Co musíte ráno vědět (20. prosince)

1. Americké akcie ve středu po zasedání FOMC dále oslabily, trh čekal více holubičí vyjádření centrální banky

Americké akcie v polovině obchodního týdne oslabily poté, co předpověď centrální banky o zpomalení růstu úrokových sazeb v roce 2019 zaostala za očekáváním investorů, kteří věřili v razantnější zpomalení utahování měnové politiky. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, odepsal 1,49 % na 23 323,66 bodu, širší index S&P 500 klesl o 1,54 % na 2 506,96 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite oslabil o 2,17 % na 6 636,83 bodu. Index volatility se po průběžném poklesu vrátil přesně na hodnotu z úterý (25,58 bodu) a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o šest bazických bodů na 2,76 %. Nejsledovanější kryptoměny přidaly přes 4 %.

2. Evropské burzy ve středu díky dohodě o italském rozpočtu zpevnily, rumunská burza ale krvácela

Evropské akciové trhy zakončily středeční obchodování v plusu, když investory potěšilo dosažení dohody mezi EU a Římem o podobě sporného rozpočtu na příští rok 2019. Evropská komise tak podle vyjádření svých špiček zatím vůči Itálii nezahájí proceduru kvůli nadměrnému deficitu. Pozornost investorů poutalo také zasedání amerického Fedu. Mimořádně špatný den za sebou mají rumunské akcie, jejichž index se sesunul o více než 11 % kvůli plánu vlády na dodatečné zdanění řady sektorů. Regionální index STOXX Europe 600 vzrostl o 0,31 % na 341,53 bodu, britský FTSE 100 si připsal 0,96 % na 6 765,94 bodu, francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,49 % na 4 777,45 bodu a německý DAX stoupl o 0,24 % na 10 766,21 bodu. Z průlomu v jednáních mezi EU a Itálií těžil zejména finanční sektor. O více než 2,5 % zdražily akcie italských finančních domů UniCredit a Banco BPM. Index italských akcií FTSE MIB zakončil obchodování se ziskem 1,59 % na 18 941,9 bodu.

3. Pražská burza v polovině týdne výrazně ztratila, akcie Erste se propadly o více než 6 %

Pražská burza ve středu potřetí v řadě uzavřela v negativním pásmu, index PX klesl o 1,8 % na 1 008,11 bodu a dostal se nejníže za téměř rok a půl. Nedařilo se zejména akciím Erste Group Bank, které se propadly o 6,49 % na 778,20 Kč poté, co rumunské ministerstvo financí představilo plány na zdanění bankovních aktiv. Erste vlastní největší rumunskou banku Banca Comerciala Romana. Podle analytiků ze společnosti KBW by plánovaná rumunská daň zasáhla rovněž francouzskou společnost Société Générale a rakouskou Raiffeisen Bank International. Proti trendu šla pouze energetická skupina ČEZ. Objem obchodů byl se 719 miliony korun nadprůměrný.

4. Očekávané události

V noci na čtvrtek bude japonská centrální banka jednat o nastavení měnové politiky, dopoledne budou zveřejněny výsledek běžného účtu eurozóny a zpráva o britských maloobchodních tržbách. Po obědě se investoři dozvědí, jak skončila zasedání České národní banky a Bank of England, a ve Spojených státech budou investoři vyhodnocovat zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti a index průmyslové aktivity filadelfského Fedu. Kvartální hospodářské výsledky v USA zveřejní Walgreens Boots Alliance, Conagra Brands a NIKE a v Evropě BUWOG a Accenture. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Fed v prosinci zvýšil pásmo pro základní sazbu na 2,25-2,50 %, pro příští rok vyhlíží jen dvojí utažení měnové politiky

Americká centrální banka na prosincovém zasedání podle očekávání zvýšila pásmo pro základní úrokovou sazbu z 2,00-2,25 % na 2,25-2,50 %. Signalizovala však, že v příštím roce se tempo zvyšování úrokových sazeb sníží a že s ohledem na výkyvy na finančních trzích a zpomalování globálního hospodářského růstu se cyklus zpřísňování měnové politiky chýlí ke konci. Celkem letos Fed úrokové sazby zvýšil čtyřikrát. V nové ekonomické prognóze banka snížila výhled růstu HDP i míry inflace.

6. Evropská komise zveřejnila kroky, kterými chce snížit dopady tvrdého brexitu

Evropská komise ve středu zveřejnila některé konkrétní právní návrhy, kterými chce EU připravit na situaci "tvrdého brexitu", tedy odchodu Británie z evropského bloku bez uzavřené dohody upravující okolnosti tohoto kroku. Jednostranná dočasná opatření, v některých případech ovšem předpokládající reciprocitu ze strany Londýna, upravují pro měsíce po 29. březnu 2019 oblasti, jako jsou finanční služby, letecká či automobilová doprava nebo závazky související s ochranou klimatu.

7. Německá vláda může snadněji přezkoumávat zahraniční investice

Německá vláda ve středu výrazně rozšířila možnosti přezkoumávání zahraničních investic do strategických odvětví v Německu. Zatímco dosud mohla přezkoumávat a případně zastavit jen obchody, při nichž zahraniční firma zakoupila nejméně 25% podíl na německé společnosti, nově bude stačit podíl desetiprocentní. Důvodem jsou především obavy z čínské hospodářské špionáže.

