Evropské akcie v pátek mírně zdražily, za celý týden si připsaly více než procento

Regionální index STOXX Europe 600 zpevnil o 0,18 % na 381,14 bodu, za celý týden pak stoupl zhruba o 1,23 % (měsíc: +1,58 %, 1Q2017: +5,46 %). Spokojeni s výsledkem páteční seance však nebudou těžařské společnosti, které doplatily na dění v Jihoafrické republice, kde prezident Jacob Zuma odvolal ministra financí Pravina Gordhana. Ten patřil ke kritikům hlavy státu a prezidenta několikrát vyzval k odstoupení. Akcie BHP Billiton se propadly o zhruba 2,5 %, Antofagasta odevzdala necelá 2 %.

Britský FTSE 100 šel proti trendu, když ztratil 0,63 % na 7 322,92 bodu (týden: +0,07 %, měsíc: -0,43 %, 1Q2017: +2,79 %), francouzský CAC 40 si polepšil o 0,65 % na 5 122,51 bodu (týden: +2,02 %, měsíc: +2,55 %, 1Q2017: +5,35 %) a německý DAX vzrostl o 0,46 % na 12 312,87 bodu (týden: +2,06 %, měsíc: +2,37 %, 1Q2017: +7,25 %).

Z pátečních makrodat byl nejzajímavější první odhad březnové inflace v eurozóně. Tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v březnu prudce kleslo, dosáhlo 1,5 % z únorového čtyřletého maxima 2 %. Inflace se tak vrátila pod 2% cíl Evropské centrální banky. K poklesu inflace přispělo zejména zpomalení růstu cen energií.

Evropská unie v pátek zveřejnila základní osnovu pokynů pro vyjednávání o brexitu, z níž je patrné, že EU je připravena se Spojeným královstvím vyjednávat o potenciální dohodě o volném obchodu, což naznačuje smířlivější vstup do jednání, než se předpokládalo. 

Méně radosti však přinesou slova amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona, který v Bruselu znovu zopakoval, že od členských států Severoatlantické aliance Spojené státy vyžadují zvýšení výdajů na obranu.

