O Bohemia Energy, české ekonomice a "pomoci domácnostem"

Růst cen, které domácnosti platí za plyn a elektřinu, se sice všeobecně čekal, ale jeho příchod se předpokládal rozložený v čase podle toho, jak budou domácnostem dobíhat jejich dříve sjednané fixace (případně jak budou končit výpovědní lhůty u dodavatelů, kteří se rozhodli využít možnosti vypovědět smlouvu dříve, než končí v ní dohodnutá fixace ceny).

Je ovšem otázka, zda a jak se bude s tímto skokem v cenách plynu a elektřiny schopen a ochoten porvat Český statistický úřad. A jak dopad do inflace ovlivní případná tvořivost vlády při vymýšlení způsobů, jak české domácnosti před dopady tohoto růstu cen "ochránit". Například snížení DPH, pokud si příslušnou částku nenechají ve svých rozpočtech dodavatelé, by dopad do měřené inflace tlumilo, zatímco řešení formou sociálních dávek nikoli.

Jaký může být – alespoň zcela orientačně – dopad této události do rodinných rozpočtů? Pokud bychom předpokládali pro jednoduchost navýšení cen elektřiny, plynu i tepla celkově o 200 % (skutečnost bude nejspíše podstatně méně divoká), pak při váze těchto tří položek ve spotřebním koši kolem 8 % dostáváme zvýšení výdajů postižených rodin o 16 %.

Pokud by se krok Bohemia Energy týkal zhruba desetiny českých domácností, pak by celková spotřeba domácností mohla být stlačena níže o velice nízké jednotky procent (a inflace by v tomto rozsahu povyskočila, v procentních bodech); měsíčně by tak reálná spotřeba domácností klesla o jednotky miliard korun. (Všechna uvedená čísla samozřejmě vycházejí ze srovnání s dosavadním stavem; ve skutečnosti by náklady domácnostem rostly v nejbližších měsících i v případě, že by Bohemia Energy dodávky neukončila.)

Michal Šnobr: Pád Bohemia Energy pocítí spotřebitelé i ČEZ. Lidé zaplatí u nových dodavatelů více a producenti energií zřejmě budou evidovat značné pohledávky

Ať bude dopad dražších energií do rodinných rozpočtů jakýkoli, lze očekávat, že domácnosti se budou snažit o určité "vyhlazení", tedy že výsledný propad poptávky domácností tak velký nebude. Proč?

• Domácnosti mají ještě stále "nadúspory" z doby pandemie v objemu hodně přes 150 miliard Kč, což by jim vystačilo na pokrytí onoho 16% nárůstu nákladů po dobu možná až půl roku (tyto úspory ovšem jistě nejsou mezi jednotlivé domácnosti rozprostřeny rovnoměrně).
• Od ledna dostávají zaměstnanci v důsledku redukce zdanění příjmů každý měsíc mzdy v reálném vyjádření vyšší než loni (i zde je ovšem efekt nerovnoměrný).

Česká vláda je každopádně bohužel nadále odhodlána chránit české spotřebitele více než jen tím, že by rozšířila aplikovatelnost dávek v hmotné nouzi na případ prudkého růstu cen zboží a služeb plnících základní lidské potřeby.

Proč bohužel? Dosud se v Česku pomáhalo jen těm lidem, jejichž finanční těžkosti přesáhly limity zakotvené v sociálních dávkách. Nyní se bude zřejmě pomáhat i lidem ve výrazně menších těžkostech. Vláda například zvažuje, že domácnostem odpustí platby příspěvků na obnovitelné zdroje, a to všem domácnostem, tedy bez ohledu na to, zda se dostaly do závažných potíží (zbytečně plošné, a navíc české daně dále zaplevelující, by bylo i zvažované snížení DPH). Tato nesmyslně nákladná pomoc bude samozřejmě realizována na dluh. Život současných generací tedy bude ještě více změkčován na účet generací budoucích.

Mimochodem, když se ještě vrátíme k Bohemia Energy, bude zajímavé sledovat, zda tato kauza povede k vyšetřování toho, do jaké míry tento dodavatel dostatečně pečlivě nakládal s riziky (tedy zda nefungoval na principu "dokud nakupuji energie za okamžité ceny nižší než ty fixované, které účtuji klientům, tak vydělávám, zatímco v opačném případě namísto čerpání ze svých předchozích zisků prostě ukončím podnikání").

Pokud se prokáže podezření, že Bohemia Energy (a její protějšky u nás a v jiných zemích) jela systémem "panna = vyhráváme; orel = prohráváte", může se v celém sektoru ujmout myšlenka výrazně tvrdší regulace řízení rizik podobně, jako je tomu v bankovnictví.