Evropské akcie v úterý ztrácely, dolů je táhly technologie a brexit

Panevropský index STOXX Europe 600 v úterý klesl o 1,15 % na 363,75 bodu, německý DAX odepsal 1,01 % na 12 968,33 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,12 % na 5 930,30 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 1,59 % na 4 973,52 bodu.

Nové kolo jednání o vztazích s unií po brexitu zahájila Velká Británie oznámením, že se intenzivně připravuje na možnost neuzavření dohody. Podle analytiků může tato situace vést k tomu, že se nakonec obě strany narychlo dohodnou, jen aby nějaká dohoda byla, ta však bude pro obě strany nevýhodná. "Tento bezstarostný přístup britské vlády určitě nepomůže k nastolení důvěry," míní analytici Commerzbank.

Další ranou pro trhy byly pokračující propady velkých technologických firem v USA ještě před otevřením trhu, což ovlivnilo náladu také v Evropě. Technologický sektor ztratil 2,1 %, a odevzdal tak část zisků z předchozí seance.

Ztrácely také energetické firmy, které reagovaly na pokles ceny ropy. Cena černého zlata v průběhu dne klesala až o 8 % a dostala se na minima z poloviny června. Energetický sektor pak v úterý odepsal 3,7 %, což je nejhorší denní výsledek za posledních 11 týdnů.

Nejdůležitější pondělní události na evropských trzích

• Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard Kč) ročně, tedy 2,3 % hrubého domácího produktu.
• Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev začal v prostředí mimo firmu hledat nového šéfa. Ten dosavadní, Carlos Brito, podnik vedl 16 let. Informoval o tom list Financial Times (FT) s odvoláním na obeznámené zdroje. Společnost odmítla zprávu komentovat.
• Vývoz z Německa se v červenci zvýšil proti červnu o 4,7 %, zůstává však hluboko pod předkrizovou úrovní. Uvedl to v úterý německý statistický úřad. Výsledek naznačuje, že největší evropská ekonomika se bude z dopadů koronaviru vzpamatovávat jenom pomalu. Dovoz vzrostl pouze mírně, a to o 1,1 %. Obchodní přebytek po očištění o sezónní vlivy tak vystoupil na 18 miliard eur.
• Objem slovenského exportu v červenci v meziročním srovnání druhý měsíc po sobě vzrostl. Obchodní bilance země, kterou na jaře ovlivnily dopady pandemie nemoci covid-19, zároveň dosáhla druhého nejvyššího přebytku v letošním roce. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil slovenský statistický úřad.
• Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí klesla proti prvním třem měsícům o rekordních 11,4 %, zejména kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru. Meziroční pokles hrubého domácího produktu činil 13,9 %. V konečné zprávě to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Mezičtvrtletní hospodářský pokles je méně výrazný, než uváděl první odhad. Ten hovořil o propadu HDP o 11,7 %.
• Britská vláda odhaduje, že pět až deset procent peněz určených na udržení zaměstnanosti v časech koronaviru mohlo být vyplaceno neoprávněně, případně omylem. Uvedl to v úterý britský úřad pro výběr daní a cel HMRC. Londýn už do programu investoval 35,4 miliardy liber, desetina této částky tedy představuje 3,5 miliardy liber.
• Návrhy na zvýšení spotřební daně z cigaret a podobného zboží, stejně jako zrušení úlevy z placení povinných odvodů z 13. a 14. platu zaměstnanců připravila slovenská ministerstva s cílem zvýšit příjmy státu, jehož hospodaření se zhoršilo po propuknutí pandemie nemoci covid-19. Vyplývá to z materiálů tamních ministerstev financí a sociálních věcí.

Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch