Evropské akcie v pátek mírně zpevnily, mají za sebou nejlepší týden za poslední měsíc

Britský FTSE 100 v pátek přidal 0,07 % na 6 334,63 bodu, francouzský CAC 40 odepsal 0,08 % na 4 910,97 bodu, německý DAX posílil o 0,31 % na 11 119,83 bodu a regionální STOXX Europe 600 uzavřel se ziskem 0,22 % na 381,78 bodu.

Německý index DAX se během dne držel nad 200denním klouzavým průměrem a nakonec nad touto důležitou úrovní poprvé od 13. srpna i uzavřel.

Náladu na trzích v závěru týdne podpořila slova šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, který prohlásil, že ECB udělá vše, co bude muset, aby podpořila rychlý růst inflace. Banka podle Draghiho nehodlá ignorovat nízké tempo inflace a je pro dosažení svých cílů ochotna a připravena použít všechny nástroje, které má v rámci svého mandátu k dispozici. "Pokud (na zasedání 3. prosince) dojdeme k závěru, že současná trajektorie měnové politiky není pro dosažení našeho cíle dostatečná, uděláme, co budeme muset, aby se inflace co nejrychleji zvýšila," řekl Draghi.

Zpravodajská agentura Reuters Draghiho páteční slova hodnotí jako dosud nejdůraznější náznak toho, že ECB na prosincovém zasedání přistoupí k dalšímu uvolnění měnové politiky.

Šéf německé centrální banky a jeden z členů rady ECB Jens Weidmann se ale v pátek vyjádřil ohledně ekonomického vývoje optimističtěji a před dalším rychlým uvolněním měnové politiky naopak varoval. "Nevidím důvod podceňovat ekonomický výhled a malovat chmurné obrázky," řekl Weidmann. "Neměli bychom zapomínat ani na to, že dosavadní kroky v měnové politice stále potřebují čas, aby se plně promítly do ekonomiky," dodal. Weidmann je hlavním kritikem extrémně uvolněné měnové politiky, kterou ECB prosazuje.

Italská ropná společnost Eni v pátek oznámila, že prodala zbývající 4% podíl v portugalské firmě Galp za 348 milionů dolarů. Akcie Eni odepsaly 0,74 % a cenné papíry Galp klesly o 5,09 %.

Bezmála o tři procenta zlevnily akcie britské společnosti Tullow Oil poté, co je analytici banky Goldman Sachs odebrali ze seznamu zajímavých akcií. Zlevnily i cenné papíry dalších ropných firem, například španělského Repsolu nebo britského Petrofacu.

Za celý týden FTSE 100 připsal 3,53 %, CAC 40 vzrostl o 2,14 %, DAX posílil o 3,84 % a STOXX Europe 600 přidal 3,32 %.

Pro DAX bylo uplynulých pět dní nejlepší růstovou řadou od týdne končícího 23. říjnem, kdy od pondělí do pátku přidal 6,83 %. Ve stejném horizontu se jednalo o nejlepší týden také pro CAC 40, který v týdnu končícím 23. říjnem zpevnil o 4,7 %. STOXX Europe 600 za sebou má nejlepší týden za poslední měsíc.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Evropská centrální banka (ECB) udělá vše, co bude muset, aby podpořila rychlý růst inflace. V pátek to řekl šéf ECB Mario Draghi. Banka je podle Draghiho připravena jednat, pokud se ukáže, že současné nastavení měnové politiky není schopné zajistit naplnění cílů ECB.
• Německý index výrobních cen se v říjnu snížil v meziročním srovnání o 2,3 %. Čekal se pokles o 2 % po 2,1% snížení v září. Meziměsíčně se index snížil o 0,4 %, čekal se 0,2% pokles po -0,4 % v září.
• Slovenský parlament v pátek schválil návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá snížení schodku veřejných financí pod 2 % výkonu ekonomiky z letos původně očekávaných 2,49 % hrubého domácího produktu (HDP). Opozice i ekonomové upozornili na rizika, kvůli kterým skutečný schodek v roce 2016 může být vyšší.
