Ustojí Španělsko dluhovou krizi bez pomoci MMF?
Vzpomínáte si na první polovinu roku 2010, kdy politici v Irsku a Portugalsku sebevědomě prohlašovali, že se jejich ekonomika nepodobá zachraňovanému Řecku? Po pár měsících obě země skončily potupně pod kuratelou MMF, který je společně s nově se tvořícími záchrannými fondy eurozóny uchránil před bankrotem.
V pondělí španělský premiér Rajoy hrdě odmítl požádat E(M)U o pomoc s bankovní krizí, která se v jeho zemi šíří. Rajoy se tak odmítl ponížit na úroveň Řecka, Irska a Portugalska s nevyřčeným argumentem, že španělský stát stále ještě neztratil přístup na kapitálové trhy.
Při pohledu na trhy dluhopisů v eurozóně je však otázkou, jak dlouho se tímto argumentem Španělsko bude moci ohánět.
Včera totiž výnos desetiletého vládního dluhopisu překonal hranici 6,5 %, přičemž riziková prémie, již musí platit španělský stát, už dosáhla úrovní, při kterých Irsko a Portugalsko žádaly MMF a EU o záchranné (tedy levné) úvěry.
Pro Španělsko, čtvrtou největší zemi eurozóny, která má mezinárodní ambice, může být pochopitelně politicky velmi nepříjemné žádat MMF, respektive EFSF o pomoc. Na druhou stranu, pokud výnosy španělských vládních výnosů vydrží tam, kde jsou nyní (eventuálně půjdou ještě výše), pak žádost o pomoc a nevyhnutelný makroekonomický dohled MMF a EU není žádoucí odkládat, tím spíše, že MMF i záchranné fondy již nyní disponují prostředky i na pomoc takto velké ekonomice.
Španělé, kteří čelí realitní a bankovní krizi, 25% nezaměstnanosti a vysokým rozpočtovým deficitům, by si neměli namlouvat, že je jejich makroekonomická situace zásadně odlišná od té irské a portugalské. Prozatím jsou na tom možná o něco lépe, avšak pokud propadnou iluzi, že se ze svých trablů dostanou sami, a to i v situaci, kdy budou platit lichvářské úroky, skončí s prosíkem u MMF stejně, ale s horší vyjednávací pozicí, než jakou by mohli mít při preventivním přijetí pomoci.
Poznámka: Španělé neutrácejí. Pro ekonomiku velice špatná zpráva. Maloobchodní tržby klesly meziročně o 9,8 %.
O problémech španělského bankovního sektoru se pak mluví denně. Banky budou potřebovat dalších zhruba 30 miliard eur, z toho 10 na okamžité zalepení děr v bilancích a 20 na dokapitalizaci. Nekde jen o Bankii, ale i o menší spořitelny. Přičtěme si to k dalším 30 miliardám eur, které nedávno vláda donutila banky vyčlenit na navýšení rezerv.
