Evropské akcie si pátkem připsaly největší dvoudenní zisk od roku 2011

Čínská centrální banka v pátek s účinností od 24. října o čtvrt procentního bodu snížila své základní úrokové sazby a také znovu zmírnila požadavky na minimální rezervy komerčních bank. Je to už šesté snížení úroků od loňského listopadu a další pokus o oživení druhé největší ekonomiky světa, která se nyní potýká s prohlubujícím se útlumem. Akcie na světových trzích na krok banky zareagovaly silným růstem.

K růstu evropských trhů přispěly také dobré hospodářské výsledky některých podniků, například norské pojišťovny Gjensidige. Akcie švédského dodavatele telekomunikačních zařízení Ericsson ale šest procent odepsaly, neboť jeho čtvrtletní zisk zaostal za očekáváním analytiků.

Britský index FTSE 100 připsal 1,06 %, francouzský CAC 40 2,53 % a německý DAX 2,88 %. Regionální STOXX Europe 600 zpevnil o 2 % a panevropský index FTSEurofirst 300 posílil o 1,95 % na 1 490,63 bodu.

Index STOXX Europe 600 posiluje už tři týdny v řadě, což je jeho nejdelší řada od března letošního roku. Za celý říjen je index v plusu už přes osm procent, a je tedy na cestě k nejlepšímu měsíci od roku 2009.

"Rozhodnutí čínské centrální banky trhy pořádně nakoplo," říká Keith Bowman, analytik z Hargreaves Lansdown. "Čína očividně investorům doteď působila obavy a objevovaly se spekulace, že by centrální banka mohla trhům poskytnout další stimul. A to jsme dnes viděli."

