Od českého průmyslu k (ne)chytré karanténě aneb Bez peněz spokojeného Čecha nehledej

Důvodem lepší nálady v průmyslovém sektoru je v první řadě nezavření průmyslu (na rozdíl od jarní vlny pandemie) a lepší epidemická situace u našich obchodních partnerů, především v Německu. Zatímco průmyslová výroba v listopadu stagnovala, vývozy rostly o 9 %, vývozy do Německa dokonce o 19 %.

Hned několik věcí ale sluníčkový výhled průmyslu komplikuje. Zaprvé, nakonec i Německo zpřísnilo karanténní opatření. Úspěšně, podařilo se mu počet nových případů srazit.

Ovšem index měřící přísnost opatření je v Německu aktuálně vyšší než v České republice.

Komplikují se navíc dodávky z Asie kvůli nedostatku kontejnerů. Jejich cena vrostla čtyřikrát. A v neposlední řadě se šíří nové mutace koronaviru, které jsou více nakažlivé, a vedou proto k úvahám o tom, zda a jak dále zpřísnit karanténní opatření. To, že průmysl zůstal otevřený, tedy není samozřejmá věc.

Nemohu se přitom nevrátit do září a října, kdy jsme upozorňovali, že pokud chceme další vlnu (nyní již lze říci vlny) zvládnout s menšími dopady na ekonomiku, musí fungovat Chytrá karanténa. Ta ale nefunguje. Nemluvím o technické stránce, kde došlo k výraznému posunu včetně posílení kapacity call center a podobně. Mluvím o tom, že Chytrá karanténa není schopna vytrasovat, a tedy ani izolovat nakažené. A bez toho se rychlost šíření nesníží.

Podle dat z hygienických stanic je Chytrá karanténa schopná ke každému jednomu nakaženému v průměru vytrasovat necelý jeden kontakt. V Plzeňském kraji se s tím nemažou, tam to je jen 0,6. Maximum je 1,2 na Ústecku a Zlínsku.

To je ale stále výrazně méně, než je odhad počtu kontaktů, které průměrný člověk má po dobu více než 15 minut a bez roušky. V průměru 5-6, pracující pak 6-7. Pokud Chytrá karanténa není schopna vytrasovat a poslat do izolace 80 % rizikových kontaktů nakaženého, tak zkrátka nefunguje.

Proč není Chytrá karanténa schopná lidi vytrasovat? Protože lidé nechtějí být vytrasováni. Důvodů může být celá řada – na covid-19 "nevěří", nepatří do rizikové skupiny, takže to berou jako normální chřipku, kterou přece většina přechodí, nemají dostupné testy (dostupné znamená na pracovišti nebo v místě bydliště), ale především nechtějí přijít o peníze.

Nechat se vytrasovat a izolovat má totiž velké finanční dopady. V karanténě jdete na nemocenskou. A nemocenská je v ČR proklatě nízká. Data OECD ukazují, že po dobu nemocenské (první 4 týdny) nám v průměru příjmy poklesnou na polovinu. A s tímto poměrem patříme na chvost nejvyspělejších zemí planety.

Z dat zároveň víme, že velká část domácností žije na hranici příjmové chudoby. Pětina domácností nemá finanční rezervu 10 tisíc Kč na pokrytí nenadálých výdajů (data z konce roku 2019, nyní bude podíl velice pravděpodobně vyšší). Karanténa, která sníží příjmy na polovinu, je pro finanční zdraví domácností s nižšími příjmy velkou ránou. Pozor, dokonce i rodina s dětmi, kde oba rodiče vydělávají zhruba 30 tisíc Kč, se při souběhu nemocenské dostávají na hranici příjmové chudoby.

Když už jste nakažení a vytrasovaní, máte poslat do karantény, a tedy také na nižší příjmovou úroveň, také manžela/manželku a kolegy? Nebudete to dělat, pokud toto rozhodnutí bude znamenat velké finanční problémy. Jinými slovy, to, jak je nyní nemocenská nastavena, finančně motivuje lidi předstírat, že nemocní nejsou. A proto nefunguje Chytrá karanténa, kvůli čemuž jsme odsouzeni k (ne)snášení plošných opatření, jejichž efektivita v čase klesá.

Pozdě, ale přece. Vláda problém pochopila a navrhla zvýšení nemocenské, a to ve třech variantách – 250 Kč nebo 500 Kč navíc k nemocenské každý den po dobu 10 dnů (celková nemocenská nesmí být vyšší než předchozí výdělek) pro lidi v karanténě, nebo 90% nemocenská pro všechny nemocné. Z hlediska rozpočtu a efektivity první dvě možnosti dávají smysl, jde de facto o šek za izolaci ve výši 2 500 nebo 5 000 Kč.

Kde se to zadrhlo? U zaměstnavatelů. Hospodářská komora se bojí zneužívání a Svaz průmyslu chce, aby vláda podporovala ekonomiku jinak.

Ke zneužívání je potřeba poznamenat, že každé plošné opatření vlády může být (a bude) zneužito. Záleží na míře. Podnikatelé a firmy si mnoho měsíců stěžují, že na ně vláda hledí primárně jako na sprosté podezřelé. To samé jim ale nevadí v případě vlastních zaměstnanců. Jeden z plošných nástrojů, program Antivirus, byl také napadán odpůrci, že bude zneužíván firmami. Ukázalo se, že to není pravda – během léta rychle klesal počet lidí zapojených do programu. Antivirus patří k úspěšným a rychlým programům, které vláda zavedla. V tomto případě ale zaměstnavatelské svazy a komory nekřičí, že může být program zneužit. Naopak, přesně tento program, který jim kompenzuje část nákladů, požadují.

Zneužívání může být omezeno tím, že nepůjde o 100% nemocenskou. Podobně v případě Antiviru stát neplatí 100 % nákladů zaměstnavatele.

Zaměstnavatelé také argumentují zkušeností po zrušení karenční doby (první tři dny pobytu doma kvůli nemoci bez vyplácení nemocenské). Podle odhadů Hospodářské komory došlo ke zvýšení nákladů firem o 5 miliard Kč za rok. Chybí analýza toho, zda došlo k nárůstu zneužívání (na nemocenskou jde člověk jako na dovolenou), nebo naopak lidé přestali nemoci přecházet. Každopádně to znamenalo dodatečné náklady pro firmy. Tentokrát by ale navýšení bylo časově omezené a hradil by je stát.

Kolik by stálo takové zvýšení nemocenské? Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že při současném počtu karantén (50 tisíc) by to stálo 125 milionů měsíčně. Předpokládejme, že 125 milionů je to při jednom vytrasovaném kontaktu. Zkusme brutálně zjednodušený výpočet. Předpokládejme, že by bylo vytrasováno sedm kontaktů, což by vedlo k částce 0,9 miliardy Kč měsíčně. To by ale postupně vedlo k poklesu počtu nakažených i nákladů. Ve finále (i při zneužití) by toto opatření bylo levnější než podzimní "rouškovné".

Alternativou je současná nefungující Chytrá karanténa. S ní budou služby a obchody zavřené nebo jinak omezené výrazně déle. Uvedená opatření sama o sobě samozřejmě nespasí českou ekonomiku. Potřebujeme násobně více testovat, rychle očkovat, důrazněji prosazovat home office tam, kde je možná. Ale zvýšení nemocenské pomůže více než jiná a dražší opatření, která vláda schválila.