulý měsíc zasáhl skandál s emisemi. Pokles prodeje, který trvá od jara, se skandálem nesouvisí a je odrazem propadu na trzích Číny a východní Evropy v čele s Ruskem.
• Desítka předních světových ropných a plynárenských společností v pátek slíbila zvýšit svoje úsilí v boji proti změnám klimatu. Iniciativy se podle agentury AFP účastní společnosti BG Group, BP, Eni, Pemex, Repsol, Saudi Aramco, Reliance Industries, Royal Dutch Shell, Statoil a Total. Poměrně neobvyklou jednotu ukázaly nedlouho před světovou konferencí OSN o změně klimatu, která se uskuteční v prosinci v Paříži.

Výsledková sezóna

• Švýcarskému potravinářskému koncernu Nestlé klesly tržby za prvních devět měsíců tohoto roku o 2,1 % na 64,9 miliardy švýcarských franků. Společnost měla horší výsledky především za uplynulé čtvrtletí, na kterých se podepsal skandál s nudlemi Maggi v Indii. Firma, které je největším výrobcem balených potravin na světě, v pátek v této souvislosti zhoršila výhled růstu tržeb na zbytek roku.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Španělská ropná společnost Repsol hodlá do roku 2020 prodat majetek za 6,2 miliardy eur a snížit investice do průzkumu a těžby o 40 %. Změny, které jsou součástí nového strategického plánu na roky 2016 až 2020, mají firmě pomoci snížit dluh a zajistit vyplácení dividend.
• Člen bankovní rady ECB Ewald Nowotny na konferenci ve Varšavě prohlásil, že inflace zatím značně podstřeluje cíl centrální banky. Prognóza ECB předpovídala inflaci pro letošek v průměru 0,1 % a pro rok 2016 1,1 %. "Na vině je dramatický pokles cen ropy a surovin. Jde o faktory, které centrální banky neovlivní," vysvětluje Nowotny. "Nicméně i ukazatele jádrové inflace zůstávají daleko pod cílem."
• Volkswagen bude muset v Německu svolat k povinné opravě 2,4 milionu vozů, kterých se týká emisní skandál firmy. Kontrola má začít na počátku příštího roku, oznámil ve čtvrtek německý ministr dopravy Alexander Dobrindt. Volkswagen nedávno uvedl, že hodlá zahájit svolávání aut v lednu a opravy vozů dokončit do konce roku 2016. Pro majitele vozů však měla být kontrola a oprava dobrovolná. To odmítl německý úřad pro dohled nad automobilovým trhem KBA, který nově nařídil povinnou opravu všech vozů.
• Většina věřitelů Ukrajiny schválila návrh restrukturalizace ukrajinského dluhu, který je důležitou součástí záchranného programu země. Výjimkou je Rusko, které se hlasování nezúčastnilo. Oznámil to ve čtvrtek ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk a současně oznámil, že pokud Rusko návrh nepřijme do 29. října, Ukrajina je odhodlána jít k soudu.
• AB InBev plánuje prodej dluhopisů v objemu 55 miliard dolarů, aby zafinancoval akviziční dohodu se SABMillerem.
• Minimální mzda na Slovensku od příštího roku vzroste na 405 eur (10 980 Kč), a bude tak vyšší než v České republice, kde ale zaměstnanci v průměru vydělávají více. Podle slovenského premiéra Roberta Fica, který ve čtvrtek podepsal nařízení o úpravě minimální mzdy, má úprava motivovat Slováky k práci.
• Do manipulací s emisemi u naftových vozů ze skupiny Volkswagen bylo zapleteno až 30 manažerů. Uvedl to ve středu týdeník Der Spiegel, podle něhož to vyplývá z předběžných výsledků interního vyšetřování. Šéf aktivit Volkswagenu v USA Michael Horn minulý týden v americkém Kongresu řekl, že za falšováním údajů o emisích pomocí speciálního softwaru stálo pouze "pár softwarových inženýrů" a že nešlo o firemní rozhodnutí. Volkswagen později informaci popřel.
• Největší německá energetická firma E.ON prodává ruskému miliardáři Michailu Fridmanovi svá ropná a plynárenská aktiva v Norsku. Transakce má hodnotu zhruba 1,6 miliardy dolarů. Německá společnost tak pokračuje v odprodeji majetku, se kterým počítá její plán restrukturalizace. Napsala to ve středu agentura Reuters.
• Míra nezaměstnanosti v průběhu tří měsíců od června do srpna ve Spojeném království klesla na 5,4 %, nejníže od poloviny roku 2008, očekávala se stagnace na předchozích 5,5 %. Zaměstnanost se zvýšila o 140 tisíc po předchozím růstu o 42 tisíc, jak se očekávalo. Míra zaměstnanosti tak stoupla na 73,6 procenta, což je nejvyšší údaj od roku 1971, kdy se začal tento ukazatel sledovat.
