Klienti padlých amerických bank budou plně vyplaceni bez ohledu na výši vkladů, Fed neměl na výběr

Tři bankovní krachy během několika dnů

V průběhu minulého týdne ve Spojených státech zkrachovaly tři banky - Silvergate Bank, Signature Bank a Silicon Valley Bank. Silvergate Bank je kalifornská banka založená v roce 1988, měla 308 zaměstnanců a tržní kapitalizaci 75 milionů USD. Banka se specializovala na služby pro inovátory a hlavně kryptoměny. Signature Bank je newyorská banka založená v roce 2001, měla 2 243 zaměstnanců a tržní kapitalizaci 4,41 miliardy USD. Na rozdíl od Silvergate poskytovala Signature Bank plnou škálu služeb komerčního bankovnictví a spolu se Silvergate patřila mezi hlavní americké banky pro uživatele kryptoměn. Silicon Valley Bank je kalifornská banka založená v roce 1983, její mateřská společnost SVB Financial Group zaměstnávala 8 553 zaměstnanců a měla tržní kapitalizaci 6,28 miliardy USD. Ve Spojených státech se řadila na 16. příčku v žebříčku největších bank a zastřešovala téměř polovinu všech amerických venture startupů.

Tyto zkrachovalé banky mají jedno společné, a sice podnikání s vysoce rizikovým kapitálem. V případě Silvergate Bank a Signature Bank se jednalo o kryptoměny, které výrazně ztratily na hodnotě, v případě SVB pak o startupový kapitál, kterému se taktéž nyní nedaří.

(Překvapivý) pivot Janet Yellenové

V neděli odpoledne ministryně financí USA Janet Yellenová prohlásila, že americká vláda nebude zastřešovat nepojištěné vklady klientů zkrachovalých bank nad limit 250 000 USD, které zastřešuje Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC). Několik hodin nato se ale stal pravý opak. Ve společném prohlášení se zástupci Fedu, FDIC a ministerstva financí zavázali podržet klienty zkrachovalých bank a vyplatit jim 100 % všech nepojištěných depozit. V principu se jedná o peníze z repertoáru Fedu, které FDIC využije k vyplacení klientů zkrachovalých bank.

Americký prezident Joe Biden v pondělním projevu zdůraznil, že se nejedná o peníze daňových poplatníků a že management a akcionáři těchto bank podpořeni nebudou. Jedná se nicméně o sporné tvrzení, neboť rozvaha Fedu, tedy jeho dluhy a zisky, v podstatě patří daňovým poplatníkům. Obavy z toho, že tato situace přeroste v obdobu roku 2008, však jsou (obzvláště ve světle vládní podpory) liché. Vládní zásah tak zřejmě povede k uklidnění situace, neboť klienti nyní nemají mnoho důvodů k obavám, když i v případě menších bank vláda garantuje obnovu depozit v plné výši. Akcie největších amerických bank přesto byly pod tlakem.

Krok vyvolal kritiku ze strany odborníků, kteří poukazují na morální hazard opatření. Vládní zásah totiž povede k tomu, že se banky budou chovat méně zodpovědně, když mají jistotu, že v případě krachu je podrží vláda.

Fed zvolil kontroverzní, ale správný krok

Kritika vládního kroku je namístě. Za normálních okolností by vládní zásah byl velice sporný, neboť je vůči ostatním bankám a klientům nespravedlivý a trestá zodpovědné jednání. Nicméně si myslím, že za současných podmínek Fed udělal dobře. Krachy bank měly totiž potenciál rozšířit paniku do celého bankovního systému v mnohem větším měřítku, pokud by vláda nezasáhla.

Panika v bankovním systému by mohla podkopat důvěru spotřebitelů a podnikatelů ve finanční systém Spojených států a tyto neduhy by se pak mohly rozšířit do ostatních segmentů ekonomiky. Na ostré oslabení ekonomiky Fed obyčejně reaguje rozvolněním monetární politiky, tedy snížením úrokových sazeb. Proto si Fed zatím nemůže dovolit, aby ekonomika zeslábla, když je inflace vysoko. Pokud by snížil sazby, riskoval by, že inflace vystřelí zpět na maxima a vznikne neřešitelný problém jako v 70. letech. Na takovou inflaci by mohl reagovat už jedině monstrózním zvýšením úrokových sazeb výrazně nad inflaci, jako to kdysi udělal někdejší šéf Fedu Paul Volcker.