Evropské akcie v pátek ztratily zisky z předešlých dní

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 od otevření ztrácel, a nakonec zakončil páteční obchodní den se ztrátou 1,1 % na 329,59 bodu. Po dvou týdnech zisků, kdy se akcie vzpamatovávaly z předešlých výrazných propadů tak zaznamenal týdenní ztrátu 1,16 %. 

Britský index FTSE 100 dnes od otevření ztrácel a nakonec skončil se ztrátou 1,28 % na 5 752,23 bodu. Určitě mu nepomohla zpráva o tom, že maloobchodní tržby ve Spojeném království zaznamenaly v březnu nejvýraznější meziměsíční propad v historii. Za celý týden pak index díky páteční ztrátě odepsal 0,6 %.

Německý DAX v pátek odepsal 1,69 % na 10 336,09 bodu, zejména díky ztrátám leteckých společností Tui a Lufthansa. Za celý týden pak index odepsal 2,72 %. Franocuzský index CAC 40 v pátek ztratil 1,3 % na 4 393,32 bodu, což v týdenním vyjádření činí ztrátu 2,34 %.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v průběhu týdne setkali již na čtvrté videokonferenci, na níž pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, na konkrétních parametrech chystaného fondu oživení se ale politici zejména kvůli různému pohledu na společné zadlužení neshodli. Podle unijních činitelů je další jednání otázkou příštích měsíců. Francouzský prezident Emmanuel Macron se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že Evropa nemá budoucnost, pokud se nedokáže shodnout na reakci na nynější výjimečnou situaci.

Na akcie po celém světě, včetně Evropy měla negativní dopad rovněž zpráva o tom, že v rámci testování v číně vyšlo najevo, že lék remdesivir od společnosti Gilead asi nebude vhodný k léčbě nemoci covid-19. 

Největší ztráty v pátek zaznamenaly akcie v oblasti cestování a volného času, které jako celek odepsaly přes 3 %. Z jednotlivých titulů zaznamenaly největší ztráty akcie leteckých společností Lufthansa a Tui, které odepsaly přes 8 %. Špatná situace na trhu se podepsala také na propadu akcií společnosti Cineworld, které ztratily kolem 9 %. 

