ČNB na květnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, v nové prognóze banka zlepšila odhad vývoje ekonomiky

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci po konci zasedání banky uvedl, že bankovní rada byla v otázce ponechání sazeb na stávajících úrovních jednotná. Budoucí růst sazeb se podle něj bude odvíjet od stavu ekonomiky a vývoje kurzu české koruny. Rusnok také zopakoval, že je ČNB připravená se na měnový trh vrátit, pokud by kurz koruny k euru vykazoval nadměrné výkyvy. Nyní na trhu ČNB přítomná není.

Guvernér na tiskové konferenci rovněž přiznal, že banka čekala po ukončení režimu devizových intervencí výraznější posílení koruny. Pokud by koruna měla zůstat poblíž intervenční hladiny delší dobu, bylo by podle Rusnoka logické zajistit utažení měnových podmínek zvýšením úrokových sazeb. "Rozhodně jsme to ale nevyhodnotili tak, že by to bylo naléhavé a vyžadovalo to rozhodnout dnes," uvedl guvernér.

Koruna po exitu ČNB zpevnila minimálně

Česká národní banka devizové intervence, jejichž prostřednictvím držela kurz české měny nad 27 korunami za euro, ukončila na začátku dubna na mimořádném měnověpolitickém zasedání. Jiří Rusnok posléze na tiskové konferenci řekl, že je centrální banka připravena nyní tolerovat zvýšenou rozkolísanost kurzu koruny vůči euru. Měna si podle něj musí najít novou rovnovážnou úroveň, která bude odrážet základní parametry ekonomiky.

Vývoj kurzu koruny je ale zhruba měsíc po ukončení kurzového závazku relativně klidný. "To je způsobeno tím, že většina hráčů sázejících na její posílení již korunu nakoupila dopředu, a po samotném exitu tak o ni již není dostatečný zájem. Zároveň při mírném posílení koruny začnou své pozice spekulanti zavírat (prodávají korunu), čímž ji opět tlačí na slabší hodnoty," vysvětluje hlavní ekonom ING pro Českou republiku Jakub Seidler. Nejsilnější úrovně dosáhla koruna v pondělí 10. dubna, kdy se dostala k 26,50 EUR/CZK. Od té doby už ale téměř všechny zisky zase smazala.

ČNB: Ekonomika letos stoupne o téměř 3 %

V nové makroekonomické prognóze ČNB zlepšila odhad růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce na 2,9 % z 2,8 % odhadovaných v únoru. Pro příští rok centrální banka ponechala odhad růstu na 2,8 %. Růst české ekonomiky by měly podporovat spotřeba domácností, ožívání investic a přetrvávající silná zahraniční poptávka. Dále by měly růst také mzdy.

ČNB dále snížila odhad vývoje inflace v druhém a třetím čtvrtletí příštího roku. V druhém čtvrtletí 2018 čeká inflaci 2,1 %, zatímco v únoru čekala 2,3 %. Pro třetí čtvrtletí 2018 odhad snížila na dvě procenta z předchozích 2,1 %. "Inflace letos setrvá v horní polovině tolerančního pásma 2% cíle, k němuž se počátkem příštího roku vrátí shora. Na horizontu měnové politiky se bude inflace nacházet v těsné blízkosti cíle," uvedl Rusnok.

Růst inflace podporuje nejen jádrová inflace, ale i vývoj cen pohonných hmot a potravin. Dále guvernér uvedl, že prognóza počítá s růstem tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a následně i příští rok. Růst sazeb podle něj nicméně bude brzděn pokračujícím kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky. 

Rizika v ekonomice jsou podle guvernéra mírně proinflační. Nejistotou podle něj zůstává především vývoj kurzu koruny. Mezi další nejistoty odhadovaného vývoje patří domácí a zahraniční politická rizika a také inflační tlaky.

Růst ekonomiky eurozóny podle ČNB bude postupně zrychlovat a dostane se na 2 %. K dvouprocentní úrovni by se měla postupně přibližovat také inflace v měnové unii. Kurz eura vůči dolaru by měl být stabilní a kolem současných úrovní by se měla držet i cena ropy Brent.

Vůči turbulencím na tuzemské politické scéně je podle Jiřího Rusnoka česká ekonomika velmi odolná, což je důkaz její stability a síly.

"Vývoj základní 2týdenní repo sazby byl v nové prognóze přehodnocen níže, zejména pro příští rok. Nová prognóza je však v tomto ohledu podle našeho názoru realističtější. V té předchozí totiž banka předpokládala průměrnou výši 2týdenní repo sazby v posledním čtvrtletí letošního roku na úrovni 0,6 %. To však znamená, že na konci roku by již musela být repo sazba alespoň na 0,75 %. Trojí zvýšení sazeb (první o 20 bazických bodů, následující tradičně po 25 bodech) do konce letošního roku však nebylo příliš realistické," říká Seidler.

"V nové prognóze ČNB očekává pro poslední čtvrtletí letošního roku 3měsíční sazbu PRIBOR na 0,68 % (v minulé prognóze 0,84 %). Uvážíme-li konstantní rozpětí mezi 3měsíční sazbou PRIBOR a 2týdenní repo sazbou ve výši 0,24, které ČNB tradičně využívá, dostaneme se k průměrně 2týdenní repo sazbě 0,44 % v posledním čtvrtletí 2017. Tato hodnota je však konzistentní s alespoň dvěma hiky do konce letošního roku. Ačkoli je tak ČNB v nové prognóze z pohledu sazeb více holubičí, realističtější trajektorie sazeb naopak podle našeho názoru zvyšuje pravděpodobnost, že růst sazeb přijde již v druhé polovině letošního roku," dodává Jakub Seidler.

ČNB - odhad vývoje inflace a 3měsíční sazby PRIBOR

Ekonom z Komerční banky Viktor Zeisel odhaduje, že pokud koruna k euru nezačně posilovat, zvýší centrální banka sazby poprvé v srpnu. V hlavním scénáři nicméně Komerční banka počítá s prvním zvýšením sazeb ČNB až ve čtvrtém čtvrtletí.

Analytik z České spořitelny Jiří Polanský napsal, že podle něj by měl růst úrokových sazeb přijít spíše až v první polovině příštího roku. "Celkově podle nás mohla tisková konference ČNB některé zahraniční spekulanty zklamat, a ti by tak mohli mít tendenci v nejbližších dnech začít koruny prodávat. Pokud by začala koruna prudce oslabovat, musela by zřejmě ČNB zasáhnout, aby přes slabší kurz nevyskočila inflace výrazněji nahoru," upozornil Jiří Polanský.

ČS: Koruna by měla zamířit k 24 EUR/CZK

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, vidí jako konzistentní s aktuálním stavem české ekonomiky kurz 24 EUR/CZK, případné posílení koruny k této úrovni ale podle něj může trvat i několik let. Na konci roku Česká spořitelna kurz koruny očekává mezi 26 a 26,50 EUR/CZK.

Devizové intervence Česká národní banka zahájila kvůli obavám z deflace s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 EUR/CZK na začátku listopadu 2013. Od té doby do konce letošního února intervenovala v objemu přibližně 1,5 bilionu korun. Údaje za březen a začátek dubna dosud nebyly zveřejněny.

Zdroj: ČNB, ČTK