• Oživení německé ekonomiky by mělo pokračovat navzdory rizikům spojeným se zpomalováním hospodářského růstu v rozvíjejících se zemích. Uvedlo to v pátek německé ministerstvo financí ve své měsíční zprávě. Dodalo, že hlavním motorem růstu největší evropské ekonomiky by měla zůstat domácí spotřeba.
• Nizozemsko získalo v rámci primární emise akcií zestátněné banky ABN Amro zhruba 3,3 miliardy eur. Banka prodala investorům pětinový podíl (188 milionů akcií) v ceně 17,75 eura za akcii. Podle agentury Reuters tak jde o největší primární emisi akcií evropské banky od světové finanční krize v letech 2007 až 2009. S akciemi ABN Amro se v pátek začalo obchodovat na amsterodamské burze, jejich cena ráno stoupla a dostala se nad 18 eur za akcii.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v říjnu klesla na 10,98 % z 11,38 % v září, a dosáhla tak nejnižší úrovně od dubna 2009. Vyplývá to z páteční zprávy slovenského ústředí práce, které v zemi zastřešuje pracovní úřady.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry v listopadu podle předběžných údajů stoupl na -6 bodů (odhad: -7,5 bodu, říjen: -7,7 bodu).
• Evropská komise poskytla německému automobilovému koncernu Volkswagen více času na předložení podrobností o nesrovnalostech v údajích o emisích oxidu uhličitého (CO2). Mluvčí komise v pátek uvedla, že firma musí požadované informace poskytnout do konce roku. O prodloužení lhůty, která vypršela ve čtvrtek, požádal Volkswagen.
• Německá automobilka Volkswagen vzhledem k obrovským nákladům spojeným s emisním skandálem sníží své kapitálové výdaje v příštím roce na nejvýše 12 miliard eur. Oznámil to generální ředitel společnosti Matthias Müller po zasedání dozorčí rady Volkswagenu. Průměrná výše investic v předchozím plánovacím období činila zhruba 13 miliard ročně. Největší evropská automobilka snižuje kapitálové výdaje poprvé od finanční krize v roce 2009, upozornila agentura Reuters.
• Energetická společnost ČEZ přijala všechny nabídky na zpětný odkup svých dluhopisů s úrokem 4,25 % splatných v roce 2022 v celkovém objemu 411,4 milionu USD.
• Policie několika evropských států zatkla ve čtvrtek 27 lidí, kteří byli údajně součástí sítě zaměřující se na podvody s daní z přidané hodnoty (DPH). Skupina si podle evropské agentury pro soudní spolupráci (Eurojust) nezákonně přišla na 320 milionů eur. Vyšetřovatelé vykonali asi 50 prohlídek, mimo jiné prý i v Česku.
• Mediální firmy Pearson a Dow Jones se dohodly na prodeji svých podílů v ruském listu Vedomosti. Koupí je od nich ruský podnikatel Děmjan Kudrjavcev, který nyní v listu drží podíl 33,3 %. Důvodem prodeje je nový ruský zákon, který vstupuje v platnost od ledna příštího roku a který omezuje vlastnictví zahraničních firem v ruských mediálních společnostech. Uvedl to v pátek list Financial Times. Cena zveřejněna nebyla.
• Výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens koupil v období od 12. do 18. listopadu v programu zpětného odkupu 13 454 vlastních akcií za průměrnou cenu 716,30 Kč za kus. Celkem tak za cenné papíry zaplatil 9,64 milionu Kč.
• Investiční skupina Penta, která vlastní 67 % akcií sázkové kanceláře Fortuna, koupila dvě sázkové kanceláře v Rumunsku. Hodlá je provozovat pod značkou Fortuna.
