Rusko: Riziko spojené se sankcemi a centrální banka, která nespí
Výkonnosti ruských akcií, dluhopisů i měny dominují geopolitické otázky a sankce. Představují také zásadní výzvu pro ruskou centrální banku a vládu, které se drží Putinovy konzervativní strategie s důrazem na stabilitu a soběstačnost.
Důkazem je i výsledek dubnového zasedání ruské centrální banky. Ta překvapila vyšším než očekávaným zvýšením základní úrokové sazby o 50 bazických bodů na 5 %, které podle všeho nebude poslední.
Inflace dosahuje 5,8 % a centrální banka očekává ve své nové prognóze její pokles ke konci roku na 5 %. Dosáhnout dalšího poklesu k 4% cíli ovšem nebude jednoduché.
Ruské ekonomice se totiž poměrně daří a poslední data ukazují, že se již vydala na cestu oživení po koronavirové krizi. To umožnila zejména příznivá epidemická situace. Rusku se podle oficiálních statistik vyhnula třetí vlna pandemie, která na jaře zasáhla Evropu a řadu dalších zemí na celém světě. To umožnilo uvolnění již tak poměrně měkkých restriktivních opatření a nastartování oživení v sektoru služeb. Rostoucí ceny komodit na globálních trzích a postupné uvolňování těžebních limitů ze strany OPEC+ pak znamenají další růstový impulz a přísun peněz pro klíčové firmy a vládu.
Ruská centrální banka proto letos očekává růst ekonomiky o 3,5 % po relativně mírném poklesu o 3 % v roce 2020. Tato očekávání jsou navíc založena na poměrně konzervativních předpokladech vývoje cen ropy a kurzu rublu. Není tedy divu, že v tomto prostředí nová prognóza centrální banky indikuje další prostor pro růst úrokových sazeb až k 6 %.
S podobnou opatrností našlapuje také ruská vláda, a to navzdory tomu, že zemi již v září čekají parlamentní volby. Vladimir Putin ve svém poselství národu zmínil řadu opatření v sociální oblasti a dodatečné výdaje na rozvoj infrastruktury. Jejich výše se ale zdá být spíše symbolická, náklady by neměly přesáhnout několik desetin procenta HDP ročně. Rusko se tak drží v mezinárodním kontextu nevídaně ambiciózního cíle snížení deficitu federálního rozpočtu z 3,8 % na 2,4 %. Tento plán je navíc postaven na velice konzervativních předpokladech ohledně růstu ekonomiky, cen ropy a kurzu měny.
Aktuální vývoj přitom indikuje možnost dosažení vyrovnaného rozpočtu. Ve snaze dále snížit svou závislost na zahraničním financování a ohroženost mezinárodními sankcemi se Rusko ve své výpůjční politice plně orientuje na domácí trh, kterému dominují státem kontrolované banky. Nedávno ministerstvo finanční snížilo odhad výpůjčních potřeb pro letošní rok o více než 20 % na 2,9 bilionu rublů, tedy asi 2,5 % HDP.
Pozornost nicméně aktuálně poutají sankce a geopolitické spory. Uplynulé dny přinesly pokles napětí mezi Ruskem a hlavními zahraničními hráči v klíčových otázkách, jakkoli se to optikou vyhrocených česko-ruských vztahů tak nemusí jevit.
- Zaprvé, nové americké sankce vyhlášené 15. dubna jsou méně tvrdé, než se investoři obávali. Americké banky a finanční instituce sice nesmí od 14. června vstupovat na primární trh dluhopisů emitovaných Ruskem, jeho centrální bankou či fondem blahobytu, ale možnost nákupů ze strany amerických investorů na sekundárním trhu nebyla omezena.
- Zadruhé, sankce nezahrnovaly banky či firmy kontrolované ruskou vládou a netýkaly se ani ruských oligarchů či jejich firem.
Z posledního vývoje je evidentní, že si americký prezident Joe Biden nechává otevřený prostor pro vyjednávání, dokonce navrhl Vladimiru Putinovi uspořádání summitu. Ten nabídku přijal a Rusko učinilo první kroky ke zmírnění napětí v čele s částečným stažením vojenských sil z blízkosti ukrajinských hranic.
Do budoucna se klíčovou otázkou zdá být status Ukrajiny a možnost jejího sbližování s NATO, kterému se Rusko bude snažit ze všech sil zabránit. V tomto a v dalších sporných bodech, jako jsou status separatistických republik, dodávky vody pro Krym či Nord Stream II, se bude průlom hledat obtížně. Je tedy nutné předpokládat pokračování "studené" války mezi Ruskem, Ukrajinou a západními zeměmi. Situaci navíc komplikují volby do ruského parlamentu, které jsou naplánovány na září a které vzhledem ke slábnoucí podpoře vlády nedovolí Putinovi opustit tvrdou linii v zahraniční politice.
Pro investory to má zásadní implikace. Geopolitické otázky budou nadále limitovat výkonnost ruských aktiv, jakkoli se tato zdají být díky silným fundamentům levná. Investoři by také měli zohlednit možnost uvalení dalších sankcí při výběru konkrétních investic navzdory tomu, že Rusko je na období pokračující "studené" války se Západem celkem dobře připraveno.
Zdroj: Generali Investments CEE
