Globální zadlužení je rekordní, centrální banky nemají velký prostor pro zpřísňování měnové politiky

Podíl celkového globálního dluhu na HDP sice mírně poklesl – díky silnému oživení světové ekonomiky ve druhém čtvrtletí – na 353 %, nicméně i tak se tento poměr pohyboval poblíž historického maxima. Celkově se jednoznačně potvrzuje, že objem celkového dluhu ve světové ekonomice nebyl nikdy větší.

Vzhledem k tak vysokému zadlužení v globálním ekonomickém systému nebude podle mého názoru možné, aby byly klíčové centrální banky v čele s Fedem a Evropskou centrální bankou schopny v nejbližších letech výrazněji zpřísnit v současnosti mimořádně uvolněnou měnovou politiku.

V případě Fedu se zatím pouze diskutuje o možném postupném snižování objemu nákupů dluhopisů v rámci programu kvantitativního uvolňování. Pokud jde o začátek zvyšování úrokových sazeb, velice pravděpodobně nebude aktuální po několik následujících let. Pozice Evropské centrální banky je velice podobná.

Česká národní banka již kvůli výrazně zvýšené inflaci (v srpnu +4,1 % meziročně) se zvyšováním sazeb začala. Její základní úrok je momentálně 0,75 % a mezi ekonomy se hlasitě diskutuje o tom, že by ČNB mohla na svém příštím zasedání (30. září) zvýšit dvoutýdenní repo sazbu o půl procentního bodu na 1,25 %. Česká ekonomika si mírně vyšší úrokové sazby oproti USA a eurozóně může dovolit, neboť úroveň celkového dluhu je v Česku podstatně nižší. Nicméně i tak zůstanou reálné (o inflaci očištěné) sazby hluboko v záporu, a tudíž takzvaná finanční represe v dohledné době nezmizí ani z českého kapitálového trhu.