Evropské akcie zakončily týden v červených číslech

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,66 % na 368,78 bodu, britský benchmark FTSE 100 se snížil o 0,71 % na 6 007,05 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 1,22 % na 4 978,18 bodu a německý DAX oslabil o 0,70 % na 13 116,25 bodu.

Akcie v Evropě v pátek navázaly na čtvrteční pokles a uzavřely týden ve ztrátě. Poté, co v průběhu týdne ovlivňovaly dění na trzích centrální banky, se v pátek ke slovu opět dostaly informace o růstu počtu nakažených nemocí covid-19, což vyvolává obavy o udržitelnost ekonomického oživení po pandemii.

Ve Francii bylo ve čtvrtek potvrzeno 10 593 nových případů, což je nový rekord od začátku pandemie, v Británii se zase každých osm dní zdvojnásobuje počet hospitalizovaných a ke slovu se opět dostává možnost zavádění restriktivních opatření.

"Pokud si nárůst nových případů udrží dostatečnou sílu a bude kvůli tomu nutné opětovné zavádění restriktivních opatření, narušení hospodářského oživení se opět stane rizikovým faktorem," uvedl Mobeen Tahir ze společnosti Wisdom Tree.

Mezi nejztrátovějšími sektory byly opět banky, které po pátečním poklesu o procento za sebou mají třetí ztrátový týden. Nejhůře však dopadl sektor cestovního ruchu, který je nejvíce ohrožen možným uzavíráním ekonomik a který odepsal kolem 2,4 %.

Z jednotlivých titulů byly zajímavé akcie londýnské burzy LSE (+1,43 %), která pravděpodobně prodá svůj podíl v italské burze společnosti Euronext, jež na zprávy reagovala ještě silnějším růstem (+3,77 %). Rostly také akcie společnosti Ericsson (+1,07 %), která chce koupit společnost Cradlepoint, poskytovatele bezdrátových řešení WAN.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 stoupl o 0,22 %, ale hlavní indexy na největších burzách ztrácely. FTSE 100 se snížil o 0,42 %, DAX oslabil o 0,66 % a CAC 40 klesl o 0,86 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Tržby maloobchodních prodejců ve Spojeném království zaznamenaly v srpnu růst o 0,8 %, což bylo mírně nad odhady analytiků, kteří čekali růst o 0,7 %. Červencová hodnota byla také revidována směrem nahoru z 3,6 % na 3,7 %. V meziročním srovnání však zaostaly maloobchodní tržby za očekáváním, když rostly o 2,8 %, ale trh očekával růst 3 % (červenec +1,4 %).
• Švédský výrobce telekomunikačního zařízení Ericsson koupí americkou firmu Cradlepoint, poskytovatele bezdrátových řešení WAN. Dohoda ohodnocuje Cradlepoint na 1,1 miliardy USD a je největší akvizicí Ericssonu za více než deset let, uvedla agentura Reuters.
• Ve středu večer byly oznámeny pololetní úpravy regionálního indexu CECE. Nová váha začne platit od pondělí 21. září, ale reálně změna vah proběhne na závěr obchodování v pátek 19. září.
• Provozovatel londýnské akciové burzy London Stock Exchange po prozkoumání všech nabídek zahájil exkluzivní jednání o prodeji provozovatele akciové burzy v Itálii Borsa Italiana se společností Euronext. Oznámila to v pátek LSE, která se prodejem italské burzy snaží zajistit souhlas regulátorů s převzetím poskytovatele finančních informací Refinitiv za 27 miliard USD.
• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair se kvůli cestovním omezením v souvislosti s koronavirem chystá rušit další lety. Firma v pátek uvedla, že přepravní kapacitu na říjen omezí o dalších 20 %. Omezení kapacit by se mohlo přitom dotknout i celé zimní letové sezóny, pokud vlády Evropské unie cestovní omezení nezmírní.
