Rozhodl německý Ústavní soud skutečně ve prospěch eurooptimistů?

Ačkoli minulou středu německý Ústavní soud rozhodl těsnou většinou o legálnosti pomoci Řecku, jsem i nadále přesvědčen o rozpadu eurozóny. Je to jenom otázka času. Ekonomika převáží nad politikou.

Po tomto rozhodnutí se na internetu objevilo velké množství komentářů. Následující mě zaujal nejvíce, a proto jsem se rozhodl zpracovat stručný český výňatek.

Originál anglicky psaného komentáře naleznete ZDE

Rozhodnutí soudu bylo v souladu s všeobecným očekáváním. I když Lisabonská smlouva pomoc zakazuje, očekávalo se zamítnutí stížnosti. Proč? Protože některé výroky či zákony lze podle některých interpretací chápat v různých souvislostech. Budiž. Jakýkoli jiný výrok by vyvolal bouři nevídaných rozměrů.

Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy dojednali ještě bližší politickou a ekonomickou spolupráci. K jejímu prohloubení by podle jejich představ mělo dojít v několika nejbližších letech. Kancléřka Merkelová prezentovala rozhodnutí soudu jako své velké vítězství, tedy potvrzení vládní politiky, kterou v parlamentu předtím emotivně obhajovala. Podle ní je euro mnohem více než měna. Je to symbol. Navíc podle ní nedávná akce švýcarské centrální banky ukazuje zranitelnost malých zemí.

Angela Merkelová se však mýlí. Elity stojící za Evropskou unií dotlačily Švýcarsko k této akci. Elity by rády co největší unii, snaží se využít ekonomickou krizi k co nejpevnější unii. Elity by rády zajistily, že z Evropské unie nelze vystoupit, že Evropská unie je navždy. Proto mají takovou hrůzu z rozdělení eura. Obávají se vývoje podobného tomu, kdy George Soros srazil v roce 1992 na kolena britskou libru. Až ale dojde na skutečnou krizi a chaos v eurozóně, přemění se všechny smlouvy v cár papíru. Rozhodovat bude ekonomika a finance, ne právo. Je absurdní se domnívat, že špatná ekonomická situace odradí země od vystoupení z eurozóny.

Jak na to? Stačí, když bude centrální banka jedné ze členských zemí eurozóny neomezeně nakupovat státní dluhopisy vlastní země, a to bez ohledu na pravidla a předpisy. Takové malé lokální QE.

Vláda dané země zároveň oznámí formální kurz lokální měny. Že ho trh nebude akceptovat, je jiná věc. Taková jednorázová devalvace. Mnohem závažnější je, že Evropská unie nemá v ruce instrument, který by zmíněným krokům zabránil.

Řecko před bankrotem: Má peníze do půlky října

Pokud se situace zhorší, lidé budou požadovat aktivitu vlád. Žádný zákon nebude mít větší sílu než pud sebezáchovy. To je to hlavní, co si Anegela Merkelová neuvědomila, když slavila rozhodnutí soudu. Její oslavy mohou být předčasné.

Zdroj: The Daily Bell