Američany nejvíce trápí nedostatek peněz
Organizace Gallup, která patří k respektovaným jménům v oblasti konzultačních služeb a statistických průzkumů, provedla průzkum mezi běžnými Američany. Dotazovala se na největší finanční problém, kterému jejich rodina v současnosti čelí. Z výsledků je zřejmé, že odpovědi kopírují problémy, s nimiž se Spojené státy aktuálně potýkají.
Průzkum byl prováděn na náhodném vzorku 1 016 telefonicky oslovených dospělých Američanů. Jako největší finanční problém, kterému aktuálně jejich rodina čelí, uvedlo 17 % oslovených nedostatek peněz. Na druhé místo se propracovaly s 12 % náklady na zdravotní péči, dále pak příliš velké zadlužení (resp. nedostatek prostředků na splácení dluhů; 11 %), inflace a nezaměstnanost (9 %) a vysoké náklady na energie (7 %). Průzkum přináší dosti zajímavé zjištění. Problém v podobě vysoké nezaměstnanosti se nachází až na 4. místě, což je poměrně překvapivé.
Z výsledků je zřejmé, že největší problémy jednotlivců v podstatě kopírují potíže celých Spojených států. Největší ekonomika světa trpí vysokými výdaji. Příjmy nejsou schopné tyto výdaje pokrývat a země se stále více zadlužuje. Velkým problémem i nadále zůstává zdravotní reforma. USA se potýkají s dramaticky zvyšujícím se zadlužením, přičemž absolutní výše dluhu k HDP se začne dříve či později negativně odrážet na hospodářském růstu země.
Čtvrtým nejčastěji uváděným bodem v případě jednotlivců je zvyšující se inflace a nezaměstnanost. Nezaměstnanost je v USA na několikaletých maximech. Inflace se zvyšuje, což pociťují především běžní Američané, i když je šéf centrální banky přesvědčuje o opaku a nepovažuje růst cen za problém. Na pátém místě je zvyšující se cena energií, přičemž k růstu v nemalé míře přispěl svým druhým kolem programu kvantitativního uvolňování samotný Fed.
Horních 20 % Američanů neustále bohatne a mají čím dál větší podíl na celkovém "koláči". Horní pětina občanů USA vlastní 85 % veškerého čistého jmění. Naopak podíl spodních 80 % se zmenšuje. V roce 1982 obdrželo 1 % nejbohatších Američanů 12,8 % z celkových příjmů. V roce 2006 to již bylo 21,3 %. V případě spodních 80 % je situace zcela opačná.
Američané jsou navíc stále více závislí na státních transferech. Z výše uvedených statistik je patrné, že se sociální nůžky v USA stále více rozevírají, což má dopady i na běžné obyvatele největší světové ekonomiky. Řada z nich se potýká s vážnými finančními problémy, což se negativně projevuje i na úrovni spotřeby, která je pro HDP země zcela zásadní.
