Evropské akcie v pátek mírně posílily, za celý týden ale výrazně oslabily

Britský index FTSE 100 stoupl o 1,01 % na 5 799,77 bodu, německý DAX se zvýšil o 1,24 % na 10 465,17 bodu, francouzský CAC 40 posílil o 0,11 % na 4 277,63 a bodu a panevropský STOXX Europe 600 uzavřel se ziskem 0,47 % na 328,24 bodu.

Dobrou zprávou pro akciové trhy byla data o průmyslové výrobě v Číně, která se v dubnu zvýšila meziročně o 3,9 % a zaznamenala první růst v letošním roce. Páteční zpráva čínského statistického úřadu tak ukazuje, že druhá největší ekonomika světa se pomalu zotavuje z koronavirových omezení. Dobrou zprávou je také fakt, že podle Institutu Roberta Kocha pro kontrolu nemocí se daří udržet míru přenositelnosti v Německu pod kritickou hodnotou 1.

Bohužel, data z Evropy, kde došlo k rekordnímu poklesu HDP, známky Německé recese a nakonec i rekordní propady maloobchodních tržeb a průmyslu v USA nakonec neumožnily výraznější růst. "I když jsme se dočkali zlepšení dat v Číně, skutečnost, že maloobchodní prodeje jsou již třetí měsíc v řadě stále výrazně záporné, by měla být varováním pro ty, kteří doufají v rychlé oživení ekonomické aktivity díky uvolňování restriktivních opatření. Jakékoli zotavení bude pravděpodobně pomalé a nebude jednoduché," míní Michael Hewson, analytik společnosti CMC Markets.

Za celý týden tak evropské akcie zaznamenaly ztráty. "Uplynulý týden byl ve znamení komentáře šéfa americké centrální banky Fed, postupného otevírání některých ekonomik a vlivu na epidemiologické křivky a výsledkové sezony" napsal analytik J&T Banky Milan Vaníček.

Německý DAX za týden odepsal 4,03 %, francouzský CAC 40 ztratil 6,01 % a britský index FTSE 100 klesl o 2,29 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Slovenská ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla proti předchozímu kvartálu o 5,4 %. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt snížil o 3,9 %, a zaznamenal tak první propad od globální ekonomické krize v roce 2009. Vyplývá to z prvního odhadu, který v pátek zveřejnil slovenský statistický úřad.
• Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 %. Ve svém rychlém odhadu to v pátek oznámil německý statistický úřad. Jde o nejhlubší propad od globální finanční krize v roce 2009. Na vině je šíření koronaviru a s ním spojená omezení, která nařídila vláda. V předchozím čtvrtletí ekonomika vykázala mezikvartální pokles o 0,1 %, takže je nyní v recesi.
• Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 %, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 %. Pro oba regiony to je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995, uvedl v pátek ve zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. Pokles za celou unii byl trochu mírnější, než Eurostat původně čekal. V prvním rychlém odhadu hovořil o propadu o 3,5 %.
• Rusko se k nejvyššímu soudu v Nizozemsku odvolalo proti rozhodnutí, že musí akcionářům někdejší ruské ropné společnosti Jukos zaplatit odškodné 57 miliard dolarů. Oznámilo to v pátek ruské ministerstvo spravedlnosti.
• Evropský parlament požaduje, aby Evropská unie do obnovy ekonomik po koronavirové krizi investovala dva biliony eur. Příští víceletý rozpočet, jehož objem má být v souvislosti s investicemi do oživení oproti předchozímu mnohem vyšší, musí podle europoslanců počítat s novými zdroji příjmů. Parlament v usnesení schváleném v pátek výraznou většinou poslanců pohrozil, že v opačném případě by mohl rozpočet zablokovat.
• S rozvolňováním protikoronavirových opatření se izraelská ekonomika pomalu probouzí k životu, dříve rušná diamantová burza v izraelském Tel Avivu ovšem zůstává zavřená. Diamantová čtvrť, která je jedním z hlavních světových center pro broušení a obchod s diamanty, proto dál zeje prázdnotou. Píše o tom agentura Reuters.
• Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Británií nepřineslo téměř žádný pokrok. Přes rychle se krátící čas a sílící hrozbu rozchodu bez dohody obě strany stále trvají na tom, že ve svých požadavcích musí ustoupit ten druhý. Vyplývá to z pátečních prohlášení šéfů vyjednávacích týmů Michela Barniera a Davida Frosta. Zásadním sporným tématem zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které Brusel požaduje a Londýn odmítá.
• Celosvětový odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen se v dubnu kvůli šíření koronaviru meziročně propadl o více než 45 % na 473 500 vozů. Oznámila to v pátek firma, jejíž součástí je mimo jiné česká Škoda Auto.

