Burzovní kalendář (10. 9. - 14. 9. 2018)

Ohlédnutí

Na začátku září se trh zaměřoval na dění na rozvíjejících se trzích a na obchodní politiku USA. Neutěšená situace pokračuje v Argentině, Turecku a na dalších mladých trzích, které zaznamenávají odliv peněz zahraničních investorů. Ti se stahují do dolarových aktiv, zvyšování sazeb a (geo)politická nejistota dělají své. V uplynulém týdnu byl tento tlak vnímán intenzivněji především v jihovýchodní Asii.

Z USA nepřišla žádná konkrétní informace ohledně jednání o obchodu s Kanadou. Na trh navíc prosákly jen kusé a nejasné informace z dalších jednání mezi Amerikou a Čínou, jež investoři vyhodnotili spíše negativně. Na dopady nových cel na své hospodaření upozornila na konci týdne i společnost Apple.

Za zmínku stojí tlak na prodejní straně trhu s technologickými tituly. V případě sociálních sítí jako Facebook a Twitter šlo o důsledek jednání zástupců firem s politiky ze senátního výboru pro zpravodajské služby. Trh si ze slyšení odnesl budoucí potřebu zvyšování nákladů těchto společností na bezpečnost při správě a využívání dat.

Index PX ztratil relativně mírných 0,25 %. Nejhlubší propad zaznamenaly akcie CME (-3,83 %). Titul následoval obchodování v USA, kde byl pod tlakem kvůli obecnému výprodeji na burze Nasdaq. Nejvíce naopak posílily akcie Tatry Mountain Resorts (+4,3 %), které ovšem pouze technicky dorovnávaly dřívější volatilitu.

Společnost PFNonwovens oznámila, že její generální ředitel a člen představenstva František Řezáč odstoupil ze všech funkcí. Ve společnosti byl na různých pozicích po celou svoji dosavadní profesní kariéru, generálním ředitelem byl posledních 10 let. "Změny ve vrcholném vedení nejsou vnímány investory pozitivně, titul zakončil páteční obchodování na 896 Kč (za týden -0,88 %)," napsal v týdenním shrnutí dění na trzích analytik Milan Vaníček z J&T Banky.

Londýnská burza oznámila, že akcie Avastu budou v rámci příštího rebalancování zařazeny do indexu FTSE 250. Avast bude také součástí dalších indexů, například FTSE 350 (kombinuje FTSE 100 a FTSE 250), FTSE 350 Low Yield a FTSE AllShare. "Indexy budou rebalancovány po zavření burzy v pátek 21. září, a budou tedy platit od pondělí 24. září. Zařazení do indexů znamená rozšíření portfolia investorů," připomněl Vaníček. Titul zakončil týden silnější o 3,31 %.

Akcie ČEZ a Komerční banky by měly být naopak vyřazeny z indexu Stoxx Europe 600 v rámci pravidelného čtvrtletního rebalancování. Konkrétní nové složení a nastavení parametrů indexu bude oznámeno 14. září. Faktické rebalancování proběhne v pátek 21. září a od pondělí 24. září bude platit nové složení indexu Stoxx Europe 600. ČEZ zakončil týden silnější o 0,44 %, Komerční banka za týden naopak odepsala 3,03 %.

A nakonec bylo oznámeno převážení indexů CECE. Fakticky úpravy proběhnou na konci obchodování 21. září a nové složení bude platit od 24. září. "Z akcií na pražské burze se úpravy přímo týkají akcií Unipetrolu, PFNonwovens a CME. Akcie Unipetrolu budou z indexu vyřazeny kvůli stažení z burzy. Naopak navráceny do indexu budou akcie PFNonwovens, u CME dojde k mírnému zvýšení váhy," dodal analytik z J&T Banky. Unipetrol zakončil týden silnější o 0,13 %, CME zakončila týden slabší o 3,83 %.

Výhled

Trh bude nadále sledovat dění na rozvíjejících se trzích, které vyvolávají nervozitu na burzách. Zájem investorů budou také vzbuzovat jednání USA a Kanady a další komentáře ohledně budoucí obchodní politiky Spojených států.

Zasedání Evropské centrální banky by nemělo přinést podstatnější informace. Na dosavadním názoru banky na dění v evropské a světové ekonomice ani na jejím výhledu by se nemělo nic měnit, takže i (plány) nastavení měnové politiky by měly zůstat stejné. Totéž víceméně platí pro zasedání britské centrální banky.

Své kvartální hospodářské výsledky během září oznamují firmy, které mají svá fiskální čtvrtletí posunutá oproti těm kalendářním. V Americe se tak investoři mohou těšit například na údaje pod firem Adobe a Kroger a v Evropě třeba od Hermès nebo oděvního gigantu Inditex.

"Po třech zelených týdenních svíčkách přišla jedna sytě červená. Index S&P 500 stihl za čtyři obchodní seance odepsat 1,03 %. Svým sestupem uzavřel cenový odskok z konce srpna a vrátil se do pásma 2 800 až 2 900. Důležitým supportem zůstává hladina 2 800, nad ní je ještě meta 2 850, ale její proražení by pro výhled nebylo zásadní," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál. "Denní poklesy v uplynulém týdnu nebyly nijak výrazné, a proto stojí za pozornost zvýšení objemů obchodů. Na denním grafu se nic nemění, index S&P 500 se vrátil k 20dennímu průměru. Ještě by mohl sestoupit k 50dennímu průměru, případně až k hladině 2 800. Obrat trendu by mohl nastat při poklesu pod 2 800, což by od maxim znamenalo pokles o zhruba 4 %, od současné úrovně asi o 3 %. K 200dennímu průměru je to v současnosti zhruba 5 %."

Společnost CME by v týdnu mohla oznámit, zda již dokončila prodej svých slovinských aktiv (dříve zmínila termín 13. září). K tomuto datu lze tedy očekávat komentář firmy. Potenciálních zhruba 168 milionů dolarů získaných z prodeje by firma chtěla využít na umoření dluhu.

Z makrodat zaujmou ve Spojených státech v pondělí spotřebitelské úvěry a v úterý velkoobchodní zásoby, ve středu pak budou podstatné zásoby ropy a takzvaná Béžová kniha Fedu, ve které centrální banka průběžně shrnuje dění v americké ekonomice. Ve čtvrtek budou nejdůležitější informace o vývoji spotřebitelských cen a také o hodinových mzdách Američanů. Na konci týdne budou oznámeny maloobchodní tržby, průmyslová výroba a spotřebitelská důvěra podle průzkumu Michiganské univerzity.

V Evropě se budou investoři soustředit hlavně na čtvrteční zasedání Evropské centrální banky a její britské kolegyně. Jako tradičně bude nejsledovanější komentář po jednání. Makroekonomickými údaji nebude šetřit hlavně Spojené království, které postupně zveřejní obchodní bilanci, průmyslovou výrobu nebo míru nezaměstnanosti. V eurozóně zaujmou hlavně v úterý indexy ekonomické nálady ZEW pro Německo a celou unii a ve středu průmyslová produkce a zaměstnanost. Ve čtvrtek ještě vyjde německá inflace. V Česku se v pondělí dozvíme, jak se vyvíjely inflace a nezaměstnanost, a ve čtvrtek bude aktualizovaný běžný účet.

Svůj poslední projev o stavu EU přednese ve středu před Evropským parlamentem ve Štrasburku předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho řeč bude vzhledem k blížícím se eurovolbám a konci mandátu komise v příštím roce do jisté míry bilanční a dotkne se nepochybně také témat, jako je třeba nadcházející britský odchod z unie.

Z dalších globálně významných trhů si hlavní slovo vezme Čína. Ta v pondělí oznámí inflaci a nové úvěry a v pátek maloobchodní tržby, průmyslovou produkci a míru nezaměstnanosti. V Japonsku zaujme v pondělí hrubý domácí produkt společně s obchodní bilancí, v pátek pak vyjdou statistiky z průmyslu.

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Pondělní statistika ukáže, že srpnová spotřebitelská inflace v Česku zrychlila na 2,5 %, přičemž meziměsíčně ceny vzrostly o desetinu procenta. K vyšší inflaci přispěly jak solidně rostoucí mzdy, tak vyšší ceny energií. Podíl nezaměstnaných po červencovém růstu o desetinu procentního bodu poklesne. Situace na trhu práce je extrémně napjatá, příliv absolventů na začátku léta tak přišel mnoha podnikům vhod a pomohl jim zaplnit volná pracovní místa.
• Nejistota plynoucí z obchodních válek i geopolitické problémy evropského společenství zůstanou na radaru trhu. Investoři budou v pohotovosti kvůli pokračování obchodní války mezi USA a Čínou.
• Ve středu bude Evropský parlament hlasovat o tom, zda spustit represivní opatření podle Článku 7 proti Maďarsku kvůli porušování základních hodnot EU. Napětí v Evropě i ve světě přetrvává a v týdnu pravděpodobně vzbudí více pozornosti než čtvrteční zasedání ECB, od které se změna politiky nečeká.
• Americká inflace mírně zpomalí kvůli pomalejšímu růstu cen pohonných hmot a potravin. Spotřebitelská poptávka však zůstává vysoká i ve třetím čtvrtletí, na což ukáže páteční statistika maloobchodních tržeb. Ty v srpnu vzrostly meziměsíčně 0,6 %. Jejich růst v kontrolní skupině ale zůstane na dlouhodobém průměru +0,4 %, což odpovídá 3% anualizovanému růstu spotřeby domácností v 3Q2018.