Krize, jaká tu ještě nebyla: Fiskální i měnová politika se mění. Není to zadarmo, varuje ekonom

Koronavirová krize je opravdu netypická, a to nejen kvůli specifické povaze pandemie covidu-19, ale také vzhledem k okamžité a robustní reakci tvůrců fiskální a monetární politiky po celém světě. Reakce na krizi nás ale stojí i něco, o čem se tak často nemluví, upozorňuje Elliot Auckland, hlavní ekonom Mezinárodní investiční banky.

Image
Riziko, rizika
Obrázek: Thinkstock

Po dramatickém a nebývalém mezičtvrtletním poklesu HDP zemí Evropské unie o 11 % během první vlny pandemie ve 2. čtvrtletí a neméně dramatickém 12% vzestupu ve čtvrtletí třetím je pravděpodobné, že ekonomika EU zaznamená ve 4. čtvrtletí během druhé vlny pokles až o 2 %. Tento sesun bude omezený zejména proto, že se političtí činitelé obecně naučili hodně o tom, jak se s epidemií ekonomicky vypořádat.

Díky úspěšnému vývoji vakcín jsou hospodářské výhledy na rok 2021 povzbudivé. Růst HDP EU by mohl překonat současné odhady na úrovni +4 % HDP, pokud budou političtí činitelé nadále rozhodovat podle hesla "cokoli, co bude potřeba".

Probíhající krize je netypická i vzhledem k rychlé a masivní reakci fiskální a monetární politiky. Jednou z oblastí, ve kterých je to nejzjevnější, je nezaměstnanost. Ta v Evropě nijak výrazně nevzrostla. Stejně tak oproti například dluhové krizi eurozóny nevystřelily tak vysoko úrokové spready nebo počty bankrotů a úvěrových selhání, byť může jít samozřejmě také o důsledek částečného "odložení" některých důsledků krize na další období. To vše navzdory tomu, že hloubka propadu ekonomiky v roce 2020 bude větší než v případě předchozích krizí.

Základním vysvětlením odlišných dopadů krizí je "ponaučení", které si odnesli političtí činitelé a jež jim pomáhá zvládnout ekonomické následky krize vyvolané pandemií covidu-19.

Nejsnadnějším postřehem, k němuž mohl v roce 2020 dospět každý ekonom, je skutečnost, že covid-19 vedl ke strukturálně vyššímu dluhovému zatížení. Globální dluh dosáhl 272 bilionů USD, což se rovná zhruba 365 % HDP (v obou případech jde o rekord). Z větší části k tomu došlo kvůli prudkému zvýšení fiskálních výdajů, vlády zkrátka zaplatily za to, aby nedošlo ke globální hospodářské krizi. Poměr celosvětového veřejného dluhu k HDP poprvé od světové hospodářské krize překročil hranici 100 %.

Tyto depresivní statistiky vyvolávají pocit bezprostřední hrozby dluhové krize (zejména po zkušenostech s dluhovou krizí v eurozóně). Tentokrát ale taková krize nenastane, a to zejména proto, že političtí činitelé fungují nepřetržitě v režimu hašení požáru, který zahrnuje v zásadě neomezené nákupy dluhopisů ze strany centrálních bank a obrovské fiskální stimuly, přičemž prakticky neslyšíme výzvy k úsporným opatřením.

Centrální banky po celém světě (pod vedením Fedu a ECB) zahájily dosud nevídanou politiku měnového financování. Aktuálně mají ve svých rozvahách 20-50 % veřejného dluhu svých zemí. Objem fiskálních schodků vyvolaných coovidem-19 je v zásadě v plném rozsahu financován centrálními bankami (tedy nakonec vládami samotnými). Například Citigroup vypočítala, že ECB v roce 2021 nakoupí více dluhopisů, než jich vydají země eurozóny. Vedle financování schodků veřejných financí a podporování poptávky se díky tomu podařilo zajistit i to, že úvěrové trhy jsou dostatečně likvidní, aby bylo možné předejít finanční krizi.

Úloha centrálních bank se tím ovšem zásadně změnila. Ačkoli to centrální banky pravděpodobně veřejně nepřiznají, v podstatě již přišly o svoji nezávislost. Právě to je skutečná "cena" za koronavirovou krizi, která v budoucnu nevyhnutelně povede k inflaci a zkomplikuje měnovým autoritám cesty k jejímu potlačení.

7. 10. 2020 6:24
Jakápak podpora ekonomiky?!

Centrální banky drží sazby na minimech a v posledních týdnech opakovaně zdůrazňují, že na tom v nejbližších letech...

Centrální banky
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Podpora ekonomiky
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Zadlužení
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
19. 1. 2021 7:00
Erik Best: Trump, Biden a rozpadající se USA? Vlastně nic nového pod sluncem
Donald Trump
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Joe Biden
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
18. 1. 2021 12:00
Investorský magazín: Výhled pro jednotlivá aktiva, vodíkové akcie a lekce z doby technologické…
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Ekologie a životní prostředí
Přestat sledovat
Investiční bubliny
Přestat sledovat
Investiční portfolio
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Technologie
Přestat sledovat
18. 1. 2021 9:28
Globalizace vs. regionalizace: Světové trendy probíhají zároveň a působí proti sobě, svět potřebuje…
Asijská ekonomika
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
18. 1. 2021 6:15
Expertní tržní výhled: Vyšší výnosy dluhopisů jako riziko pro akcie a čekání na (ne)klidnou Bidenovu…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Býčí trh
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Medvědí trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat