Co musíte ráno vědět (4. září)

1. Evropské burzy v úvodu týdne převážně rostly, nedařilo se však automobilkám

Většina evropských akciových trhů zakončila pondělní obchodování v zelených číslech, když se investoři nenechali znervóznit obavami z další eskalace obchodního sporu mezi Spojenými státy a Čínou. Regionální index STOXX Europe 600 vzrostl o 0,05 % na 382,46 bodu, britský FTSE 100 si připsal 0,97 % na 7 504,60 bodu, francouzský CAC 40 získal 0,13 % na 5 413,80 bodu a německý DAX odepsal 0,14 % na 12 346,41 bodu. V negativním pásmu uzavřel automobilový sektor, který je pod tlakem obchodní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Toto je největší problém moderního kapitalismu

2. Pražská burza v pondělí uzavřela téměř beze změny, akcie Avastu zdražily o více než procento

Pražská burza zakončila pondělní seanci na zelené nule, index PX si připsal 0,02 % na 1 073,10 bodu. Nahoru burzu táhly zejména cenné papíry Komerční banky, nedařilo se naopak energetické skupině ČEZ a Monetě Money Bank. Objem obchodů byl se 142 miliony korun výrazně podprůměrný. Akcie Komerční banky byly nejobchodovanější a zdražily o 0,27 % na 927 Kč. Nejvyšší zisk si připsaly cenné papíry antivirové firmy Avast, které zpevnily o 1,32 % na 76,50 Kč.

Česká ekonomika: Kdy se přestane s knedlíkovými úvahami?

3. Očekávané události

V noci na úterý bude australská centrální banka rozhodovat o nastavení měnové politiky. Dopoledne Švýcarsko odtajní inflační statistiku, Británie zveřejní index nákupních manažerů ve stavebnictví a v eurozóně vyjdou údaje o výrobní inflaci. Odpoledne se v USA zveřejní finální srpnové výrobní indexy nákupních manažerů od společnosti IHS Markit a od ISM a údaje o stavebních výdajích. Večer ještě Spojené státy vydají souhrnná data o prodejích aut za srpen. Hospodářské výsledky na Wall Street představí společnost Workday a v Evropě WPP. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

4. Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v srpnu zhoršily

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v srpnu zhoršily. Index PMI klesl na 54,9 bodu z červencových 55,4 bodu. Jde o nejnižší hodnotu za 12 měsíců. Celkové tempo růstu nicméně zůstalo silné a nad dlouhodobým trendem průzkumu, uvedla společnost IHS Markit.

5. Růst průměrné mzdy v Česku dle odhadů překonal ve druhém čtvrtletí 8 %

Růst průměrné mzdy podle odhadů analytiků překonal v druhém čtvrtletí osm procent. Reálný růst po zahrnutí růstu cen by tak měl činit zhruba šest procent. Obecně je za růstem mezd především dobrý vývoj ekonomiky a nedostatek pracovníků, což vytváří tlak na růst mezd. Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách za druhé čtvrtletí v úterý. Průměrná mzda roste v Česku nepřetržitě od začátku roku 2014.

6. Čína slíbila dalších 60 miliard dolarů na rozvoj Afriky

Čína poskytne dalších 60 miliard dolarů na rozvoj afrických zemí. Na úvod zasedání Fóra o čínsko-africké spolupráci to v pondělí uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Slíbil také odepsat část dluhu některých chudších afrických států.

7. Přebytek rozpočtu ČR ke konci srpna klesl na 14,8 miliardy Kč

Přebytek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 14,8 miliardy korun z červencových 16,6 miliardy korun. Loni v srpnu vykázal státní rozpočet přebytek 15,6 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.

8. Argentina ohlásila úspory, zruší ministerstva a zatíží vývoz

Argentinský prezident Mauricio Macri v pondělí v televizi ohlásil úsporný plán zahrnující zrušení několika ministerstev a zvýšení vývozních cel. Cílem opatření je snížení rozpočtového deficitu a stabilizace ekonomiky, která se potýká s propadem argentinského pesa.

9. Ford by údajně mohl zrušit až 24 000 pracovních míst

Americký výrobce automobilů Ford Motor se chystá v rámci restrukturalizace evropských aktivit zrušit tisíce pracovních míst a ukončit výrobu některých modelů, včetně vozu Mondeo. Na svých internetových stránkách to napsal list The Times. Ford by podle něj mohl celkově zrušit až 24 000 pracovních míst, což odpovídá zhruba 12 % jeho globální pracovní síly. Automobilka však podle agentury DPA označila zprávu listu za spekulaci.

