O (ještě) hlubším schodku českého státního rozpočtu aneb I když budeme vládě fandit, její hospodaření bude letos propadák
Státní rozpočet na rok 2021 míří k celoročnímu schodku zhruba 440 miliard Kč. Složení bude (odhadem) následující: 60 miliard investice (snad rozumné), 240 miliard covid-19 a 140 miliard dárečky (výdaje, u kterých se vláda neobtěžovala sehnat si zdroje).
Údaje Ministerstva financí o hospodaření vlády za listopad nejsou veselé čtení. Celkové kumulativní saldo se posunulo z říjnových -335 miliard Kč na -402 miliard Kč v listopadu. Růst nákladů vyvolaný pandemií je ale jen malou částí celkového téměř 70miliardového meziměsíčního zhoršení, jde v podstatě jen o 4 miliardy kompenzací do rozpočtů krajů a obcí, 1 miliardu plateb v rámci programu COVID - Nepokryté náklady a 4 miliardy v oblasti úlev na dani z příjmů právnických osob.
Zbylé desítky miliard prohloubení záporného salda jdou na vrub faktorům, které s epidemií nesouvisejí (ač u některých z nich vláda tvrdí opak), jako jsou nižší výběr daně z příjmů fyzických osob v důsledku zbytečné redukce zdanění těchto příjmů, letošní zbytečné navýšení plateb za státní pojištěnce (zdravotní pojišťovny měly na konci října fondy v objemu hodně přes 50 miliard Kč) a podobně.
Po zahrnutí všech nyní dostupných relevantních informací lze deficit státního rozpočtu za celý letošní rok očekávat na úrovni kolem 440 miliard Kč.
Je ale namístě určitý disclaimer. V aktuální politické situaci nelze vyloučit, že dosluhující vláda přesune poměrně značný objem výdajů z konce letošního do začátku příštího roku, aby snížila svůj poslední roční deficit (zároveň by tím zavařila příští vládě). V tom případě by letošní deficit mohl být nižší než 440 miliard Kč. V praxi nelze vyloučit účetní přesuny v celkovém objemu třeba i nízkých desítek miliard.
Podle mých orientačních propočtů platí, že z uvedeného (očekávaného) celkového letošního deficitu bude pandemie "odpovědná" jen za nějakých 240 miliard Kč. Bez pandemie by tedy deficit činil zhruba 200 miliard. Může se tak zdát, že rozhazovačné hospodaření dosluhující vlády zatěžuje letos český veřejný dluh téměř stejně jako pandemie. Abychom ale byli spravedliví, musíme si všimnout, že za onou 200miliardovou necovidovou "sekerou" nejsou jen běžné výdaje (které by správně měly být kryty běžnými příjmy, takže by dluh nezvyšovaly), ale také investice (u kterých může být požadavek financování z běžných příjmů zbytečně tvrdý).
Učiňme pro jednoduchost heroický předpoklad, že investice, které česká vláda sama dělá nebo které financuje (fondům, jako je Státní fond dopravní infrastruktury, krajům, obcím a soukromým subjektům), jsou v zásadě rozumné v tom smyslu, že je rozumné se v zájmu jejich provádění zadlužovat, protože budoucí výnosy z nich budou vyšší než úroky z příslušného dluhu. Za tohoto předpokladu lze rozhazovačnost vlády měřit v podobě "běžného salda", tedy salda očištěného o investice (a o mimořádné jednorázové šoky, jako je loni a letos covid-19).
Aktuální podoba státního rozpočtu počítá pro celý letošek s "kapitálovými" výdaji, tedy výdaji na investice, ve výši 188 miliard Kč. Faktické čerpání za leden až listopad (145 miliard) naznačuje, že by se to snad mohlo i podařit. Toto číslo ale nesmíme brát samo o sobě, nové investice musíme snížit o spotřebu kapitálu, tedy o odpisy existujících investic (na tyto odpisy bychom si již půjčovat neměli, protože již nejde o investici, nýbrž o platbu za služby, které daná dříve provedená investice v daném roce poskytuje). Teprve tak dostaneme objem čistých investic, a tedy objem rozumného nárůstu zadlužení.
Spotřebu kapitálu počítá Český statistický úřad jen za vládní sektor jako celek (vláda + kraje + obce + zdravotní pojišťovny), ale to pro naše orientační výpočty až tak nevadí, protože Ministerstvo financí do kapitálových výdajů vlády zahrnuje i kapitálové dotace zbytku vládního sektoru (tedy krajům, obcím a zdravotním pojišťovnám). Stejně tak by neměla hrát velkou roli skutečnost, že data ČSÚ jsou akruální (účetní princip, podle nějž jsou důsledky transakcí či jiných událostí uznány v době, kdy nastaly, nikoli v okamžiku, kdy jsou za ně přijaty či vydány peníze nebo jejich ekvivalenty), kdežto data o státním rozpočtu jsou hotovostní.
Za letošek má ČSÚ potřebné údaje jen za první dva kvartály. Soudě podle vývoje loni a předloni lze ale předpokládat, že čisté investice vládního sektoru budou letos činit maximálně okolo 60 miliard Kč. Za samotnou centrální vládu to bude asi méně, ale buďme velkorysí a přisuďme celou tuto částku centrální vládě. To by znamenalo, že skutečnou letošní rozhazovačnost vlády lze vyčíslit běžným saldem přibližně -140 miliard Kč. Loni to bylo "pouhých" zhruba -80 miliard Kč. V rajském roce 2019 bylo běžné saldo dokonce poblíž nuly.
Pokud ovšem máme obavu, že přinejmenším některé veřejné investice nejsou ve výše uvedeném smyslu rozumné, pak je potřeba výdaje na ně přeřadit do běžných výdajů, a běžné saldo tedy klesne. Rozsah letošní rozhazovačnosti vlády by v takovém případě oproti zmíněným -140 miliardám Kč vycházel ještě hlubší.
