Burzovní kalendář (30. 11. - 4. 12. 2020)

Ohlédnutí

Aktivita na finančních trzích byla v uplynulém týdnu ovlivněna svátkem Dne díkůvzdání v USA, druhá polovina týdne byla proto relativně klidná. Investoři sledovali zejména další informace týkající se vakcín na covid-19, kdy AstraZeneca oznámila, že ve svých testováních objevila chybu, kvůli které bude muset preparát podrobit dalšímu výzkumu.

Trh ovšem přijal pozitivně informaci o výběru Janet Yellenové na post ministryně financí pro vznikající vládu Joea Bidena v USA. Důvodem je mimo jiné to, že Yellenová ještě ve vedení Fedu vykonávala a spolupodílela se na uvolněné monetární politice. Z toho si trhy odvozují, že by mohl být blíže realizaci připravovaný fiskální balík podpory hospodářství.

Řeší se stále také podzimní vlna pandemie samotného covidu-19. Počty nově nakažených sice v řadě zemí rostou, prozatím se ale daří držet na zvladatelné úrovni jak počty pacientů ve vážném stavu, tak úmrtí.

Akcie Tesly jsou stále horké zboží a firma poprvé v historii dosáhla 500miliardové tržní kapitalizace. Od začátku roku titul přidal přes 600 %. Šéf automobilky Elon Musk je díky tomu již druhým nejbohatším člověkem na světě.

Celkově tak akciové trhy posilovaly (v USA indexy posouvaly rekordy a Dow se poprvé v dějinách vyhoupl nad 30 000 bodů). "Americký akciový trh je na rekordech a v růstu pokračuje i Evropa. Zatímco reálná ekonomika na následky pandemie stále ještě částečně čeká, Wall Street již vyhlíží růžovou budoucnost. Vakcína je sice daleko, ale ne tak moc. Donald Trump pak prohru ve volbách sice ještě neuznal, ale již svolil k zahájení předávání moci. Akciový trh je vždy o dva kroky napřed, zejména když jde o růst," poznamenal Martin Luňáček z české investiční robo-advisory platformy Portu.

Pozadu nezůstala ani pražská burza, která si zejména díky pokračující optimistické náladě v bankovním sektoru připsala 2,8 %. Nejvíce rostoucí akcií byla Erste Group Bank (+6,5 %). Vedle pozitivního vlivu zlepšené tržní nálady na celý sektor se hned dva představitelé ECB vyjádřili v tom smyslu, že by se vybrané evropské banky mohly brzy vrátit k vyplácení dividend. Nejvíce naopak odepsaly akcie Stock Spirits (-4,1 %), a to bez konkrétních zpráv. "Někteří investoři mohou reagovat prodejními objednávkami na tendence ke zvyšování daní, které se pravděpodobně dotkne i alkoholu," uvedl ve shrnutí dění na trzích analytik Milan Vaníček z J&T Banky.

Na pražské burze pokračovala výsledková sezóna. Česká zbrojovka Group (za týden +1,4 %) za prvních devět měsíců roku zvýšila tržby o 10 % na 4,96 miliardy Kč. Podíl prodejů v USA na celkových tržbách se zvedl podle očekávání na 70 %. Zveřejněn byl i výhled na celý rok 2020, firma očekává EBITDA 1,25-1,45 miliardy Kč (loni 1,3 miliardy). "Významnou informací byl zveřejněný zájem o aktiva společnosti Colt v USA, kde firma vede exkluzivní jednání o koupi. Tato akvizice by zlepšila postavení firmy na americkém trhu a mohla by otevřít cestu k veřejným zakázkám," poznamenal Vaníček.

Kofola ČeskoSovensko (+3,1 %) za 3Q2020 vykázala lepší než očekávaný nárůst EBITDA na 556,7 milionů Kč (meziročně +27,8 %). Důvodem byly již silnější tržby. Firma ale zveřejnila velice konzervativní výhled na čtvrtý kvartál spojený s negativními dopady druhé vlny pandemie.

