Evropské akcie zakončily pátek v plusu, ale za celý týden skončily ve ztrátě

Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,28 na 354,06 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,47 % na 6 105,18 bodu, francouzský CAC 40 vzrostl o 0,49 % na 4 839,26 bodu a německý DAX si připsal ztrátu 0,18 % na 11 949,28 bodu.

Po čtvrtečních výprodejích na evropských, a zejména amerických, trzích se v pátek vrátil mírný optimizmus. Akcie na starém kontinentu tak zastavily čtyřdenní ztrátovou sérii, díky níž si za celý týden připsaly ztráty mezi 5,5 až 7 %. Mezi investory ale stále zůstávají pochyby o tom, že trhy po 23. Březnu vyrostly příliš rychle za příliš krátkou dobu, a jsou tedy překoupené. Index STOXX Europe 600 je od zmíněného data stále v plusu o 26 %.

"Včerejší výprodej byl tak náhlý a velký, že mohl vyvolat rostoucí znepokojení ohledně opodstatněnosti nedávného růstu trhu, vzhledem k nadšení začínajících investorů na cestě vzhůru a známkám spekulativní bubliny v případě nekvalitních titulů," uvedl hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen v poznámce pro klienty. Nejde podle něj ani tak o predikci, ale spíše o varování o zvýšeném riziku, které může po poklesu volatility rychle zmizet.

Největší zisky si dnes připsaly akcie výrobců automobilů, energetické společnosti, aerolinky, nebo firmy působící v cestovním ruchu. Zajímavé zisky si připsala anglická firma Games Workshop Group (+8,73 %), podle níže je oživení na trhu lepší, než se čekalo. Akcie společnosti Pearson přidaly 11,69 % poté, co aktivistická firma Cevian Capital nakoupila poměrně velký podíl ve firmě.

Za celý týden si index STOXX Europe 600 připsal ztrátu 5,66 %, britský index FTSE 100 klesl o 5,85 %, francouzský CAC 40 skončil se ztrátou 7,08 % a německý DAX odepsal 6,99 % a poprvé od konce května uzavřel pod hranicí 12 000 bodů.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Britská ekonomika v dubnu kvůli dopadům koronaviru klesla proti předchozímu měsíci o 20,4 %, což je nejvíce v zaznamenané historii. Oznámil to v pátek britský statistický úřad. Meziročně pak činí propad hrubého domácího produktu 24,5 %. Duben byl prvním úplným měsícem, kdy ekonomika pocítila opatření, která vláda zavedla proti šíření koronaviru.
• Průmyslová výroba v eurozóně v dubnu podle sezonně přepočtených údajů klesla proti předchozímu měsíci o 17,1 %, v celé Evropské unii o 17,3 %. Oznámil to v pátek evropský statistický úřad Eurostat. V obou případech je to nejvýraznější propad od začátku měření a mnohem hlubší pokles než za finanční krize let 2008 a 2009. Duben byl první celý měsíc, kdy ekonomika z velké části stála kvůli opatřením proti šíření koronaviru.
• Německá vláda na páteční mimořádné schůzi schválila dočasné snížení daně z přidané hodnoty, od července do konce letošního roku klesne DPH z nynějších 19 na 16 %. Napsala to agentura Reuters, podle které kabinet kancléřky Angely Merkelové odsouhlasil rodičům jednorázovou dávku 300 eur na každé dítě. Tato opatření jsou součástí rozsáhlého krizového balíku, kterým chce Německo podpořit hospodářství trpící dopady pandemie nemoci covid-19.
• Možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory Evropské unie s Británií se definitivně uzavřela. Shodli se na tom v pátek místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a člen britského kabinetu Michael Gove, kteří hodnotili dosud zásadně odlišné postoje obou stran během dosavadních vyjednávání o pobrexitových vztazích. Jejich rozhodnutí znamená, že pokud Brusel a Londýn neuzavřou do konce roku dohodu o volném obchodu, začnou platit cla a kvóty.
• Rakousko plánuje v reakci na koronavirovou krizi dočasně na pět procent snížit daň z přidané hodnoty v některých službách, například v gastronomii nebo kultuře. Oznámila to v pátek rakouská vláda. Konečnou podobu chce plánu dát na dvoudenní schůzi, na které bude kabinet probírat i další stimulační opatření. Informovala o tom agentura Reuters.
• Letošní propad hrubého domácího produktu Itálie může být výraznější než osm procent, jak v současnosti předpokládá vláda. Na fóru organizovaném bankou Goldman Sachs to v pátek podle agentury Reuters řekl italský ministr financí Roberto Gualtieri.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Německu v dubnu kvůli koronavirové pandemii zaznamenala rekordní propad. Ve srovnání s předchozím měsícem klesla o 17,9 %, v meziročním srovnání pak o 25,3 %. To je nejvíce od znovusjednocení země, respektive od ledna 1991, kdy se tyto údaje za celou zemi začaly znovu sledovat. Oznámil to v pondělí spolkový statistický úřad.
• Britská ropná společnost BP chce propustit zhruba 10 000 zaměstnanců, což odpovídá asi 15 % celkové pracovní síly. Firma v pondělí uvedla, že pandemie nemoci covid-19 prudce snížila poptávku i ceny ropy. Generální ředitel Bernard Looney také plánuje, že zaměření podniku posune od těžby ropy a plynu více k obnovitelným zdrojům energie, informovala agentura Reuters.
• Dluh Itálie není dlouhodobě udržitelný a nakonec bude vyžadovat restrukturalizaci. Agentuře Reuters to v pondělí řekl ekonom Azad Zangana z investiční společnosti Schroders. Itálie patří k zemím, které jsou nejvíce zasažené koronavirovou krizí a v letošním roce bude nucena výrazně zvýšit zadlužení.
• Polsko odložilo plány na spojení petrochemické společnosti PKN Orlen a plynárenské firmy PGNiG. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Důvodem jsou podle zdrojů neshody ve vládě, čeká se ale i na výsledek snahy PKN o převzetí konkurenta Lotos. PKN je majitelem českého Unipetrolu.
• Vývoz z Německa se v dubnu propadl meziročně skoro o třetinu, což je nejvíce od roku 1950, kdy statistický úřad začal tento údaj sledovat. Důvodem byla pandemie, která snížila poptávku po zboží z Německa, největší evropské ekonomiky. Přebytek bilance zahraničního obchodu klesl na 3,5 miliardy eur ze 17,8 miliardy eur loni v dubnu a byl nejnižší od prosince 2000. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil spolkový statistický úřad.
• Francouzská ekonomika se na úroveň před koronavirovou krizí vrátí nejdříve v roce 2022. Předpověděla to v pondělí francouzská centrální banka, která odhaduje, že hrubý domácí produkt Francie v letošním roce klesne o 10,3 %. Zaznamená tak nejhlubší propad od druhé světové války. Francie má druhou největší ekonomiku v eurozóně.
• Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,6 %, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,2 %. V obou případech jde v souvislosti s koronavirovými omezeními o rekordní pokles od začátku měření v roce 1995. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
• Globální používání eura se po letech poklesu způsobeného dluhovou krizí loni stabilizovalo blízko rekordního minima. Ve svém ročním hodnocení měny to dnes uvedla Evropská centrální banka. Naději na vyšší poptávku po eurech se tak nepodařilo proměnit ve skutečnost.
• Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválila v úterý dohodu o poskytnutí úvěru v objemu pěti miliard amerických dolarů Ukrajině. Kyjev uvedl, že finanční prostředky využije k odvrácení hrozby platební neschopnosti v důsledku koronavirové krize, která stáhla ukrajinskou ekonomiku do recese. Úvěr byl sjednán na 18 měsíců.
• Kvůli dopadům koronaviru počítá Slovenská centrální banka na letošní rok s poklesem ekonomiky nejméně o deset procent, v příštím roce by hospodářství Slovenska naopak mohlo zaznamenat relativně silný růst. Oživení ale bude pomalejší, než se dosud čekalo a na úroveň před propuknutím pandemie nemoci covid-19 se ekonomika vrátí až v první polovině roku 2022. NBS to ve středu uvedla ve své nejnovější prognóze.
• Podle aktualizovaného výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) klesne globální ekonomika letos o šest procent. V dobách míru by to znamenalo nejhlubší propad za posledních 100 let. Pokud dostane svět pandemii pod kontrolu, mělo by světové hospodářství v příštím roce vykázat růst. OECD jej odhaduje na 5,2 %.
• Německá letecká společnost Lufthansa se chystá zrušit asi 22 000 pracovních míst, z toho polovinu v Německu. Odpovídá to asi šestnácti procentům pracovní síly. Informovala o tom dnes agentura AFP. Lufthansa, na kterou podobně jako na celé odvětví letecké přepravy doléhají dopady koronavirové krize, ještě na konci dubna předpokládala, že zruší jen přibližně 10 000 pracovních míst.
• Německá ekonomika by letos mohla klesnout o 9,4 procenta. Oživení z nejhorší hospodářské krize od druhé světové války ale bude v příštím roce jen pozvolné a hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší jen asi o tři procenta. Odhaduje to přední německý hospodářský institut DIW. Údaje ale platí jen za předpokladu, že se epidemii způsobenou šířením onemocnění Covid_19 podaří dostat pod kontrolu
• Automobilky Fiat Chrysler a PSA čeká vleklé vyšetřování. Podle zdrojů agentury Reuters totiž odmítly nabídnout ústupky, díky kterým by jim evropské antimonopolní orgány povolily plánovanou fúzi za 50 miliard dolarů. Francouzský výrobce automobilů Peugeot chce s italsko-americkou automobilkou vytvořit čtvrtého největšího výrobce aut na světě.

Zdroj: CNBC, MarketWatch