8. VW koupí od Volva podíl ve firmě na vývoj digitálních služeb

Automobilový koncern Volkswagen se chystá připojovat své vozy k internetu. Koupí proto od švédského rivala Volvo za 1,1 miliardy švédských korun 75,1% podíl ve firmě WirelessCar specializované na vývoj digitálních služeb v oblasti automobilového řízení. VW ve středu oznámila, že obchod by se měl uskutečnit v první polovině příštího roku, schválit jej ještě musejí dozorčí orgány.

9. MMF schválil novou úvěrovou pomoc pro Ukrajinu

Mezinárodní měnový fond schválil novou úvěrovou pomoc pro Ukrajinu v hodnotě 3,9 miliardy dolarů. Kyjev by měl podle ministerstva financí ještě tento měsíc od MMF obdržet 1,4 miliardy dolarů, o výplatě zbývajících peněz bude rozhodnuto v příštím roce.

10. Průměrná sazba hypoték v Česku v listopadu stoupla na 2,78 %

Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu stoupla na 2,78 % z říjnových 2,66 %. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba předloni v prosinci, a to na 1,77 %. Letos v lednu byla na 2,28 %. Zájem o hypotéky v listopadu opadl.

11. USA zažalovaly Facebook kvůli kauze Cambridge Analytica

Hlavní město Spojených států podalo žalobu na společnost Facebook kvůli "laxní" ochraně osobních údajů, která umožnila britské poradenské firmě Cambridge Analytica před lety podvodně získat informace o desítkách milionů uživatelů. Médiím to oznámil generální prokurátor metropole Washingtonu Karl Racine. Podle deníku The Washington Post představuje žaloba první významnější snahu amerických úřadů potrestat sociální síť za skandál, který propukl na začátku roku.

12. USA zavedly nové protiruské sankce, ruší postih tří ruských firem

Spojené státy ve středu zavedly nové protiruské sankce namířené proti skupině agentů vojenské rozvědky obviněné z vměšování do amerických prezidentských voleb. Sankcemi jsou postiženi i dva ruští agenti údajně odpovědní za útok na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a čtyři ruská média šířící falešné zprávy. USA zároveň ruší sankce vyhlášené dříve proti třem firmám ruského oligarchy Olega Děripasky. Sám Děripaska v sankčním režimu zůstává.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Musk představil tunel pro superrychlou jízdu

Americký miliardář Elon Musk v Los Angeles představil svůj testovací tunel pro vysokorychlostní přepravu osob, který se podle něj časem stane řešením ubíjejícího provozu v kalifornském velkoměstě. Zkušební jízda byla podle novinářů a dalších účastníků působivá.

Hosté nastoupili do elektromobilu Tesla a jeli nad zemí v Los Angeles ke stanici známé jako O'Leary Station, která se nachází v obydlené oblasti. Tam ve voze sjeli speciálním výtahem do překvapivě úzkého tunelu, jenž se nachází v hloubce asi devíti metrů. Červené světlo vystřídalo zelené, řidič prudce zrychlil a spolujezdci si připadali jako na diskotéce nebo ve vesmírné lodi. Vůz při jízdě kodrcal, jednomu z cestujících se udělalo nevolno a jiný křičel, jako by byl na horské dráze.

"Mám to. Řekl jsem si, tohle sakra bude fungovat," prohlásil Musk před reportéry. Kodrcání bylo podle něj způsobeno tím, že před testovací jízdou "tak nějak došel čas". Musk zdůraznil, že jde pouze o prototyp a že jízda v konečné verzi tunelu bude plynulá.

Testovací jízda byla výrazně pomalejší, než se očekává ve finále. Zatímco nyní jel vůz rychlostí asi 64 kilometrů za hodinu, v konečné verzi tunelu by se mělo podle plánu jezdit rychlostí až 241 kilometrů za hodinu. Přesto byla cesta výrazně rychlejší než po běžné silnici, a to i mimo dopravní špičku, napsala agentura AP.

Musk zároveň oznámil, že opustil původní plán umístění aut na speciální platformy. Místo toho navrhl postranní kola, která pomohou vozu držet při vysoké rychlosti v tunelu stabilitu. Cena těchto kol se bude pohybovat kolem 200 až 300 dolarů pro celé auto.

Musk před dvěma roky na Twitteru oznámil, že ho "dopravní provoz dovádí k šílenství", a postaví proto tunel. Následně založil společnost The Boring Company, která začala tunel hloubit.

U příležitosti testovací jízdy Musk poprvé popsal, jak funguje systém dopravy, který označuje jako "loop". Autonomní vozidla a elektromobily by podle něj ve světových metropolích mohly být pomocí výtahů spuštěny do tunelů. Několik autonomních vozidel by v tunelech bylo k dispozici pro chodce a cyklisty. V tunelech by se pak všechny vozy mohly pohybovat svou maximální rychlostí. "Je to spíše podzemní dálnice než metro," řekl Musk.