Nejlepší způsoby, jak zachránit svět: Pomohlo by 75 miliard USD

Více než padesátka ekonomů vytyčila téměř 40 investičních návrhů pro řešení globálních problémů v oblastech ozbrojených konfliktů, přírodních katastrof, hladomorů, negramotnosti či globální změny klimatu. Panel vědců identifikoval u každé alternativy náklady a potenciální přínosy. V květnu měli příležitost své investiční návrhy prezentovat a přesvědčit o jejich kvalitě své kolegy.

Ekonomové odhalili, že pokud by se na pomoc rozvíjejícímu světu vyhradilo právě 75 miliard USD (tedy jen o 15 % více než v současnosti), mohlo by to vést k velkým pokrokům v řešení mnoha světových problémů.

Hladomory a podvýživa

Prioritou byl zvolen boj proti podvýživě. Podle Johna Hoddinotta z International Food Policy Research Institute a Petera Orazema z Iowa State University by stačilo investovat 3 miliardy USD ročně do balíku opatření zahrnujícího léky proti průjmovým a dalším infekčním nemocem, potravinové doplňky a programy směřující ke změně životního stylu, aby podvýživa v rozvíjejících se zemích klesla o 36 %.

Investice by pomohla více než 100 milionům dětí začít život s pevnějším zdravím a adekvátním růstem. Jak dokazuje lékařský výzkum, se správnou výživou nezesílí jen svaly, ale zlepšuje se i myšlení. Děti dokáží ve školách udržet pozornost a studovat déle. Výsledkem jsou produktivnější dospělí, kteří se častěji věnují kariéře, vydělávají více peněz a racionálně plánují rodičovství.

Význam výživy u dětí z rozvojových zemí se dnes často podceňuje, přitom stačí tak málo, aby se svět stal jiným, lepším.

Zbytečné umírání

Jen 300 milionů USD by ochránilo 300 tisíc dětí od smrti, pokud by bylo využito k posílení fondu na léčení malárie Global Fund Affordable Medicines Facility, aby byly léky na malárii v chudých zemích levnější. Čistě ekonomicky jsou benefity 35krát vyšší než náklady.

Se stejnou částkou by bylo možné ochránit 300 milionů dětí ve školách před střevními parazity z potravin. Pokud by se o svou stravu nemusely dělit s nezvanými návštěvníky, rostly by lépe a měly by více energie pro vzdělávání a osobní rozvoj.

Další investici do zdravotnictví by měl představovat boj proti tuberkulóze, zejména její léčení a očkování dětí. 100 milionů USD ročně by mělo jít i na vývoj vakcíny proti HIV.

Když se lidé z rozvojového světa dožijí vyššího věku, trpí chronickými nemocemi. Polovina všech úmrtí byla ve třetím světě způsobena právě jimi. Panel vědců propočítal, že využití jen 122 milionů USD z kodaňského rozpočtu by postačilo ke kompletnímu proočkování proti žloutence typu B a zabránilo by ročně zhruba 150 tisícům úmrtím na tuto nemoc.

Nízkonákladové léky na akutní srdeční záchvaty by v rozvíjejících se zemích zachránily 300 tisíc životů a stály by jen 200 milionů USD.

Produktivnější zemědělství

Vědci se shodují na tom, že je palčivým problémem třetího světa neefektivní zemědělství. Investovali by proto 2 miliardy USD do výzkumu a vývoje metod ke zvýšení zemědělské produkce. Nejenže by to omezilo hladomory díky dostatku potravin a snížení jejich cen, také by byla ochráněna biodiverzita, protože větší úrodnost znamená méně odlesňování. S tím by se snížil dopad změn klimatu, protože lesy pohlcují oxid uhličitý.

Co se týče změny klimatu, experti doporučují investovat 1 miliardu na rozvoj geoinženýrství. Mělo by to umožnit lépe rozumět rizikům, nákladům a benefitům technologií. Výzkum by nám poskytl nízkonákladové a efektivní pojištění proti globálnímu oteplování.

Včasná varování před přírodními katastrofami

Na systémy včasného upozornění na hrozící přírodní katastrofy by stačila méně než 1 miliarda ročně. Ulevilo by to světu od ztrát na lidských životech a dlouhodobé ekonomické destrukce. Vědci kalkulovali potenciální přínosy na 35 miliard USD.

75miliardový rozpočet projektu Copenhagen Consensus je dostatečný na to, abychom pocítili ve světě výraznou změnu. Seznam vypracovaný známými ekonomy nabízí mnoho chytrých řešení, které čekají na svou implementaci.

Zdroj: Project Syndicate