Denní glosa: Záblesk naděje v českých temnotách populismu
K nejvyšším formám umění patří schopnost říci pravou věc v pravý čas, jakkoli třeba ne dvakrát objevnou.
Winston Churchill po Mnichovu řekl, že "Británie měla na vybranou mezi válkou a hanbou, zvolila hanbu a bude mít válku". Václav Havel ve svém prvním novoročním projevu prohlásil, že "naše země nevzkvétá". Miloš Jakeš zjevil světu, že "tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych tak řekl, s tou socializací". To vše jsme v daných dobách tušili, ale nebýt dotyčných mužů, neviděli bychom to dostatečně jasně.
Nate Silver, americký statistik se zálibou v předpovídání volebních výsledků a spiritus agens za serverem FiveThirtyEight, nám prokázal podobnou službu. "Nám" v tomto případě znamená Čechům, ačkoli právě to nejspíše nebylo jeho prioritou.
Tak či onak sepsal článek, v němž sděluje své postřehy o vývoji evropského populismu. Do zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA politické akcie evropského populismu stoupaly, od té doby jdou naopak dolů. Nejzábavnější je příklad z druhého kola rakouských prezidentských voleb. To se poprvé odehrálo v květnu 2016, tedy ještě v době pretrumpovské. Alexander Van der Bellen v něm porazil populistického pravičáka Norberta Hofera o zhruba 30 tisíc hlasů. Kvůli technikálii bylo nutné volby zopakovat, a ejhle, v prosinci, měsíc po Trumpově zvolení, s přehledem vyhrál Van der Bellen, když Hofer získal méně hlasů než při prvním pokusu, ačkoli celkově hlasovalo lidí více.
Následovaly letošní volby v Nizozemsku, Francii a Británii a tamní nestandardní, říkejme jim třeba "antiestablishmentoví" politici, kteří hledali v Trumpově vítězství inspiraci, v nich shodně pohořeli. Geert Wilders, Marine Le Penová, britská strana UKIP a do jisté míry i ministerská předsedkyně Theresa Mayová si v hlasování vedli podstatně hůře, než se podle předvolebních průzkumů čekalo.
Kdyby měl Nate Silver pravdu, mělo by to na Česko blahodárný dopad. Takových, ať nežeru, devět procent pro Babiše v letošních volbách parlamentních a sedmnáct pro Miloše Zemana napřesrok v prezidentských je sice o devět, respektive sedmnáct procentních bodů více, než by se slušelo, ale za současných podmínek to zní jako hudba rajštější než jablíčko (kdo by poté Česku vládl a kdo by sídlil na Hradě, je druhá věc). Teď jen aby to Silverovi vyšlo lépe než loni v listopadu, kdy předvídal vítězství Hillary Clintonové.
