Co musíte ráno vědět (1. prosince)

1. Americké akciové indexy na úvod týdne klesly, mají ale za sebou mimořádný měsíc

Americké akcie v pondělí oslabily, investoři vybírali zisky z posledních týdnů. Index Dow za sebou má největší měsíční nárůst od roku 1987 a index S&P 500 vykázal historicky nejlepší listopadový výkon. Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, ztratil 0,91 % na 29 638,64 bodu (za listopad +11,738 %). Širší index S&P 500 klesl o 0,46 % na 3 621,63 bodu (+10,754 %) a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 0,06 % na 12 198,74 bodu (+11,796 %). Index volatility VIX se navzdory poklesu cen akcií také snížil, a to o 1,30 % na 20,57 bodu. Výnos 10letých vládních dluhopisů USA zůstal prakticky beze změny na 0,842 %. Ceny ropy klesly zhruba o tři čtvrtě procenta a okolo půl procenta odevzdaly zlato a stříbro. Bitcoin přidal zhruba 7 % a během obchodování překonal dolarové maximum z konce roku 2017.

2. Evropské akcie v pondělí ztrácely, mají za sebou ale nejlepší měsíc v historii

Akcie na západoevropských trzích sice nezačaly nový týden na pozitivní vlně a skončily v červených číslech, za celý listopad však evropské akcie posílily o téměř 14 %, a zaznamenaly tak nejúspěšnější měsíční výsledek. Panevropský index STOXX Europe 600 v pondělí klesl o 0,98 % na 389,36 bodu, britský benchmark FTSE 100 se snížil o 1,59 % na 6 266,19 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 1,42 % na 5 518,55 bodu a německý DAX oslabil o 0,33 % na 13 291,16 bodu.

3. Pražská burza v pondělí znovu klesla z nejsilnější úrovně od března. Za měsíc posílila o více než 14 %

Pražská burza znovu neudržela nejsilnější úroveň od březnového začátku šíření nemoci covid-19 v Česku. Index PX v pondělí ztratil 0,19 % na 966,44 bodu. Klesly akcie Monety Money Bank, Erste Group Bank a energetické firmy ČEZ.

4. Očekávané události

Úterý bude dnem finálních indexů nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu. V Asii bude navíc sledovaný korejský HDP a obchodní bilance nebo japonská nezaměstnanost, data z trhu práce připojí také Německo a Itálie oznámí statistiku o vývoji ekonomiky. Ostře sledovaná budou inflační data za celou eurozónu. V Americe vedle PMI vyjdou jen zásoby ropy, o hrubém domácím produktu ale bude informovat Kanada. Skončí zasedání OPEC+, šéf Fedu Powell se chystá do Kongresu a hospodářské výsledky (a akvizici) Slack má oznámit společnost salesforce.com. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. S&P Global koupí v největší letošní akvizici firmu IHS Markit

Americký poskytovatel finančních informací S&P Global převezme zhruba za 44 miliard dolarů firmu IHS Markit. Transakce se uskuteční formou výměny akcií a zahrnuje i převzetí dluhu. V letošním roce je to největší fúze, uvedla v pondělí agentura Reuters.

6. Deflace v Německu se prohlubuje, v listopadu ceny klesly nejvýrazněji od ledna 2015

Spotřebitelské ceny v Německu podle předběžných údajů v listopadu meziročně klesly o 0,3 %. Po říjnovém poklesu o 0,2 % analytici očekávali pokles cen o 0,1 %. Meziměsíčně ceny v listopadu klesly o 0,8 %, což je po říjnovém růstu o 0,1 % výrazné zhoršení, a jde také o horší výsledek, než očekávali analytici (-0,7 %).

7. Aktivita v čínských továrnách vzrostla v listopadu nejrychleji za tři roky

Aktivita v čínských továrnách rostla v listopadu nejrychleji za tři roky a také růst v sektoru služeb se dostal na nejvyšší hodnotu za několik let. Pozitivní data, která v pondělí zveřejnil čínský statistický úřad, naznačují, že druhá největší ekonomika světa je na cestě k tomu, aby se stala první zemí, které se podaří setřást negativní dopady koronavirové pandemie, když nedávné údaje o výrobě ukázaly, že zpracovatelský sektor je již na úrovni před pandemií.

8. Moderna dokončila testy vakcíny proti covidu-19, v USA a EU požádá o schválení jejího mimořádného nasazení

Vakcína proti covidu-19 americké biotechnologické společnosti Moderna má podle úplných výsledků poslední fáze testů účinnost přes 94 %, těžkým případům nemoci dokonce předešla 100%. Studie přitom neukázaly žádné vážné vedlejší účinky.

