Evropské akcie uzavřely týden propadem, ztráty zaznamenaly i v týdenním hodnocení

Britský FTSE 100 v pátek klesl o 0,80 % na 6 546,75 bodu, německý DAX odepsal 1,36 % na 13 114,30 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,76 % na 5 507,55 bodu. Panevropský index STOXX Europe 600 na závěr týdne odepsal 0,77 % na 390,12 bodu.

Páteční a tím i celotýdenní výsledky na evropských akciových burzách byly ovlivněny nervozitou plynoucí ze špatných zpráv z obou stran Atlantiku. V USA se zákonodárci nedokážou dohodnout na balíku finanční pomoci a v zemi stále roste počet nakažených nemocí covid-19. V Evropě zase stále vládne nejistota kolem dohody o brexitu, kterou EU a Spojené království stále nedokážou dotáhnout do konce.

"Vyjednavači ze Spojeného království i EU začali říkat, že nejenže není možná žádná dohoda, ale že je to také nejpravděpodobnější výsledek. Takže trhy jsou z toho vyděšené. Nakonec ale bude dohody dosaženo. Pokud rozhovory nyní selžou, obě strany se k nim vrátí na začátku příštího roku," míní Andrea Cicione ze společnosti TS Lombard.

Britský index FTSE 100 kvůli tomu zaznamenal první ztrátovou seanci po osmi dnech růstu a mírně ztratil i na týdenní bázi. Ostatní indexy si za týden připsaly ztrátu přes procento.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 odepsal přesně jedno procento, FTSE 100 se snížil o 0,05 %, DAX oslabil o 1,39 % a CAC 40 klesl o 1,78 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Spotřebitelské ceny v Německu podle finálních údajů v listopadu meziročně klesly o 0,3 % po říjnovém poklesu o 0,2 %. Meziměsíčně ceny v listopadu klesly o 0,8 % po 0,1% růstu v říjnu. Finální data potvrdila předběžné údaje statistiků z konce listopadu. Podle finálních údajů harmonizovaných s metodikou výpočtů EU v listopadu ceny v Německu meziročně klesly dokonce o 0,7 % a meziměsíčně se snížily o 1 %. Míru inflace mimo jiné ovlivnilo snížení daně z přidané hodnoty, které platí od 1. července 2020.
• Generální ředitel automobilky Ferrari Louis Camilleri po téměř dva a půl letech skončil ve funkci. Z osobních důvodů se rozhodl odejít do důchodu, oznámila v pátek automobilka. Jeho funkci bude do doby, než se automobilce podaří najít nástupce, vykonávat předseda správní rady John Elkann.
• Německá ekonomika letos klesne méně, než se čekalo, a její zotavení citelně zrychlí, jakmile se v příštím roce začne po druhé vlně pandemie znovu otevírat. Ve své zprávě to v pátek uvedla Deutsche Bundesbank, což je německá centrální banka. Hrubý domácí produkt Německa podle jejího odhadu letos klesne o 5,5 %, zatímco dosud banka čekala pokles o 7,1 %.
• Rakouský regulátor vyzval tamní banky, aby zůstaly "velmi, velmi opatrné" s výplatou dividend kvůli očekávanému ekonomickému dopadu druhé vlny koronaviru.
  
• Největší britské banky jsou dostatečně silné na to, aby zvládly dvojí úder způsobný koronavirovou pandemií a brexitem. Ve zprávě, která hodnotila zdraví bankovních domů, to v pátek uvedla britská centrální banka.
• Britská farmaceutická firma AstraZeneca se bude zabývat možnou kombinací své vakcíny proti covidu-19 s ruským preparátem Sputnik V proti téže nemoci. Podle komentátorů může tento krok posílit důvěru v ruský přípravek.
• Německá vláda bude v nadcházejícím roce hospodařit s rozpočtem takřka 500 miliard eur, z nichž 180 miliard eur bude dluh. Spolkový sněm v pátek schválil návrh ministra financí Olafa Scholze. Vláda kancléřky Angely Merkelové považuje další zvyšování dluhu za nezbytné, aby země dokázala překonat následky pandemie nemoci covid-19. Pro podobu rozpočtu na rok 2021, jakou Scholz parlamentu předložil, hlasovalo 361 poslanců, proti jich bylo 258. Hlasování se nikdo nezdržel.
