Co musíte ráno vědět (19. října)

1. Americké akcie se v pátek na směru neshodly, za celý týden ale všechny tři hlavní indexy mírně zpevnily

Americké akciové indexy Dow a S&P 500 v pátek posílily po předchozích třech poklesech za sebou. K jejich růstu přispěly příznivé údaje o vývoji maloobchodních tržeb ve Spojených státech. Náladu investorů podpořilo rovněž oznámení farmaceutické společnosti Pfizer, že by mohla v listopadu v USA požádat o schválení vakcíny proti covidu-19, kterou vyvíjí společně s německou firmou BioNTech. Index Dow si v pátek připsal 0,39 % a uzavřel na 28 606,31 bodu a širší index S&P 500 vzrostl o 0,01 % na 3 483,81 bodu, index technologického trhu Nasdaq Composite se však snížil o 0,36 % na 11 671,56 bodu. Index volatility VIX stoupl o 1,63 % na 27,41 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o jeden a půl bazického bodu na 0,747 %. Za celý týden index Dow přidal 0,07 %, S&P 500 se zvýšil o 0,19 % a Nasdaq Composite zpevnil o 0,79 %.

2. Evropské akcie v pátek umazaly část ztrát ze čtvrtka, ale za celý týden skončily v červených číslech

Po čtvrtečním pesimismu a výprodejích zavládla v pátek na trzích dobrá nálada díky naději na brzké schválení vakcíny na covid-19 a dobrým výsledkům firem. Za celý týden ale evropské burzy zaznamenaly ztráty. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek vzrostl o 1,26 % na 367,48 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 1,49 % na 5 919,58 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 2,03 % na 4 935,86 bodu a německý DAX posílil o 1,62 % na 12 908,99 bodu. Za celý týden STOXX Europe 600 klesl o 0,78 %, FTSE 100 se snížil o 1,61 %, DAX oslabil o 1,09 % a CAC 40 klesl o 0,07 %.

3. Pražská burza v pátek posílila o více než procento, dařilo se Komerční bance a Avastu. Za celý týden index PX klesl

Pražská burza v pátek posílila, index PX stoupl o 1,14 % na 867,08 bodu. Trh tak smazal větší část čtvrtečních ztrát. Dařilo se zejména cenným papírům Komerční banky, které si připsaly 3,31 %, a Avastu s 3% zhodnocením. Za celý týden akcie na pražské burze podle indexu PX oslabily o 0,6 %. Největší růst zaznamenaly akcie Stock Spirits, naopak největší pokles postihl akcie Erste Group Bank.

4. Očekávané události

Makroekonomický kalendář otevřou v pondělí čínské údaje o HDP, průmyslu a maloobchodu a také japonská obchodní bilance. Tu zveřejní i Španělsko, eurozóna pak oznámí data o stavební výrobě. Spojené státy zveřejní index cen domů. Hospodářské výsledky oznámí mimo jiné IBM, Halliburton nebo Philips. V 10 hodin dopoledne se můžete těšit na náš pravidelný expertní výhled. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Moody's zhoršila rating Británie, nyní ji hodnotí stejně jako ČR

Mezinárodní ratingová agentura Moody's zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Británie o jeden stupeň na úroveň Aa3. Poukázala na negativní hospodářské a rozpočtové dopady pandemie nemoci covid-19 a brexitu. Moody's tak nyní hodnotí Británii stejnou známkou jako Českou republiku.

6. Rozpočtový schodek USA v uplynulém fiskálním roce dosáhl rekordních 3,132 bilionu dolarů

Rozpočtový deficit Spojených států v uplynulém fiskálním roce dosáhl rekordních 3,132 bilionu dolarů. To představuje více než dvojnásobek dosavadního maxima. Oproti předchozímu roku se schodek více než ztrojnásobil. Nárůst schodku je důsledkem rozsáhlých vládních výdajů souvisejících s pandemií covidu-19.

7. Havlíček: Vláda nebude v týdnu rozhodovat o úplném uzavření země

Vláda v nadcházejícím týdnu nebude rozhodovat o úplném uzavření ekonomiky, takzvaném lockdownu. Vláda počká na data o vývoji epidemie do 2. listopadu. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a také dopravy Karel Havlíček (za ANO). Dodal, že čísla o vývoji epidemie se zřejmě ještě budou v následujících dnech podle očekávaní zhoršovat.

8. Facebook a Twitter čelí kritice kvůli blokování článku o Bidenovi

Provozovatelé sociálních sítí Facebook a Twitter se setkali s kritikou za snahu blokovat článek listu New York Post o synovi prezidentského kandidáta Demokratické strany Joeu Bidenovi a jeho údajných aktivitách na Ukrajině. Postup obou platforem je podle serveru BBC nestandardní, podle serveru The Intercept obě média překročila pomyslnou hranici, a podle reportéra listu Los Angeles Times tím sama sebe postavila do situace, ze které nemohou vyjít vítězně.

9. Spotřebitelské ceny v eurozóně klesly meziročně o 0,3 %, v EU vzrostly

Spotřebitelské ceny v eurozóně v září meziročně klesly o 0,3 %, což je nová nejnižší hodnota za čtyři roky. Ve své konečné zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje. V celé Evropské unii pak spotřebitelské ceny zpomalily růst na 0,3 %.

BONUS

Před 60 lety USA zavedly zákaz vývozu svého zboží na Kubu

19. října 1960 zavedla administrativa amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. Stalo se tak rok a půl po vítězství kubánské revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato v únoru zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou. Po "karibské krizi" z podzimu 1962, jejíž příčinou bylo americké odhalení sovětských raket na Kubě, zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou.

Vztahy Spojených států a komunistické Kuby byly téměř 60 let více než napjaté a plné vzájemného osočování a sankcí. Konkrétní uvolňování vztahů zahájili až americký prezident Barack Obama a kubánský vůdce Raúl Castro, jenž vystřídal svého bratra Fidela ve vedení země oficiálně v roce 2008. Sbližování obou zemí začalo v prosinci 2014, kdy nejvyšší představitelé obou zemí oficiálně oznámili novou kapitolu ve vzájemných vztazích. Raúl Castro a Obama se krátce potkali již v prosinci 2013 na pietním ceremoniálu na počest zemřelého jihoafrického vůdce Nelsona Mandely v jihoafrickém Sowetu. Tehdy už několik měsíců vedli zástupci obou zemí v Kanadě a Vatikánu tajné rozhovory, k nimž přispěl i nový papež František.

V lednu 2015 Spojené státy zrušily některá hospodářská omezení, což učinily poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů. Uvolnilo se i cestování a peněžní transfery. V dubnu 2015 se poprvé po 59 letech sešli nejvyšší představitelé USA a Kuby. Obama s Raúlem Castrem přes hodinu jednali v rámci celoamerického summitu v panamské metropoli. V červenci 2015 navázaly USA a Kuba diplomatické styky a završením procesu sbližování obou zemí byla historická návštěva prezidenta Obamy na Kubě 20. března 2016. Klíčové hospodářské embargo ale zůstalo v platnosti. Obamův nástupce Donald Trump má pak ke kubánskému režimu výrazně rezervovanější postoj a některé vstřícné kroky Obamovy vlády částečně odvolal.