9. Turecká ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátila k silnému růstu, překonala odhady

Turecká ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátila k silnému růstu, který činil 15,6 %. Oznámil to v pondělí tamní statistický úřad. Výsledek výrazně překonal odhady analytiků. Ve druhém čtvrtletí ekonomika zaznamenala více než 10% propad, za kterým byla protikoronavirová opatření.

10. Itálie pokutovala Apple kvůli praktikám při prodeji iPhonů

Italský antimonopolní úřad vyměřil americké technologické společnosti Apple pokutu deset milionů eur za agresivní a zavádějící obchodní praktiky v souvislosti s prodejem telefonů iPhone. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Malá privatizace pomohla před 30 lety rozjezdu drobného podnikání

Přání vlastnit soukromý obchod patřilo před listopadem 1989 k nedostižným snům. Již krátce po prvních svobodných volbách v červnu 1990 tak zájemce o podnikání potěšila idea takzvané malé privatizace. Ta svou právní podobu našla ve vládním zákoně o převodech vlastnictví státu na jiné osoby schváleném v říjnu 1990 Federálním shromážděním. Zákon o malé privatizaci pak nabyl účinnosti před 30 lety, tedy 1. prosince 1990.

Malá privatizace, která se naplno rozběhla v lednu následujícího roku, byla podle odborníků nejrychlejší a zároveň nejméně problematickou částí celého privatizačního procesu. Státu se v ní podařilo ke konci roku 1993, kdy se konaly poslední aukce, získat 31,8 miliardy korun za zhruba 30 000 prodaných jednotek. Malá privatizace tak znamenala nový začátek pro lidi, kteří v dražbách získali obchody, restaurace, provozovny služeb či některé menší podniky.

Slovo "malá" přitom poukazovalo na malou velikost provozních jednotek. Zvuk licitátorova kladívka poprvé zazněl 26. ledna 1991 v zaplněném sále pražského magistrátu, kde svého nového majitele získala například prodejna ovoce a zeleniny na Koněvově ulici v Praze nebo samoobsluha na Zbraslavi. Historicky první aukci bylo často vyčítáno provinění proti zákonu, jelikož jednu provozovnu získalo družstvo, a to přesto, že aukcí se směly účastnit pouze fyzické osoby.

Za jednoho z duchovních otců malé privatizace je považován Tomáš Ježek, který v červenci 1990 stanul v čele ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Nově vzniklý resort zřídil privatizační komise jako organizátory veřejných dražeb, jež byly v tomto případě jedinou možnou metodou převodu majetku. Průměrná vydražená cena jednotek byla zhruba o 50-60 % vyšší než cena vyvolávací. Uskutečnilo se i několik takzvaných holandských aukcí, při nichž mohla vydražená cena klesnout až na 20 % ceny vyvolávací.

V souvislosti s malou privatizací byl asi nejproblematičtější těžko prokazatelný původ peněz, se kterými budoucí podnikatelé "vstupovali do hry". I Ježek problém špinavých peněz přiznával, podle něj ale převážná část financí pocházela z úvěrů poskytnutých zejména Českou spořitelnou, Komerční bankou a Agrobankou. Většina odborníků případné "čištění peněženek" občanů odmítala, údajně by to podle nich vedlo jen k nekonečnému veřejnému obviňování.

Příjmy z prodeje provozních jednotek končily na zvláštním účtu Fondu národního majetku, jehož činnost Ježkovo ministerstvo řídilo. Kvůli dodržení rozpočtové disciplíny nesměly příjmy z malé privatizace sloužit běžným výdajům státního rozpočtu. Peníze byly použity například na odstranění následků povodní z roku 1997, na zkvalitnění technického stavu škol, část financí šla na projekty související s ozdravením ovzduší či na budování infrastruktury.

Řadu problémů novým majitelům přidělaly i nevyřešené majetkoprávní vztahy. Část podnikatelů tak později o vydražené objekty přišla, protože se nájemce s majitelem objektu nedohodl. V neposlední řadě na nové soukromníky čekala v budoucnu konkurence v podobě silných obchodních řetězců, jíž odolali jen někteří.

"Velká ozdravná operace", jak malou privatizaci nazval ministr Ježek, byla prvním krokem na cestě od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství. Formálně skončila v roce 1994. Součástí transformačního procesu byly pak vedle velké privatizace zejména cenová liberalizace, uvolnění zahraničního obchodu a snaha o udržení makroekonomické rovnováhy.