10. Spotřeba vody loni v České republice stoupla

Spotřeba vody loni v Česku mírně stoupla. Množství celkem fakturované vody vzrostlo proti roku 2016 o půl litru na osobu na den na 131,7 litru. Objem vody fakturované domácnostem se zvýšil o 0,4 litru na 88,7 litru na osobu na den, což je nejvíce minimálně od roku 2011. Uvádí to zpráva o stavu vodního hospodářství, kterou v úterý projedná vláda.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Google - od počátků v garáži k nejhodnotnější značce světa

Před dvaceti lety, 4. září 1998, si nechali Sergey Brin a Larry Page, dva studenti americké Stanfordovy univerzity, zaregistrovat firmu Google. Oba mladíci již dříve spolupracovali při práci na programu BackRub, s jehož pomocí chtěl Page zmapovat odkazy mezi webovými stránkami, a vytvořit tak jakousi mapu tehdejšího internetu. V jisté fázi vylepšování programu si Page s Brinem uvědomili, že analýzou vztahů mezi stránkami lze podstatně zvýšit relevanci výsledků internetového vyhledávání.

BackRub běžel na serverech Stanfordovy univerzity teprve krátce, když se jeho tvůrci rozhodli změnit název programu na Google. Dnes notoricky známá značka vznikla mírnou úpravou pojmu googol, jímž se v matematice označuje číslo skládající se z jedničky následované stovkou nul.

Své první sídlo nalezla společnost Google v garáži v kalifornském Menlo Parku. Nezůstala v ní však dlouho. Už v prosinci 1998 zařadil časopis PC Magazine Google na svůj seznam sta nejlepších webů. Navíc tak učinil s dovětkem, že Google má "tajný recept na zobrazení extrémně relevantních výsledků". Graficky minimalistická stránka Googlu si díky tomu rychle získala množství příznivců a vyhledávač nakonec počtem uživatelů pokořil takové giganty, jakými byly Yahoo!, Excite či AltaVista.

Spolu s počtem návštěvníků Googlu rostl i zájem inzerentů, a z vyhledávače se tak stal dobře fungující stroj na peníze. Podstatnou zásluhu na tom měl zkušený manažer Eric Schmidt, který po svém příchodu do firmy v roce 2001 zprofesionalizoval její řízení.

Část vydělaných prostředků použil Google, který je podle žebříčku BrandZTop 100 z letošního května nejhodnotnější firmou světa, na svůj další rozvoj. V dubnu 2004 například spustil vlastní e-mailovou službu Gmail, v témže roce také vstoupil na burzu a firma přesídlila do Mountain View v Kalifornii, v únoru následujícího roku se zrodil mapový server Google Maps a v roce 2006 koupil za 1,65 miliardy USD populární server pro sdílení videí YouTube. Z dílen Googlu kromě toho vzešel v současnosti světově nejpoužívanější internetový prohlížeč Chrome, operační systém Android pro chytré telefony a tablety či počítačové brýle Google Glass.

Google měl k březnu letošního roku zhruba 85 000 zaměstnanců a od svého založení investoval asi do dvou stovek začínajících firem. Nejdražší dosavadní akvizicí se v roce 2011 stal nákup amerického výrobce Motorola Mobility za 12,5 miliardy dolarů, tři roky nato ho pak Google prodal.

V říjnu 2015 dokončil Google reorganizaci a stal se součástí holdingu Alphabet, do jehož vedení se postavil spoluzakladatel Googlu Page. Novým výkonným ředitelem Googlu byl jmenován Sundar Pichai, který se v roce 2016 stal nejlépe placeným generálním ředitelem v USA.

Společnost Alphabet měla loni příjmy 110,9 miliardy USD a čistý zisk 12,6 miliardy USD. Google má na výsledcích Alphabetu většinový podíl. V letošním roce podle listu The Wall Street Journal analytici čekají růst příjmů Alphabetu na 136 miliard USD, z toho příjmy z mobilní reklamy mají činit více než 60 miliard USD. Tržní kapitalizace Alphabetu, mateřské firmy společnosti Google, činí zhruba 860 miliard USD a spolu s Amazonem a Applem patří mezi tři největší firmy z USA, jejichž akcie jsou obchodovány na burze.

Googlu se však nevyhýbají ani problémy. Již v listopadu 2010 začala Evropská komise oficiálně prošetřovat podezření, zda Google nezneužívá svého dominantního postavení v internetovém vyhledávání. První pokuta, kterou Google dostal, se týkala obvinění z dubna 2015, podle kterého Google ve výsledcích internetového vyhledávání systematicky zvýhodňoval vlastní produkt umožňující srovnávání nákupních nabídek. V červnu 2017 dostal Google od Evropské komise za zneužití dominantního postavení na trhu pokutu 2,42 miliardy eur. Letos v červenci komise vyměřila Googlu rekordní pokutu 4,34 miliardy eur. Google podle ní zneužíval dominantního postavení mobilního operačního systému Android a od roku 2011 omezoval výrobce těch zařízení, která systém využívala. Google uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.