Střední a východní Evropa: Palec nahoru, palec dolů

Zatímco se střední Evropa veze na vlně globálního optimismu, východ regionu zaostává. Stále probíhající celosvětová krize totiž odhalila strukturální problémy, které ozdravení nejednoho z někdejších černých koní světových hráčů výrazně přibrzdí.

I přesto například Estonsko může už brzy globální kapitál začít opět lákat. Naopak Ukrajině a jí podobným se i přes rychle rostoucí chuť riskovat budou zahraniční investoři asi ještě nějakou dobu vyhýbat, říká viceředitelka londýnské pobočky ING Wholesale Banking Agata Urbanska.

Zatímco země střední Evropy společně s rozvinutými trhy vysílají nadějné signály, blízká budoucnost východu Evropy je stále nejasná. Jak na tom tedy Balt a Balkán jsou?

Balt a Balkán, to jsou dva odlišné příběhy. Balt se výrazně přehříval už několik let před krizí a ta tak jen potvrdila, že měl po celu tu dobu zaděláno na významnou korekci. Jeho růst byl totiž poháněn dluhem a to je proč nyní trpí a na co se musí zaměřit. Balkán doplácí na propad exportu a také na něco, co je možné nazvat ztracenou příležitostí. Patrné to je zejména u Srbska, které má sice nyní proevropskou vládu, která už mnohé změnila, ale stále potřebuje privatizovat a potřebuje přímé zahraniční investice. O což západní firmy nyní nemají zájem a Srbsko proto o rok, o dva přišlo. V roce 2010, 2011 by se ale postoj zahraničních investorů mohl změnit a společně s tím by měla srbská ekonomika zažít oživení.

Jak pravděpodobné je, že se z nejhoršího v dohledné době dostane i Ukrajina, která sice není v souvislosti s budoucností regionu tak často diskutována, ale která k němu stále patří?

Ukrajina je v katastrofálním stavu. V jejím případě se totiž sešly všechny možné problémy najednou. Zaprvé, země trpí předlužeností a to jak kvůli vysokému objemu bankovních půjček tak i kvůli množství korporátních dluhopisů. Zadruhé, jde o velmi slabou ekonomiku, která by potřebovala přímé zahraniční investice; ale ty vyschly. A zatřetí, ceny komodit donedávna padaly a ukrajinský průmysl padal společně s nimi. K těmto hospodářským problémům je pak zcela určitě třeba přidat i vysoce nestabilní politickou situaci ... Opravdu, na Ukrajině jde o kombinaci všech možných negativních faktorů.

Co pro jednotlivé země současný stav a výhled CEE z pohledu jejich dalšího přibližování se Evropě – a zejména pak z pohledu deklarovaného vstupu do eurozóny – znamená?

Co se pobaltských zemí týče, myslím si, že Estonsko může překvapit. Na přijetí eura by totiž mohlo by připraveno už na počátku roku 2010. Podobně jako u dalších zemí Baltu pro něj může být velkou překážkou udržení rozpočtového schodku do Maastrichtem stanovené tříprocentní úrovně. Ale není to nemožné. Přitom kdyby se mu to skutečně povedlo, kdyby na počátku příštího roku Estonsko nahlásilo vstup do eurozóny, tak by to byla velká vzpruha i pro jeho soudsedy. Veškeré spekulace o tom, že přestanou vázat své měny na euro, spekulace o devalvaci, které po trhu v posledních dvou letech kolují, by totiž zřejmě utichly.

A jak hodnotíte šance dalších východoevropských členů Evropské unie na přijetí eura?

Rumunsko chce do eurozóny vstoupit v roce 2015. Bulharsko v roce 2013. Podobně jako středoevropské země ale dosud nenavázaly své měny na euro. Což znamená, že se členy eurozóny mohou stát nejdříve v roce 2013 – pokud v prvním čtvrtletí příštího roku vstoupí do režimu ERM. A to se asi nestane. Obě země totiž mají výrazný deficit na běžném účtu, což se nelíbí Evropské komisy. Proto si myslím, že i když oficiálně neexistují žádná kritéria pro vstup do ERM, Bulharsko bude odmítnuto. Navíc, vzhledem k tomu, že se podle nás schodek na běžném účtu Bulharska v příštích několika letech nedostane pod desetiprocentní hranici, žádnou změnu v této věci asi nelze v dohledné době čekat.

Předchozí bráno v potaz, je možné, že v důsledku krize investoři změní preference – že se namísto Baltu a Slovenska soustředí na pomaleji rostoucí, ale stabilnější Česko a Polsko?

Robustní růst Slovenska před krizí poháněly přímé zahraniční investice a to zejména do výrobního sektoru. Což znamená, že šlo o růst poháněný vývozním sektorem. Ten je, samozřejmě, citlivý na změny poptávky na západoevropských trzích, jak potvrzuje letošní propad Slovenska. Nicméně představuje zdravé základy, díky kterým se hospodářský růst vrátí krátce poté, co se ode dna odrazí eurozóna. Naopak u Baltu šlo jednoznačně o růst postavený na dluhu a ten je neudržitelný. Čehož si podle mě budou napříště zahraniční investoři, zahraniční banky, mnohem více všímat; budou opatrnější a budou mnohem více myslet na to, že růst prostě není možné postavit na půjčkách a z nich pramenící spotřebě.

Nakolik očekáváte, že se tato opatrnost projeví na zájmu o akcie a měny jednotlivých CEE trhů respektive – pokud i tuto opatrnost vezmeme v potaz – co se nyní jeví nejzajímavějí?

V tuto největší zhodnocení nabízí polský zlotý. Výhled maďarské ekonomiky na příštích dvanáct měsíců je značně nejistý a proto očekáváme, že tamní národní banka bude snižovat sazby a přitom se bude snažit držet forint stabilní. A to samé platí pro Česko: je jen velmi nepravděpodobné, že by centrální banka podporovala posílení koruny. Právě naopak. Vzhledem k tomu, že je inflace rekordně nízká, ji dokonce může lákat sazby ještě seškrtat – a nebo k takovému kroku může být donucena. Situace v Polsku je odlišná. Výhled hospodářského růstu je o něco lepší a inflace o něco vyšší, a proto je nepravděpodobné, že by centrální banka dále snižovala sazby. Naopak, může se stát první v regionu, kdo je zvýší.


Autor rozhovoru je redaktorem investicniweb.cz v londýnské CITY

Mohlo by vás zajímat
13. 4. 2021 17:01
VE STŘEDU V 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (Ronald Schubert, WOOD & Company)
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
10. 4. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): V rámci výsledkové sezóny budou nejdůležitější výhledy samotných firem
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
8. 4. 2021 17:01
Michal Semotan (J&T Banka): Brzdou růstu akcií ČEZ je i jeho management, zajímavými tituly jsou na…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
9. 4. 2021 6:41
Česká energetika má prostor se připravit na budoucnost, čas ale utíká. Panika je vyvolaná lobbisty…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Dividendy
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat