Růst HDP je nejen fuč, ale taky fuk
Příští rok má česká ekonomika růst. Analytici revidovali své předpoklady a nyní nás skrze média zásobují sice pesimističtějšími, ale pořád růstovými odhady toho, jak se zvýší hrubý domácí produkt. Možná zvýší, možná nezvýší – ve skutečnosti je to jedno.
Máme v sobě zakořeněnou naivní představu, že růst domácího produktu je nějaké měřítko kvality. A že obecně růst je měřítko kvality. Ve skutečnosti není.
Neřešme růst HDP
Celý ten mechanismus měření výkonnosti ekonomiky pomocí hrubého domácího produktu je trochu vědecko-mediální bublina, trochu exhibice, trochu šamanství, také trochu hochštaplerství. Růst se v našich očích slévá s pokrokem, je přímo důkazem pokroku. Nesmysl. Pokud nějaký pokrok vůbec existuje, pak je to pojem individuální a s tím, co nazýváme "ekonomický růst", nemá ve skutečnosti naprosto nic společného.
Pro to, jak se budou příští rok a v dalších letech mít obyvatelé České republiky, jakou budou mít životní úroveň, jaké budou mít zdravotnictví, veřejnou dopravu, jaká bude úroveň bezpečnosti na ulicích, jaká bude dostupnost kultury a pro mnoho a mnoho dalších opravdu důležitých aspektů lidského života nebude nezbytně rozhodující, co udělá hrubý domácí produkt.
Klíčová je úroveň zdanění, racionalita využití veřejných prostředků, kvalita státní správy a definice státní moci ve vztahu k občanům. Zdanění bude zase vysoké, vyšší než letos a podstatně vyšší než loni i předloni. Racionalita využití veřejných prostředků se jistě za posledních několik let o něco zlepšila, ale ve skutečnosti nemnoho, především ve srovnání s mohutnými sliby jen neznatelně.