Výsledková sezóna

• Společnost Rosněfť, která je největším producentem ropy v Rusku, se v prvním čtvrtletí propadla do ztráty 156 miliard rublů (54,1 miliardy Kč). Ve stejném období loni vykázala čistý zisk 131 miliardy rublů. Firma v pátek uvedla, že její hospodaření negativně ovlivnilo šíření koronaviru, které mělo dopad na poptávku po ropě. Vliv ale měl i pokles rublu.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Výkony slovenského průmyslu v březnu, tedy po vypuknutí pandemie nemoci covid-19 na Slovensku, meziročně spadly téměř o pětinu. To je nejhorší výsledek za posledních 11 let. Stavebnictví naproti tomu zaznamenalo jen mírný pokles. Informoval o tom v pondělí slovenský statistický úřad.
• Průmyslová výroba v Itálii v březnu klesla ve srovnání s předchozím měsícem o rekordních 28,4 %, což je více, než se čekalo. V únoru po zpřesnění dat klesla o jedno procento. Oznámil to v pondělí italský statistický úřad ISTAT. Většina průmyslových podniků musela přerušit výrobu kvůli karanténě, kterou vláda zavedla ve snaze zastavit šíření nemoci covid-19.
• Evropská unie chce zvýšit tlak na Londýn, aby výrazně posunul vyjednávání v zásadních sporných bodech budoucí dohody o vzájemných vztazích mezi blokem a Británií po brexitu. V průběhu pondělního začínajícího dalšího týdenního kola videokonferencí chce Brusel výrazně pokročit například ve sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž či v rybolovných právech.
• Německá bankovní společnost Commerzbank ruší plány na prodej své polské dceřiné společnosti mBank, která působí také v České republice. Ke změně rozhodnutí ji přiměly nepříznivé podmínky na trhu, uvedla v pondělí agentura Reuters.
• Německo hodlá v rámci záchranného plánu vložit až sedm miliard eur do státní železniční společnosti Deutsche Bahn, kterou těžce zasáhla koronavirová krize. Vyplývá to z dokumentu, ke kterému získala přístup agentura Reuters. Deutsche Bahn podle dokumentu rovněž sníží náklady v Německu až o pět miliard eur a odloží plánované uvedení akcií divize Arriva na burzu. Arriva působí rovněž v České republice.
• Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie a související fond pro oživení ekonomik po koronavirovém výpadku musí počítat s klimatickými závazky EU a dalšími dosavadními prioritami. Pomoc pro odvětví a regiony zasažené krizí by měla být co nejrozsáhlejší, zároveň by ale neměly přijít zkrátka studijní či vědecké programy. Požadují to poslanci Evropského parlamentu, kteří se na čtvrtečním plenárním jednání chystají přijmout usnesení k rozpočtu a fondu.
• Viceguvernér britské centrální banky pro monetární politiku Ben Broadbent v úterý v rozhovoru pro CNBC naznačil, že britská centrální banka může přistoupit ke snížení úrokových sazeb do záporných hodnot. Měnový výbor Bank of England od začátku pandemie nemoci covid-19 snížil základní úrokovou sazbu už dvakrát, z původní hodnoty 0,75 % na 0,1 %.
• V zemích Evropské unie, v Británii a ve Švýcarsku firmy požádaly o takzvaný kurzarbeit už pro zhruba 50 milionů zaměstnanců. Ukazuje to studie, kterou na svém webu zveřejnila německá Nadace Hanse Böcklera. Věnuje se dopadům, které má na trh práce pandemie způsobená koronavirem.
• Belgická letecká společnost Brussels Airlines plánuje propustit asi čtvrtinu zaměstnanců, což je zhruba 1 000 lidí. Firma, která spadá do německé skupiny Lufthansa, v úterý tento krok vzhledem k dopadům pandemie označila za nezbytný k přežití společnosti. Podnik také o 30 % zmenší svou flotilu.
• Irská letecká společnost Ryanair chce v červenci obnovit bezmála 1000 letů denně, což by znamenalo asi 40 procent jejího běžného letového řádu. Největší nízkonákladové aerolinky v Evropě plánují měřit pasažérům teplotu a vyžadovat nošení roušek. Cestujícím nebude povoleno vytvářet frontu na toalety, kam se dostanou pouze na požádání, oznámila v úterý firma. Její plán ovšem závisí na tom, jak se budou v Evropě uvolňovat cestovní omezení.
• Ekonomika Spojeného království v prvním čtvrtletí letošního roku klesla o 2 %. Po stagnaci v předchozím čtvrtletí se tak začíná projevovat vliv pandemie covid-19. Analytici očekávali propad až o 2,5 %, ale stejně jde o nejvýraznější mezikvartální propad od konce roku 2008. Meziročně ekonomika klesla o 1,6 % (odhad: -2,1 %), což je nejhorší výsledek od konce roku 2009. Ve středu to v předběžné zprávě oznámil britský statistický úřad.
• Německá společnost TUI, která je největší pořadatelem zájezdů v Evropě, chystá kvůli koronaviru velké úspory. Firma ve středu uvedla, že sníží základ fixních nákladů o 30 %, což může ohrozit až 8 000 pracovních míst. Část lidí přijde o práci, část pozic už firma neobsadí. Počet zaměstnanců kolísá, v létě jich podnik mívá kolem 70 000, v méně rušných měsících asi 60 000.
• Automobilka Kia Motors plánuje do roku 2026 zvýšit v Evropě podíl prodávaných vozů čistě na elektrický pohon ze stávajících šesti na více než 20 %. Všechny nové modely Kia uváděné v Evropě budou nabízet i elektrifikované hnací ústrojí, tedy hybridní nebo čistě elektrický pohon. Kia to ve středu oznámila v tiskové zprávě.
• Průmyslová výroba v Evropské unii v březnu kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích eurozóny propad proti předchozímu měsíci činil 11,3 %, v celé EU pak 10,4 %. Ve středu to oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
• Kancléřka Angela Merkelová respektuje rozhodnutí německého ústavního soudu k nákupům dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka snaží podpořit ekonomiku. Verdikt považuje za podnět k hlubší integraci eurozóny. Řekla to ve středu v parlamentu, kde čelila dotazům poslanců. Uvedla také, že její vláda zatím kvůli krizi způsobené koronavirem nechystá žádné zvýšení daní.
• Míra inflace na Slovensku v dubnu zpomalila na 2,1 z březnových 2,3 %. Dosáhla tak nejnižší hodnoty od konce roku 2018. Vyplývá to z informací, které ve čtvrtek zveřejnil slovenský statistický úřad. Ten současně upozornil, že výpočet indexu spotřebitelských cen zásadně ovlivnila situace kolem pandemie nemoci covid-19. Také v Česku inflace zvolnila, a to na 3,2 % z březnových 3,4 %.
• Míra nezaměstnanosti ve Francii v prvním čtvrtletí klesla na 7,8 %, nejníže za 11 let. Důvodem bylo omezení pohybu zavedené ve snaze zastavit šíření nemoci covid-19, kvůli kterému lidé bez práce neměli možnost hledat si zaměstnání. V posledním čtvrtletí loňského roku míra nezaměstnanosti činila 8,1 %. Uvedl to ve čtvrtek statistický úřad INSEE.
• Zatímco pandemie nemoci covid-19 ničí pracovní místa a vyprazdňuje kanceláře po celém světě, středoevropské firmy, které na dálku levněji poskytují služby velkým nadnárodním společnostem, se v novém podnikatelském pořádku snaží využít příležitosti. Od Prahy a Varšavy až po Bukurešť dlouhodobě poskytují outsourcingové nebo offshorové služby, jinak řečeno smluvně a odjinud, než kde působí jejich odběratel.
• Německo i další evropské země by měly na půl roku vysadit daň z přidané hodnoty na dražší zboží, aby znovu nastartovaly ekonomiku. Je o tom přesvědčen německý ekonom Ferdinand Dudenhöffer. Na rozdíl od řady jiných zvažovaných opatření je to podle něj rychlá a efektivní cesta, jak nejhlubší ekonomickou krizi za desítky let překonat. Dudenhöffer to ve čtvrtek řekl v rozhovoru se zahraničními novináři v Berlíně.
• Koronavirová krize způsobí britské ekonomice dlouhodobější škody. Britská centrální banka ale zatím neuvažuje o tom, že by ekonomiku podpořila zavedením záporných úrokových sazeb. Uvedl to ve čtvrtek šéf banky Andrew Bailey.