Na druhé straně spektra se octly akcie firmy Nestlé, která reportovala lepší než očekávané výsledky a její akcie přidaly kolem 2 %. Společnost Sanofi zase potvrdila svůj výhled a její akcie přidaly 2,3 %. Růst cash-flow v prvním čtvrtletí pak pomohl k zisku přes 14 % akciím firmy Signify.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Tržby maloobchodních prodejců ve Spojeném království zaznamenaly v březnu nejvýraznější propad v historii, když meziměsíčně klesly o 5,1 %. Po únorovém poklesu o 0,3 % trh čekal výraznější propad o 4 %, ale skutečnost je o dost horší. Projevilo se to také v meziročním srovnání, kde tržby zaznamenaly po únorové stagnaci propad o 5,8 % (odhad: -4,7 %).
• Podnikatelská nálada v Německu se v dubnu kvůli koronavirové krizi propadla nejvýrazněji za dobu sledování. Její index klesl na dosavadní minimum 74,3 z březnových 85,9 bodu, uvedl v pátek institut Ifo. Podnikatelé hodnotí negativně současnou situaci a ještě nikdy nehleděli s takovým pesimismem do příštích měsíců, ukázal průzkum institut.
• Irské aerolinky Ryanair v zimní sezoně zřejmě zruší deset až 20 % pracovních míst. V rozhovoru s německým listem Handelsblatt to v pátek řekl šéf podniku Michael O'Leary. Šéf největší nízkonákladové letecké společnosti v Evropě to zdůvodnil předpokladem, že v zimě se kvůli dopadům koronaviru bude ještě létat méně než v předchozích letech. Ryanair loni zaměstnával zhruba 17 500 lidí.
• Německo dá na podporu ekonomiky, těžce zkoušené dopady epidemie způsobené koronavirem, nejméně stovky miliard eur. Přesto jsou stále častěji slyšet hlasy, že ani takováto suma, která nemá obdoby, nebude stačit. O další podporu prakticky každý den žádají tak rozličné skupiny, jako jsou zaměstnanci hotelů, řidiči v autobusové dopravě nebo muslimská náboženská komunita.
• Ruská centrální banka dnes snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,5 %, aby podpořila domácí ekonomiku, která se potýká s negativními dopady šíření koronaviru a teď i s propadem příjmů v důsledku poklesu cen ropy. Centrální banka také předpověděla, že hrubý domácí produkt Ruska v letošním roce klesne o čtyři až šest procent.
• Britské postoje v dosud sporných oblastech jsou pro Evropskou unii po dalším kole rozhovorů o budoucích vztazích zklamáním. Británie nemůže odmítat prodloužení přechodného pobrexitového období a zároveň zpomalovat jednání o některých tématech. Prohlásil to v pátek šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier poté, co se obě strany po více než měsíční pauze vynucené koronavirem na dálku vrátily k jednáním.
• Itálii se citelně zvyšují náklady na financování, investoři se dluhopisů italské vlády zbavují v obavách, že Řím se nebude schopen vypořádat s rychlým tempem zadlužování. Kromě zdravotní krize způsobené koronavirem se Itálie delší dobu potýká i s ekonomickými problémy a k nejistotě přispívá i nepřesvědčivý výsledek čtvrtečního summitu, na němž se lídři Evropské unie zabývali otázkou, jak pomoci zemím nejvíce zasaženým pandemií.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Na 200 000 majitelů aut s naftovým motorem přijalo odškodné, na kterém se německá automobilka Volkswagen už v únoru dohodla s německým svazem VZBV. Právě ten celkem asi 260 000 vlastníků dieselů ve sporu o podvodné měření emisí zastupoval. Volkswagen to podle agentury Reuters uvedl ve svém pondělním sdělení.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v březnu vystoupila na 5,19 % z únorové hodnoty 5,05 %. V pondělí o tom informovalo Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které na Slovensku řídí úřady práce. Právě v březnu v zemi propukla pandemie choroby covid-19. Slovenské ministerstvo financí minulý týden odhadlo, že kvůli dopadům koronaviru zaměstnavatelé letos na pětimilionovém Slovensku zruší 88 000 pracovních míst.
• Po více než měsíční přestávce vynucené šířením koronaviru se v pondělí opět rozběhly rozhovory o budoucích vztazích Evropské unie a Británie. Vyjednávací týmy v čele s Michelem Barnierem a Davidem Frostem se na dálku prostřednicvím videokonferencí pokoušejí sblížit v mnoha ohledech stále velmi rozdílné postoje obou stran. Šéf unijních vyjednavačů Barnier seznámí veřejnost s výsledkem nového kola v pátek po jeho skončení, uvedl v pondělí mluvčí Evropské komise.
• Nezaměstnanost v Evropě by se v příštích měsících mohla kvůli koronavirové krizi téměř zdvojnásobit. V ohrožení by se kvůli škrtům, snižování mezd a pracovních hodin mohlo ocitnout asi 59 milionů pracovních míst. Odhadují to analytici poradenské společnosti McKinsey.