• Ministr financí Andrej Babiš uvedl, že ministři budou na žádost uhelné společnosti NWR s firmou za začátku prosince jednat o její budoucnosti. Řekl přitom, že NWR chce diskutovat o celé OKD, ne jen o dole Paskov. NWR by se podle Babiše měla snažit o konverzi dluhu do vlastního kapitálu a hledat strategického investora předtím, než požádá o jakýkoliv státní zásah.
• Akcie Kofoly ČeskoSlovensko budou na pražské burze investorům nabídnuty při ceně 500 až 650 Kč za kus. S odkazem na vyjádření finančního ředitele nápojářské skupiny Kofola Daniela Buryše to napsala agentura Bloomberg. Buryš současně uvedl, že bylo rozhodnuto o zdvojnásobení objemu emise. Celkem tak bude nabídnuto až 2,175 milionu kusů akcií, free float tedy bude až zhruba 10 %. Obchodování s akciemi na pražské burze začne 2. prosince.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Spotřebitelské ceny v eurozóně v říjnu meziročně vzrostly o 0,1 %, předběžná data predikovala mírnější zlepšení na nulu po zářijovém poklesu. Vyplývá to z finálních dat statistického úřadu Eurostat. V září se ceny snížily o 0,1 %, což představovalo jejich první pokles za půl roku. V říjnu 2014 byla inflace v eurozóně na 0,4 % meziročně. Jádrová inflace meziročně zrychlila na 1,1 % z předchozích 0,9 %, předběžná data hlásila zrychlení pouze na procento.
• Ceny průmyslových výrobců v Česku v říjnu meziročně zpomalily pokles na 3,9 % ze zářijových 4,2 %. Naopak ceny v zemědělství a stavebnictví se zvýšily, u zemědělských výrobců byly vyšší poprvé po 26 měsících. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad.
• Ukrajinská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla meziročně o sedm procent. Oznámil to v pondělí tamní statistický úřad. Ukrajinskou ekonomiku sráží povstání proruských separatistů na východě země a následky špatného hospodaření. V loňském třetím kvartálu hrubý domácí produkt klesl o 5,4 %. V příštím roce by se ukrajinská ekonomika po dvou letech recese měla vrátit k 2% růstu, odhadují ekonomové.
• Teroristické útoky v Paříži by mohly ohrozit důvěru investorů, varoval v pondělí člen výkonné rady a viceprezident Evropské centrální banky Vítor Constâncio. Dodal však, že zatím je příliš brzy na zhodnocení dopadů útoků.
• Německý antimonopolní úřad zahájil vyšetřování obchodních vztahů mezi americkým výrobcem elektroniky Apple a internetovým prodejcem Amazon. Obě firmy mají dlouhodobou exkluzivní smlouvu, podle které Apple kupuje audioknihy ke stažení ve své službě iTunes na webu Audible.com, který je dceřinou firmou Amazonu.
• Výrobce luxusních kabelek Louis Vuitton zavírá svůj obchod v jihočínském městě Kuang-čou a chystá se v příštích měsících po celé zemi zavřít dalších až deset obchodů. Uvedl to v pondělí na svých internetových stránkách list Financial Times s odvoláním na informovaný zdroj. Firma má v zemi zhruba 50 obchodů.
• Běženci mohou v dlouhodobém horizontu znamenat pro Německo ekonomický přínos, pokud se je podaří zaměstnat. V aktuálním čísle týdeníku Der Spiegel to uvedl prezident berlínského ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher. Podle jeho analýzy se nejpozději do deseti let začne příchod uprchlíků pozitivně projevovat na německém HDP.
• Hackeři ze skupiny Anonymous plánují rozpoutat sérii kybernetických útoků na Islámský stát. Oznámil to ve videu zveřejněném na internetu muž s maskou Guye Fawkese. Bojovníci Islámského státu, který je zodpovědný za páteční útoky v Paříži, jsou podle hackerů "verbeží" a Anonymous je plánuje potrestat.
