Merkelová & Macron: Zafunguje kouzlo nového začátku?
Není zase tak ojedinělý názor, že Spojené království svým odchodem z Evropské unie vlastně opouští potápějící se loď plnou neakční byrokracie. Nově nabytou svobodu chce Londýn využít k reformnímu úsilí a liberalizaci ekonomiky. Je ale dost dobře možné, že takzvaný brexit povede k reformám nejen ve Spojeném království, ale také v samotné EU.
Záměr reformovat ohlásili v polovině května nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. Oba vyjádřili podporu další integraci a silnější měnové unii. A pokud má být eurozóna a celá EU nadále nejsilnějším ekonomickým uskupením na světě a přiblížit se konceptu optimální měnové oblasti, je to potřebný krok správným směrem.
Evropská unie již od svého založení čelí jednomu závažnému problému, a sice tomu, že jde o politicko-ekonomické uskupení. Samotné ekonomické tlaky a potřeby tak k potřebným reformám a integraci nestačí. Je potřeba politické vůle, což nevyhnutelně vede ke konceptu politicko-ekonomického cyklu.
Ten již delší dobu naznačuje, že pro lepší fungování eurozóny je nutné vystavět fungující bankovní a fiskální unii. Dosud ale chyběl politický kapitál k uskutečnění takového plánu. Začátek vyjednávání se Spojeným královstvím a vítězství prounijních sil v klíčových volbách tento kapitál možná konečně přinesly.
Navíc dochází k celkem zajímavému obratu ve vývoji nacionalistických nálad. To, co původně ohrožovalo samotnou existenci Evropské unie, ji nyní může paradoxně posílit. Stačí, aby se národní nacionalismus pozvedl na nadnárodní, tedy evropskou úroveň. A Macron s Merkelovou naznačili, že tomu hodlají napomoci.
Pokud Spojené státy a Čína plánují jakkoli zasahovat proti globalizaci, volnému obchodu a toku kapitálu, Evropa rozhodně nebude stát stranou a nečinně přihlížet. Politické jedničky Německa a Francie naopak zdůraznily, že je EU v případě potřeby a na základě reciprocity (oko za oko, zub za zub) připravena zasáhnout.
