Z propadů cen akcií se dá klidně onemocnět

Autoři studie došli k závěru, že když ceny akcií padaly za jeden den o 1,5 %, vzrostl počet návštěv nemocnice během následujících dvou dnů o 0,26 %.

Vědci zkoumali data za každý den mezi roky 1983 a 2011. Jako závislá proměnná byla zvolena míra návštěv nemocnic, zejména kvůli psychickým problémům, jako jsou úzkost, panika nebo deprese. Proti tomu byla sledována portfolia akciových výnosů relevantní pro kalifornské investory: 1. široký index a 2. index sdružující lokální firmy. Regrese časových řad odhalila, s jakým časovým odstupem akciový trh ovlivňuje psychiku investorů.

Nejzajímavější byl pohled na nejhorší dny akciového trhu, například 17. říjen 1987, známý také jako Černé pondělí. Tento den akcie ztratily téměř 25 % a nemocnice zaznamenaly nárůst návštěv o 5 %.

Engelberg a Parsons se dále pokusili vypočítat, kolik tento akciemi vyvolaný stres může Kalifornii a Spojené státy stát peněz. Očistili data jen na obchodní dny a získali počty návštěv, které bylo možné přičítat "akciovému stresu", a průměrné náklady jedné návštěvy. Celkově to dělalo zhruba 77 milionů v případě Kalifornie a 650 milionů USD pro celé USA.

Autoři studie vysledovali, že se investoři děsí hlavně budoucího vývoje akcií, který odvozují z toho, co se stalo právě daný (neúspěšný) obchodní den. Tento strach stál i za skutečností, že i když trh čekaly lepší zítřky, neznamenalo to, že se investoři budou cítit lépe. Byli stále traumatizováni z propadu a návštěvy nemocnice zůstávaly na úrovni Černého pondělí. Podle studie stresované Kaliforňany vůbec neuklidnilo, že polovina ztrát z předchozího dne byla do 20. října vymazána.

Studie také upozornila na to, že bychom se měli zamyslet nad dopady nepřetržitého sledování zpravodajství. Je jasné, že už není cesty zpět od mobilů vybavených Twitterem nebo 24hodinovým televizním zpravodajstvím. Je ale nutné brát každý pokles akciového trhu tak vážně?