      Evropské akcie (31. března 2017)                    Zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Česká ekonomika loni vzrostla meziročně o 2,3 procenta a ve 4. čtvrtletí roku 2016 o 1,9 procenta. Potvrdily to zpřesněné údaje o hrubém domácím produktu (HDP), které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti roku 2015, kdy HDP stoupl o 4,6 procenta, loni roční růst značně zpomalil. Podle ekonomů však loňský nižší růst neznamená obrat v příznivém vývoji ekonomiky.
• Investiční společnost Penta plánuje stáhnout sázkovou společnost Fortuna z veřejného obchodování na burzách ve Varšavě a v Praze a získat ve firmě 100% podíl. Minoritním akcionářům, kteří celkem vlastní téměř 32 % akcií, nabídne jejich odkup za cenu 98,69 Kč, respektive 15,43 zlotých za cenný papír. V pátek to uvedla Česká spořitelna, která bude proces odkupu řídit. Podle analytiků je nabízená cena nízká. Kurz akcií Fortuny po zveřejnění úmyslu Penty klesl o 5 % na 103,2 Kč. Celkem je na trhu 16,5 milionu akcií.
• Evropská unie by měla být v nadcházejících jednáních o odchodu Británie z bloku důsledná a neměla by dopustit, aby Londýn získal po takzvaném brexitu práva, ale neměl povinnosti. V rozhovoru poskytnutém pátečnímu vydání listu Neue Osnabrücker Zeitung to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
• Přes dvě pětiny českých státních dluhopisů v korunách drží zahraniční investoři. V absolutní částce jde o 602 miliard z celkových 1,433 bilionu korun dluhopisů vydaných na domácím trhu. Vyplývá to z informací zveřejněných v pátek ministerstvem financí. Před rokem, v lednu 2016, činil podíl zahraničních vlastníků dluhopisů necelých 25 procent.
• Z Česka loni odplynulo do zahraničí na dividendách rekordních 289 miliard korun. Je to o 62,5 miliardy korun více než v roce 2015. Částka, kterou si zahraniční vlastníci každoročně od svých společností stahují, poslední dva roky narůstá. Vyplývá to z údajů, které v pátek v rámci sektorových účtů zveřejnil Český statistický úřad.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v březnu klesla na 5,8 % z únorových 5,9 %. Nachází se tak na nejnižší úrovni od znovusjednocení země v roce 1990. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový úřad práce.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Objem bankovních úvěrů pro domácnosti v zemích eurozóny rostl v únoru nejrychlejším tempem za více než šest let. Půjčování firemnímu sektoru se ale zpomalilo, vyplývá z dnešních údajů Evropské centrální banky (ECB).
• Podnikatelská důvěra v Německu v březnu překonala očekávání analytiků. Index podnikatelského klimatu Ifo vzrostl na 112,3 bodu (nejvyšší hodnota od července 2011) z únorových revidovaných 111,1 bodu (revidováno ze 111 bodů), čekalo se 111 bodů. Hodnocení současné situace se zvýšilo na 119,3 bodu ze 118,4 bodu, čekal se naopak mírný pokles na 118,3 bodu. Index očekávání rovněž solidně vzrostl, když z únorových 104,2 bodu stoupl na 105,7 bodu. Analytici přitom očekávali pouze 104,3 bodu.
• Katar hodlá v příštích pěti letech investovat v Británii 5 miliard liber, a posílit tak obchodní spojení se zemí opouštějící Evropskou unii. Na investičním fóru v Londýně to podle agentury Bloomberg prohlásil šéf katarského investičního úřadu Abdullah bin Muhammad Saúd Al Sání. Bez dalších podrobností upřesnil, že prostředky budou směřovat především do infrastruktury.
• MONETA Money Bank v pátek zveřejnila pozvánku na valnou hromadu, která se bude konat 24. dubna. Z informací, které dosud nebyly známy, zaujal nejvíce termín výplaty dividendy (9,8 Kč na akcii), který byl měl být stanoven na 26. června.
• Odchod Británie z Evropské unie (EU) má negativní dopad na německé firmy. Německý vývoz do ostrovní země se loni kvůli brexitu snížil o 3,5 procenta. Británie byla přitom v roce 2016 pátým nejdůležitějším obchodním partnerem Německa. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK).
• Slovenská centrální banka (NBS) mírně zvýšila výhled letošního růstu místní ekonomiky, a to na 3,2 procenta z odhadovaných 3,1 procenta. V příštím roce by hospodářství země mělo růst ještě rychleji a vykazovat známky přehřívání. Novinářům to v úterý řekl guvernér NBS Jozef Makúch.
• Primární nabídky akcií (IPO) společností sídlících v Británii vynesly doposud v letošním roce 1,53 miliardy USD (3,8 miliardy Kč). To je o 28 procent méně než loni a nejméně od roku 2012. Vyplývá to z údajů zveřejněných agenturou Thomson Reuters. K poklesu přispívá rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii.
• Česká republika je mezi zeměmi střední a východní Evropy nejatraktivnější investiční lokalitou pro německé investory. Nejdůležitějším faktorem zůstává členství v EU, dále třeba kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů a hospodářská stabilita. Ukázal to letošní konjunkturální průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) mezi převážně německými investory. Hodnoty vyrovnaly rekordní úroveň z roku 2004, kdy ČR vstupovala do EU. Vyhlídky na rok 2017 jsou ale zdrženlivější, důvodem jsou mimo jiné rostoucí náklady.
• Restrikce, které přijala Evropská unie v souvislosti s krizí na Ukrajině vůči některým ruským podnikům, včetně společnosti Rosněfť, jsou platné. V úterý to potvrdil Soudní dvůr Evropské unie.
• Předseda Evropské rady Donald Tusk ve středu odpoledne obdržel dopis od britské premiérky Theresy Mayové, který aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy. Oficiálně tím byl zahájen proces odchodu Spojeného království z EU.
• Britský ministr financí Philip Hammond ve středu v televizi Sky News řekl, že Británie bude muset dělat při vyjednávání s Evropskou unií ústupky, aby získala co nejlepší možnou dohodu o budoucích vztazích s Bruselem po takzvaném brexitu. Dohoda musí být podle Hammonda taková, aby vyhovovala "jak Británii, tak jejím partnerům z Evropské unie".