• Pojišťovnám po celém světě letos kvůli pandemii způsobené koronavirem hrozí celková ztráta kolem 203 miliard USD. Z toho 107 miliard USD připadá na pojistné plnění, zbývající část budou ztráty z investičního portfolia pojišťoven. Ztráty z pojistného plnění jsou přitom srovnatelné s nejkatastrofičtějšími hurikány z posledních let a mohou se ještě zvýšit, pokud se virus nepodaří dostat pod kontrolu. Ve svém výhledu to ve čtvrtek odhadl pojišťovací trh Lloyd's of London. Odhad nezahrnuje životní pojištění.
• Německo očekává, že daňové příjmy státu, spolkových zemí a měst kvůli koronaviru letos proti původnímu odhadu klesnou téměř o 100 miliard eur. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve čtvrtek uvedl ministr financí Olaf Scholz, podle něhož se daňové příjmy ještě nikdy neodhadovaly tak těžko, jako právě za současné situace.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největší evropské pojišťovně Allianz klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o 29 % na 1,4 miliardy eur. Firma v úterý uvedla, že na podnikání měl nepříznivý vliv koronavirus. Allianz působí i v České republice.
• Německá energetická společnost E.ON v prvním čtvrtletí zvýšila provozní zisk bez mimořádných položek o 24 % na 1,46 miliardy eur. Hospodaření podpořilo převzetí části majetku firmy innogy. Společnost, která je největším provozovatelem energetické sítě v Evropě, ale v úterý také varovala, že není imunní vůči dopadům pandemie způsobené koronavirem a že očekává slabší spotřebu energie. Zatím však nechala výhled na letošní rok beze změny.
• Poštovní společnosti Deutsche Post DHL v prvním čtvrtletí klesl provozní zisk téměř o polovinu na 592 milionů eur. Dopady pandemie podnik vyčíslil na 210 milionů eur, uvedla v úterý agentura Reuters. Firma očekává, že hospodářská situace v Evropě se stabilizuje, negativní vliv šíření koronaviru ale čeká i v dubnu. Odhad finanční ředitelka Melanie Kreisová neuvedla.
• Britský výrobce luxusních automobilů Aston Martin v prvním čtvrtletí prohloubil ztrátu před zdaněním na 119 milionů liber ze 17,3 milionu GBP ve stejném období loni. Příčinou je propad prodeje kvůli omezením souvisejícím s bojem proti šíření koronaviru. Vyplývá to z dnešního sdělení společnosti.
• Kvůli dopadům pandemie způsobené koronavirem očekává společnost A.P. Møller-Mærsk ve druhém čtvrtletí propad objemu přepraveného zboží až o čtvrtinu. Firma je největším kontejnerovým přepravcem po moři, spadá pod ni asi pětina světové flotily využívané pro lodní přepravu. Podnik ve středu také uvedl, že za první čtvrtletí vytvořil zisk 209 milionů dolarů proti ztrátě 656 milionů USD za stejné období loni.
• Německá telekomunikační společnost Deutsche Telekom v prvním čtvrtletí zvýšila zisk před zdaněním, úroky a odpisy a bez mimořádných položek o 10,2 % na 6,54 miliardy eur. Výsledky překonaly očekávání analytiků. Firma ve čtvrtek uvedla, že pandemie způsobená koronavirem bude mít na její hospodaření jen omezený dopad a potvrdila výhled vývoje příjmů a zisku na letošní rok.
• Rakouské bance Raiffeisen Bank International (RBI) klesl v prvním čtvrtletí letošního roku čistý zisk o 22 % na 177 milionů eur. Banka současně ve svém prohlášení ve čtvrtek varovala, že kvůli koronavirové pandemii čeká výrazný pokles zisku i za celý letošní rok.
• Operátor T-Mobile zvýšil v 1. čtvrtletí meziročně tržby o 3,1 % na 6,8 miliardy korun. Provozní zisk EBITDA stoupl o 2,2 % na 2,8 miliardy korun. Na hospodaření firmy se projevila nastupující koronavirová epidemie. Společnost to ve čtvrtek uvedla v tiskové zprávě.

Zdroj: CNBC, MarketWatch