US MARKETOtevírá v 15:30
DOW JONES+0,63 %
NASDAQ+0,47 %
S&P 500+0,52 %
ČEZ+2,84 %
KB+0,40 %
Erste+0,06 %

SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: Evropská unie není v dobrém stavu, ale uprchlíci jsou prioritou číslo jedna. Jean-Claude Juncker poprvé promluvil v parlamentu o stavu EU

Jean-Claude Juncker ve středu přednesl v Evropském parlamentu svůj první projev o stavu unie. Prohlásil, že Evropská unie v současnosti není v dobrém stavu - schází jí jak evropskost, tak jednota. Hlavní prioritou jsou pro něj uprchlíci. Nyní prý není čas na zbabělost, ale na smělý a odhodlaný zákrok.

Alžběta Lexová
Alžběta Lexová
9. 9. 2015 | 9:24
Politika

"Všichni jsme Evropané," prohlásil Juncker, který následně apeloval na lidskost evropských činitelů. Společná historie Evropy je podle něj plná případů, kdy lidé utíkali před válkou nebo diktaturou.

"Zapomněli jsme už, proč je ve Spojených státech více lidí s příjmením McDonald než ve Skotsku? Že tam žije mnohem více O'Neillů a Murphyů než v Irsku? Zapomněli jsme už, že přes 20 milionů Poláků žije mimo Polsko? My Evropané bychom neměli zapomínat na to, že právo na azyl je tím nejzákladnějším právem. Právě my bychom na to neměli zapomínat," prohlásil Juncker.

"V očích lidí ze Středního východu a Afriky je Evropa navzdory všem svým chybám a slabostem místem stability a bezpečným přístavem. Současná Evropa je místem míru a stability a na to bychom měli být pyšní. Máme prostředky k tomu, abychom pomohli těm, kteří prchají před válkou, terorem a utlačováním. Je pravda, že nemůžeme napravit všechna příkoří světa, ale buďme upřímní a udělejme, co můžeme," uvedl Juncker.

Předseda Evropské komise také poděkoval a ocenil práci Turecka, Jordánska a Libanonu, které podle něj, byť jsou mnohem chudší než Evropská unie, prokázaly mnohem větší odhodlání a ochotu uprchlíkům pomoci.

Zdůraznil, že Itálie, Řecko a Maďarsko, které se staly prvním útočištěm uprchlíků, v tom nesmějí zůstat samy. Připomněl, že právě proto Evropská komise už v květnu navrhla krizový mechanismus na řešení uprchlické otázky.

"Dámy a pánové, blíží se zima. Opravdu necháme rodiny s dětmi venku v mrazu?" zeptal se Juncker. Komise podle něj navrhla seznam bezpečných zemí, které jsou z pohledu EU považovány za stabilní a bezpečné. Zdůraznil však, že se jedná pouze o procedurální zjednodušení pro národní vlády, aby mohly snáze rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými migranty. Zároveň však dodal, že zařazení země na tento seznam neznamená, že by její obyvatelé přicházeli o právo na azyl. To je nadále základní lidské právo a může se stát, že na něj i občan "bezpečné země" bude mít nárok. V tom případě mu bude samozřejmě přiděleno.

"Jsem silným zastáncem toho, aby bylo potenciálním azylantům umožněno pracovat, aby si mohli vydělat na život, zatímco se budou zpracovávat jejich žádosti o azyl. Práce posiluje lidskou důstojnost. Dopřejme jim ji," pronesl Juncker.

Zároveň však je podle něj důležité posílit vnější hranice, protože právě to občané očekávají. "Bude to stát peníze, ale Evropská komise je přesvědčená, že to jsou dobře investované peníze."

"Migrace musí být zlegalizována. Nestačí protestovat proti 'ilegálním imigrantům', musíme zlegalizovat cestu do Evropy," řekl Juncker.

"Navrhujeme založit krizový fond na pomoc Africe a jejím obyvatelům. Tento fond nutně potřebujeme k tomu, abychom mohli lépe zvládnout budoucí migrační krize," navrhl Juncker.

"Odstrkování lodí od břehů, zapalování uprchlických táborů a odvracení se od chudých a bezmocných lidí: to není Evropa. Evropa, to je pekař na Kosu, který dává zdarma chleba hladovým, to jsou studenti v Mnichově a Pasově, kteří nosí oblečení pro uprchlíky na nádraží. Evropa je policista v Rakousku, který vítá vyčerpané uprchlíky na hranicích. To je Evropa, v níž chci žít," zdůraznil Juncker. Následně se omluvil za to, že přesáhl čas určený na jeho řeč, ale že cítí povinnost se vyjádřit ještě k Řecku.

Komise podle něj je cílem útoků několika členských států, které nebyly ochotné přijmout řešení řecké krize. Zdůraznil proto znovu, že má komise povinnost jednat v obecném zájmu, a musela se tudíž v řecké krizi zapojit, v opačném případě by selhala v tom, co je její povinností. Poděkoval za práci všem úředníkům, kteří se na řešení podíleli a obětovali mu mnoho svého času a volna.

"Museli jsme jasně a odhodlaně sdělit, že Grexit není přijatelnou možností. Kdybychom to neudělali, mohlo by k němu dojít," řekl Juncker.