• Evropská unie potvrdila, že koupí vakcínu proti nemoci covid-19, kterou vyvíjejí farmaceutické firmy Sanofi a GSK. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. GSK na svém webu uvádí, že obě strany podepsaly předběžnou smlouvu o nákupu až 300 milionů dávek připravované vakcíny. V pátek zároveň končí lhůta, v níž se mohou členové Světové zdravotnické organizace zapojit do iniciativy COVAX. Jejím cílem je imunizace populace díky nákupu vakcín a jejich spravedlivé a efektivní distribuci.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Průmyslová výroba v eurozóně se v červenci meziročně snížila o 7,7 %. Čekal se pokles o 8,2 % po 12% propadu v červnu. Meziměsíčně se průmyslová výroba zvýšila o 4,1 %, trh čekal 4% růst po 9,5% zvýšení v červnu.
• Ceny zboží a služeb na Slovensku v srpnu stouply v meziročním srovnání nejpomaleji od léta 2017. Tempo inflace zvolnilo šestý měsíc po sobě, a to na 1,4 % z červencových 1,7 %. Informoval o tom v pondělí slovenský statistický úřad. V České republice byla inflace vyšší než na Slovensku, spotřebitelské ceny v srpnu v Česku zpomalily meziroční tempo růstu na 3,3 % z 3,4 % v červenci.
• Nejvyšší nabídku na převzetí společnosti Borsa Italiana, která je provozovatelem akciové burzy v Itálii, učinila švýcarská burzovní společnost SIX. S odvoláním na informované zdroje to v pondělí uvedla agentura Reuters. Zájem má ještě německá burzovní skupina Deutsche Börse a panevropská společnost Euronext. Nabídky všech tří zájemců se pohybují od 3,5 miliardy do 4 miliard eur, uvedl jeden ze zdrojů.
• Americký výrobce nákladních automobilů Navistar International odmítl nabídku na převzetí, kterou mu předložil konkurent Traton z německého koncernu Volkswagen. Firma v pondělí oznámila, že nabídka ji sice podhodnocuje, ale je startovním bodem pro další jednání o případné transakci.
• Polský premiér Mateusz Morawiecki na příštím summitu Evropské unie představí jménem skupiny V4 "Marshallův plán" pro Bělorusko. Podle agentury PAP to v pondělí oznámil šéf premiérovy kanceláře Michal Dworczyk.
• Francouzská automobilka PSA a italsko-americká Fiat Chrysler Automobiles (FCA) upravily podmínky své plánované fúze. Cílem změn je zachování vyšší hotovosti a větší snížení nákladů v době pokračující koronavirové krize. Sloučená firma se bude jmenovat Stellantis a má být čtvrtým největším výrobcem aut na světě za společnostmi Volkswagen, Toyota a Renault-Nissan.
• Míra nezaměstnanosti v Británii se v tříměsíčním období do konce července poprvé od březnových karanténních opatření zvýšila. Dostala se na 4,1 %, zatímco v předchozím tříměsíčním období do června byla na 3,9 %. Oznámil to v úterý britský statistický úřad. Počet zaměstnaných ale klesl méně, než se čekalo.
• Důvěra investorů a analytiků v budoucí vývoj německé ekonomiky překvapivě vzrostla. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut ZEW. Index ekonomické nálady stoupl na 77,4 bodu ze 71,5 bodu, čekal se přitom naopak pokles na 69,8 bodu. Index hodnocení současné ekonomické situace vyskočil na -66,2 bodu z -81,3 bodu při očekávání růstu jen na -72 bodů.
• Švédské firmy se potýkají s menšími problémy, než se čekalo, a řada z nich už se i vrátila k vyplácení dividend. Týká se to například výrobce nářadí Husqvarna, podobný plán má i firma Holmen, která se zabývá lesním hospodářstvím, či realitní společnosti Kungsleden a Wallenstam.
• Americký řetězec pizzerií Domino's Pizza v Británii vytvoří celkem 6 000 pracovních míst. Hledá zejména kuchaře a řidiče, pro které chystá 5 000 míst. Dalších více než 1 000 nových pozic otevře pro mladé, a to jako součást vládního programu podpořit za pandemie nemoci covid-19 zaměstnanost.
• Evropské ekonomiky se pravděpodobně nevrátí dříve než v roce 2022 na úrovně z období před příchodem pandemie nemoci covid-19. Uvedl to v úterý šéf Evropského stabilizačního mechanismu Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.
