BREXIT: Odchod ostrovního království z EU by jeho ekonomiku srazil na kolena. O to silnější by ale poté Británie mohla být

Ekonomický tým britské finanční skupiny HSBC vedený Simonem Wellsem tvrdí, že potenciální hospodářské dopady brexitu jsou obrovské. Varuje, že pokud by Spojené království z EU skutečně vystoupilo, oslabila by libra k americkému dolaru o 15-20 %, čímž by se dostala na úrovně z 80. let 20. století.

Hospodářský růst Spojeného království by podle Wellse zpomalil o 1,5 procentního bodu, prudce by se zvýšila inflace a stouply by náklady na práci. V důsledku toho by britská centrální banka podle HSBC byla nucena pokračovat v politice nízkých úrokových sazeb, což by bylo bolestivé pro drobné britské střadatele.

Jak je patrné z vývoje na měnových trzích, investoři nenechávají nic náhodě a rozhodně nechtějí čekat až na výsledek referenda. Britská libra k americkému dolaru od loňského srpna spadla již o více než 11 %. Letos zatím odepisuje necelých šest procent a je nejslabší za posledních zhruba sedm let.

Podle členů měnového výboru Bank of England ale pokles hodnoty libry není tím, čeho se aktuálně nejvíce obávají. Během svého vystoupení v britském parlamentu v druhé polovině února uvedli, že je mnohem více znepokojuje to, jak rostoucí nejistota ohledně budoucnosti země ovlivní útraty britských domácností a firemní investice. Je to poměrně logické - proč byste dnes jako evropská firma investovali za Lamanšským průlivem, když existuje reálná hrozba, že váš tamní byznys brzy přijde o bezproblémový přístup na trhy starého kontinentu?

Imigranti, bez nichž se Británie (ne)obejde

Jedním z důvodů, proč Britové zvažují odchod z Evropské unie, je imigrace, a to nejen v souvislosti se současnou migrační krizí. Jak však upozorňuje analytik Philippe Gudin z britské banky Barclays, právě imigrace je klíčovým aspektem hospodářského růstu Spojeného království. Do problémů by se podle Gudina po vystoupení země z EU mohla dostat zejména odvětví s převahou hůře placených pracovních pozic, například stavebnictví, potravinářský průmysl či odvětví správy a úklidu nemovitostí.

Na druhou stranu ale Gudin přiznává, že v delším horizontu by se Británii mohlo podařit tento negativní efekt vyrovnat, pokud by země dokázala imigraci úspěšně regulovat podle aktuálních potřeb pracovního trhu a celé ekonomiky. Za dvanáct měsíců do června 2015 narostl počet imigrantů v Británii o 336 tisíc, z toho 180 tisíc příchozích mělo občanství některého z členských států EU.

Premiér Cameron voličům radí, aby v červnovém referendu hlasovali pro setrvání Británie v EU. Argumentuje přitom dohodou o úpravě vztahů země s Evropskou unií, které bylo dosaženo v pátek 19. února na summitu EU v Bruselu. "Vyjednal jsem dohodu, abych Spojenému království zajistil zvláštní status v rámci Evropské unie," uvedl Cameron po konci bruselského summitu.

Británie se podle Camerona na základě vyjednané dohody nikdy nestane součástí "evropského superstátu", což jí umožní výjimka z ujednání o "stále těsnější unii". Pro migranty z Evropské unie budou platit nové tvrdší podmínky pro přístup k britskému sociálnímu systému, země nikdy nepřijme euro a dohodnuté podmínky zajistí zásadní ochranu britského hospodářství, uvedl premiér.

Většina Britů ale s obsahem dohody s EU spokojená není. Výsledky průzkumu veřejného mínění od společnosti Kantar z 19. února ukazují, že za úspěch pro Spojené království považuje dohodu jen 14 % Britů.

Výsledek referenda tak bude zřejmě velmi těsný. Podle Kantaru je aktuálně 36 % oprávněných britských voličů pro odchod země z EU, zatímco setrvání v EU si přeje jen 34 % lidí. Velkou roli tak budou hrát dosud nerozhodnutí voliči, kterých je kolem 23 %. Zbytek lidí v průzkumu uvedl, že k hlasovacím urnám jít neplánuje.

Odchod z EU si podle průzkumu Kantaru více přejí starší lidé. Pro vystoupení Spojeného království z EU chce hlasovat 48 % lidí nad 55 let, zatímco ve skupině mladých lidí ve věku 18-24 let plánuje 57 % voličů hlasovat pro setrvání země v evropském společenství.

Zdroj: HSBC, Deutsche Bank, Barclays