"Věřím, že Řekové jsou tvrdě pracující lidé, kteří se snaží své zemi pomoci a přispět k jejímu rozvoji. Těmto lidem bychom měli prokazovat respekt a uznání. V poslední době se to ze strany některých z nás neděje," pokáral politiky Juncker.

Také zmínil vysokou nezaměstnanost v Evropě. Každý podle něj má právo na zaměstnání a Evropa se musí vrátit k plné zaměstnanosti. To je podle Junckera možné pouze za předpokladu, že vlády budou mít udržitelné rozpočty, budou zavádět strukturální reformy a budou přiměřeně investovat.

Podle Junckera je nezbytná vyšší integrace na finanční úrovni. Evropa by měla mít společné ministerstvo financí, které by zajistilo vyšší stabilitu financí v regionu, a mohlo by tak uklidnit zahraniční investory. Evropa dle něj nedostatečně spolupracuje v oblasti fiskálních politik, což chce Junckerova administrativa změnit.

Ještě do konce letošního roku prý předloží Evropská komise návrh jednotného systému pojištění vkladů. Europoslancům Juncker slíbil, že Evropský parlament bude mít větší slovo při hospodářském řízení unie. Někdejší lucemburský premiér také podpořil větší transparentnost daňových systémů. Země, kde firma vytváří zisk, by podle něj měla být státem, kde také tato firma daní. Právě Lucembursko přitom v minulých letech výrazně profitovalo ze svého postavení "daňového ráje", kde sídlily a na základě dohod s tamní vládou danily mnohé nadnárodní společnosti.

"Je naprosto nezbytné, abychom respektovali pravidla, která již byla zavedena. A také bychom měli zajistit, aby za stejnou práci lidé v Evropě dostávali stejnou mzdu," prohlásil Juncker. "Evropská unie je více než jen krize v Řecku a na Ukrajině. Evropská unie je systém společných hodnot, včetně těch v rámci sociálních politik," řekl Juncker.

"Pane prezidente, mám malý problém," dodal následně Juncker. "Vím, že jsem už výrazně přetáhl a vy byste byl rád, kdybych už řečnický stupínek opustil, ale já jsem teprve v polovině svého projevu," pobavil Juncker evropské zákonodárce.

Následně se dotkl otázky Spojeného království, s nímž doufá ve férovou dohodu, která bude vyhovovat oběma stranám. Pak se také věnoval otázce Ukrajiny, kterou EU podle něj plně podporuje.

Zdůraznil důležitost východních členských států unie, především Polska a Pobaltí.

Juncker také jednoznačně podpořil uzavření rozsáhlé dohody s USA známé jako Investiční a obchodní partnerství (TTIP). Je podle něj ale vyloučené, že by kvůli smlouvě mohly být sníženy evropské standardy či že by EU mohla opustit své principy. Jeho prohlášení provázel potlesk i bučení europoslanců. Nyní dojednávaná smlouva, která by znamenala vznik největšího prostoru volného obchodu na světě, naráží v unii na tvrdý fakticky i ideologicky zdůvodňovaný odpor části veřejnosti i politiků.

"Máme své základní hodnoty, principy. A tyto principy při vyjednávání s USA nemůžeme vzdávat," prohlásil Juncker. Část kritiků TTIP se totiž obává například snížení vysoko nastavených evropských pravidel ochrany spotřebitele, životního prostředí a podobně.

Juncker také hájil způsob, jakým se jeho komise a odpovědná eurokomisařka Cecilia Malmströmová snaží o transparentnost vyjednávání o dohodě. "Jsem pro maximální otevřenost. Ale jsem proti veřejnému vytváření vyjednávací pozice EU. Jsme tím slabší, čím více druhé straně oznamujeme, jaké jsou naše záměry. Jsem pro otevřenost, ale také pro serióznost," prohlásil předseda komise.

Jednání o dohodě by podle srpnového vyjádření Malmströmové chtěla komise dokončit příští rok. Vyjednává se od loňska. Evropský parlament poskytl v červenci komisi mandát k pokračování rozhovorů o TTIP. Podařilo se mu dojednat kompromis ohledně sporného bodu týkajícího se ochrany investic a takzvaných investorských arbitráží (ISDS), které řeší případné obchodní spory mezi investory a státy.

Projev se neobešel bez přerušování. Junckerovi do řeči skákali britští zástupci, především Nigel Farage, a jeden ze zákonodárců, Gianluca Buonanno za Itálii, si dokonce nasadil masku Angely Merkelové. Předseda parlamentu to okomentoval slovy: "Možná nemáte německou kancléřku rád, ale rozhodně jí to díky vám velmi sluší. Pobavil jste se a stačilo, rád bych poznamenal, že i toto platí daňoví poplatníci." Juncker na to zareagoval pouze slovy: "Evropa v celé své rozmanitosti."

Zdroj: ČTK, Bloomberg

Evropská unieGeopolitikaPolitika
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Akciové tipy na prázdniny, na které v mainstreamu nenarazíte

Akciové tipy na prázdniny, na které v mainstreamu nenarazíte

27. 6.-Vendula Pokorná