5 stop, které na trzích a v ekonomice zanechá koronavirus
Ať už nakonec koronavirus zmizí, nebo se z jím způsobované nemoci covid-19 stane běžné sezónní onemocnění, jedno je jisté. Na trzích a v ekonomice budou stopy po současné pandemii patrné ještě dlouho, ne-li napořád. Zde je výběr pěti nejvýraznějších.
1. Omezování dividend a zpětných odkupů
"Jsem šokovaný tím, jak malé finanční rezervy společnosti mají," říká Andrew Smith, bývalý hlavní ekonom KPMG. Smith se možná diví, ale popravdě, skutečně je někdo překvapený?
Firmy v uplynulých dekádách rozdávaly štědré dividendy, místo investování do rozvoje nebo vytváření finančních rezerv prováděly mnohdy nesmyslné odkupy svých akcií, aby papírově vylepšovaly kvartální výsledkové zprávy, a vyplácely tučné odměny svým šéfům a dalším členům managementů.
To se změní, vlády jednotlivých zemí takřka jistě začnou vytvářet tlak na finanční odpovědnost podniků a budou se snažit omezovat výplaty dividend nebo právě zpětné odkupy.
2. Návrat výroby do domovských zemí
Donedávna se rozhodnutí firmy postavit továrnu na druhém konci světa jen kvůli nižším výrobním nákladům zdálo být skvělým rozhodnutím. Teď se však ukázalo, že odměny zaměstnanců nebo ceny vstupních zdrojů jsou jen jednou stranou mince. Globální dodavatelské řetězce dokáže rozbořit "obyčejný" virus.
Firmy budou proto po této zkušenosti dvakrát zvažovat, zda budou výrobu přesouvat do zahraničí. A silnější by měl být také tlak vlád na to, aby klíčová výroba zůstávala "doma".
3. Potvrzení nového normálu u sazeb
Pokud někdo stále pochyboval, že se nízké úrokové sazby stávají novým normálem, přišel i o poslední argumenty. Světové hospodářství se z dopadů šíření koronaviru a v návaznosti na něj přijatých restriktivních opatření může vzpamatovávat několik let, a centrální banky tak nebudou mít na vybranou. Tím se ovšem do ohrožení dostává i jejich apolitičnost.
4. Zadlužení jako vedlejší faktor
Porušení rozpočtových pravidel Evropské unie bylo ještě před pár týdny považováno za těžký hřích. Hospodářská recese, do které se svět řítí, ale zásadně mění pohled na zadlužení zemí.
Prakticky celý svět se shoduje, že mají-li být negativní dopady pandemie na ekonomiku co nejmenší, je potřeba masivních finančních injekcí. A jelikož žádná státní pokladna není bezedná, půjdou země cestou vydávání nového dluhu. To, co bylo ještě nedávno nemyslitelné, se najednou stává samozřejmým.
5. Růst deficitů penzijních systémů
Nárůst deficitů penzijních systémů je dalším z nevyhnutelných vyústění současné situace. Důvody jsou přitom v zásadě dva. Návrat ekonomik do normálu bude velice pravděpodobně trvat déle, než si většina ekonomů a politiků připouští. Lze proto očekávat, že zvýšená míra nezaměstnanosti a s tím i nižší odvody do penzijních systémů nebudou záležitostí jen několika měsíců.
Druhým důvodem je propad výnosů dluhopisů. S poklesem výnosů dluhopisů považovaných za bezpečný přístav budou klesat rovněž výnosy penzijních fondů. Vlády se tedy budou muset rozhodnout, jakou zvolí cestu. Buď mohou přihlížet poklesu životní úrovně lidí v důchodu, nebo budou nižší výnosy fondů kompenzovat vyššími penzemi. A vzhledem k tomu, že politik bez podpory voličů politikem dlouho nezůstane, není to až tak těžké rozhodování.
Zdroj: Behind the Balance Sheet
