Co musíte ráno vědět (3. dubna)

1. Americké akcie přišly v pátek v závěru seance o mírné zisky, týden ale uzavřely silnější. První kvartál byl pro trhy silný

Akcie ve Spojených státech uzavřely poslední den prvního čtvrtletí poklesem. Nejhůře si vedly energetické a finanční společnosti v čele s firmami ExxonMobil (-2,02 %) a JPMorgan Chase (-1,34 %). Index Dow v pátek uzavřel slabší o 0,31 % na 20 663,22 (na konci roku 2016 19 762,60 bodu, na konci února 2017 20 812,24 bodu, 24. března 2017 20 596,72 bodu), S&P 500 v pátek ztratil 0,23 % na 2 362,71 bodu (2 238,83 bodu, 2 363,64 bodu, 2 343,98 bodu) a Nasdaq Composite odepsal v poslední březnový den 0,04 % na 5 911,74 bodu (5 383,12 bodu, 5 825,44 bodu, 5 828,74 bodu). Index volatility VIX v pátek stoupl o 7,19 % na 12,37 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o tři bazické body na 2,389 %. V mírném plusu se v pátek udržely sektory veřejných služeb, technologií a necyklického spotřebního zboží, nejvíce naopak ztrácela odvětví financí a telekomunikací.

2. Evropské akcie v pátek mírně zdražily, za celý týden si připsaly více než procento

Evropské akciové trhy v závěru týdne převážně zpevnily. Investoři pozorně sledovali dění okolo brexitu, politickou situaci v Jihoafrické republice a zaměřili se také na řadu makrodat. Regionální index STOXX Europe 600 zpevnil o 0,18 % na 381,14 bodu, za celý týden stoupl o 1,23 % (měsíc: +1,58 %, 1Q2017: +5,46 %). Spokojeny s výsledkem páteční seance však nebudou těžařské společnosti, které doplatily na dění v Jihoafrické republice, kde prezident Jacob Zuma odvolal ministra financí Pravina Gordhana. Ten patřil ke kritikům hlavy státu a prezidenta několikrát vyzval k odstoupení. Akcie BHP Billiton se propadly o zhruba 2,5 %, Antofagasta odevzdala necelá 2 %. Britský FTSE 100 šel proti trendu, když ztratil 0,63 % na 7 322,92 bodu (týden: +0,07 %, měsíc: -0,43 %, 1Q2017: +2,79 %), francouzský CAC 40 si polepšil o 0,65 % na 5 122,51 bodu (týden: +2,02 %, měsíc: +2,55 %, 1Q2017: +5,35 %) a německý DAX vzrostl o 0,46 % na 12 312,87 bodu (týden: +2,06 %, měsíc: +2,37 %, 1Q2017: +7,25 %). Z pátečních makrodat byl nejzajímavější první odhad březnové inflace v eurozóně. Tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v březnu prudce kleslo, dosáhlo 1,5 % z únorového čtyřletého maxima 2 %. Inflace se tak vrátila pod 2% cíl ECB. Evropská unie v pátek zveřejnila základní osnovu pokynů pro vyjednávání o brexitu, z níž je patrné, že je unie připravena se Spojeným královstvím vyjednávat o potenciální dohodě o volném obchodu, což naznačuje smířlivější vstup do jednání, než se předpokládalo.

3. Pražská burza v pátek uzavřela pod nulou, za celý týden odevzdala 0,1 %

Pražská burza v pátečním obchodování nenavázala na zisk ze čtvrteční seance, index PX klesl o 0,26 % na 981,15 bodu. Dolů burzu stáhly zejména akcie Komerční banky, sázkařské společnosti Fortuna a energetické skupiny ČEZ, dařilo se naopak petrochemickému holdingu Unipetrol a nápojářské Kofole ČeskoSlovensko. Objem obchodů byl s 617 miliony korun mírně podprůměrný. Pozornost se během páteční seance soustředila zejména na akcie sázkařské společnosti Fortuna, neboť investiční společnost Penta, která je majoritním akcionářem firmy, oznámila, že plánuje stáhnout sázkovou společnost z veřejného obchodování na burzách ve Varšavě a v Praze a získat ve firmě 100% podíl. Minoritním akcionářům, kteří celkem vlastní téměř 32 % akcií, nabídne jejich odkup za cenu 98,69 Kč, respektive 15,43 zlotých za cenný papír. Akcie Fortuny na zprávu zareagovaly propadem o více než 7 %, velkou část ztrát však během dne umazaly a obchodování zakončily 0,55 % v mínusu (108,20 Kč). Za celý týden index PX ztratil 0,1 %.

4. Očekávané události

Začátek týdne bude ve znamení finálních indexů nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru (Japonsko, eurozóna a jednotlivé evropské země, USA), zveřejněny budou také míra nezaměstnanosti v eurozóně a Stavební výdaje v USA. Události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Aktuální zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Analytici: Výnosy českých státních dluhopisů po ukončení intervencí ČNB porostou, koruna by po kolísání měla posilovat

Výnosy českých státních dluhopisů, především těch s kratší dobou splatnosti, po ukončení kurzového závazku ČNB porostou. Vyplývá to z odhadů analytiků, které oslovila ČTK. Dluhopisy využívají zahraniční investoři mimo jiné jako nástroj pro uložení nakoupených korun, které chtějí po ukončení závazku prodat za eura. Záporné výnosy dluhopisů, kdy fakticky investoři platili státu za to, že mu půjčili, by tak měly přestat.

6. Irák chce do konce roku 2016 zvýšit těžbu ropy na 5 milionů barelů denně

Irák plánuje do konce letošního roku zvýšit těžbu ropy na pět milionů barelů denně ze současných zhruba 4,4 milionu barelů. Uvedl to v neděli irácký ministr ropného průmyslu Džabár Alí Luajbí. Zvýšením těžby ropy si chce země zajistit potřebnou hotovost na podporu slabé domácí ekonomiky.

7. Čína zřídí novou zvláštní hospodářskou zónu

Čína zřídí novou zvláštní hospodářskou zónu v provincii Che-pej. Cílem tohoto kroku je podpořit integraci s okolními městy, Pekingem a Tchien-ťinem. Oznámila to čínská vláda.

8. Bílý dům zveřejnil zprávu o majetku členů administrativy. Kolik mají Ivanka a spol.?

Ivanka Trumpová a její manžel Jared Kushner zůstávají spojeni s rozsáhlým majetkem v hodnotě až 740 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy, kterou Bílý dům v pátek vydal k majetkovým poměrům zhruba 180 pracovníků administrativy. Dcera prezidenta Donalda Trumpa Ivanka se má stát otcovou asistentkou, její manžel Jared je jeho poradcem. Majetek Donalda Trumpa ani viceprezidenta Mikea Pence do zprávy zahrnut není.

9. Vývoz ruského plynu do Evropy stoupl v 1. čtvrtletí o 15 %

Vývoz ruského plynu do Evropy a Turecka v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl o 15 % na 51 miliard metrů krychlových. Oznámila to ruská plynárenská firma Gazprom, která má monopol na vývoz ruského plynu plynovody a jejímž hlavním trhem je Evropa.

Aktuální zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Ukrajina postaví železniční trať, která povede černobylskou zónou

V zóně havarované jaderné elektrárny v Černobylu začaly přípravy ke stavbě nové železniční tratě, která poslouží pro odvoz jaderného odpadu z ukrajinských elektráren. Stavba by měla být dokončena v dubnu 2018.

Nová železniční trať povede mezi dosluhující tratí Vylča-Janiv a centrálním úložištěm jaderného paliva, které se v současnosti staví v ochranné černobylské zóně. Ukrajina se tak snaží ušetřit za zpracování vyhořelého jaderného paliva.

Podle Enerhoatomu, státního podniku provozující ukrajinské jaderné elektrárny, utratí stát 200 milionů dolarů ročně za služby ruské firmy Rosatom, která jaderný odpad na Ukrajině zpracovává.

Po havárii druhého energobloku černobylské elektrárny v dubnu 1986 vznikla v jejím okolí třicetikilometrová ochranná zóna s vysokým stupněm zamoření. V zóně je zakázaný trvalý pobyt lidí, vstup je možný jen na povolení.