• Evropská komise ve středu zablokovala plánované spojení německé burzovní společnosti Deutsche Börse s londýnskou akciovou burzou London Stock Exchange. Své rozhodnutí zdůvodnila obavami z negativních dopadů na hospodářskou soutěž.

• Řecko se dohodlo se svými věřiteli na reformách, škrtech a odprodeji elektráren, uvádějí zdroje blízké vyjednávání. Mluvčí Evropské komise však nepotvrdila, že k dohodě skutečně došlo. Na dohodě o reformách závisí uvolnění peněz ze třetího záchranného programu, o němž mají jednat ministři financí eurozóny již 7. dubna.
• Německé automobilky Audi a Mercedes v Číně svolají do opravy téměř milion vozů. Důvodem jsou hrozící problémy s přehříváním a bezpečnostní problémy s airbagy. S odkazem na čínský dozorčí orgán nad kvalitou o tom ve středu informovala agentura DPA.
• Česká národní banka bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem držet kurz české koruny poblíž hodnoty 27 EUR/CZK. Rozhodla o tom na svém čtvrtečním zasedání bankovní rada ČNB. Změny nedoznaly ani úrokové sazby, které jsou na historických minimech. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci po zasedání prohlásil, že konec intervencí může od dubna nastat kdykoli.
• Energetická skupina ČEZ ve středu zahájila nabídku na zpětný odkup emise garantovaných vyměnitelných dluhopisů v objemu 470,2 milionu eur a oznámila blokový prodej 7,65 milionu akcií společnosti MOL. Podíl v MOL získala dceřiná společnost CEZ MH B.V. podle smluv z konce roku 2007 o budoucí výstavbě plynových elektráren v areálech rafinerií MOL.
• Devizové intervence České národní banky přinesly od listopadu 2013 exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. Hrubý domácí produkt ČR se zvýšil o 147 miliard korun. Před zahájením čtvrtečního Exportního fóra v Mladých Bukách to uvedla v tiskové zprávě Asociace exportérů.
• Meziroční míra inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie v březnu nečekaně klesla na 1,5 % z 2,2 % v únoru, znovu se tak ocitla pod 2% cílem ECB. Meziměsíčně se index spotřebitelských cen zvýšil o 0,1 % po růstu o 0,7 % v předchozím měsíci (odhad: +0,5 %). Ve čtvrtek to sdělil spolkový statistický úřad.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Tabáková firma Philip Morris ČR vykázala za loňský rok meziroční nárůst tržeb bez spotřební daně a DPH o 5,4 % na 11,45 miliardy korun. Čistý zisk se společnosti zvýšil o 7,7 % na 2,77 miliardy korun. Výsledky podpořily vývoj prodejních objemů, vývoj zastoupení jednotlivých značek v prodejích a příznivý vývoj cen na českém trhu. Spolu se zveřejněním výsledků za loňský rok firma oznámila, že navrhne výplatu dividendy 1 000 korun na akcii.
• Německý internetový prodejce Otto v loňském fiskálním roce zvýšil příjmy o 3,4 procenta na 12,5 miliardy eur (337,8 miliardy Kč). Firmě se dařilo hlavně díky prodeji nábytku a oblečení a také díky vysokému růstu v britské logistické divizi Hermes, uvádí se v jejím úterním sdělení. Otto je po americkém Amazonu druhým největším internetovým prodejcem v Německu.
• Švédská společnost Hennes & Mauritz (H&M) vytvořila v prvním fiskálním čtvrtletí čistý zisk 2,5 miliardy švédských korun (7,1 miliardy Kč), což je meziroční pokles o 3,5 procenta. Důvodem je silná konkurence v odvětví. Druhý největší prodejce oděvů na světě ve čtvrtek také uvedl, že zakládá novou značku ARKET a investuje do logistiky. První fiskální čtvrtletí skončilo v únoru.

Zdroj: CNBC