• Britský nejvyšší soud v rámci přelomového rozsudku umožnil pokračovat v hromadné žalobě proti vydavateli platebních karet Mastercard za to, že podle stěžovatelů účtoval nadměrné poplatky u milionů karetních transakcí. Žaloba požaduje odškodné 14 miliard liber, uvedla v pátek agentura Reuters. Každý z žalujících by mohl v případě úspěchu získat zpět v přepočtu více než 8 000 korun.
• Zaměstnanci francouzské energetické skupiny EDF už druhý den stávkují kvůli plánované reorganizaci podniku. V pátek jejich protest vedl k utlumení výkonu jaderných elektráren Penly a Paluel, informovala odborová organizace CGT. Ta zaměstnance vyzvala k další stávce na 17. prosince.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Německu v říjnu meziměsíčně vzrostla o 3,2 %, což je mnohem více, než se čekalo, a nejvíce od června. Podpořil ji nárůst prodeje automobilů, oznámil v pondělí spolkový statistický úřad. Zpracovatelský průmysl tak exportně orientované ekonomice pomohl k solidnímu začátku závěrečného čtvrtletí roku.
• Spojené království: Index cen domů od banky Halifax za tři měsíce do konce listopadu meziročně stoupl o 7,6 % po 7,5% růstu v předchozím 3měsíčním období. V samotném listopadu se index proti říjnu zvýšil o 1,2 % (odhad: +0,5 %, říjen: +0,3 %).
• Finanční ústav Société Générale do roku 2025 ve Francii zavře kolem 600 poboček. Třetí největší bankovní skupina ve Francii obchodovaná na burze v pondělí uvedla, že chce kvůli úsporám sloučit dvě sítě retailového bankovnictví, a tvrdí, že přesto nebude propouštět. Síť přejde z přibližně 2 100 poboček na konci roku 2020 přibližně na 1 500 na konci roku 2025, uvedla banka.
• Britský maloobchodní řetězec Debenhams se možná podaří na poslední chvíli zachránit před bankrotem. Zájem o převzetí tohoto provozovatele obchodních domů má totiž společnost Frasers Group podnikatele Mika Ashleyho, který by si tak upevnil postavení v maloobchodě na hlavních třídách britských měst. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Debenhams doplatil na koronavirovou krizi.
• Každý třetí Evropan tvrdí, že v důsledku pandemie ztratil část příjmů. Každý druhý cítí obavu ze své budoucí finanční situace. Češi to vnímají stejně a jsou v souladu s evropským průměrem. Ve schopnosti platit účty včas Česko obsadilo 15. pozici ze zkoumaných 24 evropských států. Vyplývá to z průzkumu, který správce pohledávek Intrum sestavil na základě údajů od 24 000 spotřebitelů z 24 evropských zemí o jejich životech, výdajích a schopnosti hospodařit.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny díky naději na vakcínu a s ní spojené ekonomické oživení v prosinci stoupla více, než se čekalo, a je nejvýše od února. Ukázaly to výsledky průzkumu, které v pondělí zveřejnila společnost Sentix.
• Navzdory nadějím úřadů Rusko nedokázalo vlastní výrobou nahradit dodávky dovážených potravin, a to včetně těch, jejichž dovoz Moskva v srpnu 2014 sama zakázala v odpovědi na západní sankce. Evropské dodavatele vystřídaly společnosti z jiných zemí, v mnoha případech však podle expertů nejde o náhradu, ale o reexport "zakázaného" zboží z Evropy. Uvedl to v pondělí list Kommersant s odvoláním na výzkum agentury NRA.
• Francouzská vláda hodlá na jaře příštího roku vložit další čtyři až pět miliard eur do domácí letecké společnosti Air France a zdvojnásobit svůj podíl v podniku ze současných 14 procent. Na svých internetových stránkách o tom v pondělí informovala rozhlasová stanice RTL.
• Největší polská petrochemická společnost PKN Orlen kupuje od německého podniku Verlagsgruppe Passau (VGP) vydavatelství Polska Press. Informoval o tom v pondělí na twitteru Daniel Obajtek, mluvčí skupiny PKN Orlen, kterou ovládá stát. Hodnotu transakce přitom nezmínil.
• Tři dny před klíčovým jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení bezprecedentního balíku unijních peněz, v pondělí podle Budapešti potvrdili neměnnost jednotné pozice svých vlád. Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.
• Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla oproti předchozím třem měsícům o rekordních 11,5 %. Oznámil to v úterý statistický úřad Eurostat. Zpřesnil tak svůj listopadový odhad, podle kterého růst činil 11,6 %. Ekonomika EU se výrazně zotavila z útlumu ve druhém kvartálu, kdy se hrubý domácí produkt snížil o 11,3 % v důsledku negativních dopadů pandemie nemoci covid-19.