• Angela Merkelová opětovně varovala před unáhleným návratem k běžnému hospodářskému životu. Po pondělním jednání vládního výboru pro koronavirus na tiskové konferenci německá kancléřka řekla, že zlepšující se bilance počtu nemocných může být klamná, proto je nezbytné nadále zachovat disciplínu a dodržovat karanténní opatření.
• Španělská ekonomika by letos mohla vykázat pokles o 6,8 až 12 %, odhaduje tamní centrální banka. Rozhodující podle ní bude, zda opatření na omezení šíření koronaviru zavedená v polovině března budou platit osm, nebo až 12 týdnů. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
• Německá ekonomika je v hluboké recesi a její rychlé oživení není podle německé centrální banky příliš pravděpodobné. Omezení kvůli šíření koronaviru totiž mohou ještě dlouho zůstat v platnosti, než se najde medicínské řešení typu vakcíny. Centrální banka to v pondělí uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě.
• Španělská vláda navrhne svým unijním partnerům, aby byl vytvořen fond obnovy v objemu 1,5 bilionu eur financovaný permanentním dluhem. Pomoct by měl zemím nejvíce zasaženým současnou koronavirovou krizí. Vyplývá to z návrhů, které má k dispozici agentura Reuters.
• Špičky institucí Evropské unie a lídři členských států se zatím rozcházejí v odhadech, kolik peněz bude ze společné unijní kasy potřeba na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií. Čísla v jejich veřejných prohlášeních se pohybují mezi stovkami miliard až biliony eur. Shodují se zato na srovnání chystané investiční akce s Marshallovým plánem, jímž Spojené státy pomohly západoevropským zemím po druhé světové válce. Podle expertů však tato paralela nesedí kvůli rozdílnému rozsahu i podmínkám obou plánů.
• Bratislavská továrna německé automobilky Volkswagen v pondělí částečně obnovila výrobu vozidel, kterou kvůli dopadům koronaviru přerušila 17. března. Řekla to mluvčí závodu Lucia Kovarovič Makayová. Volkswagen na Slovensku znovu spustil výrobní linky sportovně-užitkových vozů (SUV) Porsche Cayenne, produkce dalších SUV a malých městských aut včetně elektrického automobilu Škoda Citigo zůstává odstavena.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království v průběhu tří měsíců od prosince do února vzrostla na 4 %, přičemž analytici očekávali stagnaci na 3,9 %. Počet lidí bez práce v tomto období vzrostl o 58 000 na 1,36 milionu.
• Francouzské automobilce PSA v prvním čtvrtletí meziročně klesl odbyt o 29 % na 627 000 vozů. Firma se podobně jako její konkurenti potýká s negativními dopady koronavirové krize. Podnik v úterý předpověděl, že evropský automobilový trh se v letošním roce propadne o 25 %.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v dubnu výrazně zvýšila, obavy z hospodářských dopadů šíření koronaviru zřejmě polevily. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut ZEW.
• Německá vláda se opět chystá zachraňovat krachující leteckou společnost Condor. Podle zdrojů agentury DPA z německého kabinetu jí hodlá poskytnout úvěr 380 milionů až 550 milionů. Condor, který dříve patřil cestovní kanceláři Thomas Cook, se chystala koupit polská letecká společnost PGL, ta ale od dohodnuté transakce minulé pondělí odstoupila.
• Stále více evropských vlád a velkých firem podporuje myšlenku, aby oživení evropské ekonomiky po koronavirové krizi vycházelo z klimatického plánu Evropské komise. K výzvě, aby chystané masivní investice byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, se už připojilo 17 zemí včetně Slovenska. EK tvrdí, že navzdory tlaku z některých odvětví nehodlá tempo přechodu k ekologicky šetrnému hospodářství zpomalit.
• Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojeném království v březnu zpomalil z únorových 1,7 % na 1,5 % v souladu s očekáváním analytiků. V meziměsíčním srovnání se ceny prakticky nezměnily, přičemž analytici po únorovém růstu o 0,4 % očekávali růst cen o 0,3 %.
• Spotřebitelská nálada v eurozóně i v celé Evropské unii se v dubnu podle rychlého odhadu výrazně snížila. V obou regionech je nyní pod svým dlouhodobým průměrem a blízko rekordního minima z doby recese v roce 2009. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnila Evropská komise.
• Ve Francii je přechodně bez práce přes deset milionů zaměstnanců soukromého sektoru - více než polovina pracovníků tohoto sektoru. Rozhlasové stanici BFM to ve středu řekla ministryně práce Muriel Pénicaudová, když vysvětlovala, kolik lidí se přihlásilo do programu francouzské vlády na pomoc firmám zasaženým opatřeními na omezení šíření koronaviru.
