Jak zakročí Brusel proti španělskému deficitu veřejných financí?
Euroministři včera Řekům definitivně přiklepli druhý balík pomoci a do centra pozornosti se pomalu dostává Španělsko. S ním hraje Evropská komise hru o znovuobnovení důvěryhodnosti rozpočtových pravidel. Španělsko minulý rok přestřelilo deficit veřejných financí o 2,5 procentního bodu na 8,5 % HDP. Pro tento rok plánuje kvůli tomu a kvůli slabému výkonu hospodářství vyšší než původně dohodnutý deficit na úrovni 5,8 % HDP (oproti 4,4 % HDP). A to Evropské komisi přijde hodně.
Ve Španělsku se tak vyostřuje hra o to, zda na prohlubující se recesi a propady daňových příjmů naordinovat další kolo úspor a zvyšování daní. Představa, že Španělsko při míře nezaměstnanosti 23 % (skoro trojnásobné oproti předkrizovým úrovním) srazí za rok a půl deficit z 8,5 % pod 3 % HDP, zní skutečně jako další politická sebevražda. Nelze se proto divit, že se premiér Mario Rajoy brání a nechce o tvrdších úsporách příliš slyšet.
Ministři financí a Evropská komise však s dodržením rozpočtových map spojují důvěryhodnost nových fiskálních pravidel. V případě Španělska jsou ovšem páky na místní vládu daleko slabší než v Řecku. Vláda (i ekonomika) je stále ve výrazně lepší kondici, financuje se sama z trhů a nepotřebuje bezprostředně dohodnout žádný záchranný balík.
Španělům navíc stejně jako Italům zásadním způsobem pomohly poslední mimořádné akce Evropské centrální banky (ECB). Bez nich by se těžko postavili na vlastní nohy. A ECB začala masivně pumpovat peníze do slabších finančních systémů unie především díky vzniku nových a tvrdších rozpočtových pravidel. Kdyby se ukázalo, že jsou jen další papírovou proklamací, mohla by ochota ECB držet Španělsko a Itálii nad vodou ochabnout.¨