Pojišťovna VIG (-1,0 %) za první tři čtvrtletí zveřejnila čísla na úrovni očekávání analytiků, což nebylo překvapení, protože teprve nedávno obdobná data předběžně uvedla v rámci celoročního výhledu.

Podobně jako v Česku proběhla aukce nových kmitočtů (mimo jiné pro 5G sítě) také na Slovensku. Ohledně O2 SK (dceřiná společnost O2 Czech Republic, která za týden na burze přidala 0,8 %) platí, že by v rámci celkového tržního obrázku na Slovensku neměla nijak ztrácet.

Výhled

Druhá vlna pandemie covidu-19 a zprávy o chystaných vakcínách budou pravděpodobně v rámci tržních faktorů dominovat i na přelomu listopadu a prosince. Vedle toho se blíží konec roku, a tak mohou být manažeři velkých fondů aktivnější v obchodování v rámci příprav svých portfolií na rok 2021. Příležitostí i důvodem pro zvýšenou aktivitu může být převážení indexů MSCI.

Také bude pozornost upřena na Washington, kde se vedle probíhajících příprav na předání moci od Trumpovy administrativy mohou objevit další informace o výsledcích soudních podání na adresu (ne)regulérnosti prezidentských voleb. V neposlední řadě se pak předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell v úterý a ve středu vydá do Kongresu hovořit o stavu americké ekonomiky a čelit otázkám kongresmanů.

"Den díkůvzdání a období po něm patří mezi sezónní orientační body na americkém akciovém trhu, na něž se vážou historicky více či méně platné pravidelnosti ve vývoji. V týdnu zkráceném právě o tento volný den americký akciový index S&P 500 posílil o 2,27 %. Posiloval již od pondělí, v úterý přidal dokonce přes procento a půl, čímž jasně prolomil rezistenci 3 600 i zavírací maximum ze 17. listopadu. Na konci týdne pak rekord ještě navýšil, stejně jako se to v týdnu podařilo indexům Dow a Nasdaq Composite. Denní graf indexu je v býčím nastavení. Rezistence 3 600 se změnila v nejbližší support. Následuje podpora na psychologicky významné hladině 3 500. Pokud ta by byla proražena, pravděpodobně by S&P 500 sestoupil k 3 400 a výhled by se změnil na nepříznivý. Index S&P 500 přitom v současnosti testuje historická intradenní maxima. Po jejich případném proražení a uzavření nad nimi nelze stanovit rezistenci, a proto by se nabízelo nejbližší kulaté číslo 3 700 (případně některá z Fibonacchiho hladin, jejichž počáteční úrovně ovšem de facto závisejí od přesvědčení konkrétního technického analytika)," napsal v technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál.

"Den díkůvzdání a nákupní horečka zvaná Black Friday letos (jako kdyby) podpořily silný růstový trend zahájený po oznámení první optimistické zprávy o americké vakcíně na covid-19 po třetí fázi testování. Dalším, spíše psychologickým prvkem bylo vystoupení indexu Dow nad 30 000, psychologie zkrátka hraje roli. Trh podobné zprávy upřednostňuje před aktuálně stále vysokou nezaměstnaností, růstu počtu nakažených covidem-19 a hrozbou dalších omezení v ekonomice. Protiváha k růstovému patternu spojenému se Dnem díkůvzdání by tu tedy byla," doplnil Košťál.

Hospodářské výsledky oznamuje jen několik významnějších firem. V Americe to budou například salesforce.com, Hewlett Packard Enterprise, Kroger, Dollar General nebo Zoom. V Evropě se přidají mimo jiné Aeroflot a SAS a na pražské burze zaujmou ve středu pozornost investorů čísla likérky Stock Spirits. "Společnost již dříve uvedla, že celkové prodeje jsou lepší oproti původním odhadům. Pokračoval růst jak z pohledu objemů, tak tržeb na hlavních trzích. Investoři pak budou sledovat zejména dopady restrikcí v ekonomice na byznys společnosti," napsal Milan Vaníček z J&T Banky.

