ECB: Otočka o 180 stupňů?
Prezident ECB Mario Draghi tak trochu vyřadil ze hry možnost dalšího uvolňování měnové politiky. Zatímco v prosinci se většina centrálních bankéřů nebránila úvahám nad dalším snižováním sazeb, minulý týden se karta obrátila a rada ECB jednomyslně rozhodla o ponechání sazeb beze změny.
Mario Draghi si pochvaloval snížení napětí na finančních trzích a nižší fragmentaci mezi jednotlivými evropskými trhy. Jeho slova ve stejný den potvrdily poklesy výnosů španělských a italských dluhopisů. Druhé jmenované se dostaly na nejnižší úroveň od začátku roku 2010.
Situace není růžová
Guvernér ECB přiznal, že eurozóna zůstává v recesi. Dal ale jasně najevo, že ECB svůj díl práce odvedla - dotaz na vysokou nezaměstnanost ve Španělsku a v Řecku vyřídil s poukazem na to, že v mandátu ECB není cílovat zaměstnanost.
Znovu se tak ukazuje poměrně výrazný rozdíl mezi Fedem a ECB v přístupu k trhu práce. Zatímco Fed v posledních měsících začal implicitně cílovat míru nezaměstnanosti a řekl, že bude trh zalévat penězi, dokud nezaměstnanost nespadne pod 6,5 %, ECB dává od trhu práce ruce pryč. 50-60% nezaměstnanost mezi španělskými mladými ji zajímá pouze do té míry, do jaké ovlivňuje cenovou stabilitu v celém klubu.
Zajímavé také je, že Draghi věří v určitou formu pozitivní nákazy. Ve chvíli, kdy se znatelně vylepšily finanční podmínky na periferii, stejně jako řada nerovnováh (pěkný je například pohled na běžný účet Španělska), a stabilizovaly se předstihové indikátory, může optimismus, podobně jako pesimismus v době krize, narůstat exponenciálním tempem. Uvidíme. Již teď je nicméně jasné, že většina členů bankovní rady pravděpodobně úplně nesouhlasí s oficiální velice pesimistickou prognózou.