• Německá vláda ve středu mírně snížila svůj odhad růstu domácí ekonomiky pro tento rok. Hrubý domácí produkt Německa podle nové prognózy letos stoupne o 1,7 %. Ještě v dubnu vláda předpokládala růst o 1,8 %. Za horší prognózou podle ní stojí ekonomické zpomalování v Číně a na dalších rozvíjejících se trzích, informovala agentura Reuters. Pro příští rok ale již Berlín nechal svůj odhad růstu beze změn na 1,8 %.
• Průmyslová výroba v eurozóně v srpnu meziměsíčně klesla o 0,5 %, jak se čekalo po předchozím růstu o 0,8 % (revidováno z +0,6 %). Meziročně však vzrostla jenom o 0,9 %, trh predikoval 1,8% růst po červencových +1,9 %. V celé Evropské unii se produkce meziměsíčně snížila o 0,3 % po 0,4% růstu v červenci. Meziročně se v celé EU produkce zvýšila o 1,9 %. Statistiku ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• Skandinávská stavební společnosti Skanska očekává kvůli odpisům v USA nižší provozní zisk za třetí čtvrtletí. Oznámila to ve středu firma, která působí také v České republice a na Slovensku.
• Winfried Vahland, který je šéfem české firmy Škoda Auto a od listopadu měl převzít vedení operací Volkswagenu v Severní Americe, zcela opustí skupinu Volkswagen. Agentuře Reuters to řekl informovaný zdroj, který tak potvrdil předchozí zprávu německého týdeníku Auto Bild. Informaci pak ČTK potvrdili zástupci automobilky.
• Německá automobilka Volkswagen používá u nejnovějších modelů vozů s naftovými motory dodatečný software, který by podle agentury AP mohl snižovat emise při měření. Firma o novém softwaru informovala minulý týden americké úřady a ve středu to sdělila tiskové agentuře AP. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) nyní software prověřuje a zjišťuje, zda by nemohlo jít o další nástroj k manipulacím s emisními měřeními.- Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v říjnu opět zhoršila. Index očekávání se propadl na 1,9 bodu z 12,1 bodu v září. Očekával se jen pokles na 6,5 bodu. Hodnocení současné situace se rovněž zhoršilo, index klesl na 55,2 bodu z 67,5 bodu v září, čekal se pokles na 64 bodů. Zhoršilo se také očekávání investorů pro celou eurozónu, když index spadl na 30,1 bodu z 33,3 bodu v září.
• Spotřebitelské ceny ve Spojeném království meziměsíčně i meziročně klesly o 0,1 %. Očekávala se stagnace cen po srpnovém meziměsíčním růstu o 0,2 % a meziroční stagnaci. Jádrová inflace zůstala na srpnovém 1% tempu meziročně, očekávalo se zrychlení na 1,1 %.
• Přetlak nabídky ropy na světových trzích potrvá i v příštím roce. Růst poptávky po ropě totiž zpomaluje z pětiletého maxima. Klíčové státy ropného kartelu OPEC přitom nadále těží téměř rekordní množství této strategické suroviny. V pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to v úterý uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev se v zásadě dohodla na koupi svého menšího rivala SABMiller, majitele Plzeňského Prazdroje. O dosažení rámcové dohody o klíčových podmínkách nabídky v úterý informovaly firmy. Anheuser-Busch InBev v posledních týdnech svoji nabídku na koupi SABMiller několikrát zlepšil. Podle agentury Bloomberg jej koupí za zhruba 68 miliard liber.
• Švýcarsko chce stanovit pro největší banky pákový poměr ve výši 5 %.
• Švédsko: Index spotřebitelských cen v září +0,4 meziměsíčně (odhad: +0,3 %, srpen: -0,2 %), meziročně +0,1 % (odhad: 0,0 %, srpen: -0,2 %).
• Spotřebitelské ceny v Německu klesly v září meziročně o 0,2 %. Oproti předešlému měsíci se snížily o 0,3 %. Oznámil to v úterý německý statistický úřad, který tak potvrdil svůj předběžný odhad z konce minulého měsíce. Do záporného pásma se německá inflace harmonizovaná s metodikou Evropské unie přehoupla znovu po osmi měsících.
• Energetický a průmyslový holding (EPH) a investiční skupina PPF se spojily v úsilí získat německé hnědouhelné doly a elektrárny švédské společnosti Vattenfall. Informoval o tom v úterý mluvčí EPH Daniel Častvaj. Firmy založí společný podnik, v němž budou držet stejný podíl a který se zúčastní tendru. Zájem o doly v minulosti mimo jiné projevil také ČEZ a nečekaně i ekologická organizace Greenpeace.
• Německý automobilový koncern Volkswagen sníží kvůli emisnímu skandálu investice do své vlajkové značky VW o zhruba miliardu eur ročně oproti původnímu plánu. Vyplývá to z úterního sdělení nového představenstva VW. Značka VW také v Evropě a v Severní Americe přejde na novou technologii týkající se emisí naftových aut.
• Norsko očekává v příštích pěti letech mimořádné výdaje ve výši 40 až 50 miliard norských korun v souvislosti se stoupajícím počtem uprchlíků přicházejících do země. Prohlásila to v úterý premiérka Erna Solbergová, podle níž Norsko bude muset k financování dopadů uprchlické krize využít také státní ropný fond. Oslo předpokládá, že by letos do Norska mohlo dorazit mezi 20 a 25 tisíci migranty, příští rok jejich počet pravděpodobně vzroste na více než 30 tisíc.