"Od výsledků Stock Spirits Group za druhé fiskální pololetí očekáváme meziroční pokles tržeb o 8,1 % (5,5 % bez FX vlivu). Hlavním důvodem je uzavření tzv. on-trade segmentu kvůli pandemii. Výnosy v Polsku by měly být ovlivněny jen minimálně, když on-trade segment tvoří pouze 3 % tamních tržeb. Výraznější dopad očekáváme do tržeb v ČR, když restaurace, bary a podobné podniky stojí přibližně za třetinou trhu. Negativní dopad by měl být částečně kompenzován přesunem zákazníků do off-trade segmentu a plně by se měla projevit také výkonnost Bartidy. Tržby v Itálii ukazují k podobnému příběhu, ovšem určité obavy máme z možné nižší ochoty zákazníků k přesunu do off-trade segmentu. Pokles upraveného EBITDA zisku za druhé pololetí očekáváme kolem 22 % kvůli meziročně slabším tržbám a mírně vyšším nákladům. Čistý zisk očekáváme na úrovni 13,2 milionu eur. Stock Spirits by výsledky ovšem měla překonat trh, když by se jí během pandemie měla vyplatit strategie sázející na lokální a tradiční značky," doplnil analytik Marek Dongres z České spořitelny.

Hned v pondělí dojde ke zmíněnému převážení indexů MSCI. V rámci něj se chystá zařazení akcií Philip Morris ČR do indexu MSCI Global Small Cap, které může vyvolat zvýšený zájem investorů, kteří ve svých portfoliích sledují celé indexy.

Makroekonomický kalendář otevřou v pondělí čínské indexy nákupních manažerů a data z průmyslu a maloobchodu Japonska a Koreje. V Evropě si řekne o pozornost inflace v Německu, Itálii nebo Španělsku a také turecký HDP. V Americe budou sledované indexy aktivity v Chicagu a Dallasu a také rozjednané prodeje domů.

Na pondělí je také naplánován začátek dvoudenního jednání uskupení OPEC+. Tématem bude další vývoj ropné produkce, přičemž výsledkem by mohla být shoda na prodloužení období, během kterého dochází k těžbě ropy v omezeném rozsahu. Rozhodnutí snížit ropnou produkci bylo učiněno letos v dubnu, a to v důsledku světové pandemie, která srazila poptávku po surovině, a tudíž vedla k významnému poklesu cen. "Omezení těžby je platné od počátku května, když produkce měla být nejprve nižší o 9,7 milionu barelů denně. V srpnu ale došlo k úpravě dohody, že se bude denně těžit o 7,7 milionu barelů méně. V totožném měsíci pak skupina OPEC+ uvedla, že plánuje pokračovat v tomto režimu taktéž v průběhu bližší budoucnosti. Ceny ropy nyní vykazují růstovou tendenci, za čímž stojí zejména zlepšující se sentiment na trzích, jenž pramení z pozitivních zpráv o dostupnosti a účinnosti vakcín na covid-19. Roli ale hraje také očekávané jednání OPEC+," říká analytička Nicole Gawlasová z České spořitelny.

Úterý bude dnem finálních indexů nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu. V Asii bude navíc sledovaný korejský HDP a obchodní bilance nebo japonská nezaměstnanost, data z trhu práce připojí také Německo a Itálie oznámí statistiku o vývoji ekonomiky. Ostře sledovaná budou inflační data za celou eurozónu. V Americe vedle PMI vyjdou jen zásoby ropy, o hrubém domácím produktu ale bude informovat Kanada.

Ve středu se trhy zaměří na HDP Austrálie, nezaměstnanost v Itálii a celé eurozóně a hlavně na čísla z německého maloobchodu. Ve Spojených státech vyjdou statistiky o tvorbě pracovních míst v soukromé sféře, zásoby ropy, data z hypotečního trhu a hlavně takzvaná Béžová kniha, tedy pravidelná zpráva o stavu americké ekonomiky z dílny centrální banky.

