Co musíte ráno vědět (10. dubna)

1. Americké akciové indexy v úterý klesly kvůli napětí ve vzájemném obchodu USA a EU

Americké akcie oslabily kvůli obchodnímu napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií a obavám ohledně zpomalování růstu světové ekonomiky. Akciový index S&P 500 tak vykázal první pokles po osmi růstových obchodních seancích. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, ztratil 0,72 % na 26 150,58 bodu, širší index S&P 500 se snížil o 0,61 % na 2 878,20 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite klesl o 0,56 % na 7 909,28 bodu. Index volatility VIX stoupl o 8,35 % na 14,28 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o dva bazické body na 2,50 %.

2. Evropské akcie v úterý oslabily, investory znervóznila zpráva o možnosti nových cel USA mířících na starý kontinent

Obchodování na západoevropských akciových trzích skončilo v úterý v červených číslech. Investoři byli obezřetní kvůli zprávě, že Spojené státy navrhly nový seznam cel jako odvetu za podporu pro Airbus. Široký evropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,47 % na 385,68 bodu, německý DAX se snížil o 0,94 % na 11 850,57 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 0,65 % na 5 436,42 bodu a britský FTSE 100 odepsal 0,35 % na 7 425,57 bodu.

3. Pražská burza v úterý ztratila, nedařilo se akciím O2, Avastu a ČEZ

Pražská burza v úterý oslabila, index PX klesl o 0,1 % na 1 083,42 bodu. Dolů trh táhly akcie O2 Czech Republic, Avastu a ČEZ. Výraznějšímu poklesu indexu bránily hlavně cenné papíry CME a Monety Money Bank.

4. Očekávané události

Ve středu dopoledne vyjde v Česku zpráva o inflaci a Velká Británie přidá zprávy o průmyslové výrobě, obchodní bilanci a HDP. Ve 13.45 SELČ se investoři dozvědí, jak rozhodla na měnověpolitickém zasedání Evropská centrální banka, a později odpoledne vyjde v USA inflační statistika. Večer ještě Spojené státy přidají bilanci federálního rozpočtu a zveřejněn bude zápis z posledního měnověpolitického zasedání Fedu. Hospodářské výsledky na Wall Street odhalí společnost Delta Air Lines a v Evropě maloobchodní prodejce Tesco. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Čína chce zakázat těžbu bitcoinu a dalších kryptoměn

Čína plánuje zakázat těžbu kryptoměn. Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) v úterý zveřejnila návrh revidovaného seznamu průmyslových aktivit, které plánuje zrušit, protože nesplňují příslušné zákony a předpisy, jsou nebezpečné, plýtvají zdroji nebo znečišťují životní prostředí.

6. Francouzský parlament schválil digitální daň

Francouzské Národní shromáždění v pondělí večer schválilo velkou většinou hlasů zavedení digitální daně na národní úrovni. Tříprocentní daní zatíží příjmy velkých mezinárodních internetových firem. Výnos z ní by měl pomoci financovat nouzová ekonomická a sociální opatření avizovaná vládou prezidenta Emmanuela Macrona v prosinci, kdy vrcholily protesty hnutí žlutých vest.

7. MMF opět zhoršil odhad růstu globální ekonomiky, horší je i výhled pro ČR

Tempo růstu globální ekonomiky v letošním roce klesne na 3,3 % z loňských 3,6 %. V pravidelném jarním výhledu World Economic Outlook to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond. Příští rok by se ale růst měl vrátit na 3,6 %. Horší je také výhled pro Českou republiku.

8. Investoři mají rekordní zájem o zahraniční dluhopisy Saudi Aramco

Hodnota objednávek prvních zahraničních dluhopisů největší ropné firmy na světě, saúdskoarabské Saudi Aramco, už překonala 100 miliard dolarů. S odvoláním na informované zdroje to v úterý uvedla agentura Reuters.

9. Čína omezí dovoz uhlí, aby podpořila domácí producenty

Čínská vláda letos omezí dovoz uhlí na objem z loňského roku, aby podpořila domácí producenty. S odvoláním na informované zdroje to v úterý uvedla agentura Reuters. Čína je největším spotřebitelem uhlí na světě a loni dovezla 281,23 milionu tun energetického a koksovatelného uhlí a antracitu.

10. Devizové rezervy ČNB v březnu meziměsíčně stouply na 127 miliard eur

Devizové rezervy České národní banky v březnu meziměsíčně stouply na 127,175 miliardy eur, v únoru dosáhly po revizi 125,733 miliardy eur. Proti loňskému březnu byly vyšší zhruba o 5,6 miliardy eur. V dolarech byly devizové rezervy meziměsíčně a meziročně nižší, naopak v korunách se zvýšily. Vyplývá to z informací, které v úterý banka zveřejnila.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Název československé měny mohl být i sokol, lev, káňata nebo rašín

Název československé měny zavedené v roce 1919 mohl být kromě koruny třeba sokol, lev, káňata nebo rašín. S korunou, jakožto definitivní měnou Československa, se do budoucna nepočítalo. U příležitosti výročí 100 let od přijetí zákona, který zavedl korunu jako měnovou jednotku v ČSR, to připomněl numismatik Národního muzea Lukáš Funk. Původní mince z doby Rakouska-Uherska v ČSR platily do roku 1922.

"Kromě franků se uvažovalo rovněž o názvech denár, groš, tolar, hřivna, brky, drápky, stotinky nebo řepy. Nakonec ale bylo přistoupeno k definitivnímu užití korunové měny. ČSR se tak stala jedinou republikou, která si ponechala korunovou, tedy monarchistickou měnu," říká Funk.

Podle něj přijali Češi měnovou reformu pozitivně, v oblastech s německou majoritou byla ale přijata s odporem a odmítáním.

Na rozdíl od papírových peněz, které měly v červnu 1919 jasný právní rámec, oběh mincí nadále zajišťovaly rakousko-uherské koruny a haléře vydávané od roku 1892. Zůstaly také stříbrné zlatníky platné od roku 1858. V roce 1922 pak byly poprvé vyměněny dvacetihaléřové železné a niklové mince v návaznosti na ražbu nových československých dvaceti- a padesátihaléřů. Stříbrné a zlaté korunové mince pozbyly platnosti jako poslední v roce 1928.

Československá koruna byla do poloviny 20. let 20. století podobně silná jako měna okolních států. Poté, co například Německo, Rakousko a Maďarsko zasáhla inflační krize, se výrazně změnila také hodnota peněz.

Měnovou odluku vedl tehdejší ministr financí Alois Rašín. Už 25. února 1919 byl ustanoven zákon o odluce, kterým začala vznikat československá měna. V březnu 1919 začaly být kolkovány bankovky Rakousko-Uherské banky tak, aby mohl být vytvořen oběh peněz uvnitř Československa.

"Kolkování vyžadovalo značné organizační i personální nasazení. Celkem 1 500 směnáren a 15 000 pracovníků," říká Funk. Okolkované bankovky nesměly být dále užívány a koruna se stala jediným zákonným platidlem.