• Evropská unie a Velká Británie se v úterý dohodly na podmínkách brexitu. Michael Gove oznámil, že v zásadě došlo k dohodě ve všech otázkách týkajících se vystoupení Velké Británie z EU. Marián Šefčovič z Evropské komise pak dodal, že dohoda o vystoupení bude plně funkční od 1. ledna, včetně detailů týkajících se Severního Irska.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v prosinci výrazně zvýšila. Přispělo k tomu očekávání, že vakcína proti nemoci covid-19 podpoří budoucí hospodářský vývoj. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut ZEW.
• Británie chystá pravidla na míru technologickým gigantům, jako jsou Apple, Facebook nebo Google, a postihy v případě, že se jimi nebudou řídit. Nový závazný kodex jednání v úterý představil Úřad pro hospodářskou soutěž a trhy (CMA). Dohlížet na něj bude zvláštní jednotka pro digitální trhy, jejíž zřízení vláda oznámila minulý měsíc a která bude součástí úřadu. Záměrem je podle CMA proaktivně ovlivňovat chování firem.
• Podle polského konzervativního premiéra Mateusze Morawieckého bude možná kvůli příštímu rozpočtu Evropské unie a krizovému fondu koronavirové pomoci potřeba uspořádat další summit. Tomuto tématu se budou šéfové vlád a států sedmadvacítky věnovat na své schůzce, která začne už ve čtvrtek. Morawiecki v úterý také uvedl, že v současné chvíli nelze vyloučit žádný scénář.
• Francouzský potravinářský řetězec Carrefour chce dát šanci lidem z problémových čtvrtí. Budou tvořit polovinu z 15 000 mladých, které si firma ve Francii příští rok najme. Rozhlasové stanici RTL radio to v úterý řekl generální ředitel společnosti Alexandre Bompard. Nabízené pozice budou dlouhodobé a učňovské.
• Vývoz z Německa se v říjnu proti září zvýšil o 0,8 %, meziroční bilance ale skončila poklesem o 6,5 %. Ve středu to oznámil spolkový statistický úřad. O 0,3 % se proti září zvýšil i dovoz, který ale v meziročním srovnání o 5,9 % klesl. Výsledky zaostaly za očekáváním a ukazují, že německé hospodářství se stále potýká s následky pandemie nemoci covid-19.
• Pandemie nemoci covid-19 je výjimečnou situací, která si žádá výjimečná opatření. Ve středu to v parlamentu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která před poslanci obhajovala plánovaný rozpočtový schodek na rok 2021 ve výši 180 miliard eur.
• Soud v Haagu nařídil trestní stíhání šéfa největší švýcarské banky UBS Ralpha Hamerse kvůli praní špinavých peněz v době, kdy řídil největší nizozemskou finanční skupinu ING. Soud uvedl, že Hamers je fakticky zodpovědný za trestné činy, kterých se ING dopustila. Banka UBS stojí za Hamersem, kterého si před nástupem nechala nezávisle prověřit.
• Slovenský parlament ve středu schválil návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá zlepšení hospodaření státu. Bilanci veřejných financí podle předlohy nadále budou ovlivňovat negativní dopady pandemie nemoci covid-19. Jde o první rozpočet kabinetu premiéra Igora Matoviče, který nastoupil do úřadu po únorových parlamentních volbách a který se ve sněmovně opírá o pohodlnou většinu.
• Německá automobilka Volkswagen v Číně zahajuje nový model prodeje, její elektromobily budou prodejci nabízet v centrech měst za pevné ceny. Informovala o tom ve středu agentura Reuters. Minulý týden otevřel Volkswagen první takovou prodejnu nazvanou ID. Store X, kde nabízí vozy rodiny ID. Ve městě Chang-čou na západním pobřeží nedaleko Šanghaje při tom spolupracuje s partnerskou čínskou firmou SAIC Motor.
• Polsko a Maďarsko dospěly k předběžné dohodě s německým předsednictvím Evropské unie o sedmiletém rozpočtu "sedmadvacítky", který hrozily vetovat kvůli podmíněnosti čerpání unijních peněz dodržováním zásad právního stáu. Momentálně se čeká na souhlas Nizozemska a dalších skeptických států s touto dohodou, uvedla ve středu agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele polské vlády.