• Spojené království: Meziroční inflace v srpnu stoupla na 0,2 % (odhad: 0 %, červenec: 1 %). Meziměsíčně v srpnu spotřebitelské ceny ve Spojeném království klesly o 0,4 % (odhad: -0,6 %, červenec: -0,4 %).
• Cestovní kancelář Thomas Cook, která loni zkrachovala, ve středu s pomocí čínského majitele začala znovu fungovat.Čínská skupina Fosun Tourism Group, která byla v původní cestovní kanceláři většinovým vlastníkem, uvedla, že obnovuje značku Thomas Cook. Ta bude prodávat zájezdy prostřednictvím internetu. Fosun loni koupil duševní vlastnictví zbankrotovaného podniku.
• Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % proti stavu z roku 1990.Ve svém poselství o stavu unie to ve středu řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na příštích 12 měsíců. Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 %.
• Eurozóna: Obchodní bilance v červenci skončila v přebytku 27,9 miliardy eur (odhad: +21,3 miliardy eur, červen: +21,2 miliardy eur). Po očištění o sezónní vlivy bilance dosáhla přebytku 20,3 miliardy eur (odhad: 9,3 miliardy eur, červen: 16 miliard eur).
• Slovensko do konce letošního roku prodlouží program soudní ochrany podnikatelů před věřiteli, kterou země zavedla v zájmu omezit negativní ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19. Rozhodl o tom ve středu kabinet premiéra Igora Matoviče. Příslušný zákon předpokládal, že opatření skončí na začátku října, pokud vláda jeho platnost neprodlouží.
• Japonský konglomerát Hitachi se rozhodl definitivně opustit projekt výstavby dvou jaderných reaktorů v Británii v hodnotě tří bilionů jenů (zhruba 640 miliard Kč). Firma projekt na velšském ostrově Anglesey už začátkem loňského roku pozastavila.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku se v srpnu podle ministra sociálních věcí Milana Krajniaka snížila na 7,6 %. Jde o první zlepšení situace na trhu práce v zemi od začátku roku. V červenci byla nezaměstnanost na více než tříletém maximu 7,65 %, rychleji začala stoupat po březnovém propuknutí pandemie nemoci covid-19.
• Švédský oděvní řetězec Hennes & Mauritz (H&M) oznámil, že kvůli perzekuci etnické menšiny Ujgurů v Číně dočasně přeruší své vztahy s jedním čínským dodavatelem. Společnost H&M tak zareagovala na obvinění, že profituje z nucených prací příslušníků této etnické menšiny.
• Ani 30 let po znovusjednocení Německa není země tam, kde by chtěla být, východu se ale hospodářsky daří a překonává i řadu regionů ve Francii, Polsku či České republice. Ve středu to k vládní výroční zprávě o stavu německé jednoty prohlásil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz. Za rostoucí problém východu Německa označil pravicový extremismus, který vláda nebrala dostatečně vážně.
• Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho ve středu v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, je ambiciózní a bez dalších opatření může zatížit řadu ekonomik EU, včetně české. Proto bude pro jeho splnění nutná změna struktury ekonomiky.
• Ruská ekonomika, kterou v letošním roce ničí nízké ceny ropy a dopady šíření pandemie nemoci covid-19, se vrátí na úroveň před krizí do třetího čtvrtletí příštího roku. Řekl to ve středu ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Propad hrubého domácího produktu pak letos odhaduje na 3,9 procenta. Ceny ropy, které na jaře prudce klesly, by se podle něj měly postupně zotavit.
• Španělské bankovní domy Caixabank a Bankia se už v zásadě dohodly na spojení a na čtvrtek svolaly zasedání svých správních rad, aby podmínky navrhované fúze schválily. S odvoláním na zdroj obeznámený se situací to ve středu uvedla agentura Reuters. Spojením obou firem vznikne největší banka ve Španělsku.
• Státy Evropské unie by se měly co nejrychleji dohodnout o nových zdrojích peněz, kterými budou financovat příští sedmiletý rozpočet a splácet dluh za chystaný pokrizový fond pomoci ekonomikám. Shodli se na tom ve středu poslanci Evropského parlamentu, podle nichž by unie měla již od příštího roku těžit z většího počtu zdrojů, než navrhli lídři členských zemí na červencovém summitu. Europoslanci předpokládají celkem šest nových daní či poplatků.
