Jak akcie reagují na recesi?

Jedním z cílů bezprecedentních zásahů centrálních bankéřů z posledních týdnů je uklidnit finanční trhy. Nákupem státních dluhopisů a cenných papírů zajištěných hypotékami se tvůrci monetární politiky snaží přimět investory k nákupu rizikových aktiv a podpořit efekt bohatství, kdy se domácnosti budou cítit díky růstu cen akcií a jiných rizikových instrumentů bohatší a začnou údajně více utrácet, což by se mělo pozitivně odrazit i na ekonomice.

Řada investorů s výše uvedeným tvrzením souhlasí a ochotně nakupuje akcie s tím, že monetární intervence povedou k dalšímu růstu akciových indexů, stejně jako tomu bylo v případě předchozích zásahů. Z hesla "nebojuj proti Fedu" se stala nová investiční strategie. To vše v situaci, kdy americká ekonomika slábne a riziko recese se zvyšuje. Výrazně zpomaluje i globální hospodářský růst. Evropa je v recesi.

Historie ukazuje, že pokud se Spojené státy dostanou do recese, potom se staneme svědky poklesu firemních zisků a postupně i cen akcií. Nelze ovšem vyloučit variantu, že "tentokrát to bude jinak".

DJIA vytvoří typicky vrchol 2,6 měsíce před začátkem recese. Následně propadne v průměru o 30,6 % a vytvoří dno před začátkem konjunktury. Růst akcií začíná v průměru 3,9 měsíce před ekonomickou expanzí. Nejmenší pokles indexu se v historii pohyboval na úrovni 5,7 % v roce 1945, největší byl pak 89,2 % v období let 1929 až 1933. Předchozí expanze trvaly v průměru 45 měsíců. Před rokem 1990 (začátek úvěrové expanze a extrémně uvolněné monetární politiky) trvaly expanze v průměru 37 měsíců.

Současný růst trvá 40 měsíců. Pokud by index Dow poklesl o 30,6 %, potom by se dostal na hodnotu okolo 9 350 bodů.

Akciový index Dow Jones Industrial Average a jeho reakce na recese v období 1902 až 2012 (Zdroj: Belkin Report)

Historie ukazuje, že recese ve Spojených státech vždy způsobila pokles akciového indexu DJIA. Pokud bychom tedy v následujících týdnech byli svědky podobného scénáře, potom hraje pravděpodobnost ve prospěch poklesu akcií.

Jistým rizikem je však pro americké akcie i expozice vůči globální ekonomice. Graf zachycuje podíl tržeb společností v jednotlivých sektorech z indexu Russell 1000 pocházejících ze zahraničí. Největšího procenta jsme svědky v případě technologického sektoru (53,7 %), dále pak v sektoru materiálů (45,1 %) a v případě průmyslových společností (37,5 %). Pokud by se situace ve světě dále zhoršovala, potom by byly akcie z výše uvedených sektorů pravděpodobně pod prodejním tlakem. Velmi nepříjemnou zprávou by bylo pro výše uvedené sektory i prudké posilování amerického dolaru.

Tržby ze zahraničí v jednotlivých sektorech (Zdroj: Bespokeinvest)

Zdroj: Colosseum