Evropské banky: Je možné již nyní najít v Evropě další Kypr?
Jedním z největších problémů kyperské ekonomiky je velikost bankovního sektoru ve vztahu k HDP. Země dosud lákala investory a firmy svými nízkými daněmi (pro firmy dokonce nulovými), takže vklady v bankách a celý finanční sektor ostrovního státu rychle rostl.
To je i důvod, proč Kypr v podstatě nemá šanci splatit své dluhy bez toho, že by se na tom podílely jeho banky. Mají ale investoři vůbec šanci podobný problém identifikovat v době, kdy vzniká? Šlo problémům Kypru zabránit? A které země mají kvůli velikosti a významu svého bankovního sektoru "šanci" stát se dalším Kyprem? Nad tím se zamýšlel redaktor serveru MarketWatch Jim Jelter.
Problémy bank mohou vést ke kolapsu celé ekonomiky, čehož jsme už byli svědky u Irska, Islandu i Spojených států. Rozhodující je, jak dalece bankovní sektor ovlivňuje celou ekonomiku.
1. Švýcarko
Zemi se někdy přezdívá "evropský bankéř". Najdete tu banky jako UBS, Credit Suisse a další významné světové finanční instituce. Bankovní sektor zemi přispívá k HDP země velice významně, z čehož vyplývá, že by jakýkoli přešlap bank bezprostředně ovlivnil ekonomiku.
2. Spojené království
Zdejší ekonomika je úzce napojená na řadu mocných bank, které jsou v poslední době kritizovány kvůli své ziskovosti. Z významných jmen tu najdete například HSBC nebo RBS.
3. Švédsko
Do třetice možná jedno velké překvapení. Země je proslulá svými vysokými daněmi a štědrými sociálními programy. Má ale bohužel také přebujelý bankovní sektor, který je daleko více zadlužený než Wall Street. Švédsko si prošlo vlastními bankovními krizemi v 90. letech, ta největší - v roce 1990 – vyžadovala velkou vládní intervenci. Banky z krize ale vzešly silnější a vláda na záchranné půjčce vydělala.
Komentář Martina Lobotky, makroanalytika z České spořitelny:
Hodnotit náchylnost států na bankovní krizi podle poměru aktiv bank ve vztahu k HDP je zavádějící. V takovém případě bychom našli další spoustu zemí, které mají ještě větší expozici než tři výše zmíněné.
Důležitá není ani tak velikost sektoru (přinejmenším ne po nějakou hranici, řekněme 350 % HDP), jako spíše nějaké konkrétní makroekonomické problémy, případně kombinace obou. Lze říci, že jde o nutnou a postačující podmínku.
Případ Islandu by bylo možné přirovnat k hedgeovému fondu, který má převis krátké výpůjční pozice (borrow short) nad dlouhou investiční (invest long). Krátké pozice (dluhy) byly financovány z "wholesale" trhu, který po kolapsu Lehman Brothers kompletně zamrzl, což dostalo banky (potažmo celý Island) na kolena.
V Irsku a Španělsku šlo hlavně o nemovitostní bubliny. Kypr doplatil na vazbu na Řecko.
Všude hraje mnohem větší roli nezdravá makroekonomická politika, která napomáhá tvorbě bublin, ne samotná velikost bankovního sektoru. Ten je spíše odrazem nerovnováh v ekonomice, ne příčinou problému.
V Evropě další Kypr nebo Island nevidím, a už vůbec ne ve Švýcarsku nebo Švédsku.
Zdroj: WSJ
Aktuality