• Evropská centrální banka signalizovala, že nepřikročí k přímým nákupům dluhopisů od vlád členských zemí eurozóny. Prezidentka ECB Christine Lagardeová takové nákupy označila za nezákonné. Skepticky se vyjádřila i k možnosti podpořit ekonomiku zasaženou koronavirovou krizí rozdáváním hotovosti lidem, tedy takzvanými penězi z helikoptéry.
• Den před jednáním prezidentů a premiérů mají státy Evropské unie stále velmi odlišné pohledy na financování obnovy evropských ekonomik paralyzovaných koronavirem. Velká část unijních zemí sice v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům, neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, anebo formou úvěrů. Jednotný názor členské země EU stále nemají ani na výši fondu zotavení či na způsob rozdělování peněz, uvedl dnes nejmenovaný unijní činitel.
• Německo letos počítá s růstem zadlužení z 60 % na 75,25 % hrubého domácího produktu. Na vině jsou zejména půjčky a protikoronavirová opatření, uvedlo ve středu ministerstvo financí. Země by se ale v poměru k HDP i tak měla zadlužit méně než za globální finanční krize před deseti lety, uvedla agentura Reuters.
• Eurozóna je v nejhlubší recesi za dobu své existence, shodli se ekonomové dotazovaní agenturou Reuters. Podle posledního průzkumu, který agentura vedla od minulého úterý a zveřejnila ve středu, klesla ekonomika eurozóny v prvním kvartálu mezičtvrtletně o 3,1 % a ve druhém kvartálu se sníží o 9,6 %.
• Spotřebitelskou náladu v Německu citelně zasáhla pandemie způsobená koronavirem, index nálady se tak propadl na rekordní minimum. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnil německý institut GfK.
• Koronavirová krize může vážně zhoršit již tak nízkou ziskovost bank v eurozóně. Tím se omezí jejich schopnost financovat růst půjček, což ve svém důsledku může ohrozit ekonomické oživení v Evropě.
• Evropská centrální banka začne jako zástavu za úvěry přijímat i dluhopisy horší kvality, kterým byl kvůli dopadům koronavirové krize snížen rating do neinvestičního pásma. ECB o tom informovala ve středu večer. Evropská měnová autorita chce tímto mimořádným krokem pomoci komerčním bankám a zabránit situaci, že se kvůli dopadům koronaviru na ekonomiku zasekne úvěrový trh.
• Podnikatelská aktivita v eurozóně se v dubnu kvůli koronavirové krizi téměř zastavila, její index se propadl na rekordní minimum. Ukazují to předběžné výsledky průzkumu, které ve čtvrtek zveřejnila konzultační společnost IHS Markit. Výsledky signalizují, že ekonomika eurozóny by v tomto čtvrtletí mohla klesnout asi o 7,5 %, uvedla agentura Reuters.
• Itálie si nemůže dovolit čekat až do června na schválení pomoci ekonomikám ochromeným pandemií koronaviru. Prohlásila to dnes náměstkyně italského ministra hospodářství Laura Castelliová. O fondu na oživení ekonomik budou dnes při videokonferenci debatovat prezidenti a premiéři Evropské unie.
• Rakouská ekonomika v letošním roce kvůli negativním dopadům koronavirové krize klesne o 5,25 %, v případě pesimističtějšího scénáře až o 7,5 %. Předpověděl to ve čtvrtek výzkumný institut WIFO, který sestavuje hospodářské statistiky pro rakouskou vládu.
• Slovensko kvůli dopadům koronaviru výrazně snížilo odhad výběru daní a povinných odvodů na letošní rok a v roce příštím očekává jen mírné zlepšení. Uvádí to nová daňová prognóza, kterou dnes zveřejnilo slovenské ministerstvo financí. Hospodaření státu ovlivní očekávaný propad ekonomiky a vyplácení kompenzací kvůli dopadům onemocnění covid-19.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Nizozemské společnosti Heineken, která je druhým největším výrobcem piva na světě, a která působí rovněž v České republice, se v prvním čtvrtletí meziročně propadl čistý zisk o více než dvě třetiny na 94 milionů eur. Firma ve středu uvedla, že hospodářské výsledky ovlivnila opatření proti šíření koronaviru. Dodala přitom, že nevyplatí dividendu za první pololetí a že vysokým manažerům zruší letošní odměny.
• Celosvětový objem prodeje francouzské automobilky Renault se v prvním čtvrtletí v důsledku koronavirové krize meziročně propadl zhruba o 26 % na 672 962 vozů. Firma ve čtvrtek také uvedla, že tržby jí klesly o 19 % na 10,13 miliardy eur. Upozornila zároveň, že dopad koronavirové krize na její celoroční zisky zatím nelze posoudit.
• Švýcarská banka Credit Suisse Group v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 75 % na 1,31 miliardy švýcarských franků (34,4 miliardy Kč). Zároveň ale ve zprávě o hospodaření dnes upozornila, že její výsledky v dalších čtvrtletích by mohla ovlivnit koronavirová krize.

Zdroj: CNBC, Reuters