• Páteční teroristické útoky v Paříži vedly k oživení poptávky po zlatě, které je považováno za bezpečnou investici v období nejistoty. Cena zlata tak v pondělí zamířila vzhůru poté, co se minulý týden propadla na nejnižší úroveň za téměř šest let.
• Rusko předložilo "lepší" nabídku na restrukturalizaci ukrajinského dluhu. Prohlásil to v pondělí podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle něj přistoupí na roční splátky ve výši jedné miliardy dolarů po dobu tří let, pokud za ně Západ poskytne záruky. Ukrajina dluží Rusku tři miliardy dolarů ve formě eurobondů. Splatit by je měla příští měsíc. Ukrajinské ministerstvo financí v pondělí uvedlo, že o Putinově nabídce zatím nemá "žádnou přímou informaci".
• Itálie v pondělí zahájila privatizaci společnosti Grandi Stazioni Retail, která pronajímá maloobchodní prostory na velkých nádražích v Itálii a České republice. Potenciální kupci mají nyní zhruba měsíc na to, aby vyjádřili svůj zájem, píše agentura Reuters.
• Země skupiny G20 jsou v situaci pokračujícího nevyváženého vývoje světové ekonomiky odhodlány podpořit hospodářský růst. Stojí to podle agentury Reuters v závěrečném komuniké ze summitu 20 velkých světových ekonomik, který v pondělí skončil v Turecku. Na summitu zároveň panovala shoda na potřebě přijetí dodatečných opatření proti mezinárodnímu terorismu.
• Řecko se dohodlo s mezinárodními věřiteli na finančních reformách, a otevřelo si tak cestu k další části finanční pomoci. Uvedl to v úterý podle agentury Reuters řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos po setkání se zástupci evropských institucí a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Země se s věřiteli dohodla také na zdanění sázek ve hrách dominantní řecké sázkové společnosti OPAP.
• Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii v říjnu meziročně stoupl o necelá 3 % na 1,1 milionu vozů. Tempo růstu tak výrazně zpomalilo z téměř 10 % v září. Prodej největší evropské automobilové skupiny Volkswagen, která se nyní potýká se skandálem kolem falšování emisních testů, se v říjnu v EU snížil o 5 % na zhruba 277 000 vozů. Vyplývá to z úterních údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA).
• Francie musí navýšit výdaje na bezpečnost, proto nebude schopná dodržet limit rozpočtového schodku, jak požaduje Evropská unie. Podle agentura Reuters to v úterý oznámil francouzský premiér Manuel Valls. Evropská komise pak uvedla, že nedodržení rozpočtových požadavků hrozí Rakousku, Itálii, Španělsku a Litvě.
• Nesrovnalosti v údajích o emisích oxidu uhličitého (CO2) vozů koncernu Volkswagen se týkají více typů motorů, než se dosud předpokládalo. S odvoláním na zdroje z automobilky to v úterý uvedl německý deník Bild. Celkový počet problémových aut je ale podle listu stále 800 000, protože u některých vozidel se podezření na manipulace s emisními údaji naopak nepotvrdilo.
• Itálie: Obchodní bilance v září skončila s přebytkem 2,19 miliardy eur (srpen: +1,85 miliardy eur).
• Spotřebitelské ceny ve Spojeném království v říjnu v meziročním srovnání klesly stejně jako v září o 0,1 %. Země je tak již druhý měsíc v deflaci. V srpnu ceny stagnovaly a v červenci se zvýšily o 0,1 %. V říjnu ale dále rostly ceny nemovitostí a mírně se zvýšily také ceny v maloobchodě.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v listopadu zvýšila, a to mimo jiné díky slabšímu kurzu eura a příznivému vývoji ekonomiky Spojených států. Zaznamenala tak první nárůst za posledních osm měsíců. Vyplývá to z výsledků průzkumu německého ekonomického institutu ZEW. Nárůstu důvěry nezabránily ani páteční teroristické útoky ve Francii, které již průzkum zčásti zohledňuje.