• Saúdská Arábie vstoupila se svou ropou na polský trh a začala dodávat tuto surovinu do přístavu Gdaňsk. Řekl to v úterý šéf největší ruské ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin. Saúdští Arabové se tak stali v rámci globálního boje ropných producentů o trhy dalšími konkurenty v oblasti, kde tradičně dominuje Rusko.
• Německý ministr financí Wolfgang Schäuble by chtěl snížit sociální dávky vyplácené žadatelům o azyl. Nepovažuje totiž za spravedlivé, aby dostávali stejně jako němečtí nezaměstnaní, informovala v úterý agentura DPA. Správce státní pokladny by chtěl i v dalších letech udržovat vyrovnaný rozpočet. Zda se mu to podaří, ale prý záleží právě na situaci kolem migrační krize.
• Celkem 16 miliard eur plánuje v letech 2016 a 2017 investovat Evropská komise do výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont 2020. Na tiskové konferenci o tom v úterý informoval eurokomisař pro vědu a výzkum Carlos Moedas. Nejméně osm milionů eur má přitom být použito na "výzkum bezpečnosti vnějších hranic EU s cílem odhalit obchodování s lidmi a převaděčství a zabránit jim".
• Tempo deflace na Slovensko se v září prohloubilo. Spotřebitelské ceny v zemi se v meziročním srovnání snížily o půl procenta po poklesu o 0,2 % v srpnu. Informoval o tom v úterý slovenský statistický úřad.
• Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's v pondělí snížila německému automobilovému koncernu Volkswagen dlouhodobý rating o jeden stupeň na A-. Současně varovala, že by mohla rating automobilce dál snížit, a to až o dva stupně. Agentura tím reaguje na dopady skandálu s emisemi.
• Německý chemický koncern BASF investuje v příštích pěti letech do společných projektů s ruskou plynárenskou firmou Gazprom dvě miliardy eur. Řekl to předseda správní rady BASF Kurt Bock, který je teď na návštěvě Ruska v rámci oslav pětadvacátého výročí spolupráce ruské a německé firmy.
• Index důvěry investorů soukromého kapitálu ve střední Evropě klesl na nejnižší úroveň za tři roky. Hlavními důvody jsou obavy z odchodu Řecka z eurozóny, prohlubující se uprchlická krize a neuspokojivý růst čínského trhu, vyplývá z průzkumu poradenské společnosti Deloitte mezi finančními investory.
• Anheuser-Busch InBev v pondělí počtvrté navýšil akviziční nabídku pro SABMiller. První nabídka zněla 38 liber za akcii, druhá 40 liber za akcii, následně AB InBev SABMilleru nabídl 42,15 libry na akcii a nejnovější nabídka činí 43,50 libry v hotovosti.
• Německá automobilová skupina BMW v září meziročně zvýšila dodávky svých vozů o 7,8 % na 215 413 vozidel. Znamená to pro ni nejlepší výsledek za tento měsíc v historii firmy, uvedla automobilka v pondělním sdělení. Obratu pomohl především solidní růst v Evropě.
• Bývalý generální ředitel automobilového koncernu Volkswagen Martin Winterkorn odstoupí ze zbývajících funkcí v rámci této skupiny. Bez uvedení zdrojů o tom v pondělí informoval německý list Süddeutsche Zeitung a německé televizní stanice NDR a WDR. Bývalého dlouholetého šéfa koncernu Winterkorna donutil v září k odchodu skandál s nepravdivým vykazováním výsledků naměřených hodnot emisí u naftových aut z koncernu Volkswagen.
• Společnost Facebook, provozovatel největší sociální sítě na světě, zaplatila v uplynulém roce v Británii na daních jen 4 327 liber, tedy méně než běžný zaměstnanec. Informovala o tom britská média.
• Volkswagen si už kvůli skandálu s emisemi musel dát stranou několik miliard eur na potenciální sankce. Nyní se množí spekulace, že společnost bude muset navýšit kapitál prostřednictvím emise akcií. V reakci na to se její prioritní akcie bez hlasovacích práv obchodují ve vztahu k ceně kmenových akcií s největším diskontem za posledních šest let.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom obnovila dodávky zemního plynu na Ukrajinu. V prohlášení to v pondělí uvedl její šéf Alexej Miller. Gazprom přestal Ukrajině dodávat plyn začátkem července, protože si ho Kyjev nepředplatil. V září však podepsalo Rusko s Ukrajinou předběžnou dohodu o zimních dodávkách.
• Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získal Angus Deaton z Británie za analýzu spotřeby, chudoby a blahobytu. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Devětašedesátiletý Deaton působí na Princetonské univerzitě v USA. Naprostou většinu nositelů ocenění tvoří ekonomové ze Spojených států, letos již druhým rokem za sebou udělena Evropanovi, který ale působí ve Spojených státech. Loni ji získal francouzský ekonom Jean Tirole.

Zdroj: Bloomberg