Za celý týden FTSE 100 stoupl o 1,01 %, CAC 40 připsal 4,61 %, DAX zpevnil o 6,83 % a STOXX Europe 600 vzrostl o 3,92 %. DAX zaznamenal nejvýraznější týdenní nárůst od února 2011.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru eurozóny podle předběžných dat agentury Markit v říjnu stagnoval na zářijových 52 bodech, očekával se pokles na 51,7 bodu. V sektoru služeb se index naopak zvýšil na 54,2 z 53,7 bodu, čekal se pokles na 53,5 bodu. Kompozitní index proto vyskočil na 54 bodů z 53,6 bodu v září, očekával se pokles na 53,4 bodu.
• Německý zpracovatelský sektor v říjnu podle předběžných dat agentury Markit zaznamenal pomalejší tempo expanze než v září. Index nákupních manažerů klesl na 51,6 bodu z 52,3 bodu v září, očekával se pokles na 51 bodů. Ve službách index naopak výrazně vyskočil, a to na 55,2 bodu z 54,1 bodu v září, trh počítal s poklesem na 53,9 bodu. Kompozitní index tak vykázal růst na 54,5 bodu z 54,1 bodu v září, analytici predikovali 53,7 bodu.
• Aktivita francouzského zpracovatelského sektoru podle předběžných dat agentury Markit v říjnu pokračovala v zářijové expanzi. Index nákupních manažerů vzrostl na 50,7 bodu ze zářijových 50,6 bodu, očekával se naopak jeho pokles na 50,2 bodu. Index sledující situaci v sektoru služeb rovněž ukázal na zrychlující expanzi, vzrostl na 52,3 bodu z 51,9 bodu v září, očekával se mírný pokles na 51,7 bodu. Kompozitní index díky tomu vyskočil rovněž na 52,3 bodu ze zářijových 51,9 bodu.
• Poptávka po zemním plynu v Evropské unii letos po několika letech poklesu vzroste o sedm procent a dosáhne 441 miliard metrů krychlových. Předpovědělo to v pátek odvětvové sdružení Eurogas. Spotřebu letos podporuje návrat teplot na běžné úrovně, vliv na ni má i rychlejší růst ekonomiky. V posledních dvou letech byla zima v EU teplotně nad normálem.
• Italská vláda získá z prodeje menšinového podílu v poštovní společnosti Poste Italiane na burze 3,4 miliardy eur. Primární nabídka akcií pošty, která je největší privatizací v Itálii za poslední desetiletí, ohodnocuje celý podnik na 8,8 miliardy eur, sdělila v pátek vláda. Prodej akcií pošty podle ní dopadl úspěšně a ukázal, že investoři zemi důvěřují.
• Některé vozy automobilky Opel vytvářejí v běžném provozu až pětinásobné množství emisí oxidu dusíku ve srovnání s laboratorními testy. Na tiskové konferenci v Berlíně to v pátek řekli zástupci ekologického sdružení Deutsche Umwelthilfe (DUH), kteří nechali vybraný typ aut s dieselovým motorem testovat ve Švýcarsku. Ekologové nyní žádají německé úřady, aby prověřily, zda se Opel nedopustil manipulace s emisními testy podobně jako automobilový koncern Volkswagen.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• ECB na říjnovém zasedání ponechala dle očekávání základní úrokovou sazbu na 0,05 %, depozitní sazbu na -0,20 % a zápůjční sazbu na 0,30 %. Kvantitativní uvolňování, které zahájila 9. března, ponechala v nezměněném objemu 60 miliard eur měsíčně. Zároveň je však banka připravená v prosinci přehodnotit svou měnovou politiku, bude-li to třeba. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.
• Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek snížila strop nouzového financování řeckých bank o další miliardu eur na 86,9 miliardy eur. Její krok odráží pokračující zlepšování situace řeckého bankovního systému od doby, co Atény v létě přistoupily na podmínky nového záchranného programu.
• Z rozhodnutí Soudního dvora EU, které bylo zveřejněno ve čtvrtek, mají být transakce provedené v digitální měně bitcoin osvobozené od DPH. Německý generální advokátka Juliane Kokkotová již v červenci zveřejnila své doporučující stanovisko, v němž uvedla, že by soud měl upustit od uvalování daně na nákupy a prodeje bitcoinu. Bitcoinové transakce tak jsou "osvobozeny od daně z přidané hodnoty v rámci ustanovení o transakcích týkajících se oběživa, bankovek a mincí používaných jako zákonné platidlo," zmiňuje rozhodnutí ESD.
• Dva bývalí šéfové německého výrobce luxusních sportovních vozů Porsche stanuli ve čtvrtek znovu před soudem kvůli obvinění, že se v letech 2008-09 obohatili na plánu převzetí automobilové skupiny Volkswagen. Bývalý generální ředitel Wendelin Wiedeking a finanční ředitel Holger Härter vinu popírají a loni v dubnu je soud první instance pro nedostatek důkazů osvobodil. Jeho rozhodnutí ale zvrátil odvolací soud, který nařídil nový proces.
• Enel prý dospěl ke všeobecné dohodě s českou skupinou Energetický a průmyslový holding (EPH) o prodeji části svého podílu v hlavní slovenské elektrárenské firmě Slovenské elektrárne. Uvedla do agentura Reuters s odvoláním na zdroj z italské firmy. Enel vede exkluzivní jednání o prodeji části ze svého 66procentního podílu s EPH od srpna.
• Reformy uskutečněné řeckou vládou jsou v pořádku a věřitelé uvolní slíbenou splátku tři miliardy eur z nejnovějšího záchranného programu. Francouzské rozhlasové stanici Europe 1 to řekl evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici.
