ECB navýšila objem nouzového programu nákupů cenných papírů, sazby ponechala beze změny

ECB uvedla, že navýšení objemu PEPP by mělo dále podpořit úvěrování firem a domácností. Program má pokračovat minimálně do konce června 2021. Prostředky získané z maturujících cenných papírů nakoupených v rámci PEPP mají být reinvestovány minimálně do konce roku 2022.

Úrokové sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se inflace v eurozóně udržitelně blíží k cílové hladině těsně pod 2 %.

Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. Ta se je tak snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.

Nákupy dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování (program APP) mají pokračovat v měsíčním objemu 20 miliard eur. Změna nebyla oznámena ani u dodatečného balíku peněz na odkup aktiv v objemu 120 miliard eur, který je platný do konce roku 2020, přičemž nemá předem dané měsíční objemy. Kvantitativní uvolňování má skončit krátce před začátkem cyklu zvyšování úrokových sazeb.

Tisková konference Christine Lagardeové

Během tiskové konference šéfka ECB Christine Lagardeová shrnula aktualizovaný ekonomický výhled. Nově banka čeká v tomto roce propad ekonomiky eurozóny o 8,7 % (březnová prognóza: +0,8 %), příští rok by ale HDP měl vzrůst o 5,2 % (březnová prognóza: +1,3 %) a v roce 2022 by se měl zvýšit o 3,3 % (březnová prognóza: +1,4 %). Inflace by letos měla dosáhnout 0,3 % (březnová prognóza: 1,1 %), v příštím roce by se měla zvýšit na 0,8 % (březnová prognóza: 1,4 %) a v roce 2022 by měla dosáhnout 1,3 % (březnová prognóza: 1,6 %).

Euro po oznámení výsledku zasedání k dolaru zpevnilo z 1,121 na 1,1275. Poté část zisků odevzdalo a kolem 15.15 SELČ se pohybovalo kolem 1,126 USD. Akciový index STOXX Europe 600 se kolem 14.00 dostal nad nulu, následně zisky ale odevzdal a vrátil se do červených čísel.

Na tiskové konferenci padlo nejvíce dotazů na postoj ECB k nedávnému rozsudku německého ústavního soudu, v němž tento nařídil německé centrální bance, aby se přestala účastnit PSPP (již před lety vyhlášeného programu, v jehož rámci ECB nakupuje výhradně státní dluhopisy), pokud ECB do tří měsíců neprokáže, že při těchto nákupech brala v úvahu všechny jejich důsledky, ne pouze směřování inflace ke kýžené hladině (těsně pod 2 %).

Šéfka ECB Lagardeová zjevně měla před sebou na toto téma písemný podklad s několika předem pečlivě naformulovanými větami (z nichž některé zopakovala v součtu snad dokonce třikrát). Tyto věty rekapitulovaly, že ECB je vázána rozhodnutími Soudního dvora EU (který na PSPP nic špatného nenašel) a že věří v nalezení řešení, které bude respektovat její samostatnost.

"Toto vyjádření zní mírně defenzivně a konstruktivně. K němu však bylo dále připojeno sdělení, že ECB svá rozhodnutí vždy činí na základě velice hluboké analýzy přínosů a nákladů a že tato analýza je a nadále vždy bude obsažena v následně zveřejňovaných materiálech (zřejmě se myslí zejména záznamy z jednání řídicí rady ECB). Tato formulace ovšem vyznívá ostřeji, ECB jako kdyby chtěla říci, že úvahy, které by měla podle německého soudu dělat, skutečně dělá a následně publikuje, a tudíž že pro nějaké dodatečné vysvětlování nevidí důvod," okomentoval situaci ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.

"Tento jazyk úplně nepůsobí dojmem, že by ECB byla ochotna dodat veřejnosti (a hlavně německému ústavnímu soudu) nějaké dodatečné materiály prokazující, že PSPP byl a je postaven na dostatečně všeobjímajících úvahách. Zjevně ani téměř měsíc po rozsudku nenašly dotčené instituce způsob, jak věc vyřešit tak, aby se německý ústavně-soudní vlk nasytil a koza účasti Bundesbank na nákupech ECB zůstala celá. To pro vyhlídky věrohodnosti měnové politiky ECB není dobrá zpráv," doplnil Skořepa.

HDP eurozóny v prvním čtvrtletí klesl o 3,8 %, růst cen v květnu zpomalil na 0,1 %

Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 %, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 %. Pro oba regiony to je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995. V březnu většina členských zemí unie zavedla omezení pohybu, aby zabránila šíření covidu-19. V posledním čtvrtletí loňského roku se ekonomika eurozóny zvýšila o 0,1 % a ekonomika celé EU o 0,2 %.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v květnu podle předběžných údajů kleslo na 0,1 % z dubnových 0,3 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila v květnu 1,1 %, a byla tedy stejná jako v dubnu. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku byla inflace v květnu na úrovni 0,9 %.

Zdroj: ČTK, ECB, CNBC