• Britská centrální banka na zářijovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %.Program skupování aktiv v objemu 745 miliard liber ponechala rovněž beze změny.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu v meziročním srovnání klesly o 0,2 %. Zaznamenaly tak první propad od roku 2016. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžný odhad z počátku tohoto měsíce. V celé Evropské unii inflace klesla na 0,4 %. V červenci inflace v eurozóně činila 0,4 % a v celé EU 0,9 %. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny v zemích platících eurem i v celé unii snížily o 0,4 %.
• Ekonomický propad Německa kvůli koronavirové krizi v letošním roce dosáhne 5,5 %. Ve zpřesněné prognóze s tím počítá hospodářský institut IfW, který ještě v létě pro letošní rok odhadoval výsledek o 1,3 procentního bodu horší. V příštím roce ale IfW očekává horší výsledek, místo předpovídaného růstu 6,3 % nyní udává hodnotu 4,8 %.
• Eurozóna: Stavební výroba v srpnu meziročně klesla o 0,2 % (odhad: -0,2 %, červenec: -0,2 %). Meziměsíčně se stavební výroba v zemích platících eurem v srpnu zvýšila o 0,19 % po 5,14% růstu v červenci.
• Evropský parlament chce výrazně zvýšit objem peněz, které mají být z nového evropského fondu k dispozici regionům závislým na fosilních palivech. Europoslanci rovněž podpořili možnost, aby byly z fondu částečně financovány projekty nahrazující uhlí a další paliva plynem. Podle návrhu, o jehož schválení ve čtvrtek informoval Evropský parlament a který bude základem k dalšímu vyjednávání se členskými státy bloku, by peníze mohly plně čerpat pouze země, které se zavázaly k takzvané klimatické neutralitě.
• Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva ve čtvrtek zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 miliard eur zamířit. Státy mají Bruselu své investiční plány, na jejichž základě bude komise o přidělování peněz rozhodovat, posílat od poloviny října do konce dubna. Finance by měly být k dispozici od příštího roku.
• Polsko chce, aby Evropská unie nabídla Bělorusům hospodářskou pomoc ve výši nejméně jedné miliardy eur. Uvedl to polský premiér Mateusz Morawiecki při dnešní návštěvě Vilniusu.
• Rozšíření systému emisních povolenek, přísnější limity pro zplodiny z letecké a lodní dopravy či zvýšení požadavků na energetickou účinnost mají Evropské unii pomoci dosáhnout nově stanoveného klimatického cíle k roku 2030. Uvedl to ve čtvrtek místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který představil podrobnosti plánu na omezení emisí skleníkových plynů do deseti let o nejméně 55 procent proti hodnotám z roku 1990.
• Společnost Vesa Equity Investment českého miliardáře Daniela Křetínského a slovenského investora Patrika Tkáče koupila podíl 3,05 procenta v britském řetězci supermarketů Sainsbury's. Stala se tak čtvrtým největším akcionářem podniku, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters.
• Zaměstnanci britského maloobchodního řetězce John Lewis zůstanou poprvé od roku 1953 bez bonusů. Firma, která je ve vysoké ztrátě kvůli uzavření prodejen vinou šíření koronaviru, to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. John Lewis vykázal za šest měsíců do 25. července ztrátu před zdaněním 635 milionů liber. Tržby stouply o jedno procento, zvýšily se ale i náklady.
• Dánský pivovar Carlsberg zlepšil odhad celoročního zisku, mimo jiné kvůli solidnímu prodeji ve východní Evropě a zlepšujícím se vyhlídkám na čínském trhu. Carlsberg je třetím největším výrobcem piva na světě a působí i v České republice, kde v roce 2014 koupil jedenapadesátiprocentní podíl v Žateckém pivovaru. Dánský podnik už také řadu let úzce spolupracuje s Budějovickým Budvarem.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Španělská oděvní společnost Inditex je opět v zisku, navzdory výraznému poklesu tržeb v důsledku koronavirové krize. Firma, která vlastní mimo jiné řetězec Zara, ve středu oznámila, že ve druhém čtvrtletí vydělala 214 milionů eur po ztrátě 409 milionů eur v předchozích třech měsících. Čtvrtletní zisk výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 96 milionů eur.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters