Evropskou krizi ukončí až lepší zaměstnanost
Soudě podle vývoje na trzích evropských akcií a státních dluhopisů periferních ekonomik se zdá, že z Evropy přicházejí samé dobré zprávy. Přísliby dalších záchranných balíčků pro Řecko jsou sice typickým zametáním problémů pod koberec, ale zároveň každý den, v němž zůstanou evropské problémy "uklizené" mimo naše zraky, je důvodem k radosti, že euro ještě drží pohromadě.
Krize není zažehnána, je stále velmi nebezpečná, alespoň se však zdá, že se s ní politici snaží něco dělat. V prvním dějství eurokrize byl největší hrozbou finanční kolaps a nákaza z rostoucí nedůvěry investorů v dluhopisy periferních ekonomik a solvenci bank.
Riziko runů na banky bylo z velké části sníženo díky zásahům Evropské centrální banky, mezi něž patří implementace dlouhodobých refinančních operací (LTRO), které započaly zhruba před rokem. Největší současnou hrozbou pro eurozónu jsou proto zhoršené makroekonomické podmínky a riziko politické nestability.
Rekordní evropská nezaměstnanost
Řecko je možná "technicky vybaveno", aby v eurozóně mohlo setrvat. V hluboké recesi zůstává již 5 let a je velmi nepravděpodobné, že by smysluplného růstu dosáhlo do roku 2014. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních údajů přes 25 %, u mladých lidí dokonce 57 %.
Technická schopnost udržet se v eurozóně nehraje roli, pokud povede Řeky a další národy nechuť, zlost a frustrace z ekonomické situace k tomu, že dají ve volbách hlas radikálním politikům preferujícím odchod z eura. Dokud eurozóna nemá armádu, která by k jádru neposlušné země násilím připoutala, jakmile nastane chvíle, že budou chtít Řekové odejít, nákaze už nic nezabrání.
A Řecko není jediné. Španělská nezaměstnanost přesahuje 26 %, Italská je nad 11 % a u mladé generace narostla o téměř 6 procentních bodů jen za poslední rok. Portugalská nezaměstnanost je rovněž vysoká, podobné je to v Belgii a Francii, jejíž příslušnost k silnému evropskému jádru stále více investorů vnímá již jen jako historický relikt.
Data z pracovního trhu se ve většině zemí eurozóny mohou ještě zhoršit. Eurozóna zůstává v recesi a očekává se, že její ekonomika bude klesat i v roce 2013. Vše bude chatrně držet pospolu jen do doby, než některá vláda zavelí, že už má všeho dost.
Čím více regionů s chronicky nezaměstnanými obyvateli, kteří bohužel představují velké procento ekonomicky aktivního obyvatelstva, tím vyšší pravděpodobnost, že mohou radikální politická rozhodnutí přijít. A když se tak stane, všechna ta tvrdá práce evropských politických špiček na záchranu společné měny přijde vniveč.
Zdroj: The Economist
