ČNB v červnu podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, jeden člen bankovní rady byl pro další zpřísnění měnové politiky

"Česká národní banka se již se sazbami dostala výrazně výše než řada centrálních bank, naposledy je zvýšila v květnu, a není tak nutné díky mírně vyšší současné inflaci tlačit na jejich další růst. Zejména v situaci velmi nejistého globálního vývoje," říká ekonom z ING Jakub Seidler.

"Pokud se situace v zahraničí výrazně nezlepší, mohla by si ČNB dát se změnami sazeb delší dobu pauzu. Trh dokonce čeká z titulu problémů v globální ekonomice, že by mohla sazby už letos začít pomalu snižovat, tak jako například Fed či ECB. To je ale v případě ČNB zatím předčasné. Dlouhodobější stabilita sazeb je nyní patrně nejpravděpodobnější scénář," uvádí také ekonom.

Někteří členové bankovní rady nicméně v posledních dnech naznačili možnost zvýšení sazeb. Největším jestřábem zůstává Vojtěch Benda. Ten minulý týden do Lidových novin spolu s Jakubem Matějů, který je poradcem bankovní rady, napsal, že zvýšení úrokových sazeb v květnu nemusí znamenat konec současného cyklu utahování měnové politiky.

Autoři komentáře upozorňují, že inflační faktory, jako jsou růst mezd a růst spotřeby domácnosti, jsou silnější, než banka předpokládala v prognóze. Současně je vývoj domácího průmyslu lepší, než se čekalo, a odolává poklesu německého průmyslu. Dalším faktorem je podle nich vývoj koruny, která je slabší, než předpokládala centrální banka ve své prognóze.

V polovině měsíce se k měnové politice vyjádřil i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Řekl, že úrokové sazby v Česku stále nejsou ani přes zvýšení na počátku května na rovnovážné úrovni. Dodal ale, že při zvažování dalšího pohybu sazeb bude muset být ČNB trpělivější.

Na středeční tiskové konferenci po konci zasedání ČNB ale Rusnok řekl, že aktuální prognóze zveřejněné po květnovém zvýšení úrokových sazeb odpovídá přibližná stabilita úrokových sazeb do poloviny roku 2020. "V tuto chvíli to vypadá, že pauza může být poměrně dlouhá. Z našeho pohledu to ale není nic nového," řekl.

"Není to ale tak, že bychom dnes dospěli v závěru, že v dohledné době vylučujeme zvyšování sazeb. Na druhou stranu nelze vyloučit ani negativní scénáře, které by vedly k tomu, že bychom museli sazby snižovat," doplnil Rusnok.

Delší období stability sazeb?

"Stabilitu sazeb vnímám jako reakci na nejistoty spojené s výhledem globální ekonomiky a měnící se očekávání ohledně měnové politiky v USA a v eurozóně. V samotné české ekonomice sice přetrvávají inflační tlaky, vzhledem k pravděpodobnému zpomalení hospodářského růstu ale lze čekat jejich postupné zklidňování," uvedl ve středu hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že základní úroková sazba se nyní pohybuje na desetiletém maximu. "A podle našeho názoru také na vrcholu současného cyklu zvyšování sazeb, který započal v listopadu 2017. K rovnovážné úrovni sazeb, kterou ČNB odhaduje na 2,5-3,00 %, centrální banka nestihla dojít," uvedla.

"Na poli měnové politiky je patrně dohráno. Na jedné straně jsou sice zvýšená inflace a rychle rostoucí mzdy, na straně druhé ovšem klesající zakázky ze zahraničí a zhoršující se prognózy pro Německo a další země. Před námi je tak patrně řada měsíců stabilních úrokových sazeb," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

O něco méně skeptický je k možnosti dalšího zvýšení sazeb hlavní ekonom CZECH FUND Lukáš Kovanda. "Při zlepšení mezinárodních obchodních a ekonomických podmínek nelze ještě jedno letošní zvýšení sazby v druhé polovině roku vyloučit," říká.

Dvoutýdenní repo sazba je nyní na úrovni, kde byla naposledy začátkem roku 2009. Loni centrální banka sazby zvýšila pětkrát, z toho čtyřikrát na zasedáních, jež po sobě bezprostředně následovala, naposledy v listopadu.

Květnová makroekonomická prognóza ČNB

V květnu centrální banka v nové prognóze zhoršila odhad růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce na 2,5 % a v příštím roce na 2,8 %. V únorové prognóze banka počítala letos s růstem HDP o 2,9 % a příští rok o 3 %.

Zároveň banka podle květnové prognózy čeká slabší korunu. Průměrný kurz by letos měl být 25,30 EUR/CZK a příští rok by koruna měla posílit na 24,70 EUR/CZK. V únorové prognóze ČNB odhadovala pro letošní rok kurz 25,00 EUR/CZK a pro příští rok 24,20 EUR/CZK.

V případě inflace ČNB odhad pro druhé čtvrtletí příštího roku v květnu zvýšila na 2 %. V únoru počítala s 1,9 %. Pro třetí čtvrtletí 2020 odhad banka ponechala na 2 %.

Rizika pro odhadovaný ekonomický vývoj jsou podle centrální banky zhruba vyrovnaná. Negativně by mohlo působit výraznější a případně dlouhodobější zpomalení růstu ekonomické aktivity v zemích eurozóny, protekcionistická opatření ve světovém obchodě a vývoj kurzu koruny. Toto vyjádření banka na červnovém zasedání potvrdila.

Růst HDP v prvním čtvrtletí dosáhl 2,6 %, inflace v květnu stoupla na 2,9 %

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 %, stejně jako v posledním loňském čtvrtletí. Mezikvartálně vzrostl hrubý domácí produkt Česka o 0,6 %. Růst byl podpořen zejména ochotou domácností více utrácet. Dalším faktorem byly běžné a investiční výdaje vládních institucí.

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,9 %, tempo růstu tak stouplo z dubnových 2,8 %. Zdražilo zejména bydlení a některé potraviny, například brambory. Naopak levnější byly proti loňskému květnu oděvy a poštovní a telekomunikační služby.

Zdroj: ČNB, ČTK