• Japonská automobilka Honda Motor kvůli problémům s dopravou součástek přechodně přerušila výrobu v britském Swindonu. Firma to uvedla ve svém středečním sdělení. Britské přístavy jsou kvůli pandemii a brexitu na hraně skladovacích kapacit a doprava vázne, mluvčí ale odmítl upřesnit, že motivem rozhodnutí je právě brexit.
• Evropská centrální banka v prosinci opět vystřelila z bazuky. Oznámila posílení a prodloužení programů PEPP, TLTRO III, PELTRO či EUREP na podporu ekonomiky. Úrokové sazby potvrdila na stávajících úrovních. V nové prognóze ECB potvrdila výhled inflace pro příští rok, zhoršila však výhled vývoje HDP pro rok 2021.
• Ekonomika Spojeného království v říjnu meziměsíčně posílila o 0,4 %, jak se čekalo, po 1,1% růstu v předchozím měsíci. Průmysl se meziročně propadl o 5,5 %, čekal se 6,5% pokles po snížení o 6,3 % v září, meziměsíčně však o 1,7 % stoupl, když se čekal 0,3% růst po 0,2% zvýšení v předchozím měsíci.
• Slovenský průmysl v říjnu klesl meziročně výrazněji než v předchozím měsíci. Nedařilo se ani stavebnictví, které zaznamenalo nejhlubší propad od začátku roku 2009. Informoval o tom ve čtvrtek slovenský statistický úřad. Oba sektory letos nepříznivě ovlivnily dopady pandemie nemoci covid-19.
• Vedení německého výrobce křemíkových substrátových disků Siltronic schválilo návrh, aby firmu převzala za 3,75 miliardy eur tchajwanská společnost GlobalWafers. Spojením vznikne druhá největší firma na trhu křemíkových disků o průměru 300 milimetrů za japonskou firmou Shin-Etsu. Substrátový disk je tenký plátek polovodiče, který se používá k výrobě integrovaných obvodů.
• Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL vyměřil americké společnosti Google pokutu 100 milionů eur za porušení pravidel pro sledování internetové reklamy, takzvaných cookies. Je to nejvyšší pokuta, jakou kdy tento úřad udělil. Kvůli porušení stejných pravidel dal úřad pokutu 35 milionů eur také americkému internetovému prodejci Amazon.
• Vyřešit patovou situaci kolem budoucího rozpočtu Evropské unie se ve čtvrtek pokusí prezidenti a premiéři členských zemí na začínající vrcholné schůzce v Bruselu. Debatovat budou o kompromisním návrhu, který stanoví dodatečná pravidla pro spojení unijních peněz s vládou práva, což je podmínka dlouhodobě odmítaná Maďarskem a Polskem. Kromě toho budou také hledat shodu ohledně zpřísnění emisních limitů, sankcí vůči Turecku či dalšího společného boje proti covidu-19.
• Skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera prodá za miliardy korun podíl ve švýcarské biotechnologické společnosti NBE-Therapeutics, kde je hlavním akcionářem. Stoprocentní podíl ve firmě kupuje německá farmaceutická společnost Boehringer Ingelheim za 1,18 miliardy eur. Jde o největší akvizici svého druhu v Evropě za posledních deset let. PPF to ve čtvrtek sdělila ČTK, výši svého podílu ve společnosti neuvedla.
• Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána považuje fúzi tří maďarských bank, kterou má vzniknout druhá největší banka v zemi, za transakci národního strategického zájmu. Spojení proto nebude podléhat kontrole antimonopolních úřadů, vyplývá z vládního rozhodnutí, které ve čtvrtek vstupuje v platnost a o kterém informovala agentura Reuters.
• Americká farmaceutická společnost Gilead Sciences ve čtvrtek oznámila, že za zhruba 1,15 miliardy eur koupí německou biotechnologickou firmu MYR. Získá tak přístup k léčbě těžké formy virové hepatitidy, napsala agentura Reuters. Dohoda zahrnuje možný budoucí bonus až 300 milionů eur.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Cestovní a turistická společnosti TUI se v uplynulém fiskálním roce propadla do ztráty kvůli pandemii nemoci covid-19, která prudce snížila zájem o cestování. Firma ve čtvrtek uvedla, že očištěná ztráta před úroky a zdaněním (EBIT) za rok do konce září činila tři miliardy eur ve srovnání se ziskem 894 milionů eur o rok dříve. Výnosy klesly o 58 % na 7,9 miliardy eur. TUI je největší turistikou společností na světě.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters

Aktualita pro rok 2026