Ve čtvrtek budou vycházet indexy nákupních manažerů v oblasti služeb, zaujme ale také australská obchodní bilance, maloobchodní tržby v eurozóně a v Americe týdenní statistika z trhu práce.

Na konci týdne pak rozhodne o sazbách indická centrální banka, Německo zveřejní objem továrních objednávek a Itálie oznámí maloobchodní tržby. Ve Spojených státech vyjdou důležitá listopadová data z trhu práce a také obchodní bilance a průmyslové zakázky.

V České republice bude tak jako jinde ve světě aktualizován index nákupních manažerů, nejvíce pozornosti si ale vyslouží finální zpráva o vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Analytici pak budou věnovat pozornost také zprávám o peněžní zásobě a hlavně o vývoji mezd v období od července do září.

Ekonomický kalendář

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Český HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl podle předběžného odhadu ČSÚ mezičtvrtletně o 6,2 %. Meziroční pokles ekonomiky se tak zmírnil z předchozích 10,9 % na 5,8 %. Zpřesněný odhad, který bude zveřejněn v úterý, podle nás žádnou zásadnější revizi nepřinese. Nadále tak bude platit, že po uvolnění restriktivních opatření z jara ekonomika během třetího čtvrtletí silně ožila. Pomohla jí k tomu zejména obnovená chuť domácností spotřebovávat a vyšší poptávka ze zahraničí. S nárůstem důvěry zřejmě došlo i k mírnému zvýšení investiční aktivity. Největší nárůst přidané hodnoty zaznamenaly pravděpodobně průmysl a odvětví obchodu. Absence zahraničních turistů a pokračující důraz na omezení společenských kontaktů naopak vedly k jen nepatrnému oživení v oblasti služeb. Vlivem druhé vlny koronaviru bude poslední čtvrtletí letošního roku ve znamení ekonomických ztrát. Meziroční pokles ekonomiky se tak podle naší prognózy opět prohloubí k 10 %.
• Zhoršující se tendence ekonomického vývoje v závěru roku již postupně potvrzují jednotlivé předstihové indikátory. Mírný pokles zřejmě vykáže i listopadový PMI českého zpracovatelského průmyslu. Jak však minulý týden ukázaly předběžné údaje za Německo a celou eurozónu, důvěra ve zpracovatelském průmyslu zatím zůstává na vysoké úrovni, a také český PMI by tak měl setrvat nad 50 body.

• Týden bohatý na data z tuzemské ekonomiky v pátek uzavře zveřejnění vývoje průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí. Její meziroční růst v nominálním vyjádření pravděpodobně zrychlil z 0,5 % ve druhém čtvrtletí na 2,1 %. Vliv na to mělo oživení ekonomické aktivity a návrat hospodářství k normálu. Pomáhá také stále relativně nízká míra nezaměstnanosti, jejímuž výraznějšímu nárůstu brání expanzivní fiskální politika. Tuzemská inflace však zůstává poblíž 3 %, a v reálném vyjádření tak bude průměrná mzda nadále meziročně klesat. Tento pokles by se však měl podle naší prognózy zmírnit z 2,5 % na 1,2 %. Opětovný pokles ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí nicméně zřejmě přinese zhoršení i na trh práce.

• Statistiky z trhu práce tento týden vyjdou také v dalších státech. Listopadová míra nezaměstnanosti v Německu by podle nás měla zůstat na říjnových 6,2 %. I zde totiž působí podpůrné vládní programy. Za celou eurozónu uvidíme údaj o nezaměstnanosti teprve za říjen, který by měl indikovat jen mírný nárůst na 8,4 %. Připomeňme však, že druhá vlna pandemie koronaviru se ve většině evropských zemí projevila nejsilněji až v listopadu. Její nástup ovlivnil také americký trh práce, kde zbrzdil probíhající oživení. Tamní míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu v listopadu klesla z 6,9 % na 6,3 %.