• Rusko na začátku příštího roku prodá své poslední velké ropné pole na západě Sibiře. Oznámil to náměstek ruského ministerstva přírodních zdrojů Denis Chramov. Jde o pole Erginskoje, jeho prodej by podle agentury Reuters mohl vynést až miliardu dolarů.
• Slovenský parlament ve středu začal jednat o návrhu státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá snížení schodku veřejných financí pod dvě procenta výkonu ekonomiky z letos původně očekávaných 2,49 % hrubého domácího produktu (HDP). Nezávislá rozpočtová rada Slovenska upozornila na rizika, která by mohla vyústit ve vyšší veřejný schodek, než jaký je naplánován.
• Stavební výroba se v eurozóně v září v meziročním srovnání zvýšila o 1,8 %. V srpnu naopak o 6 % klesla. V meziměsíčním srovnání v říjnu o 0,4 % klesla po 0,2% snížení v srpnu.
• Baltic Dry index sledující aktivitu v námořní přepravě směřuje k rekordním minimům. Nepotvrdilo se tak očekávání, že by se ukazatel mohl odrazit a začít růst v reakci na stabilizaci čínské ekonomiky.
• Nová daň z hazardu v Řecku odradí od sázení, a očekávané daňové příjmy tak nevynese. Uvedla to ve středu dominantní řecká sázková společnost OPAP, kterou spoluvlastní český podnikatel Jiří Šmejc. Mluvčí OPAP podle agentury Reuters dodal, že podnik by mohl zavedení nové daně napadnout u soudu.
• Británie do deseti let uzavře všechny zbylé uhelné elektrárny, které se na výrobě elektrické energie v zemi podílejí zhruba třetinou. Uhlí ale nenahradí obnovitelnými zdroji, nýbrž zemním plynem a jádrem. Oznámila to ve středu britská vláda. Británie je první velká světová ekonomika, která stanovila datum uzavření uhelných elektráren s cílem omezit emise skleníkových plynů.
• Ruská vláda se rozhodla uvalit od 1. ledna embargo na dovoz potravin z Ukrajiny. Reaguje tak na zapojení Kyjeva do sankcí vůči Moskvě. Uvedl to ve středu podle agentury TASS ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev.
• Německý odborový svaz Verdi plánuje i během letošních Vánoc stávky v distribučních centrech amerického internetového prodejce Amazon v Německu. Agentuře DPA to ve středu řekl odborový předák Jörg Lauenroth-Mago. Odboráři nicméně odmítají upřesnit, kdy a kde se protesty budou konat. Chtějí prý využít momentu překvapení ke zvýšení dopadů stávek.
• Ekonomické dopady série pátečních teroristických útoků v Paříži jsou jen přechodné. Prohlásil to ve středu ve vysílání finanční televize CNBC šéf richmondské pobočky Fedu Jeffrey Lacker.
• Francouzské výdaje na posílení bezpečnosti po pátečních teroristických útocích v Paříži by neměly být považovány za běžné rozpočtové náklady podléhající pravidlům Paktu stability a růstu. Uvedl to ve středu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Francouzský premiér Manuel Valls již v úterý upozornil, že Francie nebude kvůli zvýšeným bezpečnostních výdajům schopna dodržet rozpočtové požadavky Evropské unie.
• Zápis z posledního zasedání ECB potvrzuje odhodlání banky dále bojovat proti velmi nízké inflaci a slabé ekonomice eurozóny. Ze zápisu vyplývá, že riziko deflačního vývoje v Evropě přetrvává a banka nemůže vyloučit ani zhoršení svého inflačního výhledu. Členové bankovní rady dospěli k závěru, že ECB bude muset buď přiznat, že inflační cíl nebude schopna splnit, nebo bude muset přistoupit k dalším krokům. Ty by podle zápisu mohly zahrnovat "širší sadu nástrojů".
• Úrokové sazby zůstávají na seznamu nástrojů, kterými Evropská centrální banka (ECB) dále může podporovat evropskou ekonomiku. Ve čtvrtek to řekl hlavní ekonom ECB Peter Praet. Analytici čekají, že ECB ještě letos úrokové sazby dále sníží.
• Maloobchodních tržby se ve Spojeném království v říjnu zvýšily meziročně o 3,8 %, trh čekal vyšší tempo růstu 4,2 % po +6,5 % v září. Proti září maloobchodní tržby o 0,6 % klesly, čekal se 0,5% pokles po 1,9% růstu.
• Eurozóna: Běžný účet v září skončil s přebytkem 29,4 miliardy eur (odhad: 18,3 miliardy eur, srpen: 18,7 miliardy eur).
• Jednání americké farmaceutické společnosti Pfizer a irským Allerganem o akvizici údajně pokročila. Podle nejmenovaného informovaného zdroje je Pfizer ochoten za jednu akcii Allerganu zaplatit až 380 USD. Společnosti by dohodu měly zveřejnit v pondělí.
• Představitelé Česka, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska se shodli na společném boji proti podvodům na dani z přidané hodnoty (DPH) a na spolupráci při lepším výběru této daně. ČTK o tom ve čtvrtek informovala poradenská společnost PwC, která k tématu pořádá v Budapešti konferenci. Té se zúčastnil i český ministr financí Andrej Babiš.
• Rusko a Írán se podle Baracka Obamy musí rozhodnout, zda chtějí podržet syrského prezidenta Bašára Asada, nebo "zachránit syrský stát" tím, že najdou syrskou vládu, jež by mohla být legitimní. Americký prezident to podle agentury AP prohlásil při čtvrtečním setkání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem v rámci summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v Manile.
• Britští finanční regulátoři budou uvažovat o postihu pro deset manažerů, kteří v roce 2008 stáli za kolapsem banky HBOS. Někteří z nich přitom dál působí na vysokých manažerských postech. Vyplývá to z informací o okolnostech pádu tohoto bankovního domu. Zpravodajský server BBC uvedl, že manažerům by mohl být uložen zákaz pracovat v londýnské finanční čtvrti City.
• O balíček platebních karet v hodnotě 1 000 dolarů pro majitele naftových automobilů německého Volkswagenu se softwarem umožňujícím manipulovat s emisemi se ve Spojených státech přihlásilo 120 tisíc lidí, tedy asi čtvrtina celkového počtu. Tito vlastníci dostanou kartu Visa s částkou 500 dolarů a dalších 500 dolarů mohou použít na nákup služeb u dealerů Volkswagenu, uvedla firma ve středu.
• Světový trh fúzí a akvizic má předpoklady pro další růst. Během příštích 12 měsíců plánuje nějakou transakci celosvětově 59 % společností a 40 % českých podniků. Zájem o fúze je na šestiletém maximu, vyplývá z pravidelného průzkumu poradenské firmy EY, jehož se zúčastnilo přes 1 600 generálních ředitelů a manažerů z 53 zemí světa.
• Abdelhamid Abaaoud, organizátor pátečních pařížských teroristických útoků, při nichž zemřelo 129 lidí, byl zabit ve středu během rozsáhlé protiteroristické akce v pařížské čtvrti Saint-Denis. Ve čtvrtek to uvedl francouzský prokurátor.
• Novináři z britského ekonomického listu Financial Times se v hlasování vyslovili pro stávku. Důvodem jsou změny v penzijním systému, které navrhuje nový majitel listu, japonská mediální společnost Nikkei. Oznámil to ve čtvrtek britský Národní svaz novinářů (NUJ). Konkrétní termín stávky ale zatím nebyl stanoven.
• Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v dopise ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi signalizoval možnost zlepšení obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem v případě, že bude dodržováno příměří na Ukrajině. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která získala přístup k obsahu dopisu.
• Energetická skupina ČEZ ve čtvrtek oficiálně oznámila bulharské vládě svůj záměr vést mezinárodní arbitráž kvůli neochránění investice, pokud nedosáhne rychlé nápravy a kompenzace škod. Firma si nárokuje stovky milionů eur. Důvodem jsou zásahy bulharských institucí, které prý poškozují podnikání společností ČEZ v Bulharsku a dlouhodobě se nezlepšující kritická situace na tamním energetickém trhu. ČTK o tom informovala mluvčí firmy Barbora Půlpánová.
• Německý automobilový koncern Volkswagen, který se v současnosti potýká s rozsáhlým skandálem kolem falšování emisních testů, zřejmě přikročí k prvním škrtům v kapitálových výdajích od finanční krize v roce 2009. Zdroje obeznámené se situací řekly agentuře Reuters, že dozorčí rada podniku schválí tyto škrty v pátek.
• Řecký parlament ve čtvrtek schválil soubor dalších reforem, které požadují mezinárodní věřitelé. Krok by měl vést k vyplacení dalších dvou miliard eur z dohodnuté pomoci a k poskytnutí deseti miliard eur na rekapitalizaci řeckých bank. Řecká vládní koalice ze své parlamentní frakce zároveň vyloučila dva poslance, kteří reformy odmítli podpořit.
• Americké úřady vyšetřují, jakou roli sehrál německý dodavatel automobilových součástek Robert Bosch při falšování testů emisí u naftových aut v koncernu Volkswagen. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje obeznámené se situací.
• Německý automobilový koncern Volkswagen bude možná ve Spojených státech muset od majitelů odkoupit některé z téměř půl milionu vozů, které zasáhl skandál se zkreslováním výsledků měření emisí. V pátečním vydání německého listu Handelsblatt to tvrdí šéfka kalifornského úřadu pro čisté ovzduší CARB Mary Nicholsová. Zkušenosti z minula podle ní ukazují, že dodatečné úpravy automobilů často nefungují tak dobře, jak se plánovalo.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Belgické finanční skupině KBC Groep, která je v České republice vlastníkem ČSOB, ve třetím čtvrtletí klesl čistý zisk o 1,3 % na 600 milionů eur. Výsledek ale překonal očekávání analytiků, zejména díky velmi dobrému výkonu bankovních a pojišťovacích aktivit. Ten vynahradil i slabší výkon z obchodů s cennými papíry. V České republice zisk banky stoupl o 17,7 % na 153 milionů eur.
• Výsledky easyJet v FY2015: Zisk před zdaněním 686 milionů GBP (loni: 581 milionů GBP), tržby 4,7 miliardy GBP (meziročně +3,5 %).
• Uhelná společnost New World Resources za třetí čtvrtletí vykázala ztrátu 29 milionů eur. Provozní ztráta dosáhla 18 milionů eur. Tržby NWR mírně stouply na 159 milionů eur ze 158 milionů eur v loňském třetím kvartálu. Na úrovni zisku EBITDA firma reportovala za první tři čtvrtletí roku záporný výsledek 4 miliony eur.
• Výsledky ThyssenKrupp za FY2015: Čistý zisk 309 milionů eur (odhad: 405 milionů eur, loni: 212 milionů eur), tržby 42,79 miliardy eur (meziročně +4 %). Společnost současně navrhla zvýšení dividendy na 0,15 EUR z 0,11 eura na akcii.
• Výsledky Royal Mail v 1HFY2016: Čistý zisk 114 milionů GBP (loni: 125 milionů GBP), tržby 4,395 miliardy GBP (loni: 4,478 miliardy eur).
• Výsledky Investec v 1HFY2016: Čistý zisk 197,6 milionu GBP (loni: 121,6 milionu GBP), upravený provozní zisk 279,4 milionu GBP (loni: 240,8 milionu GBP).
• Francouzské cateringové společnosti Sodexo stoupl v loňském fiskálním roce provozní zisk bez mimořádných položek o 11,9 % na 1,143 miliardy eur. Firma loni snížila náklady a podařilo se jí získat nové velké kontrakty. Hospodaření za rok do konce srpna podpořil také vývoj směnných kurzů.

Zdroj: ČTK, CNBC