• Německá průmyslová a obchodní komora DIHK zhoršila svůj výhled růstu německé ekonomiky na letošní a příští rok, hlavně kvůli zpomalení na rozvíjejících se trzích, které bude mít negativní dopad na vývoz. Letos čeká zvýšení hrubého domácího produktu o 1,7 % a příští rok zpomalení růstu až na 1,3 %. Doposud komora čekala letos i příští rok zvýšení HDP o 1,8 %. Výhled komory je horší, než odhad německé vlády.
• Skandál s manipulacemi při měření emisí u vozů automobilky Volkswagen s naftovými motory by se mohl ještě rozšířit. Automobilka nyní zkoumá, zda manipulace při měření emisí, které byly odhaleny u staršího motoru EA189, nebyly možné také u první verze motoru EA288 používaného od roku 2012. Řekl to ve čtvrtek agentuře DPA mluvčí koncernu. Kolika motorů by se problémy mohly týkat se zatím odmítl vyjádřit.
• Maloobchodní tržby ve Spojeném království v září vzrostly meziměsíčně o 1,9 %, očekával se jen 0,4% růst po revidovaném poklesu o 0,4 % v srpnu. Meziročně se tržby maloobchodních prodejců zvýšily o 6,5 % po srpnovém revidovaném růstu o 3,5 %, očekával se růst o 4,8 %. Po očištění o pohonné hmoty se tržby zvýšily o 1,7 % meziměsíčně (odhad: +0,4 %, srpen revidován na -0,7 %) a o 5,9 % meziročně (odhad: +4,7 %, srpen revidován na +3,2 %).
• Norská nízkonákladová společnost Norwegian Air koupí od amerického výrobce letadel Boeing 19 letadel 787-9 Dreamliner v katalogové hodnotě více než pět miliard USD. Dohoda zahrnuje i opci na koupi dalších deseti letadel. Pro Boeing je to zatím největší objednávka na jeho letoun Dreamliner od evropských aerolinek, napsala agentura Reuters.
• Míra nezaměstnanosti ve Španělsku se ve třetím čtvrtletí snížila na 21,2 %, což je nejnižší hodnota za čtyři roky. Růst počtu nových pracovních míst však zpomalil. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil španělský statistický úřad INE.
• Průměrná úroková sazba hypoték v Česku v září zůstala na srpnových 2,11 %. V červnu a květnu sazba činila 2,05 %, což byla nejnižší hodnota za dobu sledování. Poté nastal nepatrný nárůst, vyplývá z údajů Fincentrum Hypoindexu. Index sleduje od roku 2003 průměrnou úrokovou sazbu hypoték bez ohledu na dobu fixace.
• Objem nákupů a prodejů firem v prvním pololetí v Česku činil 2,8 miliardy dolarů, což je meziroční pokles o třetinu. Investoři uskutečnili celkem 98 transakcí, meziročně jde o 12% pokles. Vyplývá to z údajů M&A barometru, který ve středu zveřejnila poradenská firma EY.
• Vládní dluh v eurozóně v roce 2014 vzrostl na 92,10 % HDP z předchozích 92 % HDP.
• Měnová politika v ČR je dostatečně uvolněná a část trhu je aktuálně v záporných sazbách, což dovoluje České národní bance (ČNB) nyní nad zápornými měnověpolitickými sazbami neuvažovat. Vyplývá to ze slov člena bankovní rady ČNB Jiřího Rusnoka, který poskytl rozhovor deníku E15.
• Daňové výhody poskytnuté Fiatu v Lucembursku a společnosti Starbucks v Nizozemsku odporují pravidlům EU o státní pomoci. Rozhodnutí Evropské komise ve středu oznámila eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Dosavadní režim podle ní nemůže pokračovat a oba státy mají z firem vymoci příslušné doplatky daní. Pro každou ze společností to představuje 20 až 30 milionů eur.
• Evropská komise vyměřila osmi výrobcům optických diskových jednotek pokutu v celkové výši 116 milionů eur za kartelovou dohodu. Firmy se podle středečního sdělení komise tajně domlouvaly na cenách nabízených v rámci výběrových řízeních pořádaných dvěma výrobci počítačů.
• Zástupci mezinárodních věřitelů dorazili do Řecka, kde mají zhodnotit, zda země plní podmínky nového záchranného programu v objemu 86 miliard eur. Tým věřitelů ze tří evropských institucí a Mezinárodního měnového fondu (MMF) přezkoumá reformy přijaté 16. října a další chystané reformy, které musí Řecko brzy přijmout, aby mohlo získat slíbené tři miliardy eur z úvěru.
• Rakouský vrchní zemský soud ve středu rozhodl o oprávněnosti hromadné žaloby na americkou společnost Facebook. Informovala o tom agentura APA. Kvůli porušování ochrany soukromí se provozovatele stejnojmenné sociální sítě rozhodlo pod vedením rakouského právníka Maxe Schremse zažalovat více než 20 000 uživatelů, včetně českých. Zemský soud jejich žalobu letos v červenci odmítl, soud vyšší instance ve Vídni ale jeho rozhodnutí zvrátil.
• Německý automobilový koncern Volkswagen zastavil v Evropské unii prodej nových aut vybavených naftovými motory EA 189, které umožňují manipulovat s testy emisí. Opatření se podle mluvčího firmy týká "velmi omezeného počtu vozů", které mají prodejci na skladě. V některých evropských zemích byl prodej těchto vozů zastaven již dříve, informovala agentura DPA.
• Slovenská vláda možná nebude usilovat o navýšení svého akcionářského podílu ve společnosti Slovenské elektrárne (SE), pokud stát získá větší vliv na chod podniku. Novinářům to ve středu řekl slovenský ministr hospodářství Vazil Hudák. Většinu akcií v SE drží italská skupina Enel, která o prodeji svých slovenských aktiv vyjednává s českým Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH).
