Většina členů bankovní rady ČNB na prosincovém zasedání vyjádřila názor, že se termín ukončení devizových intervencí pravděpodobně nachází okolo konce roku 2016

Podle záznamu na zasedání zazněl také názor, že rizika prognózy inflace jsou na horizontu měnové politiky mírně protiinflační a že ukončení závazku v roce 2016 je málo pravděpodobné a nastane spíše až na začátku roku 2017.

V diskuzi o vývoji domácí ekonomiky panoval konsensus, že růst domácí ekonomiky lze považovat za robustní a udržitelný. Bylo opakovaně řečeno, že se tento robustní ekonomický růst bude promítat do pokračujícího růstu mezd, což bude přispívat ke generování dalších domácích poptávkových inflačních tlaků.

Na druhou stranu zaznělo, že existuje riziko, že růst mezd by mohl být v budoucnu potlačen přísunem zahraničních pracovníků. Nízké hodnoty celkové inflace byly opakovaně hodnoceny jako ovlivněné pokračujícím poklesem zahraničních cen výrobců a poklesem cen potravin a ropy, což jsou exogenní faktory, které nesouvisejí s cyklickou pozicí české ekonomiky.

Na zasedání panovala shoda, že o robustním ekonomickém růstu svědčí úroveň korigované inflace bez pohonných hmot, která stabilně a v souladu s prognózou banky roste a také že hodnota korigované inflace bez pohonných hmot na úrovni 1,3 % nesvědčí o tom, že by v současnosti docházelo k přehřívání české ekonomiky.

Bankovní rada dále diskutovala o implikacích pozorovaného poklesu cen energií a potravin pro rizika inflační prognózy. V této souvislosti bylo řečeno, že se pokles cen ropy sice podílí na současných nízkých hodnotách celkové inflace, nepředstavuje však riziko pro inflační prognózu na horizontu měnové politiky, neboť další snížení cen ropy v obdobném rozsahu, jaké nastalo v roce 2015, je nepravděpodobné. Bylo dále řečeno, že spotřebitelské ceny potravin jsou velmi volatilní a že jejich současný vývoj neodráží vývoj cen zemědělských výrobců, což znamená, že existuje riziko růstu těchto cen v příštím roce.

Bankovní rada diskutovala i o rizicích vyplývajících z vývoje v zahraničí. Bylo uvedeno, že významným rizikem je přehodnocení výhledu ekonomického růstu v Číně směrem dolů. V této souvislosti bylo také řečeno, že ekonomický vývoj v jiných rozvíjejících se ekonomikách je příznivější než předpokládaly minulé výhledy, a tedy ani aktuální vývoj v těchto ekonomikách nepředstavuje dodatečný protiinflační impulz.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok a Pavel Řežábek. Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 EUR/CZK.

Zdroj: ČNB