• Vznik fiskální rady pro země platící eurem či reprezentace eurozóny v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) jsou částmi plánu, který ve středu představila Evropská komise k posílení evropské hospodářské a měnové unie. Místopředseda komise pro euro Valdis Dombrovskis na tiskové konferenci zdůraznil, že prohlubování měnové unie musí být průhledný proces, otevřený všem osmadvaceti členům Evropské unie.
• Čínská státní společnost China General Nuclear (CGN) se dohodla, že investuje šest miliard liber do výstavby nové jaderné elektrárny Hinkley Point C v Británii. Dohoda byla oznámena během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Londýně.
• Středeční schůzka expertů na ropný průmysl z členských států kartelu OPEC a několika dalších těžařských zemí nepřinesla žádná konkrétní opatření na podporu cen ropy. Uvedli to podle agentury Reuters delegáti po skončení schůzky.
• Největším německým aerolinkám Lufthansa hrozí od listopadu nové stávky. Hrozí jimi odborový svaz UFO, který zastupuje palubní personál a podle něhož zkrachovaly několikaměsíční rozhovory s vedením firmy o výši mezd a o příspěvek zaměstnavatele k důchodu. Lufthansa chce s odbory ještě jednat a věří, že se jí podaří hrozbu stávek odvrátit.
• Francouzská bankovní skupina Crédit Agricole zaplatí úřadům ve Spojených státech pokutu 787 milionů dolarů kvůli údajnému porušování amerických sankcí vůči Íránu a dalším zemím. Banka tak ukončí vyšetřování, podle něhož v rozporu s těmito sankcemi nelegálně přesouvala peníze přes americký finanční systém. S odkazem na své zdroje o tom v úterý informovala agentura Reuters. Banka se k tomu zatím nevyjádřila, stejně tak americké úřady.
• Čtyři hlavní řecké banky budou na svou rekapitalizaci potřebovat méně než 20 miliard eur. S odvoláním na bankéře obeznámené se situací to v úterý uvedla agentura Reuters. Záchranný program pro Řecko předpokládá, že na rekapitalizaci bank je potřeba 25 miliard eur.
• Francouzská banka Société Générale hodlá zrušit asi 2 000 pracovních míst v divizi drobného bankovnictví ve Francii a uzavřít tam 400 poboček. Oznámil to v úterý odborový svaz CFDT. Firma, která je v České republice většinovým vlastníkem Komerční banky, má ve Francii zhruba 2 000 poboček. Už v září se objevila zpráva, že banka uvažuje o uzavření pětiny z nich.
• Německá Deutsche Bank prý omylem převedla na účet jednoho amerického hedgeového fondu částku šest miliard USD. Podle britského listu Financial Times (FT) jde o chybu zaměstnance, který špatně zpracoval obchodní pokyn. Bance se hned další den podařilo částku od klienta získat zpět, i tak je to ale nepříjemný incident pro banku, která se teď snaží získat zpět důvěru klientů a která je nyní pod pečlivým dohledem regulačních úřadů.
• Indická ocelárenská skupina Tata Steel plánuje zrušit zhruba 1 200 pracovních míst v Británii, tedy zhruba sedm procent své pracovní síly v zemi. Společnost to v úterý zdůvodnila přílivem levnějších výrobků ze zahraničí, především z Číny, ale také silnou librou a vysokými náklady na elektřinu. Oznámení podle agentury AP vrhá stín na probíhající státní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Británii. Britský premiér David Cameron v pondělí prohlásil, že při návštěvě hlavy čínského státu hodlá na problém subvencované oceli poukázat.
• Potencionální investice do německých hnědouhelných dolů švédské firmy Vattenfall je pro české zájemce EPH a ČEZ riskantní s nejasným výsledkem. Na úterní tiskové konferenci to uvedli zástupci mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Odvolávají se přitom na aktuální studii berlínské Technické univerzity. Oficiální nabídku na koupi dolů dnes zaslala i Greenpeace, na rozdíl od energetických společností je však chce zavřít.
• Irský úřad pro ochranu údajů má vyšetřovat předávání osobních údajů sociální sítí Facebook do Spojených států. Nařídila mu to v úterý irská justice. Stalo se tak dva týdny po přelomovém verdiktu evropského soudu v Lucemburku, který zrušil dohodu umožňující volné předávání dat mezi EU a Spojenými státy.
• Nový, 112 kilometrů dlouhý plynovod z Polska na Ukrajinu má začít fungovat v roce 2020. Polsko díky novému plynovodu bude schopné více než ztrojnásobit vývoz zemního plynu na Ukrajinu. Oznámily to v pondělí polská firma Gaz-System a ukrajinský Ukrtransgas.
• Výnosy řeckých státních dluhopisů v pondělí klesly na nejnižší úroveň v tomto roce. Investoři přivítali páteční parlamentní schválení klíčové série reforem, díky jejichž přijetí bude moci země získat další úvěry a peníze na rekapitalizaci bank.
• Ruská ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí v meziročním srovnání o 4,3 %, tedy téměř stejným tempem jako v předešlém kvartále, kdy se její výkon snížil o 4,6 %. Plyne to z předběžných údajů, které v pondělí zveřejnil náměstek ministra hospodářství Alexej Veděv. Rusko je od loňska pod tlakem propadu světových cen ropy a západních sankcí kvůli Ukrajině.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v září mírně stoupla na 11,38 %, v srpnu byla na více než šestiletém minimu 11,32 %. Vyplývá to z pondělní zprávy slovenského ústředí práce, které zastřešuje slovenské úřady práce. Oproti loňsku je situace na slovenském trhu práce ale lepší.

Výsledková sezóna

• Zisky předních světových výrobců domácích spotřebičů, švédského Electroluxu a amerického Whirlpoolu, ve třetím čtvrtletí vzrostly a překonaly odhady. Firmy, které spolu s jihokorejskou LG Electronics bojují o vůdčí pozici na světovém trhu bílé techniky, v pátečních výsledkových zprávách navíc předpověděly příznivý vývoj prodejů i pro poslední kvartál.
• Švédskému výrobci nákladních aut Volvo vzrostl ve třetím čtvrtletí provozní zisk o 75 % na 5,1 miliardy švédských korun (14,7 miliardy Kč). K růstu přispěl vyšší prodej v Evropě, příznivý vývoj směnných kurzů a snížení nákladů. Uvedla to firma, která je druhým největším výrobcem nákladních aut na světě, ve čtvrtečním prohlášení.
• Největší polské rafinérské společnosti PKN Orlen vzrostl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 48 % na 795 milionů zlotých (pět miliard Kč). K růstu přispěly vyšší rafinérské marže. Výsledky však zaostaly za očekáváním analytiků kvůli novému ocenění hodnoty zásob. Uvedla to ve čtvrtek společnost, která je majitelem českého Unipetrolu.
• Výsledky Daimler ve 3Q: Zisk EBIT z pokračujících operací 3,66 miliardy EUR (odhad: 3,51 miliardy EUR).
• Výsledky Roche ve 3Q: 11,9 miliardy CHF (odhad: 11,8 miliardy CHF). Společnost zvýšila výhled růstu tržeb pro fiskální rok na zhruba 5 %.
• Švýcarské bance Credit Suisse klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 24 % na 779 milionů švýcarských franků. Banka současně představila investorům novou strategii, která počítá se zvýšením kapitálu, změnami ve vedení a nabídkou části akcií její bankovní divize na burze ve Švýcarsku. Čisté příjmy banky se snížily o osm procent.
• Výsledky Iberdrola za 9M2015: Čistý zisk 1,92 miliardy EUR (odhad: 1,9 miliardy EUR).
• Francouzská potravinářská společnost Danone za třetí čtvrtletí zaznamenala lepší výsledky, než se čekalo. Tržby vzrostly o 4,6 %, především díky dětské výživě, která dopomohla k růstu celé divizi mléčných výrobků.

